Nárok na vrácení přeplatku na dani vám vzniká v okamžiku, kdy jste za loňský rok zaplatili vyšší zálohy na daň, než jste nakonec museli. Vedle něj se také někdy setkáváme s přeplatkem za zdravotní či důchodové pojištění. Za jakých okolností přeplatky vznikají, jak je uplatnit a kdy vám dorazí peníze?
V daňovém přiznání vám po sečtení všech příjmů a výdajů, započtení zaplacených záloh a uplatnění různých slev a odpočtů vznikne výsledek, který může být buď kladný nebo záporný. Pakliže jste zaplatili na zálohách mnoho, a nebo jste třeba uplatnili mnoho různých nároků na slevu na dani či daňové odpočty, bude vám stát peníze vracet.
Tip: Pojmy sleva na dani a daňový odpočet bývají často zaměňovány. Zákon ale mezi nimi činí významné rozdíly. Daňový odpočet snižuje samotný základ daně, ze kterého se následně počítá 15% daň z příjmu. Pokud vezmeme jako příklad daňový odpočet ve výši 10 000 Kč, o který se nám sníží základ daně, ušetříme na dani 15 % z 1 000 Kč, tj. 1500 korun. Sleva na dani (například sleva na poplatníka) oproti tomu snižuje již vypočítanou výslednou daň. Pokud bychom brali v našem příkladu slevu na dani ve výši 1 0000 Kč, na výsledné dani zaplatíme o 10 000 korun méně.
Obecná lhůta, kterou má finanční úřad na vrácení přeplatku, činí 30 dní. Pozor ale, jejím prvním dnem není den, kdy jste daňové podání podali, ale den, který představuje “deadline” pro podání daňového přiznání. Svou roli hraje také skutečnost, zda bylo daňové přiznání podáno v řádném termínu v papírové podobě, elektronicky nebo s daňovým poradcem.
Jaké varianty vracení přeplatku nás mohou potkat?
Důvodem, proč běží 30denní lhůta až ode dne po řádném termínu odevzdání daňového přiznání je možnost provést opravu v daňovém přiznání a podat opravné přiznání.
Někdy se na nás obracejí zaměstnavatelé s dotazem týkajícím se svých zaměstnanců, jejichž mzda je postihnutá exekucí. Pokud jim totiž vznikne přeplatek vzniklý zúčtováním záloh vyplácených zaměstnavatelem, nevědí, jak postupovat.
Právní přístupy jsou přitom dva a diametrálně se odlišují.
Podle jednoho názoru je přeplatek vzniklý ročním účtováním záloh vyplácených zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto spadá pod provedení exekuce na mzdu.
Podle jiného názoru lze postihnout přeplatek výhradně přikázáním jiné peněžité pohledávky. Navíc musí být přikázání jiné peněžité pohledávky doručeno zaměstnavateli v období, kdy si zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, ovšem nikoliv později, než byl přeplatek v březnové výplatě vyplacen. V jiném období nemůže být na přikázání pohledávky brán zřetel.
Podle našeho názoru je třeba odlišovat dvě situace:
Tip: I mistr tesař se někdy utne. Podávate daňové přiznání každoročně a máte celý proces v malíčku, ale stejně můžete opomenout přiznat mimořádný příjem, nebo naopak zapomenete na nějakou daňově odčitatelnou položku, která vám pomůže daň snížit. Co lze v takové situaci dělat? Jak lze daňové přiznání opravit? Na to jsme odpověděli v našem samostatném článku.
Obraťte se na nás. Specialista na oblast financí a daní vám zodpoví všechny vaše dotazy nejpozději do dvou pracovních dní.
O vrácení přeplatku musíte požádat. Činí se tak prostřednictvím samotného daňového přiznání, která žádost na poslední straně obsahuje. Vracejí se pouze přeplatky vyšší než sto korun, typicky převodem na účet. Není vyloučeno ale ani zaslání složenky.
Žádost lze zaslat nejpozději do šesti let od konce roku, v němž přeplatek vzniknul. Zasílá se vždy finančnímu úřadu, který eviduje přeplatek, a to některým ze způsobů, kterým podáváte daňové přiznání (typicky datovou schránkou).
Tip: dalším pojmem, který se v souvislosti s daňovými přeplatky a nedoplatky skloňuje, je daňová ztráta. Jedná se o situaci, kdy jsou daňové výdaje vyšší než dosažené daňové příjmy. U fyzických osob může vzniknout pouze u dvou dílčích základů daně – z příjmů ze samostatné činnosti (podnikání) a z příjmů z nájmu. Z ostatních dílčích základů (tedy typicky z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance) nemůže být docíleno daňové ztráty. Za ztrátu považujeme i případy, kdy poplatník daně nedosáhl žádných příjmů, ale přesto mu vznikly výdaje (například na udržování bytu, který nepronajal). Daňovou ztrátu lze zařadit do jedné z hlavních odčitatelných položek od základu daně z příjmů fyzických i právnických osob. O vzniklou daňovou ztrátu nemůže být snížen dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti. Všechny ostatní dílčí základy daně sníženy být mohou.
Někdy se na nás obracejí zaměstnavatelé s dotazem týkajícím se svých zaměstnanců, jejichž mzda je postihnutá exekucí. Pokud jim totiž vznikne přeplatek vzniklý zúčtováním záloh vyplácených zaměstnavatelem, nevědí, jak postupovat.
Právní přístupy jsou přitom dva a diametrálně se odlišují.
Podle jednoho názoru je přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácených zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto spadá pod provedení exekuce na mzdu.
Podle jiného názoru lze postihnout přeplatek výhradně přikázáním jiné peněžité pohledávky. Navíc musí být přikázání jiné peněžité pohledávky doručeno zaměstnavateli v období, kdy si zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, ovšem nikoliv později, než byl přeplatek v březnové výplatě vyplacen. V jiném období nemůže být na přikázání pohledávky brán zřetel.
Podle našeho názoru je třeba odlišovat dvě situace:
Tip: Blíží se čas podání daňového přiznání. Spousta z nás přitom nemusí vůbec tušit, že v některých případech daně platit nemusí nebo na nich mohou značně ušetřit. Jak říká stará morbidní moudrost, všemu se lze vyhnout s výjimkou smrti a daní. V reálu to ale vaši peněženku nemusí až tak drasticky bolet.
Zálohy na daně nejsou jedinou platbou, která se živnostníků týká. Hradí si také pojistné na zdravotním a důchodovém pojištění. I zde tedy mohou přeplatky vzniknout.
Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné na zdravotní pojištění vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu, jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna vrací, pokud vůči ní plátce nemá jiný splatný závazek (tedy dluh), jinak se použije k jeho úhradě. Pojišťovna vrací pouze přeplatek, jehož úhrnná výše činí nejméně 200 Kč. O vrácení přeplatku pojistného není třeba zvlášť žádat. Za žádost o vrácení přeplatku se považuje samotné podání přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného. Zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.
Obdobný princip se uplatní také u pojištění důchodového. O přeplatek na pojistném se rovněž žádá v rámci podání přehledu. OSSZ přeplatky vrací ve lhůtě jeden měsíc ode dne podání přehledu. Peníze, které jste přeplatili, vám však nevrátí, pokud máte u úřadu splatný závazek. V takovém případě by přeplatek posloužil na úhradu dluhu. Dále vám také nevrátí částku, která je nižší než 100 Kč.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
