Exekuce z příjmů dlužníka je jednou z prvních možností, na níž se exekutoři zaměřují. Kterých příjmů kromě mzdy či platu se může týkat? Jaká je minimální částka, která zůstane dlužníkovi a jeho rodině, a jak se postupuje v případě více exekucí?
Exekuce z příjmů dlužníka je jednou z prvních možností, na níž se exekutoři zaměřují. Kterých příjmů kromě mzdy či platu se může týkat? Jaká je minimální částka, která zůstane dlužníkovi a jeho rodině, a jak se postupuje v případě více exekucí?
Představa, že si někdo “svévolně” strhává z mé mzdy část peněz, asi není z těch nejlákavějších, ale v rámci zákonem nabízených možností je exekuce srážkami ze mzdy je stále ještě relativně šetrnou variantou. Tato forma exekuce v zákoně následuje hned za přikázáním pohledávky z účtu u banky, tedy lidově řečeno obstavením účtu. Jedná se o pořadí dané zákonem, které musí exekutor respektovat.
Popište nám svůj problém do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů.
Hlavním příjmem, na nějž se exekuce zaměřuje, je samozřejmě mzda či plat. Je to v podstatě totéž, tedy peněžité plnění poskytované za práci zaměstnavatelem, s tím rozdílem, že plat dostávají zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací, mzda náleží zaměstnancům soukromých zaměstnavatelů. Výpočet se provádí z celé čisté mzdy, včetně odměn. Do čisté mzdy se ale nezapočítává daňový bonus a dále cestovní náhrady, případně náhrady za opotřebení vlastního nářadí či zařízení.
Vedle platu či mzdy lze ale postihnout i jiné typy příjmů za práci (jako například činnosti na různé dohody), případně příjmy, které mzdu nahrazují nebo jsou poskytovány vedle ní (jako například nemocenská či mateřská).
Podle zákona smějí být postihnuty všechny tyto příjmy:
Tip: Jak exekuci předcházet jsme rozebírali v našem samostatném článku.
Celková nezabavitelná částka konkrétního dlužníka, je určitá suma peněz, která mu nesmí nikdy být sražena. Vypočítá se jako součet nezabavitelné částky na samotného dlužníka a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Může být tedy u každého trochu jiná podle rodinných poměrů.
Podle ministerstva spravedlnosti činí:
To ale neznamená, že by se stanovila tato nezabavitelná částka a zbytek mzdy odcházel na úhradu dluhů. Realita je o něco složitější.
Princip srážek ze mzdy je totiž postaven na třetinovém systému. Je-li dluhů a exekucí více, pak k uspokojení nepřednostních pohledávek věřitelů je určena první třetina čisté mzdy dlužníka. Druhá třetina pak slouží k uspokojení tzv. přednostních pohledávek oprávněného, a pokud by to nedostačovalo, mohou se uspokojit i první třetiny. Třetí třetina čisté mzdy povinného společně s nezabavitelnou částkou zůstává dlužníkovi.
Přednostními dluhy uspokojovanými v rámci exekuce jsou především výživné a pak třeba náhrada škody na zdraví, dluhy na daních, na zdravotním nebo sociálním pojištění, náhrada škody způsobené úmyslným trestným činem aj.
Nepřednostními pohledávkami jsou různé pokuty za jízdu načerno, nesplacené úvěry, nezaplacená elektřina, plyn či jiné vyúčtování služeb apod.
Až součet nezabavitelných částek a k tomu ještě nejméně jedna třetina, případně i dvě třetiny zbytku čisté mzdy (pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávky), které zbývají po odečtení nezabavitelných částek, tvoří celkové nezabavitelné minimum dlužníka.
Abychom celý systém blíže osvětlili, uvedeme si to na příkladu:
Paní Alena měla nezaplacený dluh za telefon u operátora, který nesplácela a on přerostl až do exekuce. Paní Alena je svobodná a má jedno vyživované dítě. Na něj dostává ještě výživné ve výši 3 000 Kč, ale na něj se exekuce nevztahuje. V rámci nezabavitelných částek tedy počítáme jednu částku na dlužníka a jednu na vyživovanou osobu. Čistá mzda paní Aleny je 27 000 Kč. Exekuce se týká nezaplaceného dluhu u operátora, tedy nepřednostní pohledávky.
Nezabavitelná částka na dlužníka činí 9138,75 Kč, k čemuž se připočte částka na vyživovanou osobu 3046,25 Kč. Celkem tak činí nezabavitelné částky 12 185 Kč. Po odečtení celkové nezabavitelné částky od čisté mzdy, z níž se srážky počítají, zůstává ještě 14 815 Kč.Tato částka se rozdělí na tři třetiny po 4938 Kč a zbyde 1 koruna. Protože se pro nepřednostní pohledávku sráží jenom jedna třetina zbytku čisté mzdy, paní Aleně zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy, takže 2 × 4938 Kč, a celková nezabavitelná částka 12 185 Kč a 1 Kč, což dohromady činí 22 062 Kč, které se nesmějí paní Aleně odečítat.
Tip: pro výpočet exekuce formou srážek ze mzdy se vám může hodit kalkulačka, kterou najdete na internetu.
Pro větší ochranu dlužníků před pádem na úplné dno byl zaveden institut tzv. chráněného účtu. Dlužníci, kteří mají exekucí víc a mají exekučně obstaven i bankovní účet, si nově mohou zřídit chráněný účet, aby jim zbylá část mzdy, tzv. nezabavitelná částka, mohla být zasílána na jejich konto, a oni přesto mohli s těmito prostředky disponovat. Z tohoto účtu pak nemohou být peníze kvůli exekuci strhávány.
Tip: Žádný způsob exekuce není příjemný, exekuce prodejem věcí však vzbuzuje nejvíce emocí. Jak probíhá exekuční prodej a dražba movitých věcí si můžete přečíst v našem dalším článku.
Vzhledem k tomu, že OSVČ zpravidla nemá jeden hlavní zdroj příjmu, ale má je roztříštěné mezi mnoho subjektů a zpravidla i v průběhu celého měsíce, je podstatně jednodušší provést exekuci obstavením účtu. Oficiální terminologií tedy přikázáním pohledávky. V takovém případě nařídí soud bance, aby dlužníkovi neumožnila výběr či převod peněz až do výše vymáhané pohledávky. Exekutor nejprve upozorní banku a až poté dlužníka, aby nemohlo dojít k rychlému výběru peněz. Účet je poté zablokovaný nejméně na 30 dní, po které nesmí banka s penězi cokoliv dělat pro případ, kdy by například došlo k zastavení exekuce. Poté, pokud je na účtu dostatek peněz, je posílá banka exekutorovi. V opačném případě trvá celá anabáze mnohem déle. Platí přitom, že při obstavení účtu dlužníkovi musí zbýt vždy trojnásobek životního minima, který smí dlužník jednorázově vybrat. V současné době činí tato částka 12 750 Kč.
Pokud ale taková varianta nepřichází z nějakého důvodu do úvahy, případně pokryje jen část dluhů, lze se zaměřit i na příjmy podnikatele. Zejména v případě, kdy jde o OSVČ fungujícího v rámci tzv. švarcsystému lze celkem s přehledem srážky uplatnit. Dochází ovšem k několika rozdílům oproti srážkám ze mzdy:
Dlužníkovi (podnikateli) pak zůstávají 3/5 hrubého příjmu za předpokladu, že jsou v exekuci uspokojovány nepřednostní pohledávky a 2/5 hrubého příjmu, pokud jsou v exekuci uspokojovány přednostní pohledávky.
Pakliže by výše zmíněná paní Alena pracovala jako OSVČ a její příjem činil 27 000 Kč, pak jí v rámci exekuce nepřednostních pohledávek zůstane 16 200 Kč, čímž si poměrně významně pohorší oproti situaci, kdy by pracovala v zaměstnaneckém poměru.
Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.
Hledáte odpověď na konkrétní právní otázku? Napište nám ji a do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů. Máme specialisty na všechny oblasti práva a garantujeme tak vysokou odbornost našich advokátů.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Službu jsem opakovaně využil s maximální spokojeností. Mohu doporučit.
Díky za pomoc v řešení problému. Skupina profesionálních advokátů.
S Dostupným advokátem jsem řešila několik otázek. Zařídili mé firmě ochrannou známku, poradili mi v oblasti pracovního práva a v neposlední řadě jsem s nimi konzultovala otázky zakládání nové společnosti. Jsem maximálně spokojená, protože vždy jsem dostala rychlou a komplexní službu se skvělým poměrem cena/výkon.
