Možnosti přivýdělku na mateřské: brigáda, práce či podnikání?

Rychlý přehled: Během mateřské nelze vykonávat práci nebo osobně podnikat v té pojištěné činnosti, ze které vám náleží peněžitá pomoc v mateřství. Můžete si ale přivydělat jinou prací, z jiného pracovněprávního vztahu, pro jiného zaměstnavatele nebo podnikáním, pokud tím neporušíte pravidla nemocenského pojištění, zákoníku práce ani případnou povinnost souhlasu zaměstnavatele. Peněžitá pomoc v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu a u OSVČ je podmínkou dobrovolné nemocenské pojištění splněné v potřebné délce.

Mateřská není rodičovská: proč je rozdíl důležitý

V běžné řeči se často říká „jsem na mateřské“ i tehdy, když rodič už pobírá rodičovský příspěvek a čerpá rodičovskou dovolenou. Právně ale jde o dvě odlišné situace.

Mateřská dovolená je pracovní volno podle zákoníku práce. Zaměstnankyni náleží v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě zpravidla po dobu 28 týdnů, při narození dvou a více dětí po dobu 37 týdnů. Nastupuje se obvykle šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve osm týdnů před tímto dnem. Mateřská dovolená nesmí být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství, zkráceně PPM, je dávka nemocenského pojištění. Její podpůrčí doba činí u ženy, která dítě porodila, 28 týdnů, při narození dvou a více dětí 37 týdnů. Výše PPM činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Rodičovská dovolená navazuje typicky po mateřské a může ji čerpat matka i otec nejdéle do tří let věku dítěte. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, u které se příjem rodiče nesleduje; rodič tedy může pracovat, pokud zajistí péči o dítě. Pro děti narozené od 1. ledna 2024 činí rodičovský příspěvek 350 000 Kč, u vícerčat až 700 000 Kč.

Tento rozdíl je pro přivýdělek zásadní. Na rodičovské je výdělek obecně mnohem volnější. U mateřské se musí hlídat, aby práce nebo podnikání nezasáhly do pojištěné činnosti, ze které je PPM vyplácena.

Práce u stejného zaměstnavatele

Základní pravidlo zní: peněžitá pomoc v mateřství se nevyplácí za dobu, po kterou pojištěnec vykonává v pojištěné činnosti, ze které dávka náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Prakticky to znamená, že pokud zaměstnankyně čerpá PPM ze svého pracovního poměru, nemůže během této doby jednoduše pokračovat ve stejné práci v témže pracovním poměru a současně pobírat PPM z tohoto zaměstnání.

Možné ale je sjednat si u stejného zaměstnavatele jiný pracovněprávní vztah na jiný druh práce. Může jít například o dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo i další pracovní poměr, pokud nejde o práci stejného druhu jako v původním pracovním poměru. Zákoník práce obecně omezuje výkon stejně druhově vymezené práce v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele; výjimka od roku 2025 platí pro rodičovskou dovolenou, nikoli obecně pro mateřskou.

Příklad z praxe: účetní čerpá PPM ze svého pracovního poměru účetní. U stejného zaměstnavatele by během mateřské neměla na dohodu dělat tutéž účetní agendu. Teoreticky by ale mohla sjednat odlišnou práci, například jednorázovou administrativní výpomoc, pokud skutečně půjde o jiný druh práce a zároveň nebude porušen účel mateřské dovolené ani zdravotní omezení po porodu.

V prvních šesti týdnech po porodu je třeba být zvlášť opatrná. Mateřská dovolená nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů po porodu. Smyslem této úpravy je ochrana zdraví matky a dítěte. Odlišná pravidla platí na rodičovské dovolené. Od 1. června 2025 mohou zaměstnanci na rodičovské dovolené u téhož zaměstnavatele na DPP nebo DPČ vykonávat i stejný druh práce jako v původním pracovním poměru. To je praktická novinka pro postupný návrat do práce, ale netýká se stejně volně mateřské dovolené.

Práce pro jiného zaměstnavatele, DPP a DPČ

Práce pro jiného zaměstnavatele bývá jednodušší než práce u zaměstnavatele původního. Pro účely PPM je důležité, aby nešlo o výkon práce v pojištěné činnosti, ze které dávku čerpáte. Pokud tedy PPM pobíráte ze zaměstnání u zaměstnavatele A, můžete si za určitých podmínek přivydělat u zaměstnavatele B.

Pozor ale na souhlas původního zaměstnavatele. Zaměstnanec může vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Pravidlo tedy neznamená, že k jakékoliv brigádě potřebujete souhlas; záleží na tom, zda jde o činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Příklad: marketérka pracující v reklamní agentuře chce během mateřské psát reklamní texty pro konkurenční agenturu. Tady bude namístě řešit souhlas zaměstnavatele a případnou konkurenční citlivost práce. Pokud ale stejná žena občas píše vlastní publicistické články, může spadat do výjimky pro publicistickou činnost.

Častou formou přivýdělku je DPP nebo DPČ. V roce 2026 je rozhodný příjem pro účast běžných zaměstnanců na nemocenském pojištění 4 500 Kč. U dohody o provedení práce platí samostatný limit: od 1. ledna 2026 činí částka rozhodná pro účast zaměstnanců na DPP na nemocenském pojištění 12 000 Kč. U DPP se účast na pojištění posuzuje podle příjmu v konkrétním kalendářním měsíci. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více DPP, příjmy se pro účely účasti na pojištění sčítají.

To má význam nejen pro odvody, ale i pro budoucí nároky z nemocenského pojištění. Nízký přivýdělek na dohodu může být administrativně jednodušší, ale nemusí zakládat účast na nemocenském pojištění. Naopak vyšší příjem už může odvody založit.

Podnikání během mateřské

Podnikání během mateřské je možné, ale pravidla se liší podle toho, zda žena před nástupem na mateřskou podnikala, nebo zda byla zaměstnankyní a živnost si zakládá až během mateřské. Pokud žena čerpá PPM ze zaměstnání a během mateřské si založí novou živnost, nejde o tutéž pojištěnou činnost, ze které je dávka vyplácena. Samotné založení živnosti tedy automaticky neznamená ztrátu PPM. Je ale potřeba řešit daňové a pojistné povinnosti, případně souhlas zaměstnavatele, pokud by podnikání bylo shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele.

Pokud žena byla OSVČ už před nástupem na PPM a nárok na dávku jí vznikl právě z nemocenského pojištění OSVČ, nesmí během pobírání PPM osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, ze které dávka náleží. Zákon o nemocenském pojištění výslovně vylučuje výplatu dávky za dobu osobního výkonu této samostatné výdělečné činnosti. To neznamená, že podnikání musí vždy úplně zaniknout. V praxi lze někdy zajistit, aby činnost fakticky vykonával zaměstnanec, spolupracující osoba nebo jiná osoba, zatímco matka osobně nepodniká v činnosti, ze které PPM čerpá. U menších živností ale bývá častým řešením přerušení podnikání.

OSVČ má nárok na PPM jen tehdy, pokud si dobrovolně platila nemocenské pojištění a splnila zákonné podmínky. ČSSZ uvádí, že OSVČ musí být účastna nemocenského pojištění OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM a současně musí mít alespoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku.

Příklad: grafička podnikala jako OSVČ a z tohoto podnikání jí vznikl nárok na PPM. Během pobírání PPM by neměla osobně přijímat a zpracovávat zakázky jako grafička. Pokud má ale zaměstnance, který zakázky zpracuje, a ona sama činnost osobně nevykonává, je situace odlišná a je vhodné ji předem právně i účetně nastavit.

Jak si přivydělat bezpečně: praktické scénáře

Nejbezpečnější je nejdříve si odpovědět na tři otázky: z jaké činnosti pobírám PPM, jakou práci chci dělat a pro koho ji chci vykonávat. Teprve potom má smysl řešit konkrétní smlouvu.

Scénář 1: zaměstnankyně chce pomoci původnímu zaměstnavateli.Lze uvažovat o nové DPP, DPČ nebo jiném pracovním vztahu, ale na jiný druh práce. Nestačí jen přejmenovat pracovní náplň. Pokud se fakticky dělá totéž, jen s jiným názvem, riziko ztráty dávky nebo kontroly zůstává.

Scénář 2: zaměstnankyně chce pracovat pro jinou firmu.Z hlediska PPM to může být možné, pokud nejde o zaměstnání, ze kterého dávku čerpá. Je ale potřeba ověřit, zda nejde o činnost shodnou s předmětem činnosti původního zaměstnavatele a zda není nutný jeho předchozí písemný souhlas.

Scénář 3: žena chce krátkou brigádu na DPP.DPP může být vhodná pro nárazový přivýdělek. V roce 2026 je limit pro účast na nemocenském pojištění u DPP 12 000 Kč. Při jeho dosažení vzniká účast na nemocenském pojištění; pod limitem může být dohoda jednodušší z hlediska odvodů, ale zároveň nezakládá nemocenské pojištění.

Scénář 4: zaměstnankyně si zakládá živnost.Pokud PPM čerpá ze zaměstnání, nová živnost sama o sobě nemusí výplatu dávky vyloučit. Je ale nutné pohlídat případný souhlas zaměstnavatele, daně, odvody a praktickou péči o dítě.

Scénář 5: OSVČ chce pokračovat v podnikání.Pokud PPM vznikla z nemocenského pojištění OSVČ, osobní výkon této samostatné výdělečné činnosti je problém. Lze zvážit přerušení živnosti nebo delegování provozu na jinou osobu.

Z praxe se opakovaně ukazuje, že největší komplikace nevznikají kvůli samotnému přivýdělku, ale kvůli špatně nastavené smlouvě. Typicky se uzavře DPP, která má formálně jiný název, ale fakticky se vykonává stejná práce jako před mateřskou. U dohod je také potřeba hlídat limity, evidenci práce a návaznost na odvody.

Shrnutí

Přivýdělek během mateřské je v roce 2026 možný, ale ne bez omezení. Klíčové je pravidlo, že po dobu výkonu práce nebo osobní samostatné výdělečné činnosti v té pojištěné činnosti, ze které PPM náleží, se peněžitá pomoc v mateřství nevyplácí. Jiný druh práce, jiný pracovněprávní vztah, práce pro jiného zaměstnavatele nebo nová živnost mohou být za splnění podmínek přípustné.

U zaměstnankyň je potřeba rozlišit mateřskou a rodičovskou dovolenou. Na rodičovské jsou pravidla výdělku obecně volnější a od roku 2025 je možné u téhož zaměstnavatele na DPP nebo DPČ vykonávat i stejný druh práce. Na mateřské je režim přísnější, zejména pokud jde o práci, ze které je vyplácena PPM.

U OSVČ rozhoduje, zda PPM vznikla z nemocenského pojištění OSVČ. Pokud ano, nesmí po dobu pobírání dávky osobně vykonávat právě tuto samostatnou výdělečnou činnost. Před zahájením přivýdělku je proto vhodné ověřit nejen smlouvu, ale i dopad na nemocenské pojištění, odvody a případný souhlas zaměstnavatele.