Co znamená práce na „IČO“?

Náklady zaměstnavatele na zaměstnance

Zaměstnanci jsou velmi drazí. Aby mohl zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci čistou mzdu 20 tisíc korun, musí na hrubé mzdě vyplatit přibližně o pět tisíc korun více. K tomu je třeba připočíst ještě zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnavatel platí nad rámec hrubé mzdy. Celkové mzdové náklady na daného zaměstnance pak dosáhnou téměř 35 tisíc korun.

Zaměstnanec vs OSVČ

Pokud by si zaměstnavatel totožnou osobu najal jako živnostníka, tedy jako OSVČ (osobu samostatně výdělečně činnou), nebude za ni muset hradit žádné odvody státu a i čistý příjem dané osoby se zvýší. Přesto však nelze jednoznačně říci, že by postavení OSVČ bylo výhodnější než postavení zaměstnance. Kromě některých nevýhod v oblasti sociálního zabezpečení je třeba zdůraznit především to, že živnostníky nechrání zákoník práce a nezaručuje jim například minimální mzdu nebo ochranu pro případ, že se s nimi zaměstnavatel chce rozloučit. OSVČ také musí sami řešit daňové přiznání a odvody na zdravotní a sociální pojištění, znamená to tedy i značnou administrativní zátěž. Nebo náklady navíc v podobě odměny účetní.

Vyplatí se to hlavně zaměstnavateli

Z pozice zaměstnavatele je proto velmi výhodné udělat ze zaměstnance OSVČ. Zákon však takovou změnu ne vždy povoluje. Platí totiž zásada, že takzvanou závislou práci musí zaměstnanci vykonávat vždy v pracovněprávním vztahu, a nikoliv jako živnostníci. V takovém případě tedy uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude nutností. V případě porušení tohoto pravidla hrozí nejen zaměstnavateli, ale i zaměstnanci postih v podobě pokuty.

Co je závislá práce

Co se rozumí pod závislou prací? Mělo by jít o takovou práci, kde je zaměstnanec pod pravidelnou kontrolou zaměstnavatele, který mu dává konkrétní pokyny, jak by měl danou práci vykonávat. Stanoví mu pracovní dobu a místo výkonu práce, nese náklady i odpovědnost za výsledek zaměstnancova počínání.

Tip: Jak nastavit vzájemné vztahy s dodavatelem služeb? Znamená uzavření dohody o mlčenlivosti (NDA) nedůvěru vůči druhé straně? A jakou zvolit formu spolupráce s freelancerem, aby se nejednalo o tzv. švarc systém? V našem videu jsme se na tyto i další aspekty vztahů podnikatele s dodavateli ve formě freelancerů či menších společností zaměřili.

OSVČ lze najmout na jednorázovou službu

Opakem závislé práce by byla situace, kdy by si zaměstnavatel od OSVČ objednal určité služby tak, že by formuloval, jaký výsledek očekává, ale detaily (způsob provedení, dobu a místo, kde bude práce vykonávána atd.) nechal na svém dodavateli, který by svůj závazek splnil na vlastní náklady a odpovědnost. Příklad: Firma si u OSVČ objedná grafický návrh reklamních letáků.

Nelegální zaměstnávání

V reálném životě je velmi těžké posoudit, zda konkrétní činnost pod definici závislé práce spadá, nebo ne. Bylo už zaznamenáno mnoho případů, kdy se podnikatelé pokoušeli živnostníky udělat i z pracovníků, u nichž bylo jasné, že ve skutečnosti vykonávají závislou práci – po jednom z takových podnikatelů se dnes tento systém nelegálního zaměstnávání nazývá „švarcsystém“.

Nápad zaměstnavatele raději odmítněte

Zejména v případě, kdy zaměstnanci, kteří dříve pracovali v pracovním poměru a nyní mají nově přejít do režimu OSVČ, existuje poměrně vysoké riziko, že činnost, kterou vykonávají, bude považována za závislou práci a nově zavedené schéma tak bude v rozporu se zákonem.

Ostatně v roce 2017 i Soudní dvůr EU rozhodl, že při takovémto “švarcsystému” se může daný vztah posoudit zpětně jako pracovněprávní, což může mít pro zaměstnavatele nemilé důsledky.

Riziko za to nestojí

I kdyby tato změna byla legální, je třeba vzít v potaz rizika, která z ní vyplývají: zejména, že vám zaměstnavatel jednoho dne přestane dávat zakázky a vy se tak ocitnete bez práce, aniž byste měli právo na výpovědní dobu a odstupné. Postup, který zaměstnavatel navrhuje, bychom vám proto nedoporučovali.