Co znamená práce na „IČO“?

Náklady zaměstnavatele na zaměstnance

Zaměstnanci nejsou levní. Pokud chce zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci čistou mzdu ve výši 20 tisíc korun, musí počítat s mzdovými náklady, které výrazně převyšují tuto částku. Hrubá mzda potřebná k dosažení „čisté dvacítky“ činí přibližně 26 500 Kč. K této částce pak zaměstnavatel odvádí ještě 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění – celkem tedy téměř 9 tisíc korun navíc. Celkové mzdové náklady zaměstnavatele tak vycházejí zhruba na 35 000 Kč měsíčně.

Zaměstnanec vs OSVČ

Práce na IČO v praxi znamená, že si založíte živnost a stanete se osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud by si zaměstnavatel totožnou osobu najal jako živnostníka, tedy jako OSVČ (osobu samostatně výdělečně činnou), nebude za ni muset hradit žádné odvody státu a i čistý příjem dané osoby se zvýší. Přesto však nelze jednoznačně říci, že by postavení OSVČ bylo výhodnější než postavení zaměstnance. Kromě některých nevýhod v oblasti sociálního zabezpečení je třeba zdůraznit především to, že živnostníky nechrání zákoník práce a nezaručuje jim například minimální mzdu nebo ochranu pro případ, že se s nimi zaměstnavatel chce rozloučit. Založení živnosti přináší větší volnost, ale i větší odpovědnost, včetně povinnosti platit si pojištění a daně. OSVČ musí samy řešit daňové přiznání a odvody na zdravotní a sociální pojištění, znamená to tedy i značnou administrativní zátěž. Nebo náklady navíc v podobě odměny účetní.

Vyplatí se to hlavně zaměstnavateli

Z pozice zaměstnavatele je proto velmi výhodné udělat ze zaměstnance OSVČ. Zákon však takovou změnu ne vždy povoluje. Platí totiž zásada, že takzvanou závislou práci musí zaměstnanci vykonávat vždy v pracovněprávním vztahu, a nikoliv jako živnostníci. V takovém případě tedy uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude nutností. V případě porušení tohoto pravidla hrozí nejen zaměstnavateli, ale i zaměstnanci postih v podobě pokuty.

Co je závislá práce

Co se rozumí pod závislou prací? Mělo by jít o takovou práci, kde je zaměstnanec pod pravidelnou kontrolou zaměstnavatele, který mu dává konkrétní pokyny, jak by měl danou práci vykonávat. Stanoví mu pracovní dobu a místo výkonu práce, nese náklady i odpovědnost za výsledek zaměstnancova počínání.

Tip: Jak nastavit vzájemné vztahy s dodavatelem služeb? Znamená uzavření dohody o mlčenlivosti (NDA) nedůvěru vůči druhé straně? A jakou zvolit formu spolupráce s freelancerem, aby se nejednalo o tzv. švarc systém? V našem videu jsme se na tyto i další aspekty vztahů podnikatele s dodavateli ve formě freelancerů či menších společností zaměřili.

OSVČ lze najmout na jednorázovou službu

Opakem závislé práce by byla situace, kdy by si zaměstnavatel od OSVČ objednal určité služby tak, že by formuloval, jaký výsledek očekává, ale detaily (způsob provedení, dobu a místo, kde bude práce vykonávána atd.) nechal na svém dodavateli, který by svůj závazek splnil na vlastní náklady a odpovědnost. Příklad: Firma si u OSVČ objedná grafický návrh reklamních letáků.

Nelegální zaměstnávání

V reálném životě je velmi těžké posoudit, zda konkrétní činnost pod definici závislé práce spadá, nebo ne. Bylo už zaznamenáno mnoho případů, kdy se podnikatelé pokoušeli živnostníky udělat i z pracovníků, u nichž bylo jasné, že ve skutečnosti vykonávají závislou práci – po jednom z takových podnikatelů se dnes tento systém nelegálního zaměstnávání nazývá „švarcsystém“.

Nápad zaměstnavatele raději odmítněte

Zvláště rizikové je, když má zaměstnanec přejít z pracovního poměru na práci jako OSVČ. Právě v takových případech hrozí vysoké riziko, že úřady vyhodnotí novou spolupráci jako tzv. zastřený pracovněprávní vztah – tedy závislou práci maskovanou živností. A to je podle zákona nepřípustné.

Podle aktuální právní úpravy může v takovém případě inspektorát práce vztah zpětně překvalifikovat na pracovní poměr. Zaměstnavateli hrozí pokuta až 10 milionů korun.

Na problematiku upozornil už v roce 2017 i Soudní dvůr EU, podle kterého nelze nahrazovat pracovní smlouvu smlouvou obchodní, pokud skutečná povaha vztahu odpovídá zaměstnání.

Riziko za to nestojí

I kdyby tato změna byla legální, je třeba vzít v potaz rizika, která z ní vyplývají: zejména, že vám zaměstnavatel jednoho dne přestane dávat zakázky a vy se tak ocitnete bez práce, aniž byste měli právo na výpovědní dobu a odstupné. Postup, který zaměstnavatel navrhuje, bychom vám proto nedoporučovali. Jestli uvažujete o práci na IČO, je dobré si nejprve zjistit, co vše živnost obnáší z hlediska legislativy i praxe.

Shrnutí

Práce na IČO může na první pohled vypadat výhodně – čistý příjem bývá vyšší a zaměstnavatel ušetří na odvodech. Ve skutečnosti ale takové uspořádání často skrývá rizika. Pokud totiž vykonáváte závislou práci (například máte pevně danou pracovní dobu, místo výkonu nebo pracujete pod dohledem), musíte mít uzavřený pracovní poměr. Přechod na OSVČ status, tedy založení živnosti a práce „na sebe“, znamená nejen ztrátu ochrany dané zákoníkem práce, ale také vyšší administrativní zátěž a právní nejistotu. Kromě toho je potřeba znát základní pojmy jako živnost a co je IČO. Nelegální zaměstnávání (tzv. švarcsystém) může mít vážné následky jak pro zaměstnavatele, tak pro vás. Proto se vyplatí být obezřetný a všechny podmínky spolupráce dobře zvážit.