Vyrobíte pár hrníčků, šperků nebo dekorací a chcete je „jen zkusit“ prodat. Bez papírování, bez stresu, bez živnosti. Jenže hranice mezi příležitostným prodejem a podnikáním je z právního pohledu mnohem blíž, než se zdá. Kdy ještě prodáváte legálně bez IČO, kdy už musíte mít živnost, co řešit s daněmi a jaké povinnosti máte vůči zákazníkům?
Mnoho tvůrců má pocit, že dokud prodávají „jen občas“ nebo si měsíčně přijdou jen na pár tisíc korun, nejde o podnikání. Český právní řád ale pojem „občas“ nezná. Rozhodující není pocit prodávajícího ani výše příjmů, ale to, zda činnost naplňuje znaky podnikání.
Za podnikání se považuje činnost, která je soustavná, samostatná, vykonávaná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Tyto znaky se posuzují vždy v souhrnu a podle skutečného stavu, nikoli podle toho, jak činnost nazvete.
Soustavnost neznamená, že musíte prodávat každý den. Stačí, že činnost má určitou pravidelnost nebo kontinuitu – například když průběžně doplňujete nabídku na platformě, přes kterou prodáváte, přijímáte objednávky během roku nebo plánujete výrobu dalších kusů. Samostatnost znamená, že rozhodujete sami: stanovujete ceny, vybíráte materiál, komunikujete se zákazníky. Účel dosažení zisku je naplněn už tehdy, když prodáváte s cílem vydělat, nikoli jen zbavit se přebytečných věcí.
Typickým příkladem nepodnikání je jednorázový prodej: například když jednou za rok prodáte vlastní výrobky na vánočním jarmarku bez další návaznosti nebo se zbavíte několika kusů při úklidu. Jakmile ale založíte profil na platformě, prezentujete výrobky, přijímáte zakázky a počítáte s tím, že budete prodávat i do budoucna, činnost se velmi rychle přehoupne do režimu podnikání.
Důležité je si uvědomit, že úřady vždy hodnotí realitu, nikoli prohlášení typu „je to jen hobby“ nebo „je to jen přivýdělek“. Pokud jsou znaky podnikání naplněny, vzniká povinnost mít živnostenské oprávnění – bez ohledu na to, kolik si skutečně vyděláte.
Nejste si jistí, zda ještě prodáváte příležitostně, nebo už podnikáte? Nevíte, jakou živnost zvolit, co uvést v popisech výrobků, jak správně nastavit reklamace nebo jak se vyhnout problémům s daněmi a autorskými právy? Pomůžeme vám zorientovat se v povinnostech ještě dřív, než vznikne problém.
Jakmile váš prodej naplní znaky podnikání, vzniká povinnost mít živnostenské oprávnění a podnikat pod vlastním IČO. Nezáleží přitom na tom, zda prodáváte pár výrobků měsíčně, jestli jste studentka, na rodičovské dovolené nebo v zaměstnání. Tyto okolnosti mají vliv na daně a odvody, nikoli na samotnou povinnost mít živnost.
Pro většinu tvůrců prodávajících vlastní výrobky – šperky, keramiku, textil, dekorace nebo ilustrace – je správnou volbou volná živnost. Konkrétně jde o obor „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách živnostenského zákona“. Výhodou volné živnosti je, že nevyžaduje žádné odborné vzdělání ani praxi a vztahuje se na široké spektrum rukodělných i kreativních činností.
Založení živnosti je administrativně jednoduché. Provádí se na kterémkoli živnostenském úřadě nebo prostřednictvím Czech POINTu. Vyplníte jednotný registrační formulář, zaplatíte správní poplatek 1 000 Kč a úřad vás následně zaregistruje nejen k živnosti, ale zpravidla i u finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení. IČO vám bude přiděleno automaticky, není potřeba o něj zvlášť žádat.
Živnost je nutné mít před zahájením podnikání, nikoli až ve chvíli, kdy se „to rozjede“. Zpětné založení živnosti není možné a prodej bez oprávnění může být posouzen jako neoprávněné podnikání se sankcemi. Praktickým řešením proto bývá živnost založit v okamžiku, kdy vidíte, že prodej nebude jednorázový, ale má pokračovat.
Dobrou zprávou je, že živnost vás k ničemu „nezavazuje navždy“. Pokud se rozhodnete s prodejem skončit, můžete ji kdykoli přerušit nebo zrušit – bez pokut a bez složitého papírování.
Volná živnost je nejméně regulovaným druhem živnosti, kterou lze snadno získat prostřednictvím živnostenského úřadu. Získání živnostenského oprávnění nevyžaduje specifickou kvalifikaci, což z ní činí přístupnou formu podnikání pro širokou veřejnost. Jak si zařídit živnostenské oprávnění a co spadá do volných živností jsme rozebrali v samostatném článku.
Jedním z nejčastějších omylů drobných tvůrců je představa, že dokud si vydělají méně než 50 000 Kč ročně, „nemusí nic řešit“. Tento limit se ale vztahuje výhradně k příležitostným příjmům, nikoli k podnikání jako takovému. Jakmile váš prodej splňuje znaky podnikání, vstupujete do zcela jiného daňového režimu – bez ohledu na výši výdělku.
U skutečně příležitostného prodeje (tedy mimo podnikání) platí, že pokud součet všech takových příjmů za rok nepřesáhne 50 000 Kč, jsou od daně z příjmů osvobozeny. Jakmile limit překročíte, daní se celá částka, nikoli jen rozdíl nad limit. Tyto příjmy se uvádějí v daňovém přiznání jako ostatní příjmy a nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
V okamžiku, kdy už prodáváte jako podnikatelka, je situace jiná. Příjmy z podnikání se daní vždy, a to i v případě, že jsou nízké nebo že skončíte „v minusu“. Kromě daně z příjmů řešíte také zdravotní a sociální pojištění. Pokud podnikáte jako vedlejší činnost (například při zaměstnání nebo rodičovské), jsou odvody mírnější a u sociálního pojištění často závisí na dosaženém zisku.
U daně z příjmů máte možnost uplatnit skutečné výdaje, nebo zvolit výdajový paušál, který bývá pro drobné tvůrce administrativně jednodušší. Existuje také možnost paušální daně, ta se ale hodí jen pro určité případy a je potřeba splnit zákonné podmínky.
Samostatnou kapitolou je DPH. Té se většina tvůrců zpočátku obávat nemusí – povinná registrace nastává až při překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok. Přesto je dobré obrat sledovat, aby vás povinnost nepřekvapila zpětně.
Jakmile prodáváte jako podnikatelka, vstupujete vůči kupujícím do postavení prodávajícího podle občanského práva – a s tím souvisí celá řada povinností. Nejde jen o reklamace, ale i o to, jaké informace musíte zákazníkovi poskytnout ještě před nákupem.
U prodeje přes internet má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od převzetí zboží bez udání důvodu. Tato lhůta běží automaticky a nelze ji vyloučit. Výjimkou jsou pouze výrobky zhotovené na zakázku podle přání zákazníka, například šperk se jménem nebo hrnek s konkrétním datem. Aby výjimka platila, musí být tato skutečnost jasně a srozumitelně uvedena v popisu zboží. Při odstoupení vracíte cenu zboží i původní poštovné ve výši nejlevnější nabízené dopravy, a to do 14 dnů.
Vedle toho odpovídáte za vady zboží po dobu 24 měsíců. Neznamená to, že ručíte za každé poškození způsobené nesprávným používáním, ale za vady, které věc měla nebo které se projeví při běžném užívání. Reklamaci musíte vyřídit nejpozději do 30 dnů a zákazník má právo na opravu, výměnu, slevu nebo vrácení peněz podle povahy vady.
Často opomíjenou oblastí jsou povinné informace o prodávajícím. Zákazník musí vědět, kdo mu zboží prodává – tedy vaše jméno, IČO, kontaktní údaje a cenu včetně všech poplatků. Praktickým řešením jsou jednoduché obchodní podmínky, které si můžete přizpůsobit své činnosti.
Nepodceňujte ani evidenci reklamací a komunikace. Stačí jednoduchý přehled, ale v případě sporu je to často jediný důkaz, že jste postupovali v souladu se zákonem.
O ostatních druzích živností a živnostenském zákonu si můžete přečíst víc v našem článku.
Při prodeji vlastních výrobků se tvůrci často setkávají s pojmem autorská práva, ale jejich skutečný rozsah bývá podceňovaný. Z právního hlediska platí, že autorské dílo vzniká automaticky okamžikem vytvoření, pokud jde o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti vyjádřený v objektivně vnímatelné podobě. U ilustrací, originálních vzorů, textů, fotografií, grafických motivů nebo autorských šperků tak zpravidla není pochyb, že jde o dílo chráněné zákonem.
Jako autorka máte výlučné právo rozhodovat o tom, jak bude vaše dílo užito – zda ho někdo smí kopírovat, prodávat, upravovat nebo šířit. Pokud tedy někdo bez vašeho souhlasu převezme váš motiv, fotografie nebo popis výrobku, zasahuje do vašich práv a můžete se bránit. Ochrana nevzniká registrací ani označením ©, ale přímo ze zákona.
Stejná pravidla však platí i opačným směrem. To, že něco „najdete na internetu“, neznamená, že to můžete použít. Loga známých značek, filmové postavy, ilustrace stažené z fotobank bez licence nebo cizí grafika lehce upravená v editoru jsou typickými zdroji problémů. Ani ruční výroba sama o sobě nelegalizuje použití cizího motivu. Porušení autorských práv může vést k výzvě k odstranění zboží, náhradě škody nebo smluvní pokutě.
Zvláštní pozornost si zaslouží i fotografie výrobků. Pokud si je nefotíte sami, musíte mít výslovné svolení autora k jejich použití pro obchodní účely. U písemných popisů platí totéž.
U některých činností, například prodeje knih, ilustrací nebo licencí k motivům, nejde už o prodej zboží, ale o poskytování autorských práv, což má odlišný daňový režim. Je proto důležité vědět, kdy prodáváte výrobek – a kdy už své autorství.
Prodej vlastních výrobků „na zkoušku“ může velmi snadno přerůst z nevinného přivýdělku v podnikání se všemi právními důsledky. Rozhodující není výše příjmu ani to, zda činnost vnímáte jako hobby, ale způsob, jakým prodáváte – tedy zda je prodej soustavný, samostatný a vedený se záměrem zisku. Jakmile tyto znaky naplníte, vzniká povinnost mít živnostenské oprávnění, danit příjmy a plnit zákonné povinnosti vůči zákazníkům. Mýtus o „bezstarostném limitu 50 000 Kč“ se vztahuje pouze na skutečně příležitostné příjmy mimo podnikání a nelze se na něj spoléhat při pravidelném prodeji.
Vedle daní a odvodů je nutné myslet také na spotřebitelská práva a autorskoprávní ochranu. Prodávající odpovídá za vady zboží, musí umožnit vrácení do 14 dnů (s výjimkou zakázkové výroby) a poskytovat zákazníkům jasné a úplné informace. Zároveň je chráněn jako autor svých originálních děl, ale nesmí zasahovat do práv jiných – používání cizích motivů, log nebo fotografií bez licence může vést k vážným problémům. Čím dříve si tvůrce nastaví prodej právně správně, tím menší riziko sankcí a sporů do budoucna podstupuje.
Ano, ale pouze tehdy, pokud jde skutečně o příležitostný prodej – tedy jednorázový nebo nárazový bez záměru pokračovat. Jakmile prodáváte soustavně, máte stálou nabídku, přijímáte objednávky během roku nebo plánujete další výrobu, činnost už naplňuje znaky podnikání. V takovém případě je živnostenské oprávnění povinné bez ohledu na výši výdělku. Částka „jen pár tisíc měsíčně“ není z pohledu práva rozhodující.
Záleží na tom, o jaký příjem jde. U skutečně příležitostných příjmů mimo podnikání platí, že do 50 000 Kč ročně jsou od daně osvobozeny a do přiznání se neuvádějí. Pokud ale prodáváte jako podnikatelka, příjmy se daní vždy – i když jsou nižší než 50 000 Kč – a daňové přiznání zpravidla podat musíte. Limit tedy nechrání podnikání, ale pouze nárazový prodej.
Ano, u většiny výrobků ano. Při prodeji přes internet má spotřebitel právo vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu. Výjimkou jsou pouze výrobky vyrobené na zakázku podle přání zákazníka, například s konkrétním jménem nebo úpravou na míru. Aby se tato výjimka uplatnila, musí být předem jasně uvedena v popisu zboží. U vad zboží pak odpovídáte standardně po dobu 24 měsíců.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
