Sbírka listin je důležitou součástí obchodního rejstříku. Jejím úkolem je schraňovat všechny důležité dokumenty, které jsou spojené se založením a dalším fungováním podnikatelských i jiných subjektů zapsaných v rejstříku. Co je zákonem nařízeno zveřejňovat a jaké hrozí sankce za porušení? Důležité odpovědi najdete na následujících řádcích.
Obchodní rejstřík a sbírka listin spadají pod správu Ministerstva spravedlnosti České republiky. Vedením seznamů jsou však pověřeny nezávislé rejstříkové soudy, tedy krajské soudy místně příslušné k sídlu společnosti či jiného zapisovaného subjektu. Veškeré náležitosti upravuje zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Tento zákon také jasně stanoví, které dokumenty nesmějí ve sbírce listin chybět.
S ohledem na termín uložení listin do sbírky je můžeme rozdělit do dvou kategorií. První kategorii dokumentů je třeba předložit už v době zápisu subjektu do obchodního rejstříku, protože bez jejich doložení není možné zápis provést. Druhou kategorii tvoří všechny ostatní dokumenty, které se průběžně ukládají do sbírky.
Příklady dokumentů, které je potřeba zveřejnit ve sbírce listin:
Dostupný advokát radí: „Rejstříkový zákon kromě sbírky listin pro české právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku zároveň upravuje sbírku listin pro zahraniční osoby – její rozsah je s ohledem na povinně zakládanou dokumentaci výrazně užší.“
Tip: Jak se zapisuje do obchodního rejstříku a co se stane po podání? Odpovědi jsme sepsali do článku.
Potřebujete zpracovat detailní podklady pro změnu zápisu v rejstříku nebo řešíte uložení důležitých dokumentů do sbírky listin? Rádi vám s přípravou pomůžeme a poskytneme vám přesný návod, jak důležité změny zapsat.
U účetních závěrek a jejich zveřejňování se ještě na chvíli zastavíme. Jedná se totiž o oblast, ve které řada podnikatelských subjektů chybuje a zapomíná na zveřejňování, nebo se mu záměrně vyhýbá. Zveřejnění je přitom na základě zákona o účetnictví povinné pro všechny subjekty zapsané v obchodním rejstříku a také pro všechny ty, kterým to stanoví zvláštní předpis. Své účetní závěrky mají kromě společností povinnost zveřejňovat třeba i nadace, spolky nebo společenství vlastníků jednotek.
Účetní závěrka bývá standardně součástí výroční zprávy, není to ovšem podmínkou. Dokumenty se zasílají pouze v elektronické podobě ve formátu PDF, mají přesně dané náležitosti, které podrobně upravuje zákon o účetnictví, a vždy musí obsahovat následující údaje:
Právě na poslední bod mnohé firmy zapomínají, jedná se přitom o naprosto stěžejní údaj. Nepodepsaný dokument není účetní závěrkou a za jeho odevzdání bez následné nápravy hrozí pokuty.
Dokumenty je třeba uložit do sbírky listin v co nejkratším čase od vzniku dané události, a to se všemi jejich náležitostmi. Zákon dokonce u některých dokumentů přímo stanovuje lhůtu, ve které je potřeba listiny zveřejnit. Pokud daná listina vzniká v důsledku rozhodnutí soudu, odpovídá za její uložení rejstříkový soud, ve všech ostatních případech je ovšem za uložení dokumentu odpovědná přímo daná společnost nebo jiný zapisovaný subjekt.
Pozdní zveřejnění, neúplnost, jakou může být například chybějící podpis na účetní závěrce, nebo úplná absence povinných dokumentů ve sbírce listin může vést v krajním případě až k uložení pokuty či dokonce ke zrušení společnosti (vlastně formální “trest nejvyšší”). V případě nesplnění povinnosti a následného neuposlechnutí výzvy může rejstříkový soud udělit pokutu až do výše 100 000 Kč. Pokud by se taková situace opakovala nebo by neplnění zakládání dokumentů do sbírky listin mělo závažné důsledky pro třetí osoby, může rejstříkový soud rozhodnout a zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Tomu samozřejmě předchází upozornění rejstříkovým soudem a poskytnutí přiměřené lhůty k odstranění nedostatků.
V případě nesplnění povinností souvisejících s uložením účetní závěrky může zasáhnout i finanční úřad. Většinu věcí v takových případech řeší domluvou a upozorněním, má ovšem pravomoc uložit pokutu až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv.
Dostupný advokát radí: „Neplněním zákonných povinností se můžete dopustit trestného činu ve věci zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. V praxi se to stává v minimech případů, kdy jsou vážně ohrožena práva obchodních partnerů, věřitelů, zákazníků nebo zaměstnanců. Fyzickým osobám poté hrozí trest odnětí svobody až na 2 roky nebo zákaz činnosti. Společnostem může být udělen peněžitý trest podle majetkových poměrů.“
Zákon stanovuje, že obchodní rejstřík a sbírka listin jsou veřejnými seznamy. Z toho vyplývá, že údaje v nich zapsané, jsou přístupné každému. Do obou seznamů můžete nahlížet online na webových stránkách Justice.cz. Pro vyhledání zadejte název subjektu, identifikační číslo nebo spisovou značku. V detailu si poté rozkliknete přímo sbírku listin, kde najdete všechny zveřejněné dokumenty a můžete si je v digitální podobě stáhnout.
Tip: Nahlížení do obchodního rejstříku jsme už rozebrali v předchozím článku.
Neriskujte vysoké pokuty ani nepříjemnosti spojené s nápravou chybných záznamů v obchodním rejstříku a sbírce listin. S přípravou podkladů a následným zápisem do seznamů vám rádi pomůžeme. Vše zvládneme online a na míru vašemu případu.
Provedeme za vás zápis do obchodního rejstříku nebo zařídíme případné změny. S námi máte jistotu, že zápis proběhne bez problémů a na první pokus. Jednáme rychle, profesionálně a za předem stanovené ceny. Zaplatit můžete až po poskytnutí služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
