Ať už se chystáte stavět rodinný dům, rekonstruovat chalupu, nebo bourat starou stodolu, stavební dokumentace je základní kámen každého legálního stavebního záměru. Její správné zpracování a předložení úřadům může zásadně ovlivnit rychlost i úspěšnost celého stavebního řízení. V tomto článku vám přehledně, ale zároveň důkladně vysvětlíme, jaké stupně projektové dokumentace existují, co obsahuje dokumentace pro stavební povolení a proč je důležitá i dokumentace skutečného provedení stavby.
Stavební dokumentace je soubor technických a právních podkladů, které popisují stavební záměr. Obsahuje nejen výkresy, ale i textové zprávy, výpočty, odborná stanoviska a další přílohy. Její účel není jen informovat úřady, ale také zajistit, že stavba bude provedena bezpečně, funkčně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.
Celý systém dokumentace je upraven vyhláškou o dokumentaci staveb. Tato vyhláška o dokumentaci staveb stanoví rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé fáze řízení – od záměru po kolaudaci. Obsahuje i náležitosti dokumentace bouracích prací, stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě. Dle vyhlášky o dokumentaci staveb je stavební dokumentace povinná v různých rozsazích podle typu řízení či fáze výstavby.
Každý stavební záměr prochází několika fázemi. Každá z nich vyžaduje jiný druh dokumentace. Pojďme se na stupně projektové dokumentace podívat podrobně:
Dokumentace pro povolení stavby – nahrazuje dřívější projekt pro stavební povolení. Vyžaduje se u většiny novostaveb a zásadních přestaveb. Musí obsahovat průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů. Dále u ní existuje dokladová část, která uvádí stanoviska dotčených orgánů, vyjádření správců sítí, průzkumy, výsledky zeměměřických činností a případné doklady o shodě stavebních výrobků. Bez kompletní dokladové části úřad žádost nepřijme.
Dokumentace pro provádění stavby – jedná se o pracovní podklad dodavatelů; vyžaduje se u složitějších staveb. Navazuje na schválenou dokumentaci pro povolení stavby a umožňuje zhotoviteli ověřit každý detail konstrukce a předcházet vícepracím.
Dokumentace skutečného provedení a pasport stavby – po dokončení stavby musí investor doplnit projekt o všechny odchylky a předat dokumentaci skutečného provedení. Pokud jde o menší starší objekt, postačí pasport stavby se stručnými výkresy a základní technickou zprávou.
Dokumentace pro rámcové povolení – zjednodušený podklad pro rozsáhlejší záměry nebo areály.
Dokumentace pro povolení změny využití území – nově samostatná kategorie, když potřebujete území využít jinak, než stanoví územní plán.
Dokumentace pro odstranění stavby – ta je povinná pro jakékoliv demolice. Bez ní úřad nevydá souhlas s odstraněním a hrozí pokuta.
Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě – každá stavba delší než jeden den musí mít stavební deník; drobné stavby mohou vést jednoduchý záznam. Oba dokumenty musí obsahovat identifikační údaje stavby a účastníků, chronologický záznam postupu prací, údaje o kontrolách, revizích, zkouškách a mimořádné události a přijatá opatření. Deník se uchovává 10 let od kolaudace; úřad jej může vyžádat kdykoli během řízení.
Pokud potřebujete pomoc s projektovou dokumentací nebo chcete vědět, co všechno musíte doložit ke stavebnímu povolení, obraťte se na nás. Rádi vám právně pomůžeme s celým procesem – od návrhu až po kolaudaci.
Dle vyhlášky o dokumentaci staveb musí dokumentace pro povolení stavby obsahovat čtyři hlavní části:
1. Průvodní zpráva: identifikace stavby, investora, projektanta a základní popis záměru.
2. Souhrnná technická zpráva: charakteristika území, vliv stavby, technické parametry.
3. Situační výkresy: zákresy do map, vazby na okolí, napojení na infrastrukturu.
4. Dokumentace objektů: výkresy půdorysů, řezů a pohledů, podklady pro technická zařízení.
Pak existuje ještě dokladová část, která obsahuje například vyjádření hasičů, hygieny, životního prostředí nebo památkové péče.
V některých případech je nutná i dokumentace vlivů na životní prostředí (EIA).
Zejména u větších staveb nebo stavenišť s komplikovaným terénem je dokumentace pro provedení stavby nezbytná. Tato prováděcí dokumentace doplňuje projektovou dokumentaci pro stavební povolení o detaily, jako jsou skladby konstrukcí, kotvení a výztuže, detaily napojení jednotlivých prvků nebo specifikace stavebních výrobků a materiálů.
Rozsah projektové dokumentace v této fázi určuje přímo stavebník nebo investor, často ve spolupráci s generálním dodavatelem stavby.
Po dokončení stavby má stavebník povinnost doložit tzv. dokumentaci skutečného provedení stavby. Tato dokumentace zaznamenává stavbu tak, jak byla skutečně provedena – včetně případných změn oproti projektové dokumentaci.
Dle vyhlášky může jít buď o kopii ověřené projektové dokumentace s vyznačenými odchylkami, nebo o samostatně zpracovaný soubor výkresů a zpráv. Pokud jste během stavby provedli jakékoliv úpravy, které nejsou v původní projektové dokumentaci zakresleny, je třeba tyto změny do dokumentace doplnit.
Tip: Víte, jak postupovat, když stavíte, ale v průběhu stavby si například rozmyslíte, že chce jiná okna, než jaká jsou uvedená v původním záměru? Poradíme vám, jak postupovat při změně záměru stavby.
Stavební záměr se během realizace může z různých důvodů změnit – ať už kvůli technickým komplikacím, úspoře nákladů, estetickým požadavkům nebo požadavkům stavební firmy. Pokud dojde k jakékoli změně oproti schválené projektové dokumentaci, je stavebník povinen neprodleně tuto změnu zohlednit v projektové dokumentaci, tedy nechat ji zpracovat projektantem jako tzv. změnu stavby před dokončením, poté předložit změněnou dokumentaci stavebnímu úřadu a nakonec vyčkat rozhodnutí úřadu, zda půjde o změnu podstatnou (a tedy bude nutné nové povolení), nebo o nepodstatnou (postačí oznámení).
Neohlášené změny bývají častým důvodem pro neprovedení kolaudace, nebo dokonce pro zahájení přestupkového řízení. Například i „drobná“ změna dispozice oken nebo výška stavby může být vyhodnocena jako podstatná a bez její legalizace se stavba neobejde.
Rozhodli jste se stavět sami, bez stavební firmy? I v tomto případě je nutné mít vypracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení, případně dokumentaci pro provedení stavby – záleží na povaze a složitosti stavby.
Dokumentace slouží nejen stavebnímu úřadu, ale především vám. Pomůže vám zorientovat se v technologickém postupu výstavby, vyhnout se chybám, které by mohly mít vliv na statiku, požární bezpečnost nebo energetickou náročnost, a v neposlední řadě připravit se na kolaudaci, kde úřad požaduje doložení souladu stavby s projektovou dokumentací.
Bez projektové dokumentace je velmi obtížné získat kolaudační souhlas nebo zapsat stavbu do katastru nemovitostí.
Mnohdy se zapomíná, že i bourání stavby je podle stavebního zákona považováno za stavební činnost, a podléhá tudíž povinnosti mít dokumentaci bouracích prací. Ta musí obsahovat:
Bez této dokumentace nelze získat souhlas s odstraněním stavby. Pokud byste bourali bez potřebného povolení a dokumentace, hrozí vám nejen pokuta, ale i náhrada škody, pokud dojde k újmě na zdraví či majetku třetích osob.
Tip: Sehnat spolehlivou stavební firmu nebo řemeslníka dnes není jen tak. Přečtěte si náš článek a zjistěte, jak vyjednávat se stavební firmou, aby vše dopadlo dle vašich plánů a přání.
Stavební vyhláška ukládá stavebníkům připravit a po celou dobu výstavby průběžně aktualizovat sedm druhů dokumentace: dokumentaci pro povolení stavby tvořenou částmi A–D (Průvodní list, Souhrnná technická zpráva, Situační výkresy a Dokumentace objektů) doplněnou dokladovou částí se stanovisky úřadů; případně dokumentaci pro rámcové povolení či pro změnu využití území; podrobnou dokumentaci pro provádění stavby (DPS) u technicky náročnějších projektů; dokumentaci skutečného provedení nebo u starších drobných staveb stručný pasport stavby; dokumentaci pro odstranění stavby před každou demolicí a průběžně vedený stavební deník či jednoduchý záznam o stavbě. Každý podklad musí být zpracován v digitální podobě, obsahovat přesně stanovené náležitosti a před schvalováním stavby či její změny mít kompletní souhlas dotčených orgánů. Nepřesnosti, opomenuté přílohy nebo neohlášené změny vedou k prodloužení řízení, pokutám či zamítnutí kolaudace, proto se vyplatí důsledně dbát na správnou terminologii, úplnost a včasné doplnění všech požadovaných dokumentů.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
