Týrání svěřené osoby: Ohrožené jsou děti i senioři

Co o týrání svěřené osoby říká zákon

Týrání svěřené osoby je popsáno v § 198 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) jako úmyslné a opakované jednání, které je zvlášť surové nebo zvlášť ponižující. Co konkrétně je v paragrafu definováno?

Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

• spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
• způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
• spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo
• páchá-li takový čin po delší dobu.

Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li týráním osoby, která je v jeho péči nebo výchově,

• těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob,
• nebo smrt.

Trestným činem může být i týrání ve vztahu. A nemusí jít jen o bití nebo ponižování a manipulaci ze strany partnera. Projevuje se také sociální izolací nebo zastrašování.

Kdo je oběť a kdo pachatel?

Za týranou osobu se považuje kdokoli, kdo byl svěřen do péče nebo výchovy pachatele. Může jít o děti, partnery, seniory nebo osoby se zdravotním omezením. Právní definice zároveň zdůrazňuje, že týrání nemusí být nutně fyzické – za týrání se považuje také psychické zneužívání, ekonomické vydírání nebo sociální izolace. Jinými slovy: Pokud někdo křičí na dítě, že má utřít nádobí, ještě to není týrání. Když ho ale začne zamykat v pokoji a omezovat mu přístup k ostatním lidem, už jsme na velmi tenkém ledě.

Pachatelem trestného činu týrání svěřené osoby však nebývají pouze zákonní zástupci. Někdy se jím stávají i učitelé, zdravotnický personál, osoby pracující v dětských domovech či pečující o seniory a další osoby, které nějakým způsobem pečují o osobu na nich závislou.

Kde končí hádka a začíná týrání?

Hádky či jednorázové konflikty jsou běžnou součástí lidských vztahů. Týrání má však několik charakteristických znaků:

• Opakování a systematičnost: Týrání není jednorázová hádka. Dochází k němu opakovaně a často má vzorec chování, kdy pachatel záměrně oběť ponižuje, kontroluje nebo zastrašuje.
• Následky pro oběť: Oběť trpí dlouhodobými fyzickými či psychickými následky, jako je ztráta sebevědomí, deprese, úzkosti nebo zdravotní problémy.
• Zneužití nerovného postavení: Týrání se často odehrává v situacích, kdy pachatel využívá své převahy – ať už fyzické, psychické, ekonomické nebo sociální.

Týrání svěřené osoby se tedy vyznačuje vysokým stupněm hrubosti a bezcitnosti a trvá určitou dobu. Jako příklad fyzického násilí můžeme uvést například soustavné trestání, které obnáší surové bití rukou i různými předměty. Může ale jít i o kopání, tahání za vlasy, přivazování ke stolu či topení či zamykání ve studeném prostředí bez dostatku oblečení.

Psychické násilí zase obnáší ponižování, neustálé nadávky, manipulaci nebo zastrašování. Ekonomické násilí se projevuje jako odpírání přístupu k financím, kontrola výdajů nebo znemožnění vydělávat si vlastní peníze. Co se týká sociální izolace, tak nejčastěji bývá oběť zcela odtržena od kontaktu se svou rodinou, přáteli nebo celkově s venkovním světem.

V meziročním srovnání za rok 2023 vzrostla trestná činnost spojená s týráním svěřené osoby o 10,7 %.
Podle statistik má s domácím násilím zkušenost přibližně 30 % žen a téměř 12 % mužů v ČR. Oběti domácího násilí tento problém s nikým vůbec neřešily v 39 % (muži) a 28 % (ženy).

Kolik let hrozí za týrání svěřené osoby?

Jak jsme zmiňovali výše, za týrání svěřené osoby hrozí pachateli přísné tresty podle okolností činu. Základní sazba odnětí svobody se pohybuje v délce od dvou do osmi let, přičemž se může zvýšit až na 12 let nebo více. K přísnějším sazbám soudy přistupují, pokud obžaloba prokáže, že pachatel týral dítě mladší 15 let, způsobil týráním těžkou újmu na zdraví nebo smrt anebo čin páchal zvlášť surovým a trýznivým způsobem.

Jak to vypadá v praxi? Případ, kdy rodiče opakovaně bili své dítě, omezovali jeho pohyb a odpírali mu jídlo, skončil trestem odnětí svobody na 6 let. Týrání seniora jeho vlastním dítětem, které mu odepíralo zdravotní péči a pravidelně ho fyzicky napadalo, zase vedlo k trestu 8 let odnětí svobody.

Co pomáhá v dokazování?

Dokazování trestného činu týrání svěřené osoby bývá komplikované. Oběti často nehlásí násilí ze strachu, hanby nebo ekonomické závislosti na pachateli. Nezletilí a malé děti tím spíš nemají šanci nebo odvahu se někomu svěřit, aby si řekli o pomoc. Klíčovou roli v dokazování proto hrají zejména tyto faktory:

• Svědci: Sousedé, rodina či přátelé, kteří mohou potvrdit případy násilí.
• Znalecké posudky: Psychologické nebo psychiatrické hodnocení oběti i pachatele.
• Dokumentace incidentů: Fotografie zranění, lékařské zprávy či záznamy komunikace.

Jakou roli má u týrání svěřené osoby každý z nás?

Každý z nás může představovat důležitý článek v celém řetězci vedoucím k odhalení týrání svěřené osoby. Jakmile máte sebemenší podezření, že se někdo mohl stát obětí týrání, raději zasáhněte preventivně, než abyste situaci podcenili. Oběti týrání často potřebují podporu, aby sebraly odvahu situaci řešit. Buďte nápomocní, nabídněte pomoc nebo zprostředkujte kontakt s odborníky. Kdo všechno může pomoci při odhalování?

• Sousedé: Pokud slyšíte opakované křiky nebo máte podezření na násilí, které by se mohlo odehrávat za vedlejšími zdmi vašeho bydlení, zvažte kontaktování policie. Nezapomeňte na svou oznamovací povinnost.
• Školy a lékaři: Děti často skrývají známky týrání. Učitelé a lékaři by však měli dítěti věnovat zvýšenou pozornost, pokud si u něj všimnou modřin, zpozorují změny chování nebo zanedbaný vzhled.

Systém nabízí ochranná opatření

Trestní zákoník i související právní předpisy v České republice poskytují několik možností ochrany obětí týrání svěřené osoby. Jejich účelem je nejen zastavit pokračující násilí, ale také minimalizovat riziko recidivy a zajistit obětem bezpečné prostředí.

1. Vykázání násilníka

Policie má pravomoc na místě rozhodnout o vykázání pachatele z domácnosti na dobu 10 dnů. Toto opatření je neodkladné a zaměřené na okamžitou ochranu oběti. Oběť má během této doby možnost vyhledat pomoc, například v intervenčním centru, nebo podat žádost o prodloužení vykázání u soudu.

2. Zákaz přiblížení

Soud může pachatelovi uložit zákaz přiblížení na konkrétní vzdálenost, zákaz kontaktu s obětí, nebo zákaz vstupu do určených míst (např. pracoviště či škola). Tento zákaz lze vydat i preventivně, pokud hrozí opakování násilí.

3. Dočasné omezení rodičovských práv

V případech týrání dítěte může soud rozhodnout o dočasném omezení nebo pozastavení rodičovských práv násilného rodiče. Pokud je dítě v přímém ohrožení, orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) může dítě odebrat z domácnosti a zajistit mu náhradní péči.

4. Další opatření

Pachatel může být za určitých okolností odsouzen k podmíněnému trestu s povinností podstoupit terapii nebo kurzy zvládání agrese. Soud může oběti přiznat odškodnění za způsobenou újmu

Každý kraj v ČR má navíc intervenční centrum, kam se mohou oběti násilí obrátit pro právní, psychologickou nebo sociální pomoc. Tyto instituce také aktivně spolupracují s policií a soudy na ochraně obětí.

Shrnutí

Týrání svěřené osoby je závažný trestný čin zahrnující fyzické, psychické, ekonomické nebo sociální násilí. Oběťmi bývají děti, senioři nebo osoby se zdravotním omezením, kteří jsou závislí na pachateli. Podle § 198 trestního zákoníku jsou za týrání svěřené osoby tresty od jednoho roku až po 12 let odnětí svobody v závislosti na závažnosti činu. Týrání se od běžných konfliktů odlišuje svou opakující se a systematickou povahu. K ochranným opatřením patří vykázání násilníka či zákaz přiblížení. Prevence a informovanost jsou klíčové v boji proti tomuto problému.