Kdy je mobbing a bossing trestným činem? Právní pohled na šikanu na pracovišti

Co je mobbing a bossing?

Mobbing je systematické psychické týrání jedince na pracovišti jeho spolupracovníky. Jedná se o dlouhodobé a opakované chování, které má za cíl poškodit nebo úplně vyřadit oběť z pracovního kolektivu. Bossing je pak specifická forma šikany na pracovišti, kterou provádí na svém zaměstnanci nadřízený. Tento typ obtěžování může zahrnovat neustálou kritiku, ponižování, záměrné ztěžování pracovních podmínek, nebo dokonce veřejné zesměšňování.

Kdy je mobbing a bossing trestným činem?

Kvalifikace mobbingu a bossingu jako trestného činu závisí na míře a intenzitě poškozujícího chování a na jeho dopadech na oběť. Aby bylo možné považovat šikanu na pracovišti za trestný čin, musí být splněny určité podmínky, které zahrnují:

• Úmysl způsobit újmu: Pachatel musí jednat s jasným úmyslem poškodit oběť. Tím se odlišuje mobbing nebo bossing od běžných konfliktů na pracovišti, které mohou vznikat při řešení každodenních záležitostí a vést i k výpovědi od zaměstnavatele.

• Opakovanost a dlouhodobost: Jednorázové incidenty zpravidla nepostačují k tomu, aby byly považovány za trestný čin. Klíčové je, aby se jednalo o opakované chování, které trvá delší dobu a má za cíl oběť systematicky poškodit. Za šikanu se zpravidla považuje takové nevhodné chování vůči druhému, které probíhá alespoň jednou týdně po dobu šesti měsíců.

• Závažnost následků: Pro kvalifikaci jako trestný čin musí mít šikana na pracovišti závažné důsledky pro oběť. To může zahrnovat psychické či fyzické poškození, ztrátu zaměstnání nebo významné zhoršení kvality života.

Šikanu na pracovišti potom lze považovat za trestný čin v následujících případech:

Šikana jako trestný čin vydírání

Trestný čin vydírání se koná, pokud šikanující osoba nutí oběť něco konat, opominout nebo trpět, a to za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy.

Šikana jako trestný čin ublížení na zdraví

Trestný čin ublížení na zdraví probíhá v případě, že šikana způsobí oběti tělesné nebo duševní utrpení, které vyžaduje lékařské ošetření.

Šikana jako trestný čin porušování tajemství listin

Trestný čin porušování tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí proběhne tehdy, pokud šikanující osoba neoprávněně zveřejní nebo použije obsah dokumentů oběti.

Šikana jako trestný čin nebezpečného vyhrožování

Trestný čin nebezpečného vyhrožování se odehrává, pokud šikanující osoba vyhrožuje jiné osobě usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu o vlastní bezpečnost.

Pracovněprávní a trestněprávní důsledky mobbingu a bossingu

Zatímco pracovněprávní důsledky mobbingu a bossingu mohou zahrnovat napomenutí, propuštění či jiné disciplinární opatření vůči pachateli, trestněprávní důsledky jsou mnohem závažnější. Trestněprávní postih šikany na pracovišti může zahrnovat:

• Pokutu: Pokud je pachatel uznán vinným z trestného činu šikany na pracovišti, může mu soud udělit pokutu. Její výše se odvíjí od závažnosti a důsledků činu.
• Odsouzení k odnětí svobody: V závažnějších případech může pachatel šikany coby trestného činu čelit dokonce i trestu odnětí svobody, zejména pokud došlo k vážnému poškození zdraví oběti nebo pokud agresor spáchal čin zvláště zákeřným způsobem.
• Zákaz činnosti: Soud může také rozhodnout o zákazu vykonávání určitého povolání, pokud se prokáže, že pachatel zneužil své pracovní postavení k páchání trestné činnosti.

Kromě trestněprávních sankcí pachatel také často čelí občanskoprávním žalobám, například za náhradu škody nebo za újmu na zdraví, kterou oběť utrpěla.

Jak podat trestní oznámení a jaké důkazy jsou potřeba?

Pokud se oběť rozhodne podat trestní oznámení na základě mobbingu nebo bossingu, je důležité, aby měla k dispozici dostatečné důkazy. Bez dostatečného podložení svých tvrzení by v případném soudním sporu jen těžko obstála. Mezi důkazní materiály může patřit:

• Záznamy komunikace: E-maily, zprávy nebo jiné formy písemné komunikace, které mohou dokládat, že obviněný se skutečně dopustil šikany.
• Svědectví kolegů: Pro prokázání systematického obtěžování a dalších forem šikany mohou být klíčové také výpovědi spolupracovníků, kteří byli svědky nevhodného chování.
• Lékařské zprávy: Oběť by si měla shromáždit související zdravotní dokumentaci, konkrétně doklady o zdravotních problémech způsobených šikanou na pracovišti, včetně zpráv od psychologů nebo psychiatrů, které prokazují negativní dopad na duševní zdraví.

Proces podání trestního oznámení začíná obvykle na policejní stanici nebo u státního zastupitelství. Oběť by měla detailně popsat veškeré okolnosti případu a předložit dostupné důkazy. Jelikož trestní řízení může být časově náročné a stresující, doporučujeme využít právní pomoc. Odborníci vám ušetří nejen spoustu času, ale i nervů a pomohu vám v procesu obstát, ať už se ocitnete na straně oběti, nebo obviněného. Soudy mají při rozhodování o případech mobbingu a bossingu poměrně široký prostor pro uvážení, zejména pokud jde o interpretaci důkazů a posouzení závažnosti činu. Správné právní zastoupení může významně ovlivnit jeho výsledek.

Jaké zákony se vztahují na mobbing a bossing?

V České republice neexistuje žádný zákon, který by se výslovně zabýval šikanou na pracovišti. Tyto pojmy nejsou v českém právním řádu definovány. Nicméně existuje několik právních předpisů, které se dají na případy mobbingu nebo bossingu aplikovat, pokud je šikana považována za trestný čin. Mezi klíčové patří:

• Trestní zákoník obsahuje ustanovení, která mohou být relevantní pro šikanu na pracovišti jako trestný čin. Konkrétně může být mobbing nebo bossing kvalifikován jako trestný čin útisku (§ 177) nebo ublížení na zdraví (§ 146), pokud dojde k fyzickému nebo psychickému poškození oběti.
• Zákon o zaměstnanosti stanoví povinnosti zaměstnavatelů v oblasti prevence šikany na pracovišti. Jeho porušení může vést i k trestněprávním důsledkům, zejména pokud dojde k poškození zdraví zaměstnance.
• Antidiskriminační zákon lze uplatnit, pokud je mobbing nebo bossing motivován diskriminací (např. na základě pohlaví, rasy, věku apod.). Pak může být šikana na pracovišti kvalifikována také jako trestný čin diskriminace.

Shrnutí

Mobbing a bossing coby závažné formy šikany na pracovišti mohou mít dalekosáhlé následky nejen pro oběť, ale i pro pachatele. Pokud jsou tyto praktiky kvalifikovány jako trestný čin, mohou vést k přísným trestům, a to k pokutám, zákazu činnosti, nebo dokonce odnětí svobody. Svou roli v boji proti těmto formám šikany na pracovišti hraje také zaměstnavatel. Je jeho zodpovědností, aby zaváděl taková preventivní opatření, která minimalizují riziko výskytu mobbingu nebo bossingu na pracovišti. Pokud dojde k situaci, kdy je šikana na pracovišti trestným činem, je nezbytné jednat rychle a efektivně. Díky tomu se snáze dosáhne spravedlnosti, a především se zabrání dalšímu poškození oběti.