Antisemitismus je forma nenávisti vůči Židům, která se může projevovat slovními útoky, vyhrožováním, popíráním holocaustu, nebo dokonce násilím. Mnoho obětí se ptá, co je antisemitismus podle práva a jak má být potrestán antisemita, který jim ubližuje. Český právní řád umožňuje postihnout i projevy nenávisti na internetu a v některých případech hrozí pachatelům i vězení.
Pokud se ptáte, co je antisemitismus, nejjednodušší odpověď zní: Jde o předsudečnou nenávist a diskriminaci namířenou proti Židům jako skupině. Antisemitismus ale není jen historický pojem spojený s nacismem. Bohužel se objevuje i dnes – na sociálních sítích, ve veřejném prostoru, někdy i ve školách nebo na pracovištích.
Antisemitismus může mít mnoho podob:
Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu se většina antisemitských projevů v Česku odehrává právě online – až v 98 % případů na internetu, zejména formou nenávistných komentářů a sdílení extremistického obsahu.
Počet zaznamenaných antisemitských incidentů v Česku dosáhl v roce 2024 historického maxima. Jen za jediný rok bylo evidováno celkem 4 694 případů, což představuje nárůst o více než 8 % oproti roku 2023 (kdy šlo o 4 328 incidentů). Zpráva zároveň upozorňuje, že přestože se tempo růstu zpomalilo, po událostech ze 7. října 2023 se výrazně zvýšila závažnost a agresivita antisemitských projevů.
Pro oběti je důležité vědět, že nejde jen o „nevhodné názory“ – právě podobné útoky mohou naplňovat skutkovou podstatu trestných činů, jako je hanobení národa, podněcování k nenávisti nebo popírání genocidy. Data tak jasně ukazují, že antisemitismus zůstává aktuálním problémem, který má nejen společenský, ale i právní rozměr.
Pokud čelíte útokům nebo nenávistným projevům, má smysl situaci řešit co nejdříve – i kvůli důkazům.
Čelíte nenávistným útokům, vyhrožování nebo diskriminaci? Naši advokáti vám pomohou připravit trestní oznámení tak, aby mělo skutečný právní dopad a pachatel nesl odpovědnost. Rychle, srozumitelně a online.
Slovo antisemita označuje člověka, který zastává nepřátelské postoje vůči Židům nebo aktivně šíří nenávistné stereotypy. Ne každý, kdo pronese hloupý vtip, hned spáchá trestný čin. Český právní systém ale jasně říká, že určité projevy už jsou za hranou.
Typicky jde o situace, kdy antisemita:
Jedním z nejznámějších českých případů, kdy byl antisemitismus potrestán soudem, je kauza politika Adama B. Bartoše, bývalého předsedy Národní demokracie. Ten se dlouhodobě veřejně dopouštěl protižidovských výroků a šířil texty, které podle soudu překračovaly hranice svobody projevu a naplňovaly znaky trestného činu podněcování k nenávisti. Bartoš například publikoval materiály, v nichž Židy označoval za nepřátele a šířil stereotypy typické pro extremistickou propagandu. Soud proto rozhodl o jeho vině a uložil mu dvouletý podmíněný trest.
Tento případ je důležitý zejména pro oběti antisemitismu, protože ukazuje, že trestně postižitelné nemusí být jen fyzické útoky, ale i „pouhá slova“ – pokud mají za cíl ponižovat skupinu obyvatel, šířit nenávist nebo podněcovat nepřátelství vůči Židům.
Právní ochrana důstojnosti a bezpečí menšin se tak vztahuje i na online prostor a veřejné projevy, které mohou být pro oběti stejně ničivé jako přímé násilí.
V roce 2024 bylo v České republice zaznamenáno celkem 4 694 antisemitských incidentů, což je historicky nejvyšší počet vůbec.
Oběti antisemitismu se často ptají, jak má být pachatel potrestán a zda má vůbec smysl obracet se na policii nebo soud. Právě v těchto situacích je důležité vědět, že český právní řád nepovažuje antisemitismus pouze za společensky nepřijatelný postoj, ale v řadě případů ho dokáže postihnout jako trestný čin. Trestní zákoník obsahuje několik ustanovení, která chrání menšiny před nenávistnými projevy, urážkami i šířením extremistické propagandy.
Jedním z nejčastějších trestných činů v této oblasti je hanobení národa, rasy nebo etnické skupiny podle § 355 trestního zákoníku. Pokud někdo veřejně uráží Židy jako skupinu, zesměšňuje je nebo o nich šíří ponižující stereotypy, může se dopustit trestného činu, za který hrozí i několikaleté odnětí svobody. Podstatné přitom je, že nemusí jít o fyzický útok — i slova mohou být právně postihnutelná, pokud zasahují do lidské důstojnosti a bezpečí určité skupiny obyvatel.
Velmi úzce s tím souvisí také trestný čin podněcování k nenávisti podle § 356. Ten se často uplatňuje zejména u nenávistných projevů na internetu, kde se objevují výzvy k nenávisti nebo násilí vůči Židům, schvalování útoků či šíření extremistických ideologií. Typickým znakem těchto jednání je, že jejich cílem není pouze urazit konkrétního člověka, ale vyvolat nepřátelství vůči celé skupině. Právě proto zákon podobné projevy považuje za nebezpečné a umožňuje jejich trestní postih.
Zcela zásadní roli má také ustanovení § 405 trestního zákoníku, které postihuje popírání, zpochybňování nebo schvalování genocidy, tedy i holocaustu. Tento trestný čin je výslovně zaměřen na situace, kdy pachatel veřejně bagatelizuje nacistické zločiny nebo šíří materiály je popírající. Zákon zde stanoví trest odnětí svobody v rozmezí šesti měsíců až tří let. Nejvyšší soud navíc opakovaně potvrdil, že trestné nemusí být jen autorství podobných textů, ale i jejich další šíření – například pokud někdo takové popírající materiály přeposílá nebo zveřejňuje na sociálních sítích.
Příkladem je případ, kdy policie obnovila trestní stíhání v souvislosti s vydáváním knihy popírající holocaust s názvem Holocaust pod lupou. Obvinění v této věci čelí několik osob i firem, což ukazuje, že české orgány podobné jednání nepřehlížejí a trestní stíhání v této oblasti skutečně probíhá. Popírání holocaustu tedy není jen morálně nepřijatelné, ale patří mezi trestné činy, které jsou v České republice aktivně vyšetřovány.
Až 80 % evropských Židů uvedlo, že v posledním roce zaznamenalo nárůst antisemitismu v zemi, kde žijí.
Oběti se dnes velmi často setkávají s antisemitismem také v online prostoru. Nenávistné komentáře, výhrůžné zprávy nebo šíření urážlivých memů mohou být pro oběti stejně zastrašující jako projevy ve veřejném prostoru. Internet přitom není anonymní a beztrestný. Soudy už v řadě případů uložily pachatelům podmíněné tresty nebo veřejně prospěšné práce právě za nenávistné projevy na Facebooku či v diskusích. Pokud tedy člověk čelí útokům na sociálních sítích, není důvod se domnívat, že se pachatel „schová za obrazovku“.
Z praktického hlediska je pro oběti velmi důležité uchovávat důkazy, například screenshoty, odkazy na příspěvky nebo svědectví dalších osob. Právě tyto podklady mohou výrazně pomoci při trestním oznámení a následném postupu policie.
Pokud si nejste jistí, zda konkrétní jednání už naplňuje znaky trestného činu, je vhodné obrátit se na advokáta, který situaci právně posoudí a pomůže vám domoci se ochrany i spravedlivého potrestání pachatele.
Pokud se stanete terčem antisemitismu, může být velmi těžké se v první chvíli zorientovat. Mnoho obětí má pocit, že podobné útoky nemá cenu řešit, zejména pokud se odehrávají na internetu nebo mají podobu slovních urážek. Český právní řád ale poskytuje ochranu i v těchto situacích a oběti mají možnost bránit se právní cestou.
Základním krokem je vždy uchování důkazů. Právě u nenávistných projevů na sociálních sítích, v diskusích nebo v soukromých zprávách je důležité zajistit screenshoty, odkazy, kopie zpráv nebo případně videozáznamy. Bez nich může být později velmi obtížné prokázat, co přesně pachatel zveřejnil nebo jakým způsobem oběť zastrašoval.
Dalším možným krokem je podání trestního oznámení. Pokud jednání naplňuje znaky trestného činu, může být pachatel vyšetřován a v krajních případech i odsouzen. To platí nejen pro fyzické útoky, ale i pro projevy nenávisti, vyhrožování nebo popírání holocaustu. V některých případech může jít zároveň o diskriminaci, kdy se oběť může domáhat omluvy, odstranění závadného jednání nebo finančního odškodnění.
Téměř polovina židovských respondentů v Evropě zvažovala emigraci, protože se necítí ve své zemi bezpečně.
Právě v těchto situacích bývá velmi užitečné obrátit se na advokáta. Právník pomůže posoudit, zda konkrétní jednání už překračuje hranici zákona, jaký trestný čin může být naplněn a jak postupovat tak, aby věc nebyla odložena jako „pouhé urážky“. Advokát se také uplatní zejména tehdy, pokud útoky pokračují, stupňují se, dochází k výhrůžkám, stalkingu nebo pokud má oběť oprávněnou obavu o svou bezpečnost.
Naši advokáti vám mohou pomoci připravit trestní oznámení, komunikovat s policií i uplatnit nároky na ochranu osobnosti nebo odškodnění. Pokud čelíte antisemitismu, není nutné zůstávat na situaci sami – právní pomoc může být klíčovým krokem k tomu, aby pachatel nesl odpovědnost a oběť získala ochranu i spravedlnost.
Antisemitismus je vážný problém, který zasahuje do lidské důstojnosti a bezpečí. Pokud se stanete terčem nenávisti, máte právo na ochranu a pachatel může být potrestán i odnětím svobody. Nejste na to sami. Pokud potřebujete pomoc, obraťte se na nás – posoudíme váš případ a pomůžeme vám podniknout právní kroky.
Pokud ano, je velmi pravděpodobné, že už jde o jednání, které lze trestat.
Tip: Rasismus není jen otázkou společenských nálad nebo nevhodných poznámek. V některých situacích může mít rasistické jednání velmi konkrétní právní důsledky – od přestupků přes žaloby na diskriminaci až po trestní stíhání. Přečtěte si o něm víc.
Antisemitismus je forma nenávisti a diskriminace namířená proti Židům, která se dnes často projevuje nejen ve veřejném prostoru, ale především na internetu, kde podle Federace židovských obcí vzniká až 98 % antisemitských incidentů. V roce 2024 bylo v České republice zaznamenáno rekordních 4 694 případů, což je historicky nejvyšší počet a zároveň důkaz, že závažnost i agresivita těchto útoků narůstá. Podle dat Evropské agentury pro základní práva navíc až 80 % evropských Židů vnímá zvyšující se antisemitismus a téměř polovina zvažovala emigraci, protože se ve své zemi necítí bezpečně. Český trestní zákoník umožňuje pachatele antisemitismu trestat například za hanobení národa, podněcování k nenávisti nebo popírání holocaustu, přičemž i „pouhá slova“ mohou být trestným činem, pokud ponižují skupinu obyvatel nebo šíří nenávist, jak ukazuje například odsouzení politika Adama B. Bartoše. Oběti se mohou bránit uchováním důkazů, podáním trestního oznámení a v případě potřeby také s pomocí advokáta, který zajistí správné právní posouzení a pomůže domoci se ochrany, odškodnění i spravedlivého potrestání pachatele.
Antisemitismus je nenávist namířená proti Židům, která může naplnit skutkovou podstatu několika trestných činů, zejména hanobení národa či podněcování k nenávisti.
Ano. Soudy už opakovaně rozhodly o vině pachatelů za nenávistné projevy online.
Ano. Podle § 405 trestního zákoníku hrozí až 3 roky vězení.
Uchovejte důkazy a podejte trestní oznámení. Čím dříve, tím lépe.
Ano – právě online projevy jsou dnes nejčastější formou antisemitismu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
