Když se řekne cash flow, většina podnikatelů si vybaví tabulku v Excelu, report z účetního programu nebo nervózní pohled na bankovní účet pár dní před výplatami. Málokdo si ale spojí cash flow s právem. Přitom peněžní toky firmy často rozhodují o tom, jestli skončíte jako úspěšný podnikatel, nebo v insolvenci, jestli budete ručit jen majetkem společnosti, nebo i vlastním domem a zda po vás půjde finanční úřad osobně.
V tomto článku si nejprve vysvětlíme, co je cash flow a jak se liší od běžného zisku. Navážeme tím, co přesně znamená provozní cash flow a proč je klíčová pro každodenní přežití firmy. Ukážeme si také, jak cash flow souvisí s platební neschopností a povinností podat insolvenční návrh, tedy okamžikem, kdy už nejde jen o ekonomický problém, ale i o splnění zákonných povinností. Nakonec si vysvětlíme, proč sledování a řízení cash flow patří k péči řádného hospodáře a jak vám může pomoci vyhnout se osobní odpovědnosti za dluhy společnosti.
Cash flow neboli peněžní tok je v zásadě pohyb peněz na a z vašeho účtu. Cash flow je vlastně rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za určité období – typicky měsíc nebo rok. Zatímco zisk je účetní veličina (výnosy minus náklady), cash flow říká, kolik peněz vám doopravdy přiteklo a odteklo. Může se tak stát, že máte podle účetnictví zisk, ale zároveň máte prázdný bankovní účet. Typicky pokud hodně fakturujete, ale odběratelé platí pozdě, utrácíte za zásoby, investice či splácení starých dluhů, nebo máte vysoké splátky úvěrů a leasingů.
Prakticky tedy platí, že zisk se sice hezky vyjímá ve výroční zprávě, ale cash flow rozhoduje o tom, jestli zítra zaplatíte mzdy, DPH a nájem. To je důležité i z legislativního hlediska – zákony neřeší, jestli jste v zisku na papíře, ale jestli včas platíte své závazky.
V praxi se cash flow běžně dělí na tři složky:
Provozní cash flow představuje peníze z běžného provozu firmy – tedy inkasa vystavených faktur, platby dodavatelům, mzdy zaměstnancům, odvody daní, úhrady za energie a další každodenní výdaje a příjmy. Právě na tom je vidět, do jaké míry je firma schopná sama sebe „uživit“, tedy fungovat z vlastního provozu bez neustálého dolévání cizích peněz v podobě úvěrů nebo mimořádných vkladů společníků.
Pokud máte dlouhodobě záporné provozní cash flow, znamená to, že provoz firmy sám o sobě peníze spíš spotřebovává, než vydělává. Z právního hlediska je proto právě provozní cash flow klíčové pro posouzení, zda je podnik životaschopný. Pokud firma dlouhodobě nedokáže z běžného provozu generovat peníze na úhradu závazků, je jen otázkou času, kdy se dostane do úpadku.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Investiční cash flow zachycuje peníze spojené s nákupem a prodejem dlouhodobého majetku. Typicky jde o nákup strojů, technologií, automobilů, nemovitostí nebo třeba podílů v jiných společnostech, případně o jejich prodej. Když investiční cash flow vychází záporně, neznamená to automaticky problém – často to jednoduše znamená, že firma investuje do svého rozvoje.
Z právního i ekonomického hlediska je ale důležité, aby tyto investice neohrožovaly schopnost firmy platit běžné závazky – tedy aby kvůli jedné velké investici nezůstaly viset mzdy, daně nebo faktury dodavatelů.
Finanční cash flow se týká toho, jak je firma financována zvnějšku. Patří sem především příjmy z úvěrů a půjček, vklady společníků, výnosy z emisí akcií nebo jiných cenných papírů, ale také výplata dividend společníkům a splátky jistiny úvěrů. Tato složka tedy ukazuje, kdy firma peníze získává od věřitelů a vlastníků a kdy je naopak vrací.
Z pohledu práva a řízení rizik je podstatné, aby se firma na financování z této složky nespoléhala jako na jediný způsob přežití – dlouhodobé záplatování záporného provozního cash flow novými úvěry může být ve výsledku argumentem, že statutární orgány jen odsouvaly nevyhnutelné a včas nereagovaly na hrozící úpadek.
Důležité je, jak se všechny tři složky cash flow chovají dohromady. Může nastat situace, kdy firma provozně vydělává, má tedy kladné provozní cash flow, ale veškerou hotovost utopí v investicích. Pokud statutární orgány takto investují bez rozumného plánu a tím ohrozí schopnost společnosti platit své závazky, mohou se dostat do rozporu s povinností jednat s péčí řádného hospodáře.
Naopak není vyloučeno, že firma bude mít dočasně záporné provozní cash flow, ale bude ho rozumně a uváženě pokrývat financováním zvenčí, například úvěrem nebo vklady společníků. Důležité je, aby přitom pečlivě hlídala, že nedochází k úpadku, a průběžně vyhodnocovala, zda je takové financování stále udržitelné a právně bezpečné.
Zajímá vás, jaký zvolit vklad a základní kapitál u s.r.o.? Dozvíte se to v našem článku.
Mnoho podnikatelů se při hodnocení stavu firmy dívá hlavně na výsledovku (výkaz zisku a ztráty) a zajímá je, zda vykazují účetní zisk, nebo ztrátu. Jenže účetnictví funguje na tzv. akruálním principu, tedy na zásadě, že výnosy a náklady se přiřazují k období, s nímž věcně a časově souvisejí, nikoli k okamžiku, kdy proběhla platba.
V praxi to znamená, že můžete mít zaúčtovaný vysoký výnos, ale peníze od zákazníka vám dorazí až za několik měsíců. Stejně tak můžete mít v účetnictví zaúčtovaný náklad, ale dodavateli reálně zaplatíte později – nebo naopak dříve, než se náklad objeví ve výsledovce. Výsledovka vám proto sama o sobě neodpoví na otázku, zda budete mít zítra na účtu dost peněz na zaplacení zaměstnancům, na DPH nebo na splatné faktury, ukazuje pouze to, zda je vaše podnikání účetně ziskové. Cash flow naproti tomu sleduje výhradně skutečné pohyby peněz – co na účet opravdu přiteklo a co skutečně odteklo.
Příklad: Představme si s.r.o., která v lednu uzavře velkou zakázku za 1 000 000 Kč. Na jejím základě vystaví zákazníkovi fakturu se splatností 90 dní. Už v lednu se jí do výsledovky promítne významný výnos, v následujících měsících navíc firma účtuje náklady spojené se zakázkou. Účetně je tedy v lednu i únoru v plusu. Jenže v realitě musí od prvního dne platit mzdy zaměstnancům, nájem, materiál, energie a zároveň odvést DPH z vystavené faktury, přestože peníze od zákazníka fyzicky dorazí až někdy v dubnu. Pokud firma nemá dostatečné provozní cash flow nebo finanční rezervu, velmi snadno se ocitne v situaci, kdy není schopna včas zaplatit své závazky. Navenek může výsledovka pořád vypadat růžově, ale z právního hlediska už může jít o platební neschopnost a úpadek podle insolvenčního zákona. Právě proto je tak důležité nespoléhat se jen na zisk ve výsledovce, ale průběžně sledovat i cash flow, tedy skutečné peněžní toky firmy.
Podle zákona o účetnictví musí některé účetní jednotky sestavovat účetní závěrku v tzv. plném rozsahu. Součástí takové závěrky je mimo jiné výkaz o peněžních tocích (výkaz cash flow). Ten podává přehled o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů podle jednotlivých skupin činností (provozní, investiční, finanční).
Povinnost sestavovat výkaz cash flow se typicky týká především velkých a středních účetních jednotek, některých subjektů veřejného sektoru a také těch účetních jednotek, které mají ze zákona povinnost nechat si účetní závěrku ověřit auditorem.
I přesto, že malé s.r.o. nebo OSVČ výkaz cash flow obvykle zpracovávat nemusí, z právního hlediska dává smysl mít ho alespoň v interní podobě. Takový přehled peněžních toků se totiž může stát důležitým důkazem – například v případném sporu o odpovědnost jednatele, při posuzování, zda firma byla v úpadku a od kdy, nebo při dokazování, že jednatel situaci řešil včas, ať už formou jednání s bankou, finanční restrukturalizace nebo podáním insolvenčního návrhu.
Z právního hlediska je výkaz cash flow mimořádně cenný především proto, že zpětně ukazuje, kdy se firma reálně začala dostávat do problémů, tedy od jakého okamžiku už peníze nestačily na úhradu běžných závazků. Právě na základě takového přehledu lze často poměrně přesně určit okamžik úpadku, což je klíčové pro posouzení, zda statutární orgány včas podaly insolvenční návrh, jak jim ukládá zákon.
Zároveň může výkaz cash flow sloužit jako důkaz, že vedení firmy finanční situaci průběžně sledovalo a přijímalo konkrétní opatření – například jednalo s bankami, připravovalo restrukturalizaci nebo zvažovalo různé varianty řešení. To je rozhodující pro hodnocení, zda jednatel jednal s péčí řádného hospodáře.
Jinými slovy, dobře vedený a archivovaný přehled o cash flow může jednateli jednou doslova zachránit osobní majetek – může totiž prokázat, že dělal rozumná a informovaná rozhodnutí v době, kdy se firma dostávala do potíží.
Přečtěte si, jak správně podat žádost o insolvenci.
Podle insolvenčního zákona je dlužník v úpadku mimo jiné tehdy, když je v platební neschopnosti – má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dní po splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Platební neschopnost je třeba odlišovat od pouhé platební nevůle – tedy situace, kdy peníze jsou, ale dlužník je prostě nechce zaplatit.
Pro vás jako podnikatele z toho plyne několik zásadních důsledků. Nestačí se utěšovat větou: „Na papíře jsme v plusu, cash flow se časem srovná.“ Pokud totiž dlouhodobě nemáte peníze na úhradu splatných závazků, může soud i přes hezky vypadající účetní výsledovku dojít k závěru, že jste v úpadku. Jinými slovy – rozhodující nejsou jen čísla v účetní závěrce, ale skutečná schopnost včas platit dluhy.
Dlouhodobě záporné provozní cash flow přitom bývá jedním z hlavních signálů platební neschopnosti. V praxi insolvenční správci a znalci často rekonstruují historické cash flow, aby doložili, od kdy už firma objektivně nebyla schopna plnit své závazky.
Podle insolvenčního zákona má dlužník, který je právnickou osobou nebo podnikatelem, povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tato povinnost dopadá i na statutární orgán společnosti (typicky jednatele s.r.o.), který může při jejím nesplnění nést odpovědnost za škodu vůči věřitelům.
A kde v tom všem hraje roli cash flow? Pokud provozní cash flow dlouhodobě nevychází a firma neplatí své závazky po splatnosti, jde o silný signál, že úpadek už možná nastal. V takové situaci se statutární orgán, který má k dispozici účetnictví a přehledy cash flow, obvykle nemůže bránit tím, že o problému nevěděl. Zákon po něm požaduje, aby se při náležité pečlivosti o úpadku dozvěděl, tedy aby finanční situaci aktivně sledoval a vyhodnocoval.
Prakticky to znamená, že ignorovat čísla ve výkazu cash flow je z právního pohledu velmi riskantní. I kdyby firma ještě nějakou dobu žila z úvěrů či zpožďovala platby, realita peněžních toků může později u soudu ukázat, že insolvenční návrh měl přijít výrazně dřív.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Péče řádného hospodáře je právní standard, podle kterého musí člen voleného orgánu (např. jednatel, člen představenstva) vykonávat svou funkci s loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Podle ustálené judikatury nejde o povinnost dosáhnout konkrétního výsledku, ale o povinnost chovat se rozumně, informovaně a obezřetně, tak jak by se za stejných okolností choval jiný pečlivý manažer.
Občanský zákoník i zákon o obchodních korporacích vyžadují, aby se každý, kdo přijme funkci člena orgánu, zavázal právě k takovému výkonu funkce. Pokud není této péče schopen, měl by funkci vůbec nepřijmout – jinak nese odpovědnost za škodu.
K péči řádného hospodáře nepatří jen formální dohled nad firmou, ale i aktivní sledování její finanční situace, včasné rozpoznání hrozící platební neschopnosti a schopnost vyhodnotit rizika plánovaných transakcí, ať už jde o investice nebo nové úvěry. Součástí této povinnosti je také zajistit si odbornou pomoc pokud si statutární orgán sám na posouzení situace netroufá (typicky účetní, daňového poradce či advokáta).
V podnikání představuje cash flow jeden z hlavních nástrojů, jak tato rizika rozumně sledovat. Pokud jednatel s cash flow vůbec nepracuje, neví, zda bude mít firma za měsíc na mzdy a DPH, a přesto uzavírá další závazky, je mnohem jednodušší dovodit, že nejedná s potřebnou pečlivostí.
Naproti tomu jednatel, který má pravidelný přehled o provozním cash flow, včas vidí zhoršující se platební situaci a prokazatelně podniká kroky – jedná s bankou, upravuje splatnosti, a v krajním případě připraví i insolvenční návrh – má výrazně silnější pozici, pokud by někdo později tvrdil, že se choval nezodpovědně.
Cash flow není jen účetní nebo manažerská disciplína, ale velmi praktické téma, které hraje zásadní roli i při uzavírání běžných obchodních smluv. Každá dohoda o ceně, splatnosti či smluvní pokutě má totiž přímý dopad na to, kdy vám peníze přitečou a kdy naopak odtečou, a tedy na to, zda budete mít v konkrétní chvíli z čeho platit.
Z pohledu zdravého cash flow dává velký smysl nepodepisovat dlouhé splatnosti faktur, pokud si nemůžete reálně dovolit čekat na peníze několik týdnů či měsíců. Lepší bývá sjednat si zálohy nebo průběžné platby, aby se peněžní tok rozložil a firma nemusela mezitím financovat celý obchod jen z vlastních zdrojů nebo úvěrů. Zároveň je potřeba myslet na to, že příliš přísné smluvní pokuty namířené proti vám mohou v kombinaci se slabým cash flow spustit lavinu problémů – stačí jedno zpoždění, vysoká smluvní pokuta, a rázem chybí prostředky na další závazky.
Při vyjednávání smluv je proto rozumné udělat si jednoduchý scénář cash flow: zamyslet se, kdy budete muset platit dodavatelům, zaměstnancům či splátky úvěru a kdy reálně můžete očekávat příjmy od svých zákazníků. Pokud už ve chvíli podpisu vidíte, že provozní cash flow bude kvůli nastaveným podmínkám dlouhodobě záporné, je na místě buď smluvní podmínky upravit, nebo hledat jiné způsoby financování.
Advokát vám může pomoci nastavit platební podmínky tak, aby byly realistické s ohledem na vaše peněžní toky, a aby smlouva neohrozila likviditu firmy hned při prvním výkyvu. Zároveň vás dokáže upozornit na riziková smluvní ujednání, například o smluvních pokutách, které mohou v kombinaci s napjatým cash flow rychle přerůst v závažný problém.
Advokát vás také může včas varovat před situacemi, kdy se smluvní vztahy už nebezpečně blíží úpadku – například když se zavazujete k dalším velkým plněním, a přitom víte, že provozní cash flow nestačí ani na úhradu stávajících závazků. Z praktického hlediska tedy platí, že kdo propojí právní pohled s řízením cash flow, výrazně snižuje riziko insolvencí, exekucí i osobního ručení statutárních orgánů.
Cash flow ukazuje skutečné pohyby peněz ve firmě a na rozdíl od účetního zisku rozhoduje o tom, zda dnes zaplatíte mzdy a daně, nebo se začnete propadat do prodlení a úpadku. Zvlášť provozní cash flow je lakmusovým papírkem životaschopnosti podnikání – pokud je dlouhodobě záporné a firma přestává zvládat splácet své závazky, nejde už jen o ekonomický problém, ale i o riziko platební neschopnosti a povinnosti podat insolvenční návrh. Právě výkaz cash flow pak v případném sporu často rozhoduje o tom, od kdy byla firma v úpadku a zda statutární orgány reagovaly včas.
Pro jednatele a další statutáry je proto součást péče řádného hospodáře. Pravidelný přehled peněžních toků, rozumné plánování investic a financování a realisticky nastavené platební podmínky ve smlouvách zásadně snižují riziko insolvencí, exekucí i osobního ručení za dluhy společnosti.
Cash flow popisuje pohyb peněz v čase – tedy kolik peněz vám v daném období přiteče a odteče. Likvidita naopak vyjadřuje, jak rychle jste schopni přeměnit majetek na peníze, abyste uhradili své závazky (např. peníze na účtu vs. zásoby na skladě).
Ano. I ziskové a kapitálově silné firmy se mohou dostat do krátkodobé platební tísně – typicky při velkých investicích, sezónních výkyvech nebo nečekaném výpadku odběratele. Cash flow vám umožní včas zjistit, že se v nějakém období propadnete pod nulu, přestože souhrnné výsledky vypadají dobře.
Výkaz by měl být připravován pravidelně (například jednou měsíčně), navázán na reálné účetní a bankovní podklady, vždy řádně datován a schvalován (například podpisem jednatele nebo formou uvedení v zápise z jednání) a následně archivován společně s přílohami, jako jsou bankovní výpisy a exporty z účetnictví. Takový výkaz pak může doložit, jaká byla vaše reálná znalost situace v konkrétním období a že jste se podle ní rozhodovali.
Podle insolvenčního zákona je dlužník povinen podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o svém úpadku dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět. U právnických osob (např. s.r.o., a. s.) tato povinnost dopadá na statutární orgán (jednatele, představenstvo) a také na likvidátora, je-li společnost v likvidaci.
Pokud máte k dispozici pravidelné výkazy cash flow, účetnictví a bankovní podklady, soud typicky posuzuje, jak by situaci vyhodnotil pečlivý manažer za stejných okolností. Jestliže výkazy dlouhodobě ukazovaly neschopnost plnit závazky a vy jste nic nepodnikli, je velmi obtížné se obhajovat nevědomostí. Zákon po vás požaduje náležitou pečlivost, tedy aktivní sledování finanční situace, ne pasivní spoléhání na to, že vše nějak dopadne.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
