Každý podnikatel by měl umět pracovat s likviditou své firmy. Jak na to?

Co je likvidita?

Likvidita vyjadřuje, jak rychle a bez výrazné ztráty hodnoty dokáže podnik proměnit svá aktiva (hotovost, pohledávky, zásoby, cenné papíry) na peníze a uhradit krátkodobé závazky – typicky do 12 měsíců. Prakticky to vypadá tak, zda má firma dnes a v nejbližších týdnech z čeho zaplatit mzdy, nájmy, zálohy dodavatelům a splátky úvěrů.

S pojmem likvidity se často plete solventnost. Solventnost je ale širší. Jde o dlouhodobou schopnost pokrýt celkové závazky majetkem (bilance). Firma může být účetně solventní (má majetek převyšující dluhy), ale krátkodobě nelikvidní, protože peníze „uvízly“ v zásobách či pomalém inkasu faktur. Naopak podnik s průměrným majetkem může být vysoce likvidní, pokud má dobrou hotovostní rezervu a rychle inkasuje.

Jaký je tedy význam likvidity? V byznysu rozhoduje o tom, zda firma zvládne nečekané výkyvy (výpadek odběratele, porucha stroje, sezónnost). V právním kontextu může nízká likvidita přerůst do platební neschopnosti a spustit řetězec rizik – prodlení, smluvní pokuty, exekuce, až po insolvenční řízení. Proto je likvidita jedním z pilířů finančního zdraví spolu s rentabilitou, zadlužeností a efektivitou.

Proč je likvidita klíčová pro finanční zdraví firmy

Likviditu si můžete představit jako palivo pro chod firmy. Na první pohled není vidět, ale bez něj se podnikání brzy zastaví.

V praxi ovlivňuje:

• Stabilitu provozu: Dostatek hotovosti znamená, že firma funguje plynule, vyplácí zaměstnance včas a drží kvalitu dodávek.
• Vyjednávací pozici: Likvidní podnik dokáže získat lepší platební podmínky (slevy za rychlou úhradu, delší splatnosti), levnější financování a důvěru investorů.
• Odolnost vůči šokům: Výkyvy poptávky, zdražení vstupů či kurzové pohyby dopadnou méně tvrdě, když máte rezervu a přehled o cash flow.
• Právní rizika: Pokud se likvidita firmy zhoršuje delší dobu, hrozí jí vyšší pokuty, ztráta důležitých partnerů a v krajním případě i povinnost vedení rychle řešit hrozící úpadek.

Pozor však na paradox ziskovosti: I zisková firma může zkrachovat na nedostatek hotovosti. Stačí, aby zisk zůstal „papírový“ (např. ve skladových zásobách, které se nedaří prodat, nebo v pohledávkách s dlouhou splatností). Proto je vedle výsledovky nutné sledovat cash flow a likviditní ukazatele – teprve souběh zdravé marže a dobré likvidity dává podnikání pevné základy.

Jaké druhy likvidity rozlišujeme?

V praxi se rozlišují tři „vrstvy“ likvidity podle toho, jak rychle lze aktiva proměnit v peníze. Okamžitá (hotovostní) likvidita znamená „kolik máme peněz hned“. Zahrnuje hotovost, zůstatky na účtech a velmi krátkodobé cenné papíry. Slouží k úhradám, které nelze odložit (mzdy, energie, nájem).

Pohotová (rychlá) likvidita zahrnuje hotovost + krátkodobé pohledávky (vystavené faktury, které reálně brzy dorazí). Vylučuje zásoby, protože jejich prodej vyžaduje čas, marketing či slevy.

Běžná (celková) likvidita nabízí nejširší pohled. Zahrnuje oběžná aktiva celkem (hotovost, pohledávky, zásoby, krátkodobé finanční investice) vůči krátkodobým závazkům. Pomáhá odhadnout, zda by firma při běžném provozu zvládla své závazky uhradit.

Pro řízení firmy je praktické sledovat všechny tři. Okamžitá likvidita vám řekne, zda „dnes v noci“ uhradíte to nejnutnější. Pohotová likvidita ukáže, jak příští týdny dopadnou po inkasu faktur. Běžná likvidita vám dává širší obrázek o struktuře oběžných aktiv – ukáže, pokud má podnik „zamrzlé“ zásoby nebo přílišné vázání kapitálu v nedokončené výrobě. Každý druh má své limity: například vysoké zásoby mohou opticky vylepšovat běžnou likviditu, ale jejich zpeněžení bývá bolestivé (slevy, logistika, servisní rizika).

Likvidita majetku ukazuje, jak proměníte aktiva v hotovost

Likvidita majetku hodnotí, jak rychle a s jakou cenovou slevou lze jednotlivá aktiva proměnit na peníze. Mezi nejlikvidnější aktiva patří hotovost, za ní následují státní či krátkodobé cenné papíry. O něco hůře zpeněžitelné jsou pohledávky, jejichž hodnota závisí na spolehlivosti dlužníků. Ještě méně likvidní bývají zásoby, protože jejich prodej ovlivňuje poptávka a sezónnost. Na konci žebříčku stojí stroje a zařízení, nemovitosti a úplně nejpomaleji se obvykle prodávají specifická aktiva, například patenty nebo prototypy.

Dostupný advokát radí: Pokud uvažujete o větším prodeji firemního majetku, doporučujeme vše právně ošetřit tak, aby vás později nepřekvapila skrytá rizika. Je potřeba pohlídat si záruky a odpovědnost za vady, správný převod vlastnického práva i to, zda transakci musí schválit orgány společnosti. Důležité je také ověřit si, zda majetek není zatížený zástavou nebo podmínkami úvěrů. V případě provozních aktiv bývá často výhodnější získat krátkodobý úvěr či zálohu proti zajištění než se uchylovat k rychlému výprodeji za nevýhodnou cenu.

Jak vzniká riziko likvidity a jak ho včas rozpoznat?

Riziko likvidity je pravděpodobnost, že firma nebude schopna včas uhradit krátkodobé závazky. Vzniká jak uvnitř (slabé řízení cash flow, špatná skladová politika, benevolentní splatnosti odběratelům, pomalá fakturace), tak zvenčí (náhlý pokles poptávky, zdražení vstupů, kurzové výkyvy, zpoždění klíčového zákazníka).

Doporučujeme pravidelně sledovat varovné signály, které mohou naznačovat zhoršující se likviditu. Patří sem například rostoucí podíl pohledávek po splatnosti a celkově horší věková struktura dlužníků. Dále je dobré všímat si, zda se zásoby prodávají pomaleji a zda se hromadí takzvané mrtvé položky, které jen vážou kapitál. Pozornost věnujte i tomu, zda častěji odkládáte platby a objevují se upomínky nebo penále. A pokud vám banka signalizuje porušení úvěrových podmínek nebo dodavatelé začínají zkracovat splatnosti či vyžadují zálohy, je to jasný impuls k okamžitému řešení.

Jak zlepšit a řídit likviditu: 12 praktických kroků

1. 13týdenní cash-flow forecast – krátký, živý plán peněžních toků. Každý týden aktualizovat, porovnávat realitu s plánem, sledovat citlivost na klíčové položky.
2. Rychlé a disciplinované fakturování – fakturujte hned po dodání, mějte „dny do fakturace“ jako KPI.
3. Kredity a limity odběratelů – prověřujte bonitu, stanovujte limity, u nových zákazníků žádejte zálohy.
4. Vymáhání a motivace k rychlé úhradě – slevy za brzkou platbu (skonto), automatické upomínky, smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuty mějte rozumně nastavené a vymahatelné.
5. Výhradu vlastnického práva si dejte do VOP i smluv, chrání vás při neuhrazené dodávce.
6. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti využívejte hlavně u větších pohledávek, protože výrazně urychluje vymáhání.
7. Factoring / forfaiting / pojištění pohledávek – místo toho, abyste čekali týdny či měsíce, až vám zákazník zaplatí fakturu, můžete ji předat bance nebo specializované firmě a získat peníze hned.
8. Inventury a redukce mrtvých zásob – pravidelně identifikujte pomaluobrátkové položky, pracujte s dynamickým objednáváním.
9. Vyjednání platebních podmínek s dodavateli – rozložte cash outflow, ale férově. Dlouhé splatnosti nesmí poškodit vztahy ani cenu.
10. Kontokorent / revolvingový úvěr – mějte schválený rámec dříve, než ho budete akutně potřebovat.
11. Capex disciplína – oddělte „must-have“ investice (bezpečnost, compliance) od „nice-to-have“. Zvažte leasing místo koupě.
12. Právní prevence – dbejte na dobré smlouvy, jasné sankce, zajištění (zástavy, ručení, zajišťovací převod práva), kompatibilní VOP a procesy, aby se dalo rychle jednat.

Pozor na právní odpovědnost statutárů

Pokud se finanční situace vaší firmy výrazně zhorší, je důležité, abyste měli na paměti nejen peníze, ale i právní odpovědnost vedení. Členové statutárních orgánů musí firmu sledovat, včas přijímat rozumná opatření a chránit tím věřitele. Pokud už hrozí úpadek, je nutné jednat bez odkladu – zbytečné čekání může vést k osobní odpovědnosti, nebo dokonce k zákazu výkonu funkce.

Doporučujeme proto vést jasnou dokumentaci o tom, že situaci řešíte, například pomocí přehledů likvidity a zápisů z jednání. V krizových chvílích se vyhněte transakcím, které by mohly působit jako zvýhodňování některých věřitelů. A hlavně neotálejte s odbornou pomocí. Včasná úprava splátek, dohody s partnery nebo vhodné právní zajištění mohou firmu stabilizovat a zároveň snížit vaše osobní riziko.

Shrnutí

Likvidita firmy znamená schopnost včas platit krátkodobé závazky a proměnit majetek na hotovost, což je základní předpoklad finančního zdraví podniku. Je třeba ji odlišovat od solventnosti, která vyjadřuje dlouhodobé krytí všech závazků majetkem. Dostatečná likvidita zajišťuje stabilní provoz, lepší vyjednávací pozici i odolnost vůči krizím, zatímco dlouhodobé zhoršení může vést k sankcím, ztrátě partnerů nebo až k úpadku. V praxi se sledují tři úrovně – okamžitá, pohotová a běžná likvidita – a zároveň je důležité věnovat pozornost likviditě jednotlivých aktiv, od hotovosti přes pohledávky až po nemovitosti. Riziko nelikvidity vzniká jak z vnitřních chyb v řízení cash flow, tak z vnějších šoků, a poznáte ho podle rostoucích pohledávek po splatnosti, pomalejších zásob či častých upomínek. Řízení likvidity vyžaduje kombinaci finančních i právních nástrojů: od rychlého fakturování, důsledného inkasa a práce s pohledávkami, přes factoring, úvěrové rámce či redukci mrtvých zásob, až po silné smluvní podmínky, zajištění a notářské zápisy. Vedení společnosti má navíc právní odpovědnost včas jednat při hrozbě úpadku, jinak riskuje osobní postih.