Činnost osob samostatně výdělečně činných je spojena s jistou mírou administrativní zátěže ve formě odvodů, plateb a daňových přiznání. Co to vše obnáší a kdy se namísto toho vyplatí paušální daň? Co vše se pro OSVČ změní v roce 2025? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Jakožto osoba samostatně výdělečně činná můžete pracovat na hlavní či vedlejší výdělečnou činnost. U činnosti hlavní se jedná de facto o práci na „plný úvazek“ obdobně jako v zaměstnání. Pokud si nastavíte své podnikání tímto způsobem, musíte hned od prvního měsíce podnikání hradit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Předpokládáte-li ovšem příjmy ve výši mnoha desítek tisíc či statisíců, vyplatí se odvádět hned od začátku vyšší částky, nebo alespoň odkládat peníze stranou, aby vás později vysoké nedoplatky nepřekvapily.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Hodnotíme-li podnikání čistě z hlediska placení odvodů, vyplatí se mít podnikání jako vedlejší činnost, tedy spíše jako přivýdělek. Podle zákona se považuje samostatná výdělečná činnost za vedlejší, pokud:
Máte-li své podnikání nastaveno jako vedlejší činnost, povinné platby a odvody se vám poměrně výrazně sníží, případně se můžete vyhnout jejich placení úplně.
Chcete se osamostatnit v práci a přizpůsobit si pracovní tempo svým potřebám? Plánujete práci v oboru, v níž zaměstnanecký poměr takřka není možný? Poohlížíte se po nějakém přivýdělku? Ve všech těchto případech se vám může hodit založení živnosti.
Jako OSVČ máte povinnost odvádět ze svých příjmů daně a každoročně podat daňové přiznání. Nedaníte ale vše, co vám přistálo na účtu, ale pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba daně z příjmů činí 15 %. Co se týče výdajů, můžete buď schraňovat všechny účtenky, faktury a uplatnit výdaje skutečné, případně vám zákon nabízí možnost volby výdajového paušálu.
Další variantou pro ty, kteří podnikají na hlavní činnost, je uplatnění takzvané paušální daně, kterou si detailněji přiblížíme níže.
Zdanění podléhají příjmy z:
Přečtěte si, co dělat v případě podání chybného daňového přiznání.
Paušální výdaje bývají někdy zaměňovány s paušální daní, jde ale o něco zcela jiného. Výdajový paušál vám nahradí složitý přehled a počítání jednotlivých skutečných výdajů (ty se naopak vyplatí, pokud skutečné výdaje převyšují ty paušální, například při přeprodeji zboží). Namísto sbírání účtenek můžete zvolit dle typu živnosti některou z následujících sazeb:
Pokud by se stalo, že vaše výdaje přesáhly příjmy, jedná se o ztrátu, o níž se se pak základ daně sníží v příštích zdaňovacích obdobích.
Zvažujete, zda zvolit živnost nebo zaměstnání? A co kdybyste zkusili obojí? O výhodách takovéto kombinace jsme se rozepsali v našem článku.
Paušální daň mohou uplatňovat podnikatelé od roku 2021. Vyhledávají ji zejména ti, kteří si chtějí zjednodušit život s administrativou a zbavit se daňových přiznání. Vyplatí se lidem, kteří v daňovém přiznání obvykle příliš neoperují s odčitatelnými položkami typu úroky z hypotéky, dary či penzijní pojištění, neuplatňují daňové slevy na děti a podobně.
Paušální režim spočívá v tom, že se do 10. ledna příslušného roku zaregistrujete a následně platíte každý měsíc stejnou daňovou platbu, kterou stanoví stát. Následující rok pak nemusíte vyplňovat daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a rovněž vám nemůže vzniknout žádný roční nedoplatek. Zní to jako ideální stav? Nějaké nevýhody se tu přece jen najdou. Musíte hlídat své příjmy, nesmíte totiž překročit roční příjem 2 000 000 Kč. To se ale zdaleka každému nepoštěstí. Větší komplikace nastává v případě, kdy máte dokládat své příjmy například pro účely hypotéky či jiného úvěru. Běžně to podnikatelé činí prostřednictvím daňového přiznání, které ale v paušálním režimu nepodáváte. S některými bankami se tak možná nedomluvíte vůbec, s jinými budete hledat alternativní způsoby dokládání svých příjmů.
Fungují také tři pásma paušální daně, a sice 8 716 korun měsíčně, 16 745 korun měsíčně a 27 139 korun měsíčně. Částka je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.
Co je a k čemu slouží živnostenský rejstřík? Na to vše jsme se zaměřili v našem článku.
U zdravotního pojištění se minimální záloha v roce 2025 navyšuje na 3 143 Kč. Suma se přitom mění hned od platby za leden, takže je třeba v tomto směru pozměnit trvalé příkazy. Pokud ovšem platíte více než zákonné minimum, nemusíte až do daňového přiznání nic řešit. Kdybyste si výši minimálních záloh zapomněli v bance změnit, pracovníci zdravotní pojištění vás zpravidla upozorní na nedoplatek.
OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, minimální zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Stačí jednou ročně podat přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a následně případně doplatíte pojistné najednou podle svých skutečných příjmů.
Dluh na zdravotním a sociálním pojištění může vzniknout rychle. Jak to přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ, a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel? To se dozvíte v dalším článku.
Zálohy na sociální pojištění jsou pro rok 2025 stanoveny v minimální výši 4 759 Kč. U sociálního pojištění se mění zálohy až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za daný rok, tedy nejčastěji v dubnu. Buď si nově nastavujete zvýšené minimální zálohy, případně ty, které vám byly spočítány na základě odevzdaného přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok. Stejně jako u zdravotního pojištění platí, že pokud již nyní platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, vzrostla v roce 2025 minimální záloha na sociální pojištění na 1 496 korun. Pokud s podnikáním ovšem začínají, neplatí první rok žádné zálohy.
Bohužel ne každé podnikání je úspěšné nebo perspektivní. Jak na zrušení živnosti po právní, časové a finanční stránce jsme rozebrali v našem článku.
OSVČ mohou podnikat na hlavní nebo vedlejší činnost, přičemž vedlejší činnost znamená nižší nebo žádné povinné platby a odvody. U hlavní činnosti je nutné platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění již od prvního měsíce. Daň z příjmů činí 15 %, přičemž lze uplatnit skutečné výdaje nebo výdajový paušál (80 %, 60 % nebo 40 % podle typu činnosti).
Paušální daň, dostupná od roku 2021, umožňuje platit fixní částku měsíčně bez nutnosti podávat daňové přiznání, avšak je omezena ročním příjmem do 2 milionů korun. V roce 2025 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 3 143 Kč a na sociální pojištění 4 759 Kč. OSVČ s vedlejší činností platí sociální pojištění minimálně 1 496 Kč, přičemž v prvním roce podnikání jsou od záloh osvobozeny.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
