Kapitoly článku
Hlavní a vedlejší výdělečná činnost
Jakožto osoba samostatně výdělečně činná můžete pracovat na hlavní či vedlejší výdělečnou činnost. U činnosti hlavní se jedná de facto o práci na “plný úvazek” obdobně jako v zaměstnání. Pokud si nastavíte své podnikání tímto způsobem, musíte hned od prvního měsíce podnikání hradit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Předpokládáte-li ovšem příjmy ve výši mnoha desítek tisíc či statisíců, vyplatí se odvádět hned od začátku vyšší částky, nebo alespoň odkládat peníze stranou, aby vás později vysoké nedoplatky nepřekvapily.
Potřebujete čas od času právníka pro vaše podnikání?
Nemáte čas ho pokaždé hledat, dobývat se na něj a řešit fakturaci? Nebo dokonce potřebujete právníka neustále k dispozici? Obraťte se na nás a my vám s těžkostmi v podnikání pomůžeme.
Hodnotíme-li podnikání čistě z hlediska placení odvodů, vyplatí se mít podnikání jako vedlejší činnost, tedy spíše jako přivýdělek. Podle zákona se považuje samostatná výdělečná činnost za vedlejší, pokud:
- jste zaměstnanec (a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné). Není přitom nutné vykonávat zaměstnání na hlavní úvazek,
- jste student mladší 26 let,
- máte nárok na mateřskou dovolenou či rodičovský příspěvek, případně pečujete o osobu, která je závislá na péči druhých,
- pobíráte starobní nebo invalidní důchod,
- vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky.
Máte-li své podnikání nastaveno jako vedlejší činnost, povinné zálohy se vám poměrně výrazně sníží, případně se můžete vyhnout jejich placení úplně.
Tip: Chcete se osamostatnit v práci a přizpůsobit si pracovní tempo svým potřebám? Plánujete práci v oboru, v níž zaměstnanecký poměr takřka není možný? Poohlížíte se po nějakém přivýdělku? Ve všech těchto případech se vám může hodit živnostenské oprávnění. V našem manuálu zjistíte postup, jak si založit živnost snadno a v pěti krocích.
Daňové povinnosti
Jako OSVČ máte povinnost odvádět ze svých příjmů daně a každoročně podat daňové přiznání. Nedaníte ale vše, co vám přistálo na účtu, ale pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba daně z příjmů činí 15 %. Co se týče výdajů, můžete buď schraňovat všechny účtenky, faktury a uplatnit výdaje skutečné, případně vám zákon nabízí možnost volby výdajového paušálu.
Další variantou pro ty, kteří podnikají na hlavní činnost, je uplatnění takzvané paušální daně, kterou si detailněji přiblížíme níže.
Zdanění podléhají příjmy z:
- výkonu nezávislého povolání,
- nájmu majetku,
- živnostenského podnikání,
- zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- užití nebo poskytnutí autorských práv,
- jiného podnikání s podnikatelským oprávněním.
Výdajový paušál
Paušální výdaje bývají někdy zaměňovány s paušální daní, jde ale o něco zcela jiného. Výdajový paušál vám nahradí složitý přehled a počítání jednotlivých skutečných výdajů (ty se naopak vyplatí, pokud skutečné výdaje převyšují ty paušální, například při přeprodeji zboží). Namísto sbírání účtenek můžete zvolit dle typu živnosti některou z následujících sazeb:
- 80 % z příjmů se uplatňuje u řemeslných živností, zemědělství a lesnictví;
- 60 % z příjmů u ostatních živností (volných, vázaných a koncesovaných);
- 40 % z příjmů z činnosti, na kterou nemáte živnost (například příjmy z autorských práv nebo ze svobodných povolání a podnikání podle zvláštních právních předpisů).
Pokud by se stalo, že vaše výdaje přesáhly příjmy, jedná se o ztrátu, o níž se se pak základ daně sníží v příštích zdaňovacích obdobích.
Paušální daň
Paušální daň mohou uplatňovat podnikatelé od roku 2021. Vyhledávají ji zejména ti, kteří si chtějí zjednodušit život s administrativou a zbavit se daňových přiznání. Vyplatí se lidem, kteří v daňovém přiznání obvykle příliš neoperují s odčitatelnými položkami typu úroky z hypotéky, dary či penzijní pojištění, neuplatňují daňové slevy na děti a podobně.
Paušální režim spočívá v tom, že se do 10. ledna příslušného roku zaregistrujete a následně platíte každý měsíc stejnou daňovou platbu, kterou stanoví stát. Následující rok pak nemusíte vyplňovat daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a rovněž vám nemůže vzniknout žádný roční nedoplatek. Zní to jako ideální stav? Nějaké nevýhody se tu přece jen najdou. Musíte hlídat své příjmy, nesmíte totiž překročit roční příjem 2 000 000 Kč. To se ale zdaleka každému nepoštěstí. Větší komplikace nastává v případě, kdy máte dokládat své příjmy například pro účely hypotéky či jiného úvěru. Běžně to podnikatelé činí prostřednictvím daňového přiznání, které ale v paušálním režimu nepodáváte. S některými bankami se tak možná nedomluvíte vůbec, s jinými budete hledat alternativní způsoby dokládání svých příjmů.
Od roku 2023 budou moci do paušálního režimu vstoupit OSVČ s příjmy do 2 000 000 korun, které nejsou plátci DPH. Nově budou zavedena tři pásma paušální daně, a sice 6 208 korun měsíčně (o 214 korun víc než v roce 2022), 16 tisíc korun měsíčně a 26 tisíc korun měsíčně. Částka je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.
Zálohy na zdravotní pojištění v roce 2023
U zdravotního pojištění se minimální záloha v roce 2023 navyšuje na 2722 Kč (to je navýšení o 41 korun oproti roku 2022). Suma se přitom mění hned od platby za leden, takže je třeba v tomto směru pozměnit své trvalé příkazy (konkrétně do 8. února, kdy musí nejpozději přijít platba za leden). Pokud ovšem platíte více než zákonné minimum, nemusíte až do daňového přiznání nic řešit. Kdybyste si výši minimálních záloh zapomněli v bance změnit, pracovníci zdravotní pojištění vás zpravidla upozorní na nedoplatek.
OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, minimální zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Stačí jednou ročně podat přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a následně případně doplatíte pojistné najednou podle svých skutečných příjmů.
Zálohy na sociální pojištění v roce 2023
Zálohy na sociální pojištění jsou pro rok 2023 stanoveny v minimální výši 2944 Kč (tedy o 103 korun více než pro rok 2022). U sociálního pojištění se mění zálohy až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2022, tedy nejčastěji v dubnu. Buď si nově nastavujete zvýšené minimáln zálohy, případně ty, které vám byly spočítány na základě odevzdaného přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok. Stejně jako u zdravotního pojištění platí, že pokud již nyní platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, vzroste v roce 2023 minimální záloha na sociální pojištění na 1178 korun. Pokud s podnikáním ovšem začínají, neplatí první rok žádné zálohy.
Tip: Zvažujete, zda zvolit živnost nebo zaměstnání? A co kdybyste zkusili obojí? Jaké jsou výhody takové kombinace a co vám může stát při podnikání v cestě? O tom jsme se rozepsali v našem článku.