Shrnutí: OSVČ musí řešit zejména daň z příjmů, sociální pojištění, zdravotní pojištění a případně paušální daň. U hlavní činnosti se platí minimální zálohy už od začátku podnikání, u vedlejší činnosti bývají povinnosti mírnější. Minimální záloha na zdravotní pojištění činí v roce 2026 3 306 Kč, u sociálního pojištění je základní minimální záloha pro hlavní činnost 5 720 Kč. Paušální daň může administrativu zjednodušit, ale nevyplatí se každému.
Řešíte daňovou situaci, kontrolu z finančního úřadu nebo si nejste jistí nastavením podnikání? Využijte naše daňové právní poradenství a projdeme s vámi konkrétní rizika i možnosti řešení.
Jakožto osoba samostatně výdělečně činná můžete pracovat na hlavní či vedlejší výdělečnou činnost. U činnosti hlavní se jedná de facto o práci na „plný úvazek“ obdobně jako v zaměstnání. Pokud si nastavíte své podnikání tímto způsobem, musíte hned od prvního měsíce podnikání hradit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Předpokládáte-li ovšem příjmy ve výši mnoha desítek tisíc či statisíců, vyplatí se odvádět hned od začátku vyšší částky, nebo alespoň odkládat peníze stranou, aby vás později vysoké nedoplatky nepřekvapily.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Hodnotíme-li podnikání čistě z hlediska placení odvodů, vyplatí se mít podnikání jako vedlejší činnost, tedy spíše jako přivýdělek. Podle zákona se považuje samostatná výdělečná činnost za vedlejší, pokud:
Máte-li své podnikání nastaveno jako vedlejší činnost, povinné platby a odvody se vám poměrně výrazně sníží, případně se můžete vyhnout jejich placení úplně.
Chcete se osamostatnit v práci a přizpůsobit si pracovní tempo svým potřebám? Plánujete práci v oboru, v níž zaměstnanecký poměr takřka není možný? Poohlížíte se po nějakém přivýdělku? Ve všech těchto případech se vám může hodit založení živnosti.
Jako OSVČ máte povinnost odvádět ze svých příjmů daně a každoročně podat daňové přiznání. Nedaníte ale vše, co vám přistálo na účtu, ale pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba daně z příjmů činí 15 % (případně 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy). Co se týče výdajů, můžete buď schraňovat všechny účtenky, faktury a uplatnit výdaje skutečné, případně vám zákon nabízí možnost volby výdajového paušálu.
Další variantou pro ty, kteří podnikají na hlavní činnost, je uplatnění takzvané paušální daně, kterou si detailněji přiblížíme níže.
Zdanění podléhají příjmy z:
Přečtěte si, co dělat v případě podání chybného daňového přiznání.
Paušální výdaje bývají někdy zaměňovány s paušální daní, jde ale o něco zcela jiného. Výdajový paušál vám nahradí složitý přehled a počítání jednotlivých skutečných výdajů (ty se naopak vyplatí, pokud skutečné výdaje převyšují ty paušální, například při přeprodeji zboží). Namísto sbírání účtenek můžete zvolit dle typu živnosti některou z následujících sazeb:
Pokud by se stalo, že vaše výdaje přesáhly příjmy, jedná se o ztrátu, o níž se se pak základ daně sníží v příštích zdaňovacích obdobích.
Zvažujete, zda zvolit živnost nebo zaměstnání? A co kdybyste zkusili obojí? O výhodách takovéto kombinace jsme se rozepsali v našem článku.
Paušální daň mohou uplatňovat podnikatelé od roku 2021. Vyhledávají ji zejména ti, kteří si chtějí zjednodušit život s administrativou a zbavit se daňových přiznání. Vyplatí se lidem, kteří v daňovém přiznání obvykle příliš neoperují s odčitatelnými položkami typu úroky z hypotéky, dary či penzijní pojištění, neuplatňují daňové slevy na děti a podobně.
Paušální režim spočívá v tom, že se zaregistrujete a následně platíte každý měsíc stejnou daňovou platbu, kterou stanoví stát. Následující rok pak nemusíte vyplňovat daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a rovněž vám nemůže vzniknout žádný roční nedoplatek. Zní to jako ideální stav? Nějaké nevýhody se tu přece jen najdou. Musíte hlídat své příjmy, nesmíte totiž překročit roční příjem 2 000 000 Kč. To se ale zdaleka každému nepoštěstí. Větší komplikace nastává v případě, kdy máte dokládat své příjmy například pro účely hypotéky či jiného úvěru. Běžně to podnikatelé činí prostřednictvím daňového přiznání, které ale v paušálním režimu nepodáváte. S některými bankami se tak možná nedomluvíte vůbec, s jinými budete hledat alternativní způsoby dokládání svých příjmů.
Fungují také tři pásma paušální daně, a sice 9 984 korun měsíčně, 16 745 korun měsíčně a 27 139 korun měsíčně. Částka je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.
Co je a k čemu slouží živnostenský rejstřík? Na to vše jsme se zaměřili v našem článku.
Paušální daň může podnikateli ušetřit čas, ale ne vždy peníze. Pokud řešíte vyšší příjmy, kombinaci podnikání se zaměstnáním, žádost o hypotéku nebo kontrolu z finančního úřadu, vyplatí se ověřit si dopady předem. V rámci daňového právního poradenství vám pomůžeme posoudit, zda je pro vás výhodnější paušální daň, výdajový paušál, nebo klasické daňové přiznání.
Obrátil se na nás klient, grafik na volné noze, který přešel do paušálního režimu kvůli jednodušší administrativě. Po roce ale žádal o hypotéku a banka po něm chtěla doložit příjmy způsobem, který v paušálním režimu neuměl snadno splnit. Zároveň se ukázalo, že kvůli rodinné situaci přicházel o možnost uplatnit některé daňové výhody. Prošli jsme s ním smlouvy, příjmy i plánované financování bydlení a doporučili změnu nastavení od dalšího zdaňovacího období. Klient tak získal podklady pro banku a zároveň předešel tomu, aby mu zjednodušený režim ve výsledku komplikoval financování bydlení.
U zdravotního pojištění se minimální záloha v roce 2026 navýšila na 3 306 Kč. Suma se přitom mění vždy hned od platby za leden. Pokud ovšem platíte více než zákonné minimum, nemusíte až do daňového přiznání nic řešit. Kdybyste si výši minimálních záloh zapomněli v bance změnit, pracovníci zdravotní pojištění vás zpravidla upozorní na nedoplatek.
OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, minimální zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Stačí jednou ročně podat přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a následně případně doplatíte pojistné najednou podle svých skutečných příjmů.
Dluh na zdravotním a sociálním pojištění může vzniknout rychle. Jak to přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ, a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel? To se dozvíte v dalším článku.
Zálohy na sociální pojištění jsou pro rok 2026 stanoveny v minimální výši 5 720 Kč. U sociálního pojištění se mění zálohy až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za daný rok, tedy nejčastěji v dubnu. Buď si nově nastavujete zvýšené minimální zálohy, případně ty, které vám byly spočítány na základě odevzdaného přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok. Stejně jako u zdravotního pojištění platí, že pokud již nyní platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, vzrostla v roce 2026 minimální záloha na sociální pojištění na 1 574 korun. Pokud s podnikáním ovšem začínají, neplatí první rok žádné zálohy.
Bohužel ne každé podnikání je úspěšné nebo perspektivní. Jak na zrušení živnosti po právní, časové a finanční stránce jsme rozebrali v našem článku.
Platby a odvody OSVČ závisí hlavně na tom, zda podnikáte jako hlavní, nebo vedlejší činnost. U hlavní činnosti musíte počítat s pravidelnými minimálními zálohami na zdravotní a sociální pojištění. U vedlejší činnosti bývá zatížení nižší a v některých situacích se zálohy neplatí hned od začátku.
Daň z příjmů OSVČ se nepočítá z celkových příjmů, ale ze základu daně. Ten si můžete snížit buď o skutečné výdaje, nebo o výdajový paušál. Pro některé podnikatele je výhodná paušální daň, protože spojuje daň, sociální i zdravotní pojištění do jedné měsíční platby. Na druhou stranu nemusí být vhodná pro ty, kdo uplatňují slevy, odpočty nebo potřebují snadno prokazovat příjmy bance.
Nejdůležitější je proto nesledovat jen výši měsíčních záloh, ale i celkový dopad na vaše podnikání, rodinnou situaci, úvěrové plány a případná daňová rizika. U složitějších případů se vyplatí nechat si nastavení zkontrolovat předem, protože dodatečná oprava bývá často dražší a administrativně náročnější.
OSVČ obvykle řeší daň z příjmů, zdravotní pojištění a sociální pojištění. Některé OSVČ mohou vstoupit do paušálního režimu a platit jednu společnou měsíční částku.
Hlavní daňovou povinností je daň z příjmů fyzických osob, která činí 15 % ze základu daně (23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy). Ten se počítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. OSVČ si může zvolit, zda bude uplatňovat skutečné výdaje, nebo výdajový paušál (40 %, 60 % nebo 80 % podle druhu činnosti). Alternativou je paušální daň, která sloučí daně i odvody do jedné měsíční platby.
Mezi pravidelné OSVČ platby patří měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění a případně paušální daň, pokud podnikatel zvolil tento režim. Tyto platby je nutné hradit vždy včas — zpravidla do 20. dne každého měsíce. Dále je třeba počítat s ročním daňovým přiznáním a přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ, pokud nejste v paušálním režimu.
Paušální daň zjednodušuje administrativu – podnikatel platí jednu fixní částku měsíčně, nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pro úřady. Výhodou je přehlednost a úspora času. Nevýhodou může být omezení příjmů do 2 milionů Kč ročně a nemožnost uplatňovat některé daňové slevy nebo odpočty (např. na děti, hypotéku či dary).
Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností má zásadní vliv na výši odvodů u OSVČ. Při hlavní činnosti je nutné platit zálohy od začátku podnikání, zatímco při vedlejší činnosti (např. pokud je podnikatel zároveň zaměstnanec, student nebo důchodce) se často platí jen podle skutečných příjmů po podání ročního přehledu. V prvním roce vedlejší činnosti bývá navíc možné zálohy vůbec neplatit.
Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ na hlavní činnost činí v roce 2026 3 306 Kč měsíčně.
Základní minimální záloha na sociální pojištění pro OSVČ na hlavní činnost činí v roce 2026 5 720 Kč měsíčně.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
