Hlavní a vedlejší výdělečná činnost
Jakožto osoba samostatně výdělečně činná můžete pracovat na hlavní či vedlejší výdělečnou činnost. U činnosti hlavní se jedná de facto o práci na “plný úvazek” obdobně jako v zaměstnání. Pokud si nastavíte své podnikání tímto způsobem, musíte hned od prvního měsíce podnikání hradit alespoň minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Předpokládáte-li ovšem příjmy ve výši mnoha desítek tisíc či statisíců, vyplatí se odvádět hned od začátku vyšší částky, nebo alespoň odkládat peníze stranou, aby vás později vysoké nedoplatky nepřekvapily.
Související služba
Potřebujete čas od času právníka pro vaše podnikání?
Nemáte čas ho pokaždé hledat, dobývat se na něj a řešit fakturaci? Nebo dokonce potřebujete právníka neustále k dispozici? Obraťte se na nás a my vám s těžkostmi v podnikání pomůžeme.
Chci pomoci
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Hodnotíme-li podnikání čistě z hlediska placení odvodů, vyplatí se mít podnikání jako vedlejší činnost, tedy spíše jako přivýdělek. Podle zákona se považuje samostatná výdělečná činnost za vedlejší, pokud:
- jste zaměstnanec (a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné). Není přitom nutné vykonávat zaměstnání na hlavní úvazek,
- jste student mladší 26 let,
- máte nárok na mateřskou dovolenou či rodičovský příspěvek, případně pečujete o osobu, která je závislá na péči druhých,
- pobíráte starobní nebo invalidní důchod,
- vykonáváte vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky.
Máte-li své podnikání nastaveno jako vedlejší činnost, povinné zálohy se vám poměrně výrazně sníží, případně se můžete vyhnout jejich placení úplně.
Tip na článek
Tip: Chcete se osamostatnit v práci a přizpůsobit si pracovní tempo svým potřebám? Plánujete práci v oboru, v níž zaměstnanecký poměr takřka není možný? Poohlížíte se po nějakém přivýdělku? Ve všech těchto případech se vám může hodit živnostenské oprávnění. V našem manuálu zjistíte postup, jak si založit živnost snadno a v pěti krocích.
Daňové povinnosti
Jako OSVČ máte povinnost odvádět ze svých příjmů daně a každoročně podat daňové přiznání. Nedaníte ale vše, co vám přistálo na účtu, ale pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba daně z příjmů činí 15 %. Co se týče výdajů, můžete buď schraňovat všechny účtenky, faktury a uplatnit výdaje skutečné, případně vám zákon nabízí možnost volby výdajového paušálu.
Další variantou pro ty, kteří podnikají na hlavní činnost, je uplatnění takzvané paušální daně, kterou si detailněji přiblížíme níže.
Zdanění podléhají příjmy z:
- výkonu nezávislého povolání,
- nájmu majetku,
- živnostenského podnikání,
- zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- užití nebo poskytnutí autorských práv,
- jiného podnikání s podnikatelským oprávněním.
Tip na článek
Tip: I mistr tesař se někdy utne. Podáváte daňové přiznání každoročně a máte celý proces v malíčku, ale stejně můžete opomenout přiznat mimořádný příjem, nebo naopak zapomenete na nějakou daňově odčitatelnou položku, která vám pomůže daň snížit. Přečtěte si, co dělat v případě podání chybného daňového přiznání.
Výdajový paušál
Paušální výdaje bývají někdy zaměňovány s paušální daní, jde ale o něco zcela jiného. Výdajový paušál vám nahradí složitý přehled a počítání jednotlivých skutečných výdajů (ty se naopak vyplatí, pokud skutečné výdaje převyšují ty paušální, například při přeprodeji zboží). Namísto sbírání účtenek můžete zvolit dle typu živnosti některou z následujících sazeb:
- 80 % z příjmů se uplatňuje u řemeslných živností, zemědělství a lesnictví;
- 60 % z příjmů u ostatních živností (volných, vázaných a koncesovaných);
- 40 % z příjmů z činnosti, na kterou nemáte živnost (například příjmy z autorských práv nebo ze svobodných povolání a podnikání podle zvláštních právních předpisů).
Pokud by se stalo, že vaše výdaje přesáhly příjmy, jedná se o ztrátu, o níž se se pak základ daně sníží v příštích zdaňovacích obdobích.
Tip na článek
Tip: Zvažujete, zda zvolit živnost nebo zaměstnání? A co kdybyste zkusili obojí? Jaké jsou výhody takové kombinace a co vám může stát při podnikání v cestě? O tom jsme se rozepsali v našem článku.
Paušální daň
Paušální daň mohou uplatňovat podnikatelé od roku 2021. Vyhledávají ji zejména ti, kteří si chtějí zjednodušit život s administrativou a zbavit se daňových přiznání. Vyplatí se lidem, kteří v daňovém přiznání obvykle příliš neoperují s odčitatelnými položkami typu úroky z hypotéky, dary či penzijní pojištění, neuplatňují daňové slevy na děti a podobně.
Paušální režim spočívá v tom, že se do 10. ledna příslušného roku zaregistrujete a následně platíte každý měsíc stejnou daňovou platbu, kterou stanoví stát. Následující rok pak nemusíte vyplňovat daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a rovněž vám nemůže vzniknout žádný roční nedoplatek. Zní to jako ideální stav? Nějaké nevýhody se tu přece jen najdou. Musíte hlídat své příjmy, nesmíte totiž překročit roční příjem 2 000 000 Kč. To se ale zdaleka každému nepoštěstí. Větší komplikace nastává v případě, kdy máte dokládat své příjmy například pro účely hypotéky či jiného úvěru. Běžně to podnikatelé činí prostřednictvím daňového přiznání, které ale v paušálním režimu nepodáváte. S některými bankami se tak možná nedomluvíte vůbec, s jinými budete hledat alternativní způsoby dokládání svých příjmů.
Od roku 2023 mohou do paušálního režimu vstoupit OSVČ s příjmy do 2 000 000 korun, které nejsou plátci DPH. Fungují také tři pásma paušální daně, a sice 7 498 korun měsíčně, 16 745 korun měsíčně a 27 139 korun měsíčně. Částka je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.
Tip na článek
Tip: Stal se z vás živnostník a přemýšlíte, jaké informace o vás budou veřejně dostupné v rámci živnostenského rejstříku? Je třeba o zápis do něj žádat a jak lze některé nesprávné či neaktuální údaje změnit? Na to vše jsme se zaměřili v našem článku na téma co je a k čemu slouží živnostenský rejstřík.
Zálohy na zdravotní pojištění v roce 2024
U zdravotního pojištění se minimální záloha v roce 2024 navyšuje na 2 968 Kč. Suma se přitom mění hned od platby za leden, takže je třeba v tomto směru pozměnit své trvalé příkazy. Pokud ovšem platíte více než zákonné minimum, nemusíte až do daňového přiznání nic řešit. Kdybyste si výši minimálních záloh zapomněli v bance změnit, pracovníci zdravotní pojištění vás zpravidla upozorní na nedoplatek.
OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, minimální zálohy na zdravotní pojištění neplatí. Stačí jednou ročně podat přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a následně případně doplatíte pojistné najednou podle svých skutečných příjmů.
Tip na článek
Tip: Dluh na zdravotním a sociálním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. K tomu se navíc připojí ještě penále a ve finále tak můžete být nemile překvapeni. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel? To se dozvíte v našem dalším článku.
Zálohy na sociální pojištění v roce 2023
Zálohy na sociální pojištění jsou pro rok 2023 stanoveny v minimální výši 3 852 Kč. U sociálního pojištění se mění zálohy až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2023, tedy nejčastěji v dubnu. Buď si nově nastavujete zvýšené minimální zálohy, případně ty, které vám byly spočítány na základě odevzdaného přehledu o příjmech a výdajích za minulý rok. Stejně jako u zdravotního pojištění platí, že pokud již nyní platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, vzroste v roce 2023 minimální záloha na sociální pojištění na 1 413 korun. Pokud s podnikáním ovšem začínají, neplatí první rok žádné zálohy.
Tip na článek
Tip: Bohužel ne každé podnikání je úspěšné nebo perspektivní. Pokud vám to vaše nepřináší radost, peníze či cokoliv jiného, co jste původně očekávali, možná zvažujete, že je ukončíte. Jak na zrušení živnosti po právní, časové a finanční stránce jsme rozebrali v našem článku.