Shrnutí: Soukromý zaměstnavatel by měl se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti vždy, když mu svěřuje obchodní tajemství, know-how, cenotvorbu, databáze klientů nebo jiné neveřejné informace. Samotný vnitřní předpis obvykle nestačí – může už sjednanou mlčenlivost upřesnit, ale neměl by ji jednostranně založit. V článku vysvětlujeme, co má dohoda obsahovat, jak dlouho může platit a jaké následky hrozí při jejím porušení.
Potřebujete nastavit mlčenlivost tak, aby nebyla příliš obecná ani nevymahatelná? Nechte si připravit nebo zkontrolovat pracovní smlouvu či samostatnou dohodu o mlčenlivosti od advokáta.
Obecně platí, že povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se zaměstnanec dozví při výkonu práce, se vztahuje pouze na zaměstnance ve veřejném sektoru. Typicky se jedná o státní úředníky, policisty, zaměstnance obecních či krajských úřadů a podobně.
Pokud však chce soukromý zaměstnavatel zavázat svého zaměstnance k mlčenlivosti, pak s ním musí uzavřít smlouvu, resp. dohodu o mlčenlivosti. Zaměstnavatel totiž nemůže jednostranně uložit zaměstnancům povinnost mlčenlivosti pouze vnitřním předpisem a při porušení takového vnitřního předpisu by nebylo možné zaměstnance jakkoli postihnout.
Zaměstnavatel by vnitřním předpisem mohl pouze již sjednanou povinnost mlčenlivosti upřesnit, nikoliv ji však jednostranně založit. Samotná dohoda o mlčenlivosti může být obsažena v pracovní smlouvě, případně může být uzavřena samostatná smlouva o mlčenlivosti. Ta by řešila pouze otázky spojené s povinností zaměstnance zachovávat mlčenlivost o přesně daných informacích.
V praxi se často setkáváme s tím, že zaměstnavatelé mají mlčenlivost upravenou jen v interní směrnici nebo v jedné obecné větě pracovní smlouvy. Problém nastane až ve chvíli, kdy zaměstnanec odejde ke konkurenci nebo si odnese databázi klientů. Tehdy se ukáže, že dokument neříká dost přesně, které informace byly chráněné a jak s nimi měl zaměstnanec nakládat.
Příklad z praxe: Menší technologická firma chtěla chránit nejen zdrojové kódy, ale také způsob nacenění zakázek a neveřejný seznam klíčových klientů. Původní vzorová dohoda mluvila jen o „veškerých informacích získaných při práci“, což bylo příliš široké a nepraktické. Vhodnější bylo rozdělit důvěrné informace do konkrétních kategorií a doplnit pravidla pro práci s dokumenty, přístupy do systémů a vrácení podkladů po skončení pracovního poměru.
Smlouva o mlčenlivost by především měla obsahovat vymezení informací, které mají být chráněny a utajovány, resp. které nesmějí být zaměstnancem vyzrazeny třetí osobě. Bude se jednat například o obchodní tajemství zaměstnavatele, jeho know-how, cenovou politiku či jiné informace, které nejsou veřejně přístupné a na jejichž utajení má zaměstnavatel oprávněný zájem.
U obchodního tajemství je vhodné vycházet z občanského zákoníku: chráněné informace by měly být pro firmu konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné, běžně nedostupné a zaměstnavatel by měl aktivně zajišťovat jejich utajení. Nestačí tedy jen napsat, že „všechny informace jsou důvěrné“.
V dohodě by mělo být prakticky popsáno, zda jde například o ceníky, databáze zákazníků, výrobní postupy, zdrojové kódy, obchodní strategie nebo interní metodiky.
Naopak příliš obecná specifikace zahrnující veškeré informace, které se zaměstnanec dozví při výkonu práce, by mohlo být považováno za příliš neurčité a nevymahatelné.
V dohodě je rovněž vhodné definovat případy, kdy nebude zaměstnanec povinností mlčenlivosti vázán, a to zejména v případech, kdy se jedná o veřejně dostupné informace nebo pokud bude zaměstnanec takové informace povinen sdělit na výzvu soudu.
Nedoporučujeme proto využívat vzory dohody o mlčenlivosti ke stažení zdarma, jelikož nikdy nemohou obsahovat precizní vymezení důležitých okruhů, které by v dohodě měly být obsaženy. Využitím vzoru smlouvy o mlčenlivosti se vystavujete riziku, že by mohla být neplatná, případně nebude zajišťovat dostatečnou ochranu všech informací, které chcete při svém podnikání chránit.
Příliš obecná dohoda může být v praxi problém – zaměstnanec nemusí vědět, co přesně má chránit, a zaměstnavatel pak hůře prokazuje porušení povinnosti. Připravíme vám dohodu o mlčenlivosti na míru podle toho, s jakými informacemi zaměstnanci skutečně pracují a jaká rizika ve firmě řešíte.
Výrobní postupy, o které se zajímá konkurence, adresy klientů, tajné receptury. Můžete mít mnoho důvodů, proč chtít svůj byznys chránit. Riziko přitom zpravidla nepředstavují průmysloví špióni, ale vaši vlastní zaměstnanci…pokud tedy přejdou ke konkurenci. Jaké možnosti ochrany v tomto směru představuje konkurenční doložka? A jaká jsou pravidla jejího použití? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Jaké následky může zaměstnanec nést při porušení povinnosti mlčenlivosti? Primárně bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit škodu, kterou mu porušením této povinnosti způsobí. Může přitom jít mimo jiné o ušlý zisk.
Je však třeba upozornit, že může být poměrně obtížné výši škody vyčíslit. Porušení povinnosti mlčenlivosti zaměstnance může být rovněž důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele.
Zde však bude nutné v konkrétním případě posoudit význam vyzrazených skutečností, postavení zaměstnance i okruh osob, kterým byly údaje sděleny a případně další relevantní okolnosti, zda je možné přistoupit přímo k výpovědi.
Zda porušení mlčenlivosti odůvodní výpověď, nebo dokonce okamžité zrušení pracovního poměru, nelze říct paušálně. Vždy záleží na povaze vyzrazených informací, míře zavinění, následcích pro zaměstnavatele a pracovním zařazení zaměstnance.
Pro případ porušení mlčenlivosti zaměstnancem ovšem není možné sjednat smluvní pokutu, kterou obecně zákoník práce zakazuje. Za porušení povinnosti mlčenlivosti tedy není možné zaměstnanci ukládat jakékoli pokuty či peněžité sankce.
Právě u následků porušení mlčenlivosti se vyplatí opatrnost. V pracovněprávním vztahu nelze jednoduše opsat smluvní pokutu ze vzoru pro obchodní smlouvy. Pokud chcete mít dohodu nastavenou správně, zkontrolujeme vám, zda odpovídá zákoníku práce a současně chrání vaše obchodní zájmy, a případně ji upravíme.
Závazek zaměstnance dodržovat mlčenlivost o určitých skutečnostech může platit jak po dobu pracovního poměru, tak také po jeho skončení. Zde bude záviset pouze na ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jakou dobu trvání závazku dodržovat mlčenlivost po skončení pracovního poměru sjednají.
I v případě porušení povinnost mlčenlivosti po skončení pracovního poměru bude bývalý zaměstnanec odpovídat za škodu, kterou by zaměstnavateli vyzrazením informací způsobil.
Pokud chcete sepsat nebo zkontrolovat dohodu o mlčenlivosti, samozřejmě v souladu s občanským zákoníkem, seznamte se s naší nabídkou.
Konkurenční doložka nemusí být zdaleka spojená jen se vztahem zaměstnance a zaměstnavatele. Obecně jde totiž o jakýkoliv závazek, který omezuje konkurenční činnost jedné ze smluvních stran ve prospěch strany druhé. Můžete si tak pojistit například vztah s vámi nasmlouvaným živnostníkem či s některými členy vedení společnosti. Jakým předpisem a jakými pravidly se konkurenční doložky v obchodních vztazích řídí? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Dohoda o mlčenlivosti se zaměstnancem je vhodná vždy, když zaměstnanec pracuje s neveřejnými informacemi, jejichž únik by mohl zaměstnavateli uškodit. Soukromý zaměstnavatel by neměl spoléhat jen na vnitřní předpis, ale měl by mlčenlivost sjednat přímo v pracovní smlouvě nebo v samostatné dohodě. Dokument musí přesně vymezit chráněné informace, pravidla nakládání s nimi, výjimky z mlčenlivosti, dobu trvání závazku a následky porušení. U zaměstnance nelze běžně sjednat smluvní pokutu za porušení mlčenlivosti, zaměstnavatel ale může řešit náhradu škody a v závažných případech i rozvázání pracovního poměru. Pokud má mlčenlivost chránit skutečně důležité know-how, klientská data nebo obchodní tajemství, vyplatí se připravit ji individuálně podle konkrétní pozice a rizik.
Písemná forma je v praxi zásadní. Bez písemné dohody se zaměstnavateli mnohem hůře prokazuje, k čemu se zaměstnanec skutečně zavázal a jaké informace měl chránit.
Ano, pokud mu ji zaměstnavatel předkládá dodatečně a nejde o povinnost sjednanou už při vzniku pracovního poměru. Zaměstnavatel pak musí řešit, zda je mlčenlivost pro danou pozici nezbytná a jaké další kroky jsou přiměřené.
Ne vždy. Nejbezpečnější je výslovně sjednat, že povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru, a určit, jak dlouho nebo u jakých informací má pokračovat bez časového omezení.
Takové ustanovení je rizikové. Mlčenlivost má chránit oprávněné zájmy zaměstnavatele, například obchodní tajemství, ne plošně omezovat zaměstnance v tématech, u kterých mu právní předpisy poskytují ochranu.
Mlčenlivost zakazuje vyzradit nebo zneužít určité informace. Konkurenční doložka omezuje zaměstnance ve výkonu konkurenční činnosti po skončení pracovního poměru a má přísnější pravidla, včetně peněžitého vyrovnání.
Vzor může posloužit jako orientace, ale často bývá příliš obecný. Pokud neodpovídá konkrétní pozici, typu informací a reálným rizikům firmy, může být v praxi špatně vymahatelný.
Vytvoříme pro vás dohodu o mlčenlivosti, případně zkontrolujeme již existující NDA. S námi máte jistotu, že vaše obchodní tajemství a know-how zůstanou v bezpečí. Vše běžně vyřizujeme do dvou dnů, vždy za předem danou cenu.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
