Při výkonu práce mají zaměstnanci často přístup k informacím, které zaměstnavatel považuje za důvěrné či dokonce za své obchodní tajemství. Chrání je proto před zveřejňováním. Jakým způsobem lze ochrany docílit? Na to se zaměříme v našem textu.
Při výkonu práce mají zaměstnanci často přístup k informacím, které zaměstnavatel považuje za důvěrné či dokonce za své obchodní tajemství. Chrání je proto před zveřejňováním. Jakým způsobem lze ochrany docílit? Na to se zaměříme v našem textu.
Utajení takových informací je proto vhodné ošetřit dohodou o mlčenlivosti uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, neboť jejich vyzrazením by mohly být narušeny zájmy zaměstnavatele nebo by mu dokonce mohla vzniknout značná škoda.
Obecně platí, že povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se zaměstnanec dozví při výkonu práce, se vztahuje pouze na zaměstnance ve veřejném sektoru. Typicky se jedná o státní úředníky, policisty, zaměstnance obecních či krajských úřadů a podobně. Pokud však chce soukromý zaměstnavatel zavázat svého zaměstnance k mlčenlivosti, pak s ním musí uzavřít smlouvu, resp. dohodu o mlčenlivosti. Zaměstnavatel totiž nemůže jednostranně uložit zaměstnancům povinnost mlčenlivosti pouze vnitřním předpisem a při porušení takového vnitřního předpisu by nebylo možné zaměstnance jakkoli postihnout. Zaměstnavatel by vnitřním předpisem mohl pouze již sjednanou povinnost mlčenlivosti upřesnit, nikoliv ji však jednostranně založit. Samotná dohoda o mlčenlivosti může být obsažena v pracovní smlouvě, případně může být uzavřena samostatná smlouva o mlčenlivosti. Ta by řešila pouze otázky spojené s povinností zaměstnance zachovávat mlčenlivost o přesně daných informacích.
Smlouva o mlčenlivost by především měla obsahovat vymezení informací, které mají být chráněny a utajovány, resp. které nesmějí být zaměstnancem vyzrazeny třetí osobě. Bude se jednat například o obchodní tajemství zaměstnavatele, jeho know-how, cenovou politiku či jiné informace, které nejsou veřejně přístupné a na jejichž utajení má zaměstnavatel oprávněný zájem. Naopak příliš obecná specifikace zahrnující veškeré informace, které se zaměstnanec dozví při výkonu práce, by mohlo být považováno za příliš neurčité a nevymahatelné. V dohodě je rovněž vhodné definovat případy, kdy nebude zaměstnanec povinností mlčenlivosti vázán, a to zejména v případech, kdy se jedná o veřejně dostupné informace nebo pokud bude zaměstnanec takové informace povinen sdělit na výzvu soudu. Nedoporučujeme proto využívat vzory dohody o mlčenlivosti ke stažení zdarma, jelikož nikdy nemohou obsahovat precizní vymezení důležitých okruhů, které by v dohodě měly být obsaženy. Využitím vzoru smlouvy o mlčenlivosti se vystavujete riziku, že by mohla být neplatná, případně nebude zajišťovat dostatečnou ochranu všech informací, které chcete při svém podnikání chránit.
Vytvoříme pro vás dohodu o mlčenlivosti, případně zkontrolujeme již existující NDA. S námi máte jistotu, že vaše obchodní tajemství a know-how zůstanou v bezpečí. Vše běžně vyřizujeme do dvou dnů, vždy za předem danou cenu.
Výrobní postupy, o které se zajímá konkurence, adresy klientů, tajné receptury. Můžete mít mnoho důvodů, proč chtít svůj byznys chránit. Riziko přitom zpravidla nepředstavují průmysloví špióni, ale vaši vlastní zaměstnanci…pokud tedy přejdou ke konkurenci. Jaké možnosti ochrany v tomto směru představuje konkurenční doložka? A jaká jsou pravidla jejího použití? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Jaké následky může zaměstnanec nést při porušení povinnosti mlčenlivosti? Primárně bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit škodu, kterou mu porušením této povinnosti způsobí. Může přitom jít mimo jiné o ušlý zisk. Je však třeba upozornit, že může být poměrně obtížné výši škody vyčíslit. Porušení povinnosti mlčenlivosti zaměstnance může být rovněž důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele. Zde však bude nutné v konkrétním případě posoudit význam vyzrazených skutečností, postavení zaměstnance i okruh osob, kterým byly údaje sděleny a případně další relevantní okolnosti, zda je možné přistoupit přímo k výpovědi. Pro případ porušení mlčenlivosti zaměstnancem ovšem není možné sjednat smluvní pokutu, kterou obecně zákoník práce zakazuje. Za porušení povinnosti mlčenlivosti tedy není možné zaměstnanci ukládat jakékoli pokuty či peněžité sankce.
Závazek zaměstnance dodržovat mlčenlivost o určitých skutečnostech může platit jak po dobu pracovního poměru, tak také po jeho skončení. Zde bude záviset pouze na ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jakou dobu trvání závazku dodržovat mlčenlivost po skončení pracovního poměru sjednají. I v případě porušení povinnost mlčenlivosti po skončení pracovního poměru bude bývalý zaměstnanec odpovídat za škodu, kterou by zaměstnavateli vyzrazením informací způsobil.
Pokud chcete sepsat nebo zkontrolovat dohodu o mlčenlivosti, samozřejmě v souladu s novým občanským zákoníkem (NOZ), seznamte se s naší nabídkou.
Konkurenční doložka nemusí být zdaleka spojená jen se vztahem zaměstnance a zaměstnavatele. Obecně jde totiž o jakýkoliv závazek, který omezuje konkurenční činnost jedné ze smluvních stran ve prospěch strany druhé. Můžete si tak pojistit například vztah s vámi nasmlouvaným živnostníkem či s některými členy vedení společnosti. Jakým předpisem a jakými pravidly se konkurenční doložky v obchodních vztazích řídí? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Vytvoříme pro vás dohodu o mlčenlivosti, případně zkontrolujeme již existující NDA. S námi máte jistotu, že vaše obchodní tajemství a know-how zůstanou v bezpečí. Vše běžně vyřizujeme do dvou dnů, vždy za předem danou cenu.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
