Půjčit peníze známému, obchodnímu partnerovi nebo vlastní společnosti se může na první pohled jevit jako běžný a jednoduchý krok. Pokud je však půjčka úročená, čeká vás následně povinnost úroky zdanit. Úrok z půjčky totiž představuje zdanitelný příjem, a to jak pro fyzické osoby, tak pro podnikatele a právnické osoby. V tomto článku se podíváme, kdy vzniká povinnost platit daň z úroků z poskytnuté půjčky, kdo ji odvádí a na co si dát pozor, aby vše proběhlo v souladu se zákonem.
Každý případ je jiný – obraťte se na naše právníky a získejte řešení na míru vaší situaci. Srozumitelně, rychle a online.
Pokud půjčku poskytne fyzická osoba, která není podnikatelem, je pro ni úrok z půjčky tzv. ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Takový příjem je zdanitelný, pokud přesáhne 6 000 Kč ročně, a je třeba jej uvést v daňovém přiznání.
Jak to funguje v praxi: Pokud půjčíte známému 200 000 Kč s 5% ročním úrokem, získáte 10 000 Kč ročně. Tento příjem podléhá dani z příjmů fyzických osob. Neodvádíte jej srážkou, ale zahrnete jej do svého daňového přiznání a zdaníte 15% sazbou. Pokud celkový roční základ daně překročí čtyřnásobek průměrné mzdy (pro rok 2025 je hranice cca 1,9 milionu Kč), na část přesahující se použije vyšší sazba 23 %.
Fyzická osoba musí příjmy z úroků nějakým způsobem doložit, například smlouvou o půjčce a výpisy z účtu, na který jí byly úroky připsány.
V případě, že půjčku poskytne podnikatel nebo právnická osoba (například s. r. o.), je úrok z půjčky součástí jejich zdanitelných výnosů. Zdanění úroků z půjčky v tomto případě probíhá standardně v rámci daňového přiznání k dani z příjmů právnických nebo fyzických osob.
Příjmy z úroků jsou zaúčtovány jako výnosy a podléhají sazbě daně ve výši 19 % (právnické osoby) nebo 15 % (fyzické osoby – podnikatelé). Pokud je však věřitelem fyzická osoba a dlužníkem právnická osoba, nastupuje často povinnost srážkové daně, kterou musí odvést dlužník.
V určitých případech je daň z úroku srážena u zdroje, tedy přímo dlužníkem. Typickým příkladem je situace, kdy s. r. o. vyplácí úrok fyzické osobě. V takovém případě je společnost plátcem daně, srazí 15 % z úroku, odvede je finančnímu úřadu a fyzické osobě vyplatí úrok již po zdanění. Tento postup se řídí § 36 zákona o daních z příjmů.
Pokud je ale půjčka poskytnuta mezi dvěma nepodnikajícími fyzickými osobami, srážková daň se neuplatní a příjemce úroku si musí zdanění zařídit sám podáním daňového přiznání.
Tip: Jaký je rozdíl mezi půjčkou a úvěrem? Kdy se vám vyplatí anuitní splácení a co se stane s půjčkou při smrti nebo exekuci? To vše se dozvíte v našem článku o půjčkách.
Co když je půjčka bezúročná? V takovém případě nevzniká žádný příjem, a tudíž ani žádná daňová povinnost. Na první pohled je to jednoduché. Nicméně pokud bezúročná půjčka probíhá mezi osobami, které nejsou blízké, může správce daně začít zkoumat, zda se nejedná o dar, který podléhá dani darovací (ta je dnes zahrnutá pod daň z příjmů). Proto vždy pečlivě zvažte, pokud někomu půjčujete, zda bezúročná půjčka nevyvolá daňová rizika.
Pokud půjčku poskytuje nebo naopak přijímá osoba ze zahraničí, bude muset vyřešit mezinárodní zdanění. Český zákon o daních z příjmů a mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění upravují, ve kterém státě se daň z úroků z poskytnuté půjčky odvádí. Typicky se daň vybírá ve státě, kde má příjemce úroku daňovou rezidenci.
Český daňový rezident například obdrží úrok z půjčky poskytnuté firmě v Německu. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění se příjem zdaní v Česku, ale Německo může uplatnit srážku, kterou si český daňový poplatník může započíst.
Příklad 1: Fyzická osoba půjčuje jinému jednotlivci
Pan Novák, běžný občan (nepodnikatel), půjčil svému známému 500 000 Kč na dobu dvou let. Ve smlouvě si sjednali roční úrok ve výši 5 %. To znamená, že každý rok pan Novák obdrží jako úrok 25 000 Kč (500 000 Kč × 5 %).
Z pohledu zákona o daních z příjmů se jedná o ostatní příjem. Protože úroky z půjčky za jeden kalendářní rok přesahují 6 000 Kč, nevztahuje se na tento příjem osvobození a pan Novák má povinnost zahrnout tento příjem do daňového přiznání.
Při sazbě daně 15 % zaplatí za každý rok daň ve výši 3 750 Kč (15 % z 25 000 Kč). Pokud by pan Novák patřil do vyššího daňového pásma (např. měl velmi vysoké příjmy z podnikání nebo zaměstnání), na částka přesahující limit by se uplatnila vyšší sazba 23 %.
Navíc musí být připraven prokázat původ příjmu – tedy doložit smlouvu o půjčce, případně výpisy z bankovního účtu, ze kterých bude patrné, že mu úrok skutečně přišel.
Příklad 2: Společnost půjčuje společníkovi
Společnost ABC s. r. o. poskytla svému společníkovi (například panu Dvořákovi) půjčku ve výši 1 000 000 Kč s úrokem 4 % ročně. Ročně tedy očekává příjem z úroků ve výši 40 000 Kč.
Z pohledu společnosti se jedná o standardní výnos z poskytnuté půjčky, který vstupuje do účetnictví firmy a následně do základu daně z příjmů. Tato částka je tedy zdaněna sazbou daně z příjmů právnických osob, tedy aktuálně 19 %.
Pokud je příjemcem úroku společník – fyzická osoba (např. nepodnikatel), vzniká mu povinnost srazit srážkovou daň z úroku ve výši 15 %. Společnost jako plátce daně tedy z úroku 40 000 Kč strhne 6 000 Kč a odvede je finančnímu úřadu. Společník obdrží na účet pouze čistý úrok ve výši 34 000 Kč.
Společnost má také povinnost vyhotovit oznámení o sražené dani a vést záznamy pro účely kontroly. Pokud by společník byl podnikající fyzickou osobou, srážková daň by se neuplatnila a příjem by si zdanil sám v rámci svého daňového přiznání.
Příklad 3: Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci zvýhodněnou půjčku
Firma XYZ s. r. o. poskytla svému zaměstnanci panu Svobodovi účelovou půjčku na pořízení bydlení. Výše půjčky činí 600 000 Kč. Úrok, který si firma ve smlouvě s panem Svobodou sjednala, činí pouze 1 % ročně.
Zákon však stanoví, že pokud je zaměstnanci poskytnuta půjčka s úrokem nižším, než je obvyklý (například 5 % na volném trhu), vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem. Tento nepeněžní příjem odpovídá rozdílu mezi sjednaným úrokem (1 %) a obvyklým úrokem (5 %).
V praxi to znamená, že firma musí každý rok vypočítat rozdíl v úrocích (v tomto případě 600 000 Kč × (5 % – 1 %) = 24 000 Kč) a zahrnout tuto částku do mzdy zaměstnance jako nepeněžní plnění. Z této částky se pak odvádí:
Zaměstnavatel tím pádem nese i dodatečné mzdové náklady. Pan Svoboda zároveň tuto částku nemusí nikde uvádět v přiznání, je mu zdaněna přímo u zaměstnavatele v rámci výplaty.
Tento mechanismus má za cíl zamezit „daňovým optimalizacím“ formou bezúročných nebo podúročených půjček, které by jinak znamenaly nepřiznaný prospěch pro zaměstnance.
Tip: Máte pojištěnou domácnost? Pojištění domácnosti není to samé jako pojištění nemovitosti. Čím se liší a proč byste si ho měli sjednat? To se dozvíte v našem článku.
Daň z úroků z poskytnuté půjčky se platí tehdy, pokud věřitel získává z půjčky zdanitelný příjem. U fyzických osob – nepodnikatelů jde o ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů, který je zdanitelný při ročním úroku nad 6 000 Kč a uvádí se v daňovém přiznání, obvykle se daní sazbou 15 %, u vysokých příjmů 23 %. Podnikatelé a právnické osoby zahrnují úrok do výnosů, které zdaňují standardní sazbou (19 % právnické osoby, 15 % podnikatelé). V určitých případech – typicky když s. r. o. vyplácí úrok fyzické osobě – se uplatňuje srážková daň 15 %, kterou odvádí plátce (dlužník). Bezúročná půjčka dani nepodléhá, ale mezi nepříbuznými může být považována za dar. U přeshraničních půjček záleží na smlouvách o zamezení dvojího zdanění – obvykle se daní ve státě daňové rezidence příjemce. Daňovou povinnost je nutné doložit dokumentací (smlouva, výpisy).
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
