Shrnutí: Úroky z poskytnuté půjčky jsou v roce 2026 zdanitelným příjmem. Pokud půjčujete jako fyzická osoba jiné fyzické osobě, úrok si zpravidla zdaňujete sami v daňovém přiznání. Pokud vám úrok vyplácí například s. r. o., může daň srazit a odvést přímo dlužník jako plátce daně. Rozhodující je, kdo půjčku poskytl, komu byla poskytnuta a zda jde o soukromou osobu, podnikatele, zaměstnance nebo firmu.
Pokud řešíte půjčku mezi společníkem a firmou, půjčku zaměstnanci nebo úroky ze zahraničí, vyplatí se postup ověřit předem. Naši právníci vám pomohou nastavit smlouvu o půjčce i daňově bezpečný způsob výplaty úroků tak, aby později nevznikl problém při kontrole z finančního úřadu.
Každý případ je jiný – obraťte se na naše právníky a získejte řešení na míru vaší situaci. Srozumitelně, rychle a online.
Pokud půjčku poskytne fyzická osoba, která není podnikatelem, je pro ni úrok z půjčky tzv. ostatním příjmem podle zákona o daních z příjmů. Takový příjem je zdanitelný a je třeba jej uvést v daňovém přiznání. Úroky z poskytnuté zápůjčky jsou zdanitelným příjmem bez ohledu na jejich výši. Povinnost podat daňové přiznání obecně vzniká při dosažení ročních zdanitelných příjmů přesahujících 50 000 Kč.
U zaměstnanců platí zvláštní pravidlo: Pokud mají pouze příjmy ze zaměstnání a jejich ostatní zdanitelné příjmy (např. úroky z půjčky) nepřesáhnou za rok 20 000 Kč, nemusí podávat daňové přiznání a mohou požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně.
Jak to funguje v praxi: Pokud půjčíte známému 200 000 Kč s 5% ročním úrokem, získáte 10 000 Kč ročně. Tento příjem podléhá dani z příjmů fyzických osob. Neodvádíte jej srážkou, ale zahrnete jej do svého daňového přiznání a zdaníte 15% sazbou. Pokud celkový roční základ daně za rok 2026 přesáhne 1 762 812 Kč, použije se na část základu daně nad tuto hranici vyšší sazba 23 %. Neznamená to tedy, že by se celý příjem danil 23 %, ale pouze část nad zákonným limitem.
Fyzická osoba musí příjmy z úroků nějakým způsobem doložit, například smlouvou o půjčce a výpisy z účtu, na který jí byly úroky připsány.
Z praxe víme, že problém často nevznikne při samotném poskytnutí půjčky, ale až ve chvíli, kdy finanční úřad nebo druhá strana zpětně řeší, zda šlo o vrácení jistiny, úrok, dar nebo jiný příjem. Častou chybou bývá chybějící písemná smlouva a platby bez jasného označení, co je splátka půjčky a co úrok.
Nestačí tedy jen ústní dohoda nebo poznámka v internetovém bankovnictví. Pokud půjčujete vyšší částku, nechte si připravit písemnou smlouvu o zápůjčce, ve které bude jasně uvedená jistina, úrok, splatnost i způsob plateb.
V případě, že půjčku poskytne podnikatel nebo právnická osoba (například s. r. o.), je úrok z půjčky součástí jejich zdanitelných výnosů. Zdanění úroků z půjčky v tomto případě probíhá standardně v rámci daňového přiznání k dani z příjmů právnických nebo fyzických osob.
Příjmy z úroků jsou zaúčtovány jako výnosy a podléhají sazbě daně ve výši 21 % (právnické osoby) nebo 15 % (fyzické osoby – podnikatelé). Pokud je však věřitelem fyzická osoba a dlužníkem právnická osoba, nastupuje často povinnost srážkové daně, kterou musí odvést dlužník.
V určitých případech je daň z úroku srážena u zdroje, tedy přímo dlužníkem. Typickým příkladem je situace, kdy s. r. o. vyplácí úrok fyzické osobě. V takovém případě je společnost plátcem daně, srazí 15 % z úroku, odvede je finančnímu úřadu a fyzické osobě vyplatí úrok již po zdanění. Tento postup se řídí § 36 zákona o daních z příjmů.
Pokud je ale půjčka poskytnuta mezi dvěma nepodnikajícími fyzickými osobami, srážková daň se neuplatní a příjemce úroku si musí zdanění zařídit sám podáním daňového přiznání.
U půjček mezi společníkem a společností doporučujeme vždy předem určit, kdo je příjemcem úroku, kdo má daň odvést a jak se platba zaúčtuje. Chyba ve srážkové dani může dopadnout hlavně na plátce, tedy na toho, kdo měl daň srazit a odvést.
Tip: Jaký je rozdíl mezi půjčkou a úvěrem? Kdy se vám vyplatí anuitní splácení a co se stane s půjčkou při smrti nebo exekuci? To vše se dozvíte v našem článku o půjčkách.
Co když je půjčka bezúročná? V takovém případě nevzniká žádný příjem, a tudíž ani žádná daňová povinnost. Na první pohled je to jednoduché. Nicméně pokud bezúročná půjčka probíhá mezi osobami, které nejsou blízké, může správce daně začít zkoumat, zda se nejedná o dar, který podléhá dani darovací (ta je dnes zahrnutá pod daň z příjmů). Proto vždy pečlivě zvažte, pokud někomu půjčujete, zda bezúročná půjčka nevyvolá daňová rizika.
Pokud půjčku poskytuje nebo naopak přijímá osoba ze zahraničí, bude muset vyřešit mezinárodní zdanění. Český zákon o daních z příjmů a mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění upravují, ve kterém státě se daň z úroků z poskytnuté půjčky odvádí. Typicky se daň vybírá ve státě, kde má příjemce úroku daňovou rezidenci.
Český daňový rezident například obdrží úrok z půjčky poskytnuté firmě v Německu. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění se příjem zdaní v Česku, ale Německo může uplatnit srážku, kterou si český daňový poplatník může započíst.
U zahraničních půjček bývá největší riziko v tom, že se strany řídí pouze českým pravidlem a zapomenou na smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ta může určit jiný postup nebo umožnit započtení daně sražené v zahraničí.
U přeshraničních půjček doporučujeme postup neřešit odhadem. Pomůžeme vám ověřit smlouvu o zamezení dvojího zdanění, nastavit dokumentaci a předejít tomu, že stejný úrok zdaníte špatně nebo dvakrát.
Příklad 1: Fyzická osoba půjčuje jinému jednotlivci
Pan Novák, běžný občan (nepodnikatel), půjčil svému známému 500 000 Kč na dobu dvou let. Ve smlouvě si sjednali roční úrok ve výši 5 %. To znamená, že každý rok pan Novák obdrží jako úrok 25 000 Kč (500 000 Kč × 5 %).
Z pohledu zákona o daních z příjmů jde u nepodnikající fyzické osoby zpravidla o příjem z kapitálového majetku podle § 8. Pan Novák proto musí řešit, zda má povinnost podat daňové přiznání a úrok v něm uvést. Úroky z poskytnuté zápůjčky se neposuzují jako vrácení půjčené jistiny – daní se pouze samotný úrok.
Při sazbě daně 15 % zaplatí za každý rok daň ve výši 3 750 Kč (15 % z 25 000 Kč). Pokud by pan Novák patřil do vyššího daňového pásma (např. měl velmi vysoké příjmy z podnikání nebo zaměstnání), na částka přesahující limit by se uplatnila vyšší sazba 23 %.
Navíc musí být připraven prokázat původ příjmu – tedy doložit smlouvu o půjčce, případně výpisy z bankovního účtu, ze kterých bude patrné, že mu úrok skutečně přišel.
Příklad 2: Společnost půjčuje společníkovi
Společnost ABC s. r. o. poskytla svému společníkovi (například panu Dvořákovi) půjčku ve výši 1 000 000 Kč s úrokem 4 % ročně. Ročně tedy očekává příjem z úroků ve výši 40 000 Kč.
Z pohledu společnosti se jedná o standardní výnos z poskytnuté půjčky, který vstupuje do účetnictví firmy a následně do základu daně z příjmů. Tato částka je tedy zdaněna sazbou daně z příjmů právnických osob, tedy aktuálně 21 %.
Pokud je příjemcem úroku společník – fyzická osoba (např. nepodnikatel), vzniká mu povinnost srazit srážkovou daň z úroku ve výši 15 %. Společnost jako plátce daně tedy z úroku 40 000 Kč strhne 6 000 Kč a odvede je finančnímu úřadu. Společník obdrží na účet pouze čistý úrok ve výši 34 000 Kč.
Společnost má také povinnost vyhotovit oznámení o sražené dani a vést záznamy pro účely kontroly. Pokud by společník byl podnikající fyzickou osobou, srážková daň by se neuplatnila a příjem by si zdanil sám v rámci svého daňového přiznání.
Příklad 3: Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci zvýhodněnou půjčku
Firma XYZ s. r. o. poskytla svému zaměstnanci panu Svobodovi účelovou půjčku na pořízení bydlení. Výše půjčky činí 600 000 Kč. Úrok, který si firma ve smlouvě s panem Svobodou sjednala, činí pouze 1 % ročně.
Zákon však stanoví, že pokud je zaměstnanci poskytnuta půjčka s úrokem nižším, než je obvyklý (například 5 % na volném trhu), vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem. Tento nepeněžní příjem odpovídá rozdílu mezi sjednaným úrokem (1 %) a obvyklým úrokem (5 %).
V praxi to znamená, že firma musí každý rok vypočítat rozdíl v úrocích (v tomto případě 600 000 Kč × (5 % – 1 %) = 24 000 Kč) a zahrnout tuto částku do mzdy zaměstnance jako nepeněžní plnění. Z této částky se pak odvádí:
Zaměstnavatel tím pádem nese i dodatečné mzdové náklady. Pan Svoboda zároveň tuto částku nemusí nikde uvádět v přiznání, je mu zdaněna přímo u zaměstnavatele v rámci výplaty.
Tento mechanismus má za cíl zamezit „daňovým optimalizacím“ formou bezúročných nebo podúročených půjček, které by jinak znamenaly nepřiznaný prospěch pro zaměstnance.
Tip: Máte pojištěnou domácnost? Pojištění domácnosti není to samé jako pojištění nemovitosti. Čím se liší a proč byste si ho měli sjednat? To se dozvíte v našem článku.
Daň z úroků z poskytnuté půjčky se v roce 2026 platí tehdy, když věřitel získá z půjčky úrok jako zdanitelný příjem. U nepodnikající fyzické osoby jde zpravidla o příjem z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, který se uvádí v daňovém přiznání, pokud není zdaněn srážkovou daní. U půjčky mezi dvěma fyzickými osobami si zdanění obvykle řeší příjemce úroku sám. Pokud úrok vyplácí například s. r. o. fyzické osobě, může se uplatnit 15% srážková daň, kterou odvádí dlužník jako plátce daně. Podnikatelé a právnické osoby zahrnují úroky do svých příjmů nebo výnosů; základní sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %. Bezúročná půjčka nevytváří úrokový příjem, ale u nepříbuzných, propojených nebo zaměstnaneckých vztahů může mít jiné daňové dopady. U zahraničních půjček je nutné ověřit také příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Vždy si uschovejte smlouvu, splátkový kalendář a výpisy z účtu, aby bylo zřejmé, co je jistina a co úrok.
Ne. Vrácená jistina není příjem, který by se danil. Daní se pouze úrok nebo jiný výnos, který z půjčky získáte.
U nepodnikající fyzické osoby jde zpravidla o příjem z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů. Pokud jde o podnikatelskou půjčku, může spadat do příjmů z podnikání.
Ano, pokud je půjčka úročená. Rodinný vztah sám o sobě neznamená, že úrok není zdanitelným příjmem.
Typicky tehdy, když úrok vyplácí právnická osoba fyzické osobě. V takovém případě může daň srazit a odvést dlužník jako plátce daně.
Ne vždy. Úrokový příjem sice nevzniká, ale u nepříbuzných, propojených nebo zaměstnaneckých vztahů může správce daně zkoumat, zda nevznikl jiný zdanitelný prospěch.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
