Shrnutí: Do důchodu se nezapočítává jen klasické zaměstnání. Český důchodový systém uznává také některé náhradní doby pojištění, například rodičovskou, nemocenskou, péči o dítě nebo evidenci na úřadu práce. Naopak například studium po roce 2010 se už do důchodu většinou nepočítá. V článku vysvětlujeme, co všechno se do důchodu započítává a na co si dát pozor.
Co se obvykle počítá do důchodu:
Co se většinou nepočítá:
Nejste si jistí, zda máte splněnou potřebnou dobu důchodového pojištění? Pomůžeme vám vše zkontrolovat, abyste dostali to, na co máte nárok.
Nárok na starobní důchod vzniká při splnění dvou základních podmínek: dosažení důchodového věku a získání minimální doby důchodového pojištění. Důchodový věk je pro osoby narozené po roce 1971 stanoven jednotně na 65 let. U starších ročníků závisí důchodový věk na přesném roku narození, na pohlaví pohlaví, a u žen také na počtu vychovaných dětí. V tomto případě se pohybuje na škále od 53 let do 65 let.
Druhou podmínkou, kterou se budeme zaobírat podrobně je splnění minimální doby důchodového pojištění. Jedná se o zákonem stanovenou délku účasti na důchodovém pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby měl nárok na starobní důchod. Tato doba zahrnuje období, během nichž pojištěnec odváděl pojistné na důchodové pojištění (tzv. příspěvková doba), a také tzv. náhradní doby pojištění. Na to, co konkrétně se počítá do příspěvkové doby a náhradní doby se nyní pojďme podívat blíže.
Kdy vám vznikne nárok na důchod vám prozradí důchodová kalkulačka dostupná na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Do minimální doby platby důchodového pojištění neboli lidově odpracovaných let do důchodu se počítají, jak příspěvková doba, kterou jste strávili v práci, tak i tzv. náhradní doby.
Příspěvková doba zahrnuje období, během kterých jste odváděli pojistné na důchodové pojištění, nebo za vás bylo pojistné odváděno jinou osobou (například zaměstnavatelem). Tato doba je zásadní pro nárok na starobní důchod a jeho výši, protože ovlivňuje celkovou délku pojištění i výpočet průměrného osobního vyměřovacího základu (příjem, z něhož se odvádělo pojistné). Příspěvková doba pojištění se týká zejména:
V naší praxi se často setkáváme s tím, že lidé zjistí chybějící dobu pojištění až několik měsíců před odchodem do důchodu. Nejčastěji chybí evidence starších zaměstnání, doby studia nebo péče o dítě. Doporučujeme proto průběžně kontrolovat informativní osobní list důchodového pojištění od ČSSZ.
| Situace | Počítá se do důchodu? |
|---|---|
| Zaměstnání | Ano |
| OSVČ | Ano |
| Mateřská a rodičovská | Ano |
| Evidence na úřadu práce | Částečně |
| Studium po roce 2010 | Ne |
| DPP/DPČ bez odvodů | Ne |
Nebo vám byla dávka starobního důchodu spočítána jinak, než jste předpokládali? Pomůžeme vám zorientovat se v tom, jak správa sociálního zabezpečení vaši situaci posoudila, a prověříme, zda nedošlo k chybě.
Náhradní doba zahrnuje období, během kterých jste neodváděli pojistné, ale přesto se vám tato doba započítává do potřebné délky důchodového pojištění. Tu získáte v zákonem stanovených situacích a za předpokladu, že jste splnili minimálně rok příspěvkové doby pojištění (i přerušovaně). Může být přitom zahrnuta plně nebo být zkrácena na 80 % (to znamená, že pokud máte 100 dnů náhradní doby, do důchodového pojištění se vám jich započítá pouze 80).
Do náhradní doby pojištění řadíme zejména:
V praxi se objevují situace, kdy Česká správa sociálního zabezpečení některou náhradní dobu nezapočítala správně nebo klient nedoložil potřebné podklady. Typicky jde o péči o dítě, evidenci na úřadu práce nebo studium před rokem 2010. Pomůžeme vám vše zkontrolovat.
Ocitli jste se bez práce a nevíte, jak máte dále postupovat? Do kdy se musíte přihlásit na úřad práce, a jak to vlastně celé probíhá? Dostanete vůbec podporu, a jak dlouho ji můžete pobírat? Na všechny tyto otázky najdete odpověď v našem článku.
Okolo příspěvkových a náhradních dob a o tom, co se tedy do toho důchodu počítá a co ne, se rojí spousty otázek. Pojďme si zodpovědět ty nejčastější z nich:
Důchodové pojištění je za vás odváděno v případě, že jste přihlášení na úřadu práce. Plně se vám tato doba započítává v případě, že pobíráte podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci a v případě, že pobíráte odstupné, odbytné či odchodné.
Pojištění je za vás odváděno také v případě, že podporu nepobíráte, ale krátí se na 80 %. Tato doba je omezena na maximálně tři roky nebo jeden rok, pokud byla získána před dosažením 55 let.
Řada lidí se mylně domnívá, že každá doba nezaměstnanosti se automaticky započítává do důchodu. Ve skutečnosti je zásadní evidence na úřadu práce. Pokud člověk evidovaný není, může mu několik let zcela chybět do potřebné doby pojištění.
Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti? Na to naleznete odpověď v dalším článku.
Pokud jste na nemocenské (v dočasné pracovní neschopnosti) započítává se vám tato doba v plné výši. Trochu jinak to funguje pokud jste na nemocenské po ukončení vaší výdělečné činnosti. V tomto případě se do nároku na důchod započítá 80 % této doby, za předpokladu, že jste si během výdělečné činnosti platili nemocenské pojištění.
Konkrétně sem spadají situace, kdy jste byli nemocní a lékař uznal, vaši dočasnou pracovní neschopnost. Dále případy, kdy vám byla nařízena karanténa a nebo jste pobírali některou z dalších dávek nemocenského pojištění (např. ošetřovné).
Mateřská i rodičovská se do důchodu započítávají plně. Konkrétně se plně započítává doba péče o dítě do věku 4 let, a to bez ohledu na to zda jste muž či žena, pobíráte rodičovský příspěvek nebo jste v evidenci na pracovním úřadu. Platí však, že se to týká vždy jen jedné osoby na jedno dítě.
Čekáte dítě a nejste si jistá, zda máte nárok na mateřskou? Jak je to s nutností být zaměstnaná a na co máte nárok jako osoba samostatně výdělečně činná? A co když jste odešla ze zaměstnání tři měsíce před porodem? To vše jsme rozebrali v našem dalším článku.
To, zda se vám bude studium počítat do důchodu záleží na tom, kdy jste studovali a kolik vám v té době bylo let:
Právě započítání studia bývá pro mnoho lidí překvapivé. Zákon se v minulosti několikrát změnil a podmínky se liší podle období, kdy člověk studoval. V praxi proto často vznikají nejasnosti hlavně u lidí, kteří studovali v 90. letech nebo kombinovali studium se zaměstnáním.
Práce na dohodu se do důchodu počítá pouze v případě, že z odměny odvádíte důchodové (sociální) pojištění. V roce 2026 vzniká účast na důchodovém pojištění u dohody o pracovní činnosti při výdělku alespoň 4 500 Kč měsíčně a u dohody o provedení práce při výdělku alespoň 12 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Pouze období, kdy je odváděno důchodové pojištění, se následně započítává do důchodu.
Pokud jste dlouhodobě pracovali na dohody, vyplatí se ověřit, zda za vás zaměstnavatel skutečně odváděl důchodové pojištění. Chyby v evidenci mohou výrazně ovlivnit nárok na důchod i jeho výši. Pomůžeme vám s tím.
Do důchodu se nepočítají pouze klasicky odpracované roky, ale také některé náhradní doby pojištění, například rodičovská, nemocenská, péče o dítě nebo evidence na úřadu práce. Naopak například studium po roce 2010 se už většinou nezapočítává. U práce na DPP a DPČ záleží na tom, zda bylo odváděno důchodové pojištění. Nárok na starobní důchod vzniká až po splnění minimální doby důchodového pojištění a dosažení důchodového věku. Vyplatí se proto pravidelně kontrolovat evidenci ČSSZ a případné nesrovnalosti řešit včas.
Potřebná doba důchodového pojištění je aktuálně minimálně 35 let včetně náhradních dob pojištění.
Přehled získáte v informativním osobním listu důchodového pojištění od České správy sociálního zabezpečení.
Pouze tehdy, pokud z ní bylo odváděno důchodové pojištění. U DPP a DPČ záleží na výši výdělku.
Ano, pokud pečujete o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stanoveném stupni závislosti.
V některých případech lze chybějící dobu doplatit dobrovolným důchodovým pojištěním.
Podali jste žádost o invalidní důchod a místo očekávaného přiznání vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byl starobní důchod spočítán jinak, než jste předpokládali? Pomůžeme vám zorientovat se, jak správa sociálního zabezpečení vaši situaci posoudila, a prověříme, zda nedošlo k chybě.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
