Smluvní pokuta: Na co dát pozor při jejím sjednávání?

Rychlý přehled

Smluvní pokuta je předem dohodnutá sankce za porušení smluvní povinnosti. Nárok na ni vzniká už samotným porušením povinnosti, obvykle bez nutnosti dokazovat škodu nebo zavinění. Ve smlouvě ale musíte přesně určit, za co se pokuta platí, kdy je splatná a zda může věřitel kromě smluvní pokuty požadovat i náhradu škody. Pokud je pokuta nepřiměřeně vysoká, soud ji může na návrh dlužníka snížit.

Při sjednání smluvní pokuty si ohlídejte hlavně:

• zda je jasně popsána povinnost, jejíž porušení se pokutuje,
• zda výše pokuty odpovídá významu zajišťované povinnosti,
• zda smlouva výslovně zachovává právo na náhradu škody,
• kdy je smluvní pokuta splatná,
• zda u nájmu nepřekračujete zákonný limit společně s jistotou.

Nejste si jistí, jestli je smluvní pokuta ve vaší smlouvě platná a vymahatelná? Pošlete nám smlouvu ke kontrole. Advokát posoudí formulaci pokuty, její výši, vztah k náhradě škody i riziko, že ji soud sníží nebo označí za neplatnou.

Co znamená smluvní pokuta?

Smluvní pokuta je možnou (nikoliv povinnou) součástí smlouvy, ve které se jedna ze smluvních stran zaváže k určitému plnění (zpravidla zaplacení určité částky) v případě, že poruší některou ze smluvních povinností (například dodání nějakého zboží v dané lhůtě).

Podstatné pro uplatnění smluvní pokuty je samotné porušení smluvní povinnosti a nikoliv to, zda tím vznikla druhé straně nějaká škoda. I když je škoda nižší, než je výše smluvní pokuty, případně vůbec žádná, přesto je smluvní pokutu třeba uhradit (například při nedodržení termínu pro dodání zboží bude nucen dlužník zaplatit smluvní pokutu i v případě, kdy tato skutečnost nijak neomezí druhou stranu v podnikatelských či jiných aktivitách).

Dlužník také zpravidla (není-li sjednáno jinak) musí uhradit smluvní pokutu bez ohledu na své zavinění. Tedy například, když dodávka se zbožím nedorazila, protože ji nabourala cizí osoba, nebo protože na ni spadl strom a náklad zničil.

Při správně nastavené výši může být zajištění smlouvy smluvní pokutou mnohem výhodnější a jednodušší než uplatňování náhrady škody.

Na rozdíl od náhrady škody, která se vztahuje na skutečně vzniklou újmu, smluvní pokuta nevyžaduje prokazování výše škody. V praxi tak mohou nastat situace, kdy se smluvní strany setkají s otázkou, zda smluvní pokuta podléhá DPH, podobně jako v případě náhrady škody DPH.

Smluvní pokuta a náhrada škody

V této souvislosti je důležité poukázat na to, že sjednáním smluvní pokuty věřitel ztrácí právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Smluvní pokuta tak podle občanského zákoníku plní roli tzv. paušalizované náhrady škody.

Máte-li například ve smlouvě sjednáno, že v případě poruchy stroje je výrobce povinen uhradit 100 000 korun smluvní pokuty, nemůžete nárokovat škodu 200 000 korun, i kdybyste ji do poslední koruny prokázali. Člověk neznalý této skutečnosti se může nechat snadno napálit, když smluvní pokutu (sjednanou třeba ve velmi nízké výši) považuje za příjemnou „pojistku“ smlouvy a jakýsi případný bonus navíc, ale ve skutečnosti se tak může připravit o mnohem větší obnos.

Z naší praxe: Často se setkáváme se smlouvami, ve kterých je smluvní pokuta sjednána jako zdánlivě výhodná pojistka, ale chybí věta, že věřitel může požadovat i náhradu škody nad její rámec. V jednom z typických případů pak podnikatel řeší, že skutečná škoda výrazně převýšila sjednanou pokutu, ale smlouva mu další nárok zbytečně zkomplikovala.

Na druhou stranu ale zákon nebrání tomu, aby si smluvní strany sjednaly, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje. Takový postup je určitě pragmatičtější a lze jej doporučit.

Pokud nevyplývá z ujednání stran o smluvní pokutě něco jiného, nezbavuje zaplacení smluvní pokuty dlužníka povinnosti splnit původní závazek.

Prakticky to znamená jediné: nestačí do smlouvy napsat jen částku smluvní pokuty. Pokud chcete mít možnost vymáhat i vyšší skutečnou škodu, musí to být ve smlouvě výslovně uvedeno. Rádi vám zkontrolujeme, zda vaše smlouva tuto ochranu obsahuje a zda vás formulace zbytečně nepřipravuje o peníze.

Výše a sjednávání smluvní pokuty

Jak jsme již výše uvedli, nejčastější podobou je povinnost zaplatit jednorázové plnění (např. jednorázový peněžní obnos). Může se ale jednat také o určitou částku (procentuálně či pevně danou) za každý den prodlení se splněním povinnosti. Smlouva zpravidla upravuje více povinností, jejichž porušení nemá vždy stejnou závažnost. V takovém případě se nabízí sjednání horní hranice smluvní pokuty a odstupňování konkrétní výše v závislosti na nastavených kritériích.

Smluvní pokuta navíc nemusí mít pouze formu peněžité částky: může jít i o vykonání práce, přenechání nějakých věcí apod. Např. pokud nedodám do určitého termínu 100 tun uhlí, dodám ho za každý týden den zpoždění o tunu více.

Velmi podstatné je vymezení povinnosti, k níž se smluvní pokuta váže. Je možné určit jen některé povinnosti vyplývající ze smlouvy, jejichž splnění je zajištěno smluvní pokutou, případně lze navázat pokutu na porušení „jakýchkoliv“ povinností vyplývajících ze smlouvy.

K takové formulaci se dříve stavěl zdrženlivě Nejvyšší soud, nicméně i tuto variantu ve svém pozdějším rozhodnutí připustil. Každopádně pro právní jistotu obou stran je lépe formulovat porušení povinností velmi přesně – buď s odkazem na ustanovení smlouvy, v němž se nacházejí, případně opětovným zopakováním povinnosti.

Jeden náš klient chtěl převzít vzor smlouvy z internetu, ve kterém byla smluvní pokuta navázána obecně na „porušení smlouvy“. Problém byl v tom, že smlouva obsahovala desítky povinností různé závažnosti – od formální informační povinnosti až po hlavní platební závazek. Doporučili jsme proto pokuty rozdělit podle konkrétních povinností a u méně závažných porušení nastavit nižší částky. Výsledkem byla smlouva, která byla srozumitelnější, vyváženější a lépe obhajitelná při případném sporu.

Přiměřenost smluvní pokuty

Velkým tématem je také přiměřenost smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty není zákonem předem nijak limitována. Za spornou hranici bývá někdy označována smluvní pokuta ve výši 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Ta byla některými soudy již vyhodnocena jako nepřiměřená.

Jiné ovšem připouštěly i 1 % z dlužné částky denně. Je zřejmé, že by se situace posuzovala případ od případu a nelze předem předjímat přiměřenost smluvní pokuty či její nepřiměřenost. Podstatné jsou vždy důvody a okolnosti, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly.

Z naší praxe: Nejčastější chybou není jen příliš vysoká smluvní pokuta, ale hlavně pokuta nastavená bez vazby na význam porušené povinnosti. Jinak bude soud vnímat pokutu za jednodenní zpoždění s drobným administrativním úkonem a jinak za porušení zákazu konkurence nebo mlčenlivosti, které může druhé straně způsobit zásadní škodu.

Pokud shledá soud smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, může rozhodnout o jejím případném snížení na „přiměřenou“ výši. To se ovšem děje vždy pouze na návrh dlužníka, což přináší výhodu pro věřitele, který může díky tomuto dosáhnout přiměřenosti smluvní pokuty.

Pakliže by její výše byla zcela zjevně nemravná, šlo by dle občanského zákoníku o neplatné ujednání.

Ustanovení o smluvní pokutě může být uvedeno v obchodních podmínkách, pokud se na ně odkazují dva podnikatelé. Pokud ovšem smlouvu s podnikatelem uzavírá spotřebitel, lze ji sjednat pouze ve smlouvě samotné, nikoliv odkazem na obchodní podmínky. V takovém případě by bylo sjednání vyhodnoceno jako absolutně neplatné.

Dbejte na to, aby smluvní pokuta navazovala na kontext celé smlouvy a tvořila s ní jeden celek. Hledání vzorů na internetu v tomto ohledu ku prospěchu nebývá. Smluvní pokuta vzor takový, aby odpovídal každé situace, víceméně nemá. Naopak pro laiky je na místě konzultace s právníkem, neboť nesprávně sjednaná smluvní pokuta může vést k její neplatnosti.

Důležité je, že smluvní pokutu můžete sjednat i ústně. Již neplatí zažitá představa, že je nutná písemná smlouva. Samozřejmě je však potřeba počítat s průkazností takového ujednání. To však může být opřeno o e-mailovou konverzaci či o svědectví důvěryhodného svědka.

Při řešení smluvních pokut je nutné zohlednit i jejich daňové dopady. V některých případech může být otázkou, zda smluvní pokuta či náhrada škody podléhá DPH. Podle aktuální judikatury závisí na konkrétním charakteru plnění – pokud smluvní pokuta nahrazuje cenu plnění, může být v určitých případech vnímána jako úplatná transakce podléhající DPH.

Je důležité mít na paměti, že zatímco smluvní pokuta je primárně sankční povahy a zpravidla není předmětem DPH, u náhrady škody DPH může být situace složitější. V praxi se totiž setkáváme s případy, kdy finanční úřady zkoumají, zda jde o kompenzaci ušlého příjmu, nebo skutečnou náhradu škody, která by DPH nepodléhala.

Splatnost, úroky z prodlení a promlčení smluvní pokuty

Zákon explicitně nestanoví, kdy je smluvní pokuta splatná. Proto se vyplatí si její splatnost výslovně ve smlouvě zakotvit. Lze tak učinit konkrétní lhůtou (dnem prodlení či např. sedm dní po prodlení), případně navázat splatnost na písemnou výzvu věřitele. Promlčecí doba smluvní pokuty běží nezávisle na původní smlouvě a činí tři roky ode dne splatnosti smluvní pokuty.

Pokud by ovšem dlužník nezaplatil smluvní pokutu ani po její splatnosti, přidávají se k ní úroky z prodlení. Od této situace odlišme sjednání klasického úroku z prodlení ze smlouvy, ten je možná sjednat vedle smluvní pokuty, neboť tyto dva instituty se nijak nevylučují.

Smluvní pokuta v nájemní smlouvě

Zákon dříve sjednávání smluvní pokuty v nájemní smlouvě nepřipouštěl. Novelou platnou od července roku 2020 se ale tato překážka odstranila. Vzhledem k tomu, že nájemce je obecně v tomto smluvním vztahu ve slabším postavení, je v tomto směru zákonem chráněn tak, že smluvní pokuta společně s jistotou nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Současně občanský zákoník říká, že nájemci nelze ukládat nepřiměřené povinnosti, a proto není možné po něm požadovat ani nepřiměřenou smluvní pokutu.

Zajištění nájemní smlouvy kombinací jistoty a smluvní pokuty může přinést pozitiva i pro nájemce. Ač opticky zůstává částka stejná (tj. maximálně trojnásobek nájmu), smluvní pokuta se nebude hradit před započetím nájmu, ale až v případě porušení povinnosti. Fakticky se tedy předem placená částka může výrazně snížit, což může bydlení opět o něco více zpřístupnit. Pronajímateli ale zůstává úroveň zajištění na stejné výši. Nevýhodou může být ale pochopitelně následné vymáhání smluvní pokuty, které nemusí být jednoduché.

Smluvní pokuta a odstoupení od smlouvy

Jak jsme několikrát zmínili, smluvní pokuta by měla být vztažena na porušení povinnosti, nelze s ní tedy sankcionovat odstoupení od smlouvy, neboť v takovém případě jde o výkon práva, nikoliv porušení. Soud může posoudit takové ujednání místo smluvní pokuty jako odstupné, které se řídí jinými pravidly. Podle dosavadní judikatury „je-li smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné.“

Smluvní pokuta a náhrada škody podle občanského zákoníku

Vztah mezi smluvní pokutou a náhradou škody patří k častým otázkám při uzavírání smluv. Podle občanského zákoníku (NOZ) může smluvní pokuta představovat tzv. paušalizovanou náhradu škody, tedy předem stanovenou částku, kterou dlužník zaplatí při porušení smluvní povinnosti.

To znamená, že věřitel nemusí prokazovat skutečnou výši škody — už samotná existence porušení povinnosti zakládá nárok na smluvní pokutu. Takové ujednání usnadňuje vymáhání pohledávky a zvyšuje jistotu věřitele.

Nicméně, pokud si strany výslovně neupraví jinak, sjednáním smluvní pokuty se právo na náhradu škody zaniká. Tedy: věřitel už nemůže požadovat jak smluvní pokutu, tak i náhradu škody za stejnou událost. V praxi se proto často používá formulace, že „smluvní pokuta se nedotýká práva na náhradu škody“, která zajišťuje možnost domáhat se obou nároků.

Řešíte smluvní pokutu ve smlouvě nebo už po vás protistrana pokutu vymáhá? Pošlete nám podklady. Posoudíme, jestli je nárok oprávněný, jaká jsou rizika a jaký postup pro vás dává největší smysl.

Shrnutí

Smluvní pokuta je smluvní nástroj, který motivuje dlužníka k plnění povinností a poskytuje věřiteli jistotu. Na rozdíl od náhrady škody nevyžaduje prokazování újmy a je splatná bez ohledu na zavinění. Pokud však není sjednáno jinak, smluvní pokuta nahrazuje právo na náhradu škody, což může být pro věřitele nevýhodné. Výše pokuty není zákonem omezena, ale soud ji může na návrh dlužníka snížit, pokud je nepřiměřená. Smluvní pokuta může být sjednána ústně, její splatnost je vhodné specifikovat ve smlouvě, a pokud není uhrazena včas, podléhá úrokům z prodlení. V nájemních smlouvách je její maximální výše omezena na trojnásobek měsíčního nájemného. Při jejím sjednávání je důležité dbát na právní preciznost a zvážit její daňové dopady, včetně možného podléhání DPH.