Smluvní pokuta přináší věřiteli jistotu, že bude dlužník více motivován k plnění povinností, které mu ukládá smlouva. Je jednoduše sjednatelná i aplikovatelná. Přesto ale nemusí být vždy pro věřitele výhodná. Otázky mohou vyvolat také některá její specifika jako vztah k náhradě škody, limity její výše, či promlčení. Právě na to jsme se zaměřili v našem článku.
Smluvní pokuta je možnou (nikoliv povinnou) součástí smlouvy, ve které se jedna ze smluvních stran zaváže k určitému plnění (zpravidla zaplacení určité částky) v případě, že poruší některou ze smluvních povinností (například dodání nějakého zboží v dané lhůtě).
Podstatné pro uplatnění smluvní pokuty je samotné porušení smluvní povinnosti a nikoliv to, zda tím vznikla druhé straně nějaká škoda. I když je škoda nižší než je výše smluvní pokuty, případně vůbec žádná, přesto je smluvní pokutu třeba uhradit (například při nedodržení termínu pro dodání zboží bude nucen dlužník zaplatit smluvní pokutu i v případě, kdy tato skutečnost nijak neomezí druhou stranu v podnikatelských či jiných aktivitách).
Dlužník také zpravidla (není-li sjednáno jinak) musí uhradit smluvní pokutu bez ohledu na své zavinění. Tedy například, když dodávka se zbožím nedorazila, protože ji nabourala cizí osoba, nebo protože na ni spadl strom a náklad zničil.
Při správně nastavené výši může být zajištění smlouvy smluvní pokutou mnohem výhodnější a jednodušší než uplatňování náhrady škody.
Zjistíme, v čem vězí váš právní problém a do 24 hodin vám navrhneme řešení a kalkulaci vašeho problému. Vše zvládneme online a pokud využijete následně naše služby, budete mít zpracování řešení zdarma.
V této souvislosti je důležité poukázat na to, že sjednáním smluvní pokuty věřitel ztrácí právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Smluvní pokuta tak podle občanského zákoníku plní roli tzv. paušalizované náhrady škody. Máte-li například ve smlouvě sjednáno, že v případě poruchy stroje je výrobce povinen uhradit 100 000 korun smluvní pokuty, nemůžete nárokovat škodu 200 000 korun, i kdybyste ji do poslední koruny prokázali.Člověk neznalý této skutečnosti se může nechat snadno napálit, když smluvní pokutu (sjednanou třeba ve velmi nízké výši) považuje za příjemnou “pojistku” smlouvy a jakýsi případný bonus navíc, ale ve skutečnosti se tak může připravit o mnohem větší obnos.
Na druhou stranu ale zákon nebrání tomu, aby si smluvní strany sjednaly, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje. Takový postup je určitě pragmatičtější a lze jej doporučit.
Pokud nevyplývá z ujednání stran o smluvní pokutě něco jiného, nezbavuje zaplacení smluvní pokuty dlužníka povinnosti splnit původní závazek.
Jak jsme již výše uvedli, nejčastější podobou je povinnost zaplatit jednorázové plnění (např. jednorázový peněžní obnos). Může se ale jednat také o určitou částku (procentuálně či pevně danou) za každý den prodlení se splněním povinnosti. Smlouva zpravidla upravuje více povinností, jejichž porušení nemá vždy stejnou závažnost. V takovém případě se nabízí sjednání horní hranice smluvní pokuty a odstupňování konkrétní výše v závislosti na nastavených kritériích.
Smluvní pokuta navíc nemusí mít pouze formu peněžité částky: může jít i o vykonání práce, přenechání nějakých věcí apod. Např. pokud nedodám do určitého termínu 100 tun uhlí, dodám ho za každý týden den zpoždění o tunu více.
Velmi podstatné je vymezení povinnosti, k níž se smluvní pokuta váže. Je možné určit jen některé povinnosti vyplývající ze smlouvy, jejichž splnění je zajištěno smluvní pokutou, případně lze navázat pokutu na porušení “jakýchkoliv” povinností vyplývajících ze smlouvy. K takové formulaci se dříve stavěl zdrženlivě Nejvyšší soud, nicméně i tuto variantu ve svém pozdějším rozhodnutí připustil. Každopádně pro právní jistotu obou stran je lépe formulovat porušení povinností velmi přesně – buď s odkazem na ustanovení smlouvy, v němž se nacházejí, případně opětovným zopakováním povinnosti.
Výše smluvní pokuty není zákonem předem nijak limitována. Za spornou hranici bývá někdy označována smluvní pokuta ve výši 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Ta byla některými soudy již vyhodnocena jako nepřiměřená. Jiné ovšem připouštěly i 1 % z dlužné částky denně. Je zřejmé, že by se situace posuzovala případ od případu a nelze předem předjímat přiměřenost či nepřiměřenost takové pokuty. Podstatné jsou vždy důvody a okolnosti, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly.
Pokud shledá soud smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, může rozhodnout o jejím případném snížení na „přiměřenou“ výši. To se ovšem děje vždy pouze na návrh dlužníka, což přináší výhodu pro věřitele.
Pakliže by její výše byla zcela zjevně nemravná, šlo by dle občanského zákoníku o neplatné ujednání.
Ustanovení o smluvní pokutě může být uvedeno v obchodních podmínkách, pokud se na ně odkazují dva podnikatelé. Pokud ovšem smlouvu s podnikatelem uzavírá spotřebitel, lze ji sjednat pouze ve smlouvě samotné, nikoliv odkazem na obchodní podmínky. V takovém případě by bylo sjednání vyhodnoceno jako absoulutně neplatné.
Dbejte na to, aby smluvní pokuta navazovala na kontext celé smlouvy a tvořila s ní jeden celek. Hledání vzorů na internetu v tomto ohledu ku prospěchu nebývá. Naopak pro laiky je na místě konzultace s právníkem, neboť nesprávně sjednaná smluvní pokuta může vést k její neplatnosti.
Důležité je, že smluvní pokutu můžete sjednat i ústně. Již neplatí zažitá představa, že je nutná písemná smlouva. Samozřejmě je však potřeba počítat s průkazností takového ujednání. To však může být opřeno o e-mailovou konverzaci či o svědectví důvěryhodného svědka.
Tip: Smluvní pokuta se účtuje za porušení příslušné smlouvy. Nejde tedy o platbu za dodání zboží či poskytnutí služby, proto není předmětem daně z přidané hodnoty (DPH).
Zákon explicitně nestanoví, kdy je smluvní pokuta splatná. Proto se vyplatí si její splatnost výslovně ve smlouvě zakotvit. Lze tak učinit konkrétní lhůtou (dnem prodlení či např. sedm dní po prodlení), případně navázat splatnost na písemnou výzvu věřitele. Promlčecí doba smluvní pokuty běží nezávisle na původní smlouvě a činí tři roky ode dne splatnosti smluvní pokuty.
Pokud by ovšem dlužník nezaplatil smluvní pokutu ani po její splatnosti, přidávají se k ní úroky z prodlení. Od této situace odlišme sjednání klasického úroku z prodlení ze smlouvy, ten je možná sjednat vedle smluvní pokuty, neboť tyto dva instituty se nijak nevylučují.
Zákon dříve sjednávání smluvní pokuty v nájemní smlouvě nepřipouštěl. Novelou platnou od července roku 2020 se ale tato překážka odstranila. Vzhledem k tomu, že nájemce je obecně v tomto smluvním vztahu ve slabším postavení, je v tomto směru zákonem chráněn tak, že smluvní pokuta společně s jistotou nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Současně občanský zákoník říká, že nájemci nelze ukládat nepřiměřené povinnosti, a proto není možné po něm požadovat ani nepřiměřenou smluvní pokutu.
Zajištění nájemní smlouvy kombinací jistoty a smluvní pokuty může přinést pozitiva i pro nájemce. Ač opticky zůstává částka stejná (tj. maximálně trojnásobek nájmu), smluvní pokuta se nebude hradit před započetím nájmu, ale až v případě porušení povinnosti. Fakticky se tedy předem placená částka může výrazně snížit, což může bydlení opět o něco více zpřístupnit. Pronajímateli ale zůstává úroveň zajištění na stejné výši. Nevýhodou může být ale pochopitelně následné vymáhání smluvní pokuty, které nemusí být jednoduché.
Tip: Další rady a tipy, jak sepsat nájemní smlouvu a co vše by měla obsahovat, jsme shrnuli v našem článku.
Jak jsme několikrát zmínili, smluvní pokuta by měla být vztažena na porušení povinnosti, nelze s ní tedy sankcionovat odstoupení od smlouvy, neboť v takovém případě jde o výkon práva, nikoliv porušení. Soud může posoudit takové ujednání místo smluvní pokuty jakoodstupné, které se řídí jinými pravidly. Podle dosavadní judikatury „je-li smluvní pokutou sankcionován v podstatě výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné.”
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
