K čemu slouží smluvní pokuta a jak na ni?

Obrázek k článku K čemu slouží smluvní pokuta a jak na ni?

2. 11. 2016 / autor: Ondřej Preuss

Jistě jste se již setkali se „smluvní pokutou“. Najedeme ji téměř v jakékoliv smlouvě. K čemu slouží, jaké praktické výhody a nevýhody má a proč si na ni dát pozor?

Smluvní pokuta je nástroj. Snažíme se jí donutit smluvní stranu plnit nějakou povinnost. Například, pokud zboží nedodáte do konce měsíce, zaplatíte za každý další den 1000,- Kč pokuty. Pokuta má tedy motivovat k řádnému a včasnému plnění povinností, ke kterým se váš partner zavázal.

Kde není sankce, není motivace plnit. Proto je smluvní pokuta ve smlouvách tak populární.

Pokutou může být cokoliv

Dříve bylo nejasné, zda je možné sjednat smluvní pokutu i v jiné formě než v penězích. Např. pokud nedodám včas 100 tun uhlí, dodám ho za každý den zpoždění o tunu více. Dnes zákon výslovně umožňuje nejen takové ujednání, ale smluvní pokutou může být prakticky cokoliv.

Zavinění

Podle staré úpravy bylo nutné k uplatnění smluvní pokuty zaviněné porušení povinnosti. Dnes tomu tak však již není a smluvní pokutu lze úspěšně vymáhat, i když k porušení povinnosti došlo zvláštní shodou okolností bez zavinění protistrany. Např. dodávka nedorazila, protože to zavinila třetí osoba.

Ve smlouvě však lze toto pravidlo omezit a skutečně vázat smluvní pokutu jen na zavinění konkrétního partnera.

Naopak nelze smluvní pokutou penalizovat oprávněné jednání. Např. v nájemních smlouvách se někdy objevuje, že nájemce má sice právo smlouvu předčasně vypovědět, ale v takovém případě musí uhradit smluvní pokutu (např. ve výši tří nájmů). Soudy však judikují, že takové ujednání není vymahatelné. Nikdo nemůže být trestán za výkon svých práv. Ve smlouvě to přitom jde šikovně ošetřit jinak, aby úmysl stran byl zachován a „pokuta“ byla vymahatelná. Například sjednat delší výpovědní dobu, za kterou je nutné platit nebo konkrétní administrativní náklady, které bude muset “odpadlík” vyrovnat.

Forma

Důležité je, že smluvní pokutu můžete sjednat i ústně. Již neplatí zažitá představa, že je nutná písemná smlouva. Samozřejmě je však potřeba počítat s průkazností takového ujednání. To však může být opřeno o emailovou konverzaci či svědectví důvěryhodného svědka. Ani takové ujednání tedy není radno podceňovat.

Náhrada škody

Pamatujte také na to, že pokud je sjednána smluvní pokuta, neplatí se již náhrada škody. Smluvní pokuta je tedy „konzumuje“. Máte-li např. ve smlouvě sjednáno, že v případě poruchy stroje je výrobce povinen uhradit 100 000,- Kč pokuty, nemůžete nárokovat škodu 200 000,- Kč, i kdybyste ji perfektně prokázali.

Pokud ovšem výslovně do smlouvy doplníte, že nárok na náhradu škody není smluvní pokutou dotčen, můžete v tokavém případě inkasovat nejen 100 000,- Kč, ale i 200 000,- Kč za škodu. Jen je nutné škodu prokázat. To je u smluvní pokuty jednodušší, prokazujete jen porušení smlouvy, ne její výši.

Moderační právo soudu

Je smluvní pokuta a její výše dána smlouvou jednou pro vždy? Není. Soud do její výše může zasáhnout, pokud je nepřiměřeně vysoká a dlužník to navrhne. Soud sám to tedy nemůže bez návrhu rozhodnout, musí počkat na námitku dlužníka.

Jedná se např. o případ, kdy by měl někdo dodat milion krabiček zápalek, v případě nedodání by pak měl platit tučnou pokutu. Dodal by jich 999 999 a stejně by měl zaplatit celou pokutu? To by asi bylo nepřiměřené.

Podle většiny expertů je však možné se zásahu soudu vyhnout výslovným ujednáním, že nelze pokutu nijak „moderovat“. Je to tedy opět na stranách, jak si svá práva upraví.

Určité hranice však judikatura považuje za nepřekročitelné a např. smluvní pokuta vyšší než 0,5 % dlužné částky denně bývá rušena pro rozpor s dobrými mravy.

Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: