Když zaměstnanec způsobí škodu při výkonu práce, může to mít vážné finanční i právní následky jak pro něj, tak pro zaměstnavatele. Otázka odpovědnosti zaměstnance za škodu je jedním z nejčastějších problémů pracovního práva, a to jak v každodenních provozech, tak i při řešení větších incidentů, jako jsou nehody se služebními auty nebo poškození drahého zařízení. V praxi se často řeší nejen to, zda zaměstnanec skutečně odpovídá, ale i v jaké výši a zda lze částku vůbec vymáhat.
Odpovědnost zaměstnance je upravena především v zákoníku práce. Odpovědnost za škodu zaměstnance se liší od klasické občanskoprávní odpovědnosti, kterou naopak řeší občanský zákoník. Podle zákoníku práce je zaměstnanec povinen jednat tak, aby nedocházelo ke vzniku škod. Pokud přesto škodu způsobí, nese hmotnou odpovědnost vůči zaměstnavateli.
Na rozdíl od občanského práva je v pracovním právu více chráněn zaměstnanec jako slabší strana. Proto zákon přesně určuje, jak se náhrada škody počítá a jak ji uplatnit. Důležitou roli přitom hrají i různé dohody o odpovědnosti – například když zaměstnanec podepíše hmotnou odpovědnost při práci s penězi nebo se zbožím.
Odpovědnost za škodu podle NOZ se uplatní spíše v případech, kdy vztah přesahuje rámec pracovního poměru, například pokud dojde k zásahu do práv třetí osoby. Klíčové proto je rozlišit, zda škoda vznikla v souvislosti s výkonem práce, nebo mimo něj.
Pokud řešíte odpovědnost zaměstnance za škodu nebo potřebujete připravit vzor hmotné odpovědnosti, neváhejte se na nás obrátit. Pomůžeme vám s vypracováním potřebných dokumentů, zastoupením v případném sporu i s nastavením vnitřních procesů tak, aby byly v souladu se zákonem.
Jako zaměstnavatel byste měli počítat s tím, že zákon výrazně chrání zaměstnance před neúměrně vysokými náhradami škody. Pokud vám zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, může být povinen ji nahradit maximálně do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku. Tento limit má zabránit tomu, aby zaměstnanec nebyl existenčně ohrožený jediným pochybením.
Jiná situace nastává tehdy, pokud zaměstnanec jednal úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, případně se dopustil trestného činu. V těchto případech už žádný limit neplatí a zaměstnanec může být povinen k plné náhradě škody.
V plné výši odpovídá v případě, kdy došlo ke vzniku schodku na svěřených hodnotách (např. hotovost, zboží) na základě písemné dohody o odpovědnosti. Případně když dojde ke ztrátě svěřených předmětů.
Specifickou kategorií jsou pak dohody o společné hmotné odpovědnosti. Pokud se zaměstnanci společně zodpovídají za svěřené hodnoty (například sklad, zboží nebo pokladnu), nese každý z nich část odpovědnosti. Škoda se mezi ně rozdělí poměrně, pokud se neprokáže, že ji způsobil konkrétně jeden z nich.
Díky znalosti těchto pravidel můžete jako zaměstnavatel lépe nastavit pracovní procesy i interní dohody tak, abyste předešli zbytečným sporům.
Pokud dojde ke škodě způsobené zaměstnancem, je prvním krokem řádná dokumentace události. Jako zaměstnavatel musíte doložit, kdy, kde a jak k poškození došlo a také že škoda skutečně vznikla v souvislosti s výkonem práce.
Jako zaměstnavatel máte právo požadovat po zaměstnanci náhradu škody, ale je důležité postupovat správně. Nejdříve je nutné připravit žádost o náhradu škody způsobené zaměstnancem, která musí být konkrétní, doložená důkazy a vždy adresovaná přímo zaměstnanci. V praxi doporučujeme provést i vnitřní šetření, abyste měli jasno, zda šlo o nedbalost, nebo o úmysl – právě od toho se odvíjí případná výše náhrady.
V dalším kroku je třeba zajistit správné účtování náhrady škody zaměstnancem. Do účetnictví se zapíše závazek zaměstnance a následně způsob úhrady. Ten může proběhnout formou srážky ze mzdy, hotovostní platbou nebo na základě dohody o splátkách. Správné zaúčtování je důležité nejen pro vaši firemní transparentnost, ale také z hlediska daňových povinností zaměstnavatele.
Doporučujeme proto mít celý postup pečlivě zdokumentovaný, usnadní vám to případné spory a prokáže, že jste postupovali v souladu se zákonem.
Tip: Najel do vás na sjezdovce lyžař a zranil vás? Sousedčin pes se na vás vrhl a zakousl se do přímo vaší nové kožené aktovky? Nebo vám při parkování v supermarketu odřel roztržitý řidič celý bok auta? Máte nárok na náhradu škody. Zjistěte více.
Jako zaměstnavatel nemusíte vždy postupovat cestou soudního sporu, v řadě situací je výhodnější domluvit se přímo se zaměstnancem. Můžete uzavřít dohodu o uznání dluhu, která jasně určí podmínky splácení. Další možností jsou srážky ze mzdy nebo sestavení splátkového kalendáře, pokud škoda přesahuje okamžité finanční možnosti zaměstnance.
Takový postup má pro vás výhodu rychlosti a menší administrativní i finanční zátěže. Vy získáte jistotu, že zaměstnanec škodu uhradí, a zaměstnanec zase ocení možnost uhradit závazek postupně, bez rizika okamžitého zadlužení nebo soudního řízení. Pokud je váš vztah se zaměstnancem nadále korektní a obě strany hledají rozumné řešení, je tato varianta pro zaměstnavatele i zaměstnance nejefektivnější. Dohoda navíc často pomůže udržet dobré pracovní vztahy a minimalizuje konflikty na pracovišti.
Existují ovšem situace, kdy smírné řešení není možné. Typicky jde o spory o hmotnou odpovědnost, kdy zaměstnanec odmítá škodu uznat nebo zpochybňuje svůj podíl na ní. Dalšími případy jsou situace, kdy je způsobená škoda vysoká, úmyslná nebo souvisí s trestním činem.
V takových chvílích je vhodné zapojit advokáta, který připraví žalobu, zastoupí vás jako zaměstnavatele u soudu a postará se o vypracování právně bezchybných dokumentů. Právní zástupce rovněž dokáže posoudit, zda se vám vůbec vyplatí spor se zaměstnancem vést, nebo zda bude efektivnější zvolit alternativní cestu, například mediaci.
Tip: S pojmem újma se v českém právu setkáváme v mnoha různých podobách. Přečtěte si o nemajetkové i majetkové újmě.
Pokud škoda nevznikne jen vám jako zaměstnavateli, ale přímo vašemu klientovi, vstupuje do hry občanský zákoník. Klient má nárok požadovat náhradu přímo po vás jako poskytovateli služby či zhotoviteli díla, protože vůči němu vystupujete jako smluvní partner.
Představte si například situaci, kdy pracovník stavební firmy poškodí klientovi nově položenou podlahu, nebo kdy účetní zaměstnanec udělá chybu ve zpracování daňového přiznání a klientovi vznikne škoda v podobě sankcí od finančního úřadu. V takových případech je klient oprávněn žádat náhradu po vaší firmě, nikoli přímo po zaměstnanci. Vaše odpovědnost vůči klientovi tedy není možné přenést přímo na zaměstnance.
Zaměstnavatel musí nejprve škodu klientovi uhradit (zpravidla v plném rozsahu), a teprve následně může uplatnit regresní nárok vůči zaměstnanci podle zákoníku práce. Proto je důležité mít připravenou kvalitní dokumentaci jak interního šetření, tak i komunikace s klientem – například protokol o události, vyčíslení škody či znalecký posudek. Tyto podklady vám později umožní efektivně vymáhat náklady po zaměstnanci.
Pokud vám zaměstnanec způsobí škodu, zákoník práce vám umožňuje požadovat její náhradu, ale zároveň chrání zaměstnance jako slabší stranu. Z nedbalosti odpovídá maximálně do 4,5násobku průměrného výdělku, při úmyslném jednání, škodě pod vlivem alkoholu, při hrubé nedbalosti či při trestném činu však hradí škodu v plné výši. Výjimkou jsou případy společné hmotné odpovědnosti, kdy se škoda dělí mezi více zaměstnanců. Jako zaměstnavatel musíte vždy škodu řádně zdokumentovat, provést vnitřní šetření a sepsat žádost o náhradu škody adresovanou zaměstnanci. Úhrada pak může proběhnout srážkou ze mzdy, hotově nebo na základě splátkové dohody, což bývá rychlejší a méně konfliktní řešení než soud. Pokud ale zaměstnanec škodu odmítá uznat, jedná úmyslně nebo jde o vysoké částky, je na místě zapojit advokáta a případ řešit soudní cestou. Správně nastavené postupy a dohody vám pomohou minimalizovat rizika a zajistit, že případná škoda bude uhrazena.
Ano, ale pouze v případě úmyslného jednání, škody pod vlivem alkoholu či drog, při hrubé nedbalosti nebo trestného činu. V ostatních případech platí limit 4,5násobku průměrného výdělku.
Pokud zaměstnanec havaruje služebním vozem z nedbalosti, platí limity odpovědnosti. U úmyslného zavinění (například jízda pod vlivem) však hradí škodu v plné výši.
Jedná se o situaci, kdy více zaměstnanců společně odpovídá za svěřené hodnoty, typicky na základě písemné dohody.
Ano, ale pouze na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. Bez této dohody nemůžete jednostranně srážet škodu z výplaty – jinak byste riskovali porušení zákoníku práce a případné sankce. Pokud zaměstnanec nesouhlasí, musíte se náhrady domáhat soudní cestou.
Je nezbytné mít škodu konkrétně vyčíslenou a doloženou – například fakturami, znaleckým posudkem nebo interním vyúčtováním. Zároveň doporučujeme provést vnitřní šetření a sepsat protokol o vzniku škody. Čím přesnější podklady předložíte, tím snazší bude náhradu po zaměstnanci vymáhat, a to i u soudu.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
