Pod pojmem nemoc z povolání si každý představí něco trochu jiného. Může se jednat o nemoc, kterou trpíme měsíc či dva? Nebo by ji měly provázet nevratné následky? A lze chápat jako nemoc z povolání třeba bolest zad či hlavy, kterými vždy večer po práci trpíme? Na některé nejasnosti, s nimiž se u tématu nemocí z povolání setkáváme, jsme se zaměřili.
Uznání nemoci z povolání je základním krokem k tomu, aby mohl postižený zaměstnanec uplatnit své nároky na odškodnění. Tento proces zahrnuje posouzení zdravotního stavu lékařem a potvrzení, že nemoc vznikla v přímé souvislosti s výkonem práce.
Definice říká, že nemoc z povolání vzniká nepříznivým působením škodlivých vlivů na pracovišti, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání. Tento seznam nemocí z povolání zahrnuje například syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergické ekzémy nebo zánět průdušek. Zmíněný seznam nemocí z povolání stanovený nařízením vlády tedy jednak vyjmenovává nemoci uznané jako nemoci z povolání a rovněž charakteristiku toho, jak daná nemoc vzniká.
Nemoc z povolání může být uznaná i po skončení pracovního poměru.
Pro ilustraci uveďme jednu z mnoha desítek položek, které nařízení zahrnuje: Rakovina plic z radioaktivních látek. Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková inhalační expozice radioaktivním látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci.
Častým mýtem je, že pro naplnění definice musí jít o chronickou, doživotní nemoc, ale nemoc z povolání může mít stejně tak i dočasný charakter, kdy dojde ke zlepšení stavu buď při změně daného povolání, nebo po zvolení vhodné léčby. Každopádně v obou případech by měl nemocný zaměstnanec zvážit skončení rizikové práce, která onemocnění způsobila.
Nemoc z povolání nemusí být ani nutně takového charakteru, který vyžaduje léčbu doma a pobírání nemocenské, setkáváme se i s nemocemi z povolání, se kterými nadále lidé práci vykonávají.
Server www.bozp.cz jako nejčastější příklady nemoci z povolání v dekádě 2010 – 2020 uvedl následující:
Následují diagnózy přetížení různých částí těla (např. klouby ruky), artrózy, různá onemocnění kůže i plic.
Pokud si nejste jisti, zda naplňuje vaše nemoc právní definici nemoci z povolání, obraťte se na nás se svým dotazem. Zároveň vám pomůžeme získat náhradu škody, na kterou máte nárok.
V posledních dvou letech se opakoval dotaz, zda může být brán covid jako nemoc z povolání. Přikláníme se k variantě, že za určitých okolností a u určitého typu povolání jej bylo možné takto chápat, byla-li nemoc u daného zaměstnance prokazatelně diagnostikována a bylo-li zřejmé, že k došlo v rámci pracoviště k úzkému kontaktu s jinou osobou, které byla rovněž daná diagnóza potvrzena. Týkalo se to ale typicky lékařů, sester či pracovníků v laboratoři, nikoliv běžných kanceláří.
Nově lze jako nemoc z povolání nahlašovat snad nejčastější problém dnešní doby: bolest zad, resp. chronickou bolest bederní páteře. Taková diagnóza by se typicky měla týkat osob vykonávajících náročnou fyzickou práci, zahrnující zvedání těžkých předmětů (zdravotní sestry, skladníci), kdy se udává vyšší pravděpodobnost daných problémů o 40–60 % oproti běžné populaci. Úředníci, kteří využívají malý notebook namísto obrazovky v úrovni svých očí, následkem čehož se hrbí, by se ovšem spíše než na možné odškodnění měli zaměřit na ergonomii pracoviště.
Pokud máte podezření, že trpíte nemocí z povolání, je nutné projít procesem uznání nemoci z povolání. Tento postup zahrnuje odborné vyšetření na specializovaném pracovišti, které posoudí, zda nemoc splňuje podmínky pro uznání podle příslušných právních předpisů.
Jestliže se domníváte, že máte nemoc z povolání, je nezbytné kontaktovat specializované pracoviště, které se věnuje uznání těchto nemocí. Domněnka vám k žádnému nároku nepostačí. Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, a dokonce pouze specializované pracoviště zaměřené na pracovnělékařské posudky. Potvrdí-li dané pracoviště nemoc z povolání, můžete se obrátit na svého zaměstnavatele.
I když vaše nemoc dosud není v seznamu nemocí z povolání, může být uznána zpětně, pokud bude později zařazena. Takové uznání nemoci z povolání může přinést nárok na odškodnění, včetně ztráty na výdělku nebo renty.
Tip: Co očekávat od pracovnělékařské prohlídky? To se dozvíte v našem článku.
Pokud vaše zdravotní potíže nespadají v danou chvíli do seznamu nemocí z povolání, ale jste si jisti, že v této souvislosti nastaly, vyplatí se sledovat novelizace daného nařízení vlády. Lékař totiž jako nemoc z povolání může uznat i nemoc vzniklou před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.
Pro uznání nároku není nutné pracovat v danou chvíli pro zaměstnavatele, u něhož nastaly podmínky, za nichž daná nemoc vzniká. Na dotyčného zaměstnavatele se můžete obrátit i zpětně. Pokud jste vystřídali více zaměstnavatelů, u nichž dané podmínky nastaly, obraťte se na toho posledního, u něhož jste za těchto podmínek pracovali.
Tip: Dávejte pozor na to, že byť se nárok na odškodnění jako takový nepromlčuje, jednotlivá práva na plnění se promlčují v obecné tříleté lhůtě. Ta se počítá zpravidla po uplynutí 1 roku, kdy je již nesporné, že došlo k trvalému poškození zdraví, a že nedojde ke zlepšení zdravotního stavu zaměstnance.
Zaměstnavatelé mají v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci ze zákona povinnost jednak:
Pojem nemoc z povolání a renta jde často ruku v ruce. Renta je v zákoníku práce správně označena jako „Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ a jde o formu náhrady za ztrátu na výdělku, která zaměstnanci náleží tehdy, pokud mu nemoc z povolání znemožní vykonávat jeho původní práci (např. pokud nyní vykonává jinou, hůře placenou práci či pobírá invalidní důchod). Tato náhrada se vypočítává jako rozdíl mezi výdělkem před vznikem nemoci a příjmem, který zaměstnanec získává po jejím vzniku. Renta zaměstnance provází až do dosažení 65 let nebo přiznání starobního důchodu.
Zaměstnavatel je povinen stejně jako u pracovního úrazu poskytnout náhradu za:
Nově má zaměstnanec od 1. června 2025 díky Flexinovele nárok také na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru. Tato náhrada přísluší tehdy, pokud zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, a pracovní poměr je z tohoto důvodu rozvázán výpovědí nebo dohodou. Výše jednorázové náhrady činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance a vyplácí se po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Náhrada je zároveň osvobozena od daně z příjmů.
Pokud zaměstnanec na nemoc z povolání zemřel, mají pozůstalí nárok na léčebné výdaje a náklady spojené s pohřbem, náklady na výživu pozůstalých, na nemajetkovou újmu pozůstalým a na náhradu věcné škody dědicům.
Tip: Detailně jsme jednotlivé nároky rozebírali v článku, který se věnoval pracovním úrazům.
Zaměstnavatelé jsou povinni být pojištění, takže odškodnění následně zpravidla vyplácí pojišťovna.
Bolestné se stejně jako u pracovního úrazu počítá podle tabulky. Počítá se přitom až po určité době poté, kdy byla nemoc zjištěna, aby zde byl předpoklad ustálení zdravotního stavu nemocného zaměstnance. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. Například u nejčastější nemoci z povolání, tj. poškození karpálních tunelů se vyplácí bolestné ve výši zhruba 150 bodů na jednu ruku. Vše záleží ale na konkrétním posudku lékaře.
Pokud zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost pro výkon dosavadní práce v důsledku nemoci z povolání, je mu zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru.
V takovém případě je ovšem povinen poskytnout zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného platu. Stejná povinnost se týká zaměstnavatele v případě, že pracovní poměr bude ukončen dohodou ze stejných důvodů.
Jestliže se váš zdravotní stav v důsledku podmínek na pracovišti zhoršuje, nicméně zhoršení nedosahuje takového stupně, aby mohlo být uznáno za nemoc z povolání, můžete zkusit zažádat s ohledem na svůj zdravotní stav převedení na jinou práci. Současně požadujte doplatek mzdy do průměrného výdělku, kterého jste dosahovali před tímto převedením.
Nemoci z povolání vznikají v důsledku škodlivých vlivů na pracovišti a zahrnují například syndrom karpálního tunelu, alergické ekzémy či záněty průdušek. K jejich uznání je nezbytné odborné vyšetření, které prokáže, že nemoc souvisí s pracovním prostředím. Zaměstnanci s uznanou nemocí z povolání mají nárok na odškodnění, jako je náhrada za ztrátu výdělku (renta), bolestné nebo náklady na léčbu. Novelizace seznamu nemocí může přinést uznání i nových diagnóz, například chronické bolesti zad u fyzicky náročných profesí. Zaměstnavatelé jsou povinni vést evidenci nemocí z povolání a minimalizovat rizikové faktory.
Nemoc z povolání se pozná podle toho, že vznikla v přímé souvislosti s výkonem práce a je uvedena v oficiálním seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády. Typickými příklady jsou alergické ekzémy, astma či syndrom karpálního tunelu.
Proces uznání začíná odborným vyšetřením na specializovaném pracovnělékařském pracovišti, které posuzuje, zda nemoc skutečně souvisí s pracovním prostředím. Teprve po vydání posudku může zaměstnanec uplatnit nárok na odškodnění nemoci z povolání.
Pokud vám byla nemoc z povolání uznána, máte nárok na odškodnění od zaměstnavatele nebo jeho pojišťovny. Patří sem náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku (tzv. renta), náklady na léčení i věcná škoda.
Nově od června 2025 přibyla i možnost jednorázového odškodnění ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr skončí právě kvůli nemoci z povolání.
Ohrožení nemocí z povolání znamená, že u zaměstnance se projevují zdravotní obtíže související s výkonem práce, které ale zatím nejsou natolik závažné, aby bylo onemocnění uznáno jako nemoc z povolání.
Zaměstnavatel má, na základě požadavku zákoníku práce uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání.
Ano, nemoc z povolání lze uznat i zpětně. Pokud se prokáže, že onemocnění vzniklo v souvislosti s výkonem práce, může být uznáno i po několika letech – obvykle až tři roky zpětně od zařazení dané diagnózy do seznamu nemocí z povolání.
Ano, pokud zaměstnanec ztratí dlouhodobou způsobilost k výkonu práce kvůli nemoci z povolání, může mu zaměstnavatel dát výpověď. V takovém případě mu však musí poskytnout odstupné nejméně ve výši 12násobku průměrného výdělku.
Od roku 2025 přibyl navíc nový nárok – tzv. jednorázové odškodnění při skončení pracovního poměru, rovněž ve výši 12 průměrných platů.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
