Shrnutí: Pokud vám byla uznána nemoc z povolání, můžete mít v roce 2026 nárok na odškodnění za nemoc z povolání – například náhradu ztráty na výdělku, bolestné, náhradu nákladů na léčení nebo dlouhodobou rentu. Nemoc ale musí splňovat zákonné podmínky a uznat ji musí oprávněné pracoviště pracovního lékařství. V článku vysvětlíme, jak uznat nemoc z povolání, jaké náhrady můžete požadovat a co dělat, pokud s výsledkem posouzení nebo výší odškodnění nesouhlasíte.
Pomůžeme vám ověřit, zda vaše onemocnění může splňovat podmínky nemoci z povolání, zkontrolujeme postup při jejím uznávání a pomůžeme vám uplatnit odpovídající nároky na odškodnění. Poradíme také při sporu o rentu, výši náhrady nebo skončení pracovního poměru v souvislosti s nemocí z povolání.
Pokud máte podezření, že vaše zdravotní potíže souvisejí s prací, obraťte se nejprve na svého praktického lékaře nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb. Samotnou nemoc z povolání ale nemůže definitivně uznat kterýkoli lékař. Posuzují a uznávají ji specializovaná pracoviště v oboru pracovního lékařství, která k tomu mají povolení Ministerstva zdravotnictví.
Při posuzování se nezkoumá pouze váš zdravotní stav, ale také to, zda jste skutečně pracovali v podmínkách, za kterých daná nemoc z povolání podle právních předpisů vzniká. Proto si uchovejte lékařské zprávy, a pokud možno také informace o pracovní pozici, délce výkonu práce a působení konkrétních rizik, například hluku, vibrací, chemických látek nebo dlouhodobého jednostranného přetěžování.
Výsledkem je lékařský posudek o uznání nebo neuznání nemoci z povolání. Pokud je nemoc uznána a jsou splněny další zákonné předpoklady, můžete následně uplatnit nárok na odškodnění nemoci z povolání vůči odpovědnému zaměstnavateli.
Z praxe advokátů: U odškodnění za nemoc z povolání bývá zásadní nejen samotná diagnóza, ale také prokázání souvislosti mezi onemocněním a pracovními podmínkami. Komplikace proto mohou nastat například tehdy, když člověk vystřídal více zaměstnavatelů nebo se zdravotní problémy naplno projevily až několik let po skončení rizikové práce.
Po uznání nemoci z povolání má zaměstnanec nárok na několik forem náhrady podle zákoníku práce:
Odškodnění vyplácí pojišťovna, u níž má zaměstnavatel uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti (Kooperativa nebo Generalli). Pokud nemoc způsobí smrt, pozůstalým náleží jednorázové odškodnění a náhrada nákladů na pohřeb.
Výše odškodnění při nemoci z povolání se stanovuje individuálně, podle konkrétních následků na zdraví a výdělku zaměstnance. Cílem je nahradit skutečnou ztrátu, kterou nemoc způsobila. Pokud zaměstnanec například zcela ztratí schopnost vykonávat svou profesi, může mít nárok nejen na renty za nemoc z povolání, ale také na jednorázové odškodnění choroby z povolání, které má kompenzovat trvalé omezení jeho pracovního i osobního života.
Ztráta na výdělku se určuje jako rozdíl mezi původním průměrným příjmem a aktuálním výdělkem (nebo nemocenskými dávkami). Tato částka se následně každoročně valorizuje podle aktuálního nárůstu průměrné mzdy. Zaměstnanec tak dostává kompenzaci, která odráží nejen jeho zdravotní stav, ale i ekonomické změny.
Součástí nároku bývá také bolestné a ztížení společenského uplatnění, tedy kompenzace za utrpení, omezení volnočasových aktivit, sociálních vztahů či nemožnost pokračovat v dosavadním životním stylu. Zohledňuje se, zda nemoc vyžaduje dlouhodobou léčbu, rehabilitaci nebo trvalou změnu zaměstnání.
Zaměstnanec by měl trvat na tom, aby lékař vypracoval kompletní posudek, včetně všech fyzických i psychických dopadů onemocnění. I drobné opomenutí může vést ke snížení výše přiznaného odškodnění.
Jednou z nejdůležitějších forem náhrady je tzv. náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za nemoc z povolání. Ta se vyplácí dlouhodobě, často i po desítky let, a představuje doplnění příjmu zaměstnance, který v důsledku onemocnění přišel o část výdělku.
Nárok na rentu vzniká ve chvíli, kdy zaměstnanec po nemoci z povolání pracuje, ale s nižším výdělkem, nebo je zcela vyřazen z pracovního procesu. Výše renty se vypočítává jako rozdíl mezi jeho původním průměrným výdělkem a současným příjmem (včetně nemocenské nebo invalidního důchodu).
Renta se pravidelně zvyšuje (valorizuje) v nařízením vlády návaznosti na růst mzdové úrovně a životních nákladů. Pojišťovna ji vyplácí buď měsíčně, nebo čtvrtletně. Zaměstnanec má zároveň právo požadovat přepočet výše renty, pokud se jeho zdravotní stav zhorší nebo pokud pojišťovna nesprávně vyhodnotila výši ztráty na výdělku.
Renta se může přiznat i zpětně, například pokud byla nemoc z povolání uznána až po letech. V takovém případě zaměstnanec dostane doplatek všech dlužných částek, včetně valorizace za předchozí období. To je důležité zejména pro osoby, které pracovaly dlouhodobě v náročných profesích, jako jsou dělníci, zdravotníci nebo pracovníci v chemickém průmyslu.
Tip: Ocitli jste se v situaci, kdy sotva vyjdete s penězi, a přemýšlíte, jestli už máte nárok na nějakou pomoc od státu? Pomoct vám může životní a existenční minimum. Zjistěte, jak na ně.
Samotné uznání nemoci z povolání automaticky neznamená konec pracovního poměru. Pokud však zaměstnanec podle lékařského posudku dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci, zaměstnavatel musí postupovat podle pravidel zákoníku práce, mimo jiné posoudit možnost jeho převedení na jinou práci.
Jestliže pracovní poměr následně skončí výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou proto, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, náleží mu jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Od 1. června 2025 tato náhrada nahradila dřívější dvanáctinásobné odstupné.
Pracovníci mohou být uznáni i jako osoby ohrožené nemocí z povolání, pokud je zřejmé, že jejich zdravotní stav se v důsledku pracovních podmínek zhoršuje, i když ještě nesplňuje všechny znaky nemoci.
V takovém případě může zaměstnavatel (ve spolupráci s lékařem) zaměstnance přeřadit na jinou práci. Pokud to znamená nižší výdělek, má zaměstnanec nárok na odškodnění při ohrožení nemocí z povolání – tzv. náhradu rozdílu mzdy. Tato situace se často podceňuje, ale jde o zákonné právo zaměstnance chránit své zdraví i příjem.
Téma ohrožení nemocí z povolání je časté i v diskusích mezi zaměstnanci – mnozí se domnívají, že na náhradu nemají nárok, dokud není nemoc oficiálně uznána. To však není pravda, protože i ohrožení představuje důvod pro přiznání finanční kompenzace.
Je potřeba rozlišovat dvě situace. Pokud nesouhlasíte s lékařským posudkem o uznání či neuznání nemoci z povolání, můžete podat návrh na jeho přezkoumání. Zákonná lhůta je zpravidla 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání a návrh se podává poskytovateli, který posudek vydal.
Jiná situace nastává, pokud už nemoc z povolání uznána byla, ale vznikne spor o nárok na odškodnění nebo jeho výši. Tehdy se jedná o pracovněprávní nárok vůči odpovědnému zaměstnavateli a spor může skončit před soudem.
Tip z praxe: Nečekejte s řešením sporného lékařského posudku. Deset pracovních dnů je krátká lhůta a její zmeškání může další postup výrazně zkomplikovat.
Nemoc z povolání vám neuznali nebo nesouhlasíte s výší náhrady? Zkontrolujeme posudky i dosavadní postup a navrhneme, jak svůj nárok dál hájit.
Tip: Pokud vás někdo nabourá, je důležité vědět, na co máte nárok jako poškozený a jak správně uplatnit odškodnění po autonehodě. Poradíme vám, jak na to.
Nemoc z povolání musí splňovat podmínky stanovené právními předpisy a její uznání provádí oprávněné pracoviště pracovního lékařství. Po jejím uznání může zaměstnanci vzniknout nárok na odškodnění za nemoc z povolání, zejména na náhradu ztráty na výdělku, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění nebo náklady spojené s léčením. Při splnění zákonných podmínek může dostávat také dlouhodobou rentu. Pokud kvůli nemoci z povolání dlouhodobě ztratí způsobilost vykonávat dosavadní práci a pracovní poměr skončí zákonem stanoveným způsobem, může mít nárok na jednorázovou náhradu ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Pokud s lékařským posudkem nesouhlasí, může požádat o jeho přezkoumání.
Nemoc musí posoudit specializované pracoviště pracovního lékařství s oprávněním uznávat nemoci z povolání. Posuzuje zdravotní stav i pracovní podmínky, ve kterých zaměstnanec pracoval.
Ano, pokud se prokáže příčinná souvislost s výkonem práce. Nemoc z povolání zpětně vyplácená bývá častá u bývalých zaměstnanců.
Ano, pokud je váš současný výdělek nižší než před onemocněním, máte nárok na rentu za nemoc z povolání.
Zpravidla tehdy, pokud byla nemoc z povolání uznána a jsou splněny podmínky odpovědnosti zaměstnavatele za vzniklou újmu.
Pojišťovna zaměstnavatele, typicky Kooperativa nebo Generalli Česká pojišťovna.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
