Nemoc z povolání není jen zdravotní komplikace, jde o právně uznané poškození zdraví, které vzniklo v důsledku výkonu práce. Český právní řád dává zaměstnancům postiženým nemocí z povolání právo na odškodnění, a to i zpětně. Může jít o náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné, náklady na léčení, nebo dokonce rentu. V praxi se často objevují případy nemocí z povolání, jako je karpální tunel, poškození páteře, dýchacích cest či onemocnění z hluku a chemikálií.
Pomůžeme vám ověřit, zda vaše nemoc splňuje podmínky pro nemoc z povolání, připravíme žádost o uznání a zajistíme spravedlivé odškodnění. Pomůžeme i při zpětném uznání, žádosti o rentu nebo řešení výpovědi kvůli nemoci z povolání.
Prvním krokem je návštěva praktického lékaře, který vás může odeslat k závodnímu (pracovnělékařskému) lékaři. Ten posoudí, zda se může jednat o nemoc z povolání, a případně vás doporučí na specializované pracoviště, které má oprávnění k uznávání těchto onemocnění.
Je důležité shromažďovat veškeré doklady o pracovních podmínkách – popis práce, délku expozice, kontakt s chemikáliemi, vibracemi či opakujícími se pohyby (např. při práci s počítačem či montážní linkou, kde vzniká karpální tunel). Stejně tak si uschovejte lékařské zprávy a potvrzení o pracovní neschopnosti.
Pokud lékař nemoc uzná, vystaví o tom rozhodnutí, které se zasílá zaměstnavateli a pojišťovně. V tuto chvíli začíná proces vyřízení odškodnění za nemoc z povolání. Zaměstnanec má přitom právo nechat si celý postup právně zkontrolovat, protože i drobná chyba může mít vliv na výši náhrady.
Po uznání nemoci z povolání má zaměstnanec nárok na několik forem náhrady podle zákoníku práce:
Odškodnění vyplácí pojišťovna, u níž má zaměstnavatel uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti (Kooperativa nebo Generalli). Pokud nemoc způsobí smrt, pozůstalým náleží jednorázové odškodnění a náhrada nákladů na pohřeb.
Výše odškodnění při nemoci z povolání se stanovuje individuálně, podle konkrétních následků na zdraví a výdělku zaměstnance. Cílem je nahradit skutečnou ztrátu, kterou nemoc způsobila. Pokud zaměstnanec například zcela ztratí schopnost vykonávat svou profesi, může mít nárok nejen na renty za nemoc z povolání, ale také na jednorázové odškodnění choroby z povolání, které má kompenzovat trvalé omezení jeho pracovního i osobního života.
Ztráta na výdělku se určuje jako rozdíl mezi původním průměrným příjmem a aktuálním výdělkem (nebo nemocenskými dávkami). Tato částka se následně každoročně valorizuje podle aktuálního nárůstu průměrné mzdy. Zaměstnanec tak dostává kompenzaci, která odráží nejen jeho zdravotní stav, ale i ekonomické změny.
Součástí nároku bývá také bolestné a ztížení společenského uplatnění, tedy kompenzace za utrpení, omezení volnočasových aktivit, sociálních vztahů či nemožnost pokračovat v dosavadním životním stylu. Zohledňuje se, zda nemoc vyžaduje dlouhodobou léčbu, rehabilitaci nebo trvalou změnu zaměstnání.
Zaměstnanec by měl trvat na tom, aby lékař vypracoval kompletní posudek, včetně všech fyzických i psychických dopadů onemocnění. I drobné opomenutí může vést ke snížení výše přiznaného odškodnění.
Jednou z nejdůležitějších forem náhrady je tzv. náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za nemoc z povolání. Ta se vyplácí dlouhodobě, často i po desítky let, a představuje doplnění příjmu zaměstnance, který v důsledku onemocnění přišel o část výdělku.
Nárok na rentu vzniká ve chvíli, kdy zaměstnanec po nemoci z povolání pracuje, ale s nižším výdělkem, nebo je zcela vyřazen z pracovního procesu. Výše renty se vypočítává jako rozdíl mezi jeho původním průměrným výdělkem a současným příjmem (včetně nemocenské nebo invalidního důchodu).
Renta se pravidelně zvyšuje (valorizuje) v nařízením vlády návaznosti na růst mzdové úrovně a životních nákladů. Pojišťovna ji vyplácí buď měsíčně, nebo čtvrtletně. Zaměstnanec má zároveň právo požadovat přepočet výše renty, pokud se jeho zdravotní stav zhorší nebo pokud pojišťovna nesprávně vyhodnotila výši ztráty na výdělku.
Renta se může přiznat i zpětně, například pokud byla nemoc z povolání uznána až po letech. V takovém případě zaměstnanec dostane doplatek všech dlužných částek, včetně valorizace za předchozí období. To je důležité zejména pro osoby, které pracovaly dlouhodobě v náročných profesích, jako jsou dělníci, zdravotníci nebo pracovníci v chemickém průmyslu.
Tip: Ocitli jste se v situaci, kdy sotva vyjdete s penězi, a přemýšlíte, jestli už máte nárok na nějakou pomoc od státu? Pomoct vám může životní a existenční minimum. Zjistěte, jak na ně.
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci jen proto, že mu byla uznána nemoc z povolání. Pokud však zaměstnanec ztratil způsobilost pro dosavadní práci, může být pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů s nárokem na odstupné a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (rentu).
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost nabídnout zaměstnanci jinou vhodnou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Pokud to není možné, může být pracovní poměr ukončen s odstupným ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Pokud se nemoc projeví až po ukončení pracovního poměru, zaměstnanec má stále právo na odškodnění nemoci z povolání zpětně. V takových případech bývá klíčové mít lékařské posudky, které prokazují příčinnou souvislost mezi výkonem práce a vznikem nemoci.
Pracovníci mohou být uznáni i jako osoby ohrožené nemocí z povolání, pokud je zřejmé, že jejich zdravotní stav se v důsledku pracovních podmínek zhoršuje, i když ještě nesplňuje všechny znaky nemoci.
V takovém případě může zaměstnavatel (ve spolupráci s lékařem) zaměstnance přeřadit na jinou práci. Pokud to znamená nižší výdělek, má zaměstnanec nárok na odškodnění při ohrožení nemocí z povolání – tzv. náhradu rozdílu mzdy. Tato situace se často podceňuje, ale jde o zákonné právo zaměstnance chránit své zdraví i příjem.
Téma ohrožení nemocí z povolání je časté i v diskusích mezi zaměstnanci – mnozí se domnívají, že na náhradu nemají nárok, dokud není nemoc oficiálně uznána. To však není pravda, protože i ohrožení představuje důvod pro přiznání finanční kompenzace.
Stává se, že lékařské zařízení nebo pojišťovna nemoc z povolání neuzná. V takovém případě je možné se odvolat a požadovat přezkoumání. Odvolací řízení probíhá u krajského úřadu a v krajním případě lze podat i správní žalobu.
Zaměstnanci by se v těchto situacích neměli spoléhat pouze na interní lékaře zaměstnavatele. Často pomáhá nezávislý znalecký posudek a právní zastoupení. S pomocí odborníka zaměstnanec někdy nakonec dokáže doložit, že nemoc skutečně vznikla v souvislosti s výkonem práce.
Tip: Pokud vás někdo nabourá, je důležité vědět, na co máte nárok jako poškozený a jak správně uplatnit odškodnění po autonehodě. Poradíme vám, jak na to.
Nemoc z povolání je onemocnění vzniklé v souvislosti s výkonem práce, které musí být uvedeno v oficiálním seznamu a uznáno specializovaným pracovištěm pracovního lékařství; zaměstnanec má pak nárok na odškodnění bez ohledu na délku pracovního poměru, a to i zpětně. Odškodnění zahrnuje náhradu za ztrátu na výdělku (včetně dlouhodobé renty), bolestné, úhradu nákladů na léčbu, věcné škody či jednorázové odškodnění při trvalé ztrátě pracovní schopnosti. Vyplácí jej pojišťovna zaměstnavatele (např. Kooperativa nebo Generali) a částky se pravidelně valorizují podle růstu průměrné mzdy. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď jen kvůli nemoci z povolání, ale pokud zaměstnanec není způsobilý pro svou práci, má nárok na odstupné a rentu; náhradu lze žádat i při ohrožení nemocí z povolání. Pokud je nárok zamítnut, lze se odvolat nebo obrátit na soud, přičemž klíčové jsou lékařské posudky a často i právní pomoc.
Obvykle 1–3 měsíce, v závislosti na dostupnosti odborných posudků.
Ano, pokud se prokáže příčinná souvislost s výkonem práce. Nemoc z povolání zpětně vyplácená bývá častá u bývalých zaměstnanců.
Ano, pokud je váš současný výdělek nižší než před onemocněním, máte nárok na rentu za nemoc z povolání.
Závisí na posudku a závažnosti onemocnění, pohybuje se od desítek do stovek tisíc korun.
Pojišťovna zaměstnavatele, typicky Kooperativa nebo Generalli Česká pojišťovna.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
