Rychlý přehled
Od ledna 2026 činí podpora v nezaměstnanosti v úvodním období 80 % předchozího čistého výdělku, následně klesá na 50 % a 40 %. Lidé do 52 let ji mohou pobírat nejvýše 5 měsíců, lidé starší 52 let až do dovršení 57 let 8 měsíců a lidé starší 57 let 11 měsíců. Dobrovolná výpověď ani dohoda bez vážného důvodu už samy o sobě podporu nesnižují. Nárok však zpravidla vyžaduje alespoň 12 měsíců důchodového pojištění nebo započitatelné náhradní doby v posledních dvou letech.
- První období: 80 % předchozího čistého výdělku.
- Další období: 50 % předchozího čistého výdělku.
- Zbývající období: 40 % předchozího čistého výdělku.
- Maximální podpora v roce 2026: 38 537 Kč měsíčně.
- Vlastní výpověď: již nezpůsobuje automatické snížení podpory.
Sazby, podpůrčí doba i zrušení redukce při dobrovolném odchodu vycházejí z účinného znění zákona o zaměstnanosti.
Nejste si jistí, zda při odchodu ze zaměstnání splníte podmínky podpory? Zkontrolujeme výpověď, dohodu i vaše nároky a doporučíme postup, který zbytečně neohrozí vaše příjmy.
K čemu vlastně slouží podpora v nezaměstnanosti a kdo na ni má nárok
Podpora v nezaměstnanosti není sociální dávkou v pravém slova smyslu, ale plněním ze systému sociálního pojištění. Nárok na ni nevzniká automaticky každému, kdo přijde o práci, ale pouze těm osobám, které splní zákonné podmínky. Základní podmínkou je účast na důchodovém pojištění po stanovenou dobu – typicky alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Smyslem podpory v nezaměstnanosti je překlenout období mezi dvěma zaměstnáními a zajistit, aby člověk nezůstal bez jakéhokoli příjmu v situaci, kdy aktivně hledá novou práci. Nejde tedy o „odměnu za nečinnost“, ale o dočasnou finanční pomoc podmíněnou spoluprací s Úřadem práce, ochotou nastoupit do vhodného zaměstnání a plněním dalších povinností uchazeče.
Právě tento pojistný charakter podpory je důvodem, proč se její výše odvíjí od předchozích příjmů a proč stát sleduje, jak dlouho byl člověk ekonomicky aktivní. Zároveň platí, že systém má chránit i osoby, které se na trh práce vracejí po delší pauze – například po rodičovské dovolené nebo po studiu – byť za odlišných podmínek.
Změny platné od roku 2026 tento původní účel podpory výrazně posilují a přibližují ji realitě současného pracovního trhu.
Konec sankcí za výpověď: proč už důvod odchodu nehraje roli
Jednou z nejzásadnějších změn, které přináší novela zákona o zaměstnanosti od 1. ledna 2026, je zrušení tzv. sankční podpory.
Dosud platilo, že pokud zaměstnanec ukončil pracovní poměr sám – typicky výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu – měl nárok pouze na sníženou podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Výše podpory byla pevně stanovena a výrazně nižší než u osob, které dostaly výpověď od zaměstnavatele.
Při výpovědi ze strany zaměstnavatele činila podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících 65 % průměrného čistého výdělku (následně 50 % a 45 %), zatímco při výpovědi nebo dohodě bez vážného důvodu byla po celou podpůrčí dobu snížena na 45 %. Rozdíl tak mohl v úvodu evidence dosahovat až 20 procentních bodů.
Tento přístup vycházel z předpokladu, že dobrovolný odchod z práce je projevem osobní volby, a proto si nezaslouží stejnou míru ochrany. V praxi ale často vedl k nespravedlivým dopadům – například v situacích, kdy zaměstnanec odcházel z dlouhodobě nevyhovujícího nebo psychicky zatěžujícího zaměstnání, aniž by splnil úzký okruh tzv. vážných důvodů.
Od roku 2026 se tento rozdíl ruší. Podpora v nezaměstnanosti se bude nově poskytovat ve stejné výši bez ohledu na to, jakým způsobem byl pracovní poměr ukončen. Rozhodujícími kritérii zůstávají pouze věk uchazeče a splnění zákonných podmínek účasti na pojištění.
Změna výrazně posiluje právní jistotu zaměstnanců a odstraňuje obavu, že výpověď z vlastní iniciativy automaticky znamená finanční sankci. Změna se však nevztahuje na případy, kdy pracovní poměr skončil z důvodu závažného porušení povinností ze strany zaměstnance.
Podpora už se kvůli vlastní výpovědi automaticky nesnižuje. Na formulaci dohody nebo výpovědi však mohou navazovat jiné nároky, například na odstupné či náhradu mzdy. Nechte si proto dokument před podpisem zkontrolovat pracovním právníkem.
Související služba
Kolik nově dostanete: vyšší procenta, vyšší strop podpory
Od 1. ledna 2026 se výrazně mění nejen podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, ale také její samotná výše. Největší rozdíl pocítí uchazeči hned v prvních měsících po ztrátě zaměstnání.
Zatímco dosud činila podpora v prvních dvou měsících maximálně 65 % předchozího průměrného čistého výdělku, nově to bude 80 %. Právě toto období je přitom pro většinu lidí finančně nejnáročnější. V dalších měsících se podpora postupně snižuje – nejdřív na 50 %, a poté na 40 % předchozí mzdy. Tento model má motivovat k aktivnímu hledání práce, ale zároveň člověka neuvrhnout do existenčních problémů hned po ztrátě zaměstnání.
Zvyšuje se také maximální možná výše podpory. Nově bude navázána na průměrnou mzdu v národním hospodářství a může činit až 80 % této částky. Oproti dřívějšímu zastropování jde o výrazný posun – obzvlášť pro ty, kteří měli vyšší příjem, platili vyšší odvody, ale dřív dostávali podporu omezenu zastropováním.
Pro lepší představu si vezměme zaměstnance s průměrnou čistou mzdou 28 000 Kč.
- Dříve by při dobrovolné výpovědi po celou dobu čerpání dostával sníženou podporu (cca 45 %), což by v souhrnu dělalo asi 63 000 Kč.
- Nově, po sjednocení výše podpory bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru, a díky vyšším sazbám v úvodních měsících, by obdržel zhruba 84 000 Kč.
To znamená rozdíl kolem 21 000 Kč ve prospěch nových pravidel.
Dobrovolný odchod ze zaměstnání už nebude automaticky znamenat citelnou finanční ztrátu. Lidé se tak mohou snáz rozhodnout pro změnu práce, rekvalifikaci nebo krátký odpočinek bez obav, že se ocitnou v existenční tísni. Zároveň zůstává motivace najít si novou práci co nejdříve – výše podpory totiž časem klesá.
Délka podpůrčí doby podle věku: komu se mění pravidla nejvíc
Vedle samotné výše podpory upravuje novela zákona o zaměstnanosti od roku 2026 také délku tzv. podpůrčí doby, tedy období, po které může uchazeč podporu v nezaměstnanosti pobírat. Zákon přitom nadále vychází z věku uchazeče v den podání žádosti, protože právě věk významně ovlivňuje šance na návrat na trh práce.
U mladších uchazečů se předpokládá rychlejší nalezení nového zaměstnání, a proto zůstává podpůrčí doba kratší. Naopak u starších osob stát počítá s tím, že hledání práce může trvat déle, a poskytuje jim podporu po delší období. Od roku 2026 se zároveň posouvají věkové hranice, které jednotlivé délky podpory určují, což v praxi znamená, že část lidí bude mít nárok na podporu déle než dosud.
Délka podpůrčí doby:
- do 52 let věku: maximálně 5 měsíců
- od 52 do 56 let: maximálně 8 měsíců
- od 57 let výše: až 11 měsíců
A jak podpora konkrétně vypadá v jednotlivých měsících?
| Věk uchazeče |
Měsíc čerpání |
Výše podpory z předchozího
čistého příjmu |
| do 52 let |
1.–2. měsíc |
80 % |
| do 52 let |
3.–4. měsíc |
50 % |
| do 52 let |
5. měsíc |
40 % |
| 52–56 let |
1.–3. měsíc |
80 % |
| 52–56 let |
4.–6. měsíc |
50 % |
| 52–56 let |
7.–8. měsíc |
40 % |
| 57 let a více |
1.–3. měsíc |
80 % |
| 57 let a více |
4.–6. měsíc |
50 % |
| 57 let a více |
7.–11. měsíc |
40 % |
Rekvalifikace a lidé bez předchozích příjmů: na koho se často zapomíná
Nová úprava podpory v nezaměstnanosti od roku 2026 pamatuje i na skupiny uchazečů, které byly v minulosti v systému spíše upozaděny. Významné zlepšení nastává zejména u podpory při rekvalifikaci. Po dobu schválené rekvalifikace bude uchazeč nově dostávat podporu ve výši 80 % svého předchozího průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Cílem je odstranit situace, kdy lidé rekvalifikaci odmítali jen proto, že by se během studia dostali do finančních potíží.
Změny se dotýkají také osob, které v rozhodném období neměly klasický pracovní příjem, a přesto splní podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Typicky jde o absolventy, osoby vracející se na trh práce po rodičovské dovolené nebo lidi, kteří pečovali o blízkou osobu. U těchto uchazečů se podpora nově stanoví jako násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, přičemž částky jsou oproti dosavadní úpravě výrazně vyšší.
Shrnutí
Od 1. ledna 2026 činí podpora v nezaměstnanosti v úvodním období 80 % předchozího čistého výdělku, poté klesá na 50 % a 40 %, přičemž její maximum v roce 2026 dosahuje 38 537 Kč měsíčně. Uchazeči do 52 let včetně mohou podporu pobírat 5 měsíců, uchazeči starší 52 let do 57 let včetně 8 měsíců a lidé starší 57 let 11 měsíců. Vlastní výpověď ani dohoda už samy o sobě podporu nesnižují, výjimkou však zůstává například skončení zaměstnání pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Vyšší jsou také sazby při rekvalifikaci a podpora osob, jejichž nárok vychází z náhradních dob zaměstnání.
Často kladené dotazy
Dostanu podporu ve stejné výši, i když dám výpověď sám?
Ano. Od roku 2026 se podpora nesnižuje jen proto, že zaměstnanec podal výpověď nebo uzavřel dohodu bez vážného důvodu. Nárok však nemusí vzniknout například po skončení zaměstnání pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.
Musím se na Úřad práce přihlásit hned po skončení zaměstnání?
Nemusíte, pozdější evidence vás ale může připravit o část podpory a vznikne vám povinnost vyřešit zdravotní pojištění. Požádáte-li nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, podpora může navázat od následujícího dne.
Má absolvent automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Ne. Samotné studium nárok nezakládá. Absolvent musí mít v posledních dvou letech potřebnou dobu důchodového pojištění nebo splnit podmínku prostřednictvím jiné započitatelné náhradní doby.
Započítává se rodičovská dovolená do nároku na podporu?
Započíst lze osobní péči o dítě do čtyř let jako náhradní dobu zaměstnání. Výše podpory pak závisí také na tom, zda lze použít předchozí zaměstnání a doložit průměrný čistý výdělek.
Kolik činí maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2026?
Maximální podpora v nezaměstnanosti i podpora při rekvalifikaci činí v roce 2026 nejvýše 38 537 Kč měsíčně.