Pracovní smlouva na dobu určitou

Co znamená pracovní poměr na dobu určitou a kdy se využívá

Pracovní poměr na dobu určitou znamená, že ve smlouvě je jasně uvedeno, kdy pracovní vztah skončí. Jde tedy o spolupráci s předem daným koncem. Taková forma zaměstnání bývá výhodná pro zaměstnavatele, kteří potřebují obsadit pozici jen dočasně – třeba kvůli projektu, sezóně nebo krátkodobému výpadku stálého zaměstnance. Může jít i o způsob, jak si ověřit schopnosti nového pracovníka v horizontu delším než je zkušební doba.

Zaměstnanci zase mohou vnímat dobu určitou jako příležitost. Mnozí si tímto způsobem hledají cestu do nové profese, sbírají zkušenosti nebo jim krátkodobá smlouva lépe vyhovuje z osobních důvodů – například během studií, péče o děti nebo plánované změny v životě.

V některých oborech, jako je školství, zdravotnictví, sociální služby nebo kultura, je tento typ smluv velmi rozšířený. Důvodem bývá potřeba pružně reagovat na personální změny nebo sezónní výkyvy. Často se s nimi setkáme také v neziskových organizacích, které fungují na základě grantů či projektového financování – a nemají jistotu, že budou mít rozpočet i v dalších letech. Pracovní smlouvy na dobu určitou ale mají svá pravidla a limity, která je dobré znát – těm se věnujeme v dalších částech článku.

Jaké jsou zákonné limity a pravidlo „3x a dost“

Zákoník práce jasně stanovuje, že pracovní smlouvu na dobu určitou nelze uzavírat donekonečna. Aby nevznikaly řetězce krátkodobých úvazků bez jistoty, platí pravidlo známé jako „3x a dost“. Co to znamená v praxi?

Smlouva na dobu určitou může být sjednána maximálně na tři roky. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec rozhodnou spolupráci prodloužit, mohou to udělat nejvýše dvakrát. Jinými slovy: celkem lze takto uzavřít tři smlouvy na dobu určitou a jejich souhrnná délka nesmí přesáhnout devět let. Po vyčerpání tohoto rámce už zákon nepovoluje další „pokračování na dobu určitou“ – jedinou legální cestou je smlouva na dobu neurčitou.

Zajímavé je, že do uvedeného počtu se počítá i obnovení pracovního poměru po krátké pauze – nestačí tedy formálně „na chvíli skončit“ a začít znovu. Výjimkou může být situace, kdy mezi jednotlivými smlouvami uplyne alespoň tři roky – pak se počítání „resetuje“ a lze začít znovu od nuly.

Díky tomuto pravidlu má zaměstnanec větší jistotu, že ho zaměstnavatel nebude držet v trvalé nejistotě. Zároveň ale existují určité výjimky, kterým se budeme věnovat dále.

Ať už u vašeho zaměstnavatele platí pravidla dle zákoníku práce nebo si je zčásti upravil, má pro vás případné překročení nejvyšší přípustné doby poměru na dobu určitou (tedy nejdéle po devíti letech) jeden příjemný důsledek. Pokud zaměstnavatele před uplynutím sjednané doby písemně oznámíte, že trváte na tom aby vás i nadále zaměstnával, považuje se váš pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Uplynutí nesprávně sjednané doby vás tak už nijak neohrozí.

Výjimky z pravidla: kdy se může smlouva řetězit i nad rámec zákona

Ačkoli zákon říká „třikrát a dost“, existují situace, kdy toto omezení neplatí. Výjimky se týkají především profesí, kde je z povahy práce logické, že se pracovní poměr uzavírá opakovaně na kratší období – typicky jde o sezónní činnosti. Například pracovníci ve vinohradech, v zemědělství, u obsluhy lyžařských vleků nebo v kulturních a sportovních zařízeních, kde je potřeba posílit tým jen v určité části roku.

V takových případech může zaměstnavatel uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou častěji a bez omezení na tři opakování. Podmínkou ale je, že jde o objektivní důvod, proč pracovní místo existuje jen sezónně nebo jinak dočasně. Zaměstnavatel musí tento důvod uvést ve smlouvě nebo vnitřních předpisech.

Jinou výjimkou je agenturní zaměstnávání. Pokud jste zaměstnancem personální agentury a docházíte do práce k takzvanému uživateli, pravidlo o třech smlouvách se na vás nevztahuje.

Ať už ale spadáte do výjimky nebo ne, vždy platí: čtěte smlouvu pečlivě, a pokud si nejste jistí, zda vaše situace odpovídá zákonu, vyplatí se poradit s odborníkem. Výjimka není výmluva – a nesprávně sjednaná smlouva může mít následky.

Co přináší flexinovela: nové výjimky pro rodičovské zástupy

Od června 2025 začne platit tzv. flexinovela zákoníku práce, která přináší významnou změnu pro zaměstnavatele i zaměstnance – zejména v oblasti zástupů za rodičovské dovolené. Novela totiž zavádí novou výjimku, která toto pravidlo „3x a dost“ umožní porušit.

Pokud firma přijímá zaměstnance jako náhradu za dočasně nepřítomného pracovníka – typicky za někoho na mateřské, rodičovské, otcovské či tzv. navazující dovolené, může uzavírat libovolný počet smluv na dobu určitou. I nadále ale platí, že jedna taková smlouva nesmí být delší než tři roky a celková doba zástupu nesmí překročit devět let.

V praxi to znamená, že například devět po sobě jdoucích ročních smluv je možné – pokud stále trvá potřeba zastupovat nepřítomného zaměstnance. Cílem této změny je zvýšit flexibilitu a reagovat na skutečnost, že návraty z rodičovských dovolených se často mění podle životní situace rodin.

Výjimka se vztahuje i na smlouvy uzavřené před červnem 2025, pokud budou pokračovat i po tomto datu.

Na co si dát pozor, když podepisujete smlouvu na dobu určitou

Při podpisu pracovní smlouvy na dobu určitou je dobré zbystřit. Tento typ smlouvy totiž automaticky neznamená menší hodnotu nebo „druhou ligu“ – ale je důležité vědět, na co si dát pozor, aby vás později nic nepřekvapilo.

Začněte u doby trvání – ve smlouvě musí být jasně uvedeno, do kdy pracovní poměr platí. Může to být konkrétní datum (např. „do 31. 12. 2025“), pevně stanovená doba (např. „na jeden rok“), nebo událost, která je objektivně zjistitelná – typicky „po dobu rodičovské dovolené paní Novákové“. I když není přesně známo, kdy se zaměstnankyně vrátí, takto formulovaná smlouva je platná, pokud je zřejmé, o koho jde a jaký je důvod její nepřítomnosti. Naopak vágní označení jako „dokud bude potřeba“ může být problém.

Zeptejte se také na důvod, proč je smlouva uzavírána právě na dobu určitou. U běžných pozic bez jasného odůvodnění může být po pár měsících obtížné dosáhnout prodloužení – a bez znalosti souvislostí i obtížnější domoci se svých práv.

Pozor si dejte i na to, kolikátá smlouva to už je. Pokud se blížíte ke třetímu pokračování, zákonný prostor pro další prodloužení už se zužuje.

Dobrou zprávou je, že z pohledu pracovních podmínek máte jako zaměstnanci na dobu určitou nárok na stejné zacházení jako ti na dobu neurčitou, tedy na dovolenou, nemocenskou, příplatky i firemní benefity. Teoreticky tedy žádný rozdíl není. V praxi ale může nastat situace, kdy zaměstnavatel dočasným pracovníkům nenabízí stejné výhody – například se zdráhá přiznat bonusy, výkonové odměny nebo investovat do jejich rozvoje, pokud ví, že za pár měsíců odcházejí. Nejde o porušení zákona, pokud takové benefity nejsou garantovány smlouvou či vnitřním předpisem, ale je dobré o těchto věcech mluvit otevřeně hned na začátku.

Čtěte i „drobné písmo“ – tedy další ujednání, například o zkušební době, výpovědních lhůtách nebo konkrétních nárocích. A pokud si něčím nejste jistí, poraďte se raději s odborníkem. Smlouva na dobu určitou může být výhodná – pokud přesně víte, co podepisujete.

Shrnutí

Pracovní smlouva na dobu určitou může být praktickým řešením pro zaměstnavatele i zaměstnance – přináší flexibilitu, ale zároveň vyžaduje ostražitost. Právní rámec jasně určuje, jak často a na jak dlouho lze takovou smlouvu uzavírat, a chrání tak zaměstnance před nejistotou z nekonečného prodlužování. Nová pravidla, která zavádí flexinovela od června 2025, přinášejí další výjimky, zejména pro případy zástupu za kolegy na rodičovské dovolené. I v těchto případech ale platí, že dobře informovaný zaměstnanec má v rukou větší kontrolu nad svou pracovní budoucností. Než tedy podepíšete, vyplatí se vědět, jaké máte možnosti – a kdy už má zaměstnavatel povinnost nabídnout vám větší jistotu v podobě smlouvy na dobu neurčitou.