Stojíte na prahu roku a v hlavě vám běží otázka: zůstat u daňové evidence, nebo přejít na paušál? Jeden krok vám slíbí klid v podobě jedné měsíční platby a méně papírování. Druhý zase nabízí pružnost, když přijdou větší náklady, investice nebo sezónní propady. Mezitím běží limity, pásma a neúprosné datum 12. ledna.
V tomto článku vám přinášíme porovnání daňové evidence a paušální daně pro rok 2026, včetně podmínek vstupu, aktuálních pásem a pevných termínů. Uvádíme také jasné příklady, kdy se vyplatí přejít na paušál a kdy z něj naopak vystoupit, praktický postup pro oba směry a vysvětlení jednorázové úpravy základu daně při změně režimu.
Daňová evidence je způsob sledování vašich podnikatelských příjmů a výdajů, majetku a dluhů. Slouží k určení základu daně a výsledné daně z příjmů. V praxi vede OSVČ záznamy o peněžních příjmech a výdajích, o majetku a dluzích tak, aby bylo možné správně stanovit základ daně.
U klasického režimu si vybíráte způsob uplatňování výdajů:
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Paušální daň (paušální režim) je dobrovolný režim pro OSVČ, které splňují zákonné podmínky. Hradíte jednu měsíční částku a pokud dodržíte všechny podmínky, nepodáváte daňové přiznání ani přehledy. Zároveň vedete jen omezenou evidenci – zejména jednoduché záznamy o příjmech, pohledávkách a o hmotném majetku sloužící k prokázání splnění podmínek režimu a případným zákonným úpravám.
Pro rok 2026 jsou měsíční částky nastaveny takto:
Pozor na terminologii: V češtině se slovo „paušál“ používá dvojznačně. „Výdaje paušálem“ znamenají procentuální výdaje v klasickém režimu (s daňovou evidencí a přiznáním). „Paušální daň“ je zvláštní režim – platíte měsíční balíček (daň + sociální + zdravotní) a za splnění podmínek nepodáváte přiznání ani přehledy.
Pojďme se podívat na hlavní rozdíly mezi oběma systémy:
V klasickém režimu si volíte způsob uplatnění výdajů: buď skutečné (podle dokladů, odpisů atd.), nebo výdajový paušál stanovený procentem z příjmů, ale přiznání a přehledy podáváte vždy.
V paušálním režimu si žádné výdaje nevolíte a daňové výpočty se neřeší: platí se fixní balíček dle pásma.
Klasický režim může zvolit kdokoliv: můžete být plátci DPH a mít jakoukoliv strukturu příjmů. Jen zkrátka povedete evidenci a podáte přiznání i přehledy.
Do paušální daně nemůže OSVČ, která je plátcem DPH. Dále se hlídá struktura a výše příjmů a při překročení určitých hranic se volí odpovídající pásmo (což určí měsíční částku), přičemž celkový strop příjmů pro samotný režim je 2 mil. Kč za rok.
V klasickém režimu neplatí žádný deadline pro přihlášení nebo změnu – zkrátka jen dodržíte běžné termíny pro přiznání a přehledy.
Naopak, přihlášení do paušální daně má tvrdý deadline 10. ledna daného roku (pro rok 2026 vychází tento termín na 12. ledna kvůli víkendu), případně do dne zahájení činnosti u nováčků. Změna pásma se také oznamuje vždy do 10. ledna následujícího roku a během roku pásmo měnit nemůžete.
V klasické daňové evidenci jsou zálohy i doplatek odvozené od výsledku, takže celkovou roční zátěž znáte až po uzávěrce.
Naopak, paušální daň vám dává předvídatelné měsíční výdaje: suma je fixní, ať se daří víc nebo míň (samozřejmě v rámci splnění podmínek).
Režim daňové evidence znamená plný administrační balík: daňové přiznání, přehledy a samotné vedení evidence.
Paušální daň minimalizuje evidenci i formuláře: když podmínky držíte celý rok, nepodáváte přiznání ani přehledy a staráte se jen o oznámení o vstupu a případná oznámení změn.
I v případě, že máte paušální daň se někdy papírování nevyhnete. Přečtěte si, kdy musíte podat daňové přiznání u paušální daně.
Do paušálního režimu se může přihlásit OSVČ, která není plátcem DPH (identifikovaná osoba nevadí), není společníkem v.o.s./komplementářem k.s., nemá aktivní zaměstnání (mzdu), resp. má jen příjmy zdaněné srážkou, a nepřekročila rozhodné příjmy pro zvolené pásmo.
Oznámení o vstupu do paušálního režimu je nutné podat do 10. ledna daného roku (pro rok 2026 platí 12. 1. 2026). Výjimkou jsou OSVČ zahajující činnost během roku – ty mohou podat oznámení do dne zahájení činnosti a stanou se poplatníkem paušální daně od začátku měsíce zahájení.
Oznámení lze jednoduše podat elektronicky přes portál MOJE daně, datovou schránkou, případně osobně či poštou.
K povinnému přechodu na daňovou evidenci dochází ve chvíli, kdy přestanete splňovat zákonné podmínky paušální daně. Typicky jde o překročení ročního limitu 2 mil. Kč, vznik plátcovství DPH, nebo jiné zákonné výluky (např. postavení společníka v.o.s. či komplementáře k.s.).
V takovém okamžiku přestáváte být poplatníkem v paušálním režimu a spadnete zpět do klasického režimu s daňovou evidencí a ročním přiznáním. Tuto skutečnost navíc musíte do 15 dnů oznámit správci daně.
V praxi to znamená, že od chvíle porušení podmínek už paušální režim neplatí a za daný rok podáte daňové přiznání (a také přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu). Pokud k nesplnění dojde v průběhu roku, běžně se režim administrativně dovede do konce zdaňovacího období a zúčtování proběhne až v přiznání.
Zvláštní kategorií je překročení limitu pro zvolené pásmo, ale pod hranicí 2 mil. Kč. V takovém případě paušál jako režim nekončí, pouze musíte do 10. ledna následujícího roku (pro rok 2026 platí 12. 1. 2026) oznámit jinou (vyšší) výši paušální daně a doplatit rozdíl do správného pásma. Pokud byste ale překročili 2 mil. Kč, paušální režim zaniká a vracíte se do klasiky s povinným přiznáním.
Častý praktický spouštěč povinného přechodu je vznik plátcovství DPH. Paušální režim neumožňuje být plátcem DPH (výjimkou je pouze identifikovaná osoba, což plátcovství není). Jakmile se z jakéhokoliv důvodu stanete plátcem, paušál končí a přecházíte do klasického režimu.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Pokud chcete paušální režim opustit dobrovolně, oznamte dobrovolné vystoupení nejpozději do 10. ledna následujícího roku (pro rok 2026 platí 12. 1. 2026). Oznámení se podává elektronicky (pokud máte datovou schránku ze zákona), případně poštou či osobně. Po dobrovolném vystoupení se vracíte do klasického režimu a za daný rok podáte daňové přiznání i přehledy.
Při změně způsobu zdanění (ať už jdete do paušální daně nebo z ní ven), zákon požaduje technickou úpravu základu daně za předchozí zdaňovací období. Smyslem je, aby se něco nezdanilo dvakrát nebo naopak nezůstalo nezdaněné jen kvůli změně režimu.
Když přecházíte do paušální daně nebo se z ní vracíte do klasiky, musíte proto v posledním zdaňovacím období (před změnou) jednorázově upravit základ daně. V praxi se díváte na stav k 31. 12. před změnou a posuzujete zejména neuhrazené pohledávky, nespotřebované zásoby, přijaté i vydané zálohy a závazky.
Logika je jednoduchá: položky, které by se v novém režimu už do daně nepropsaly (typicky pohledávky a zásoby při odchodu do paušální daně), základ daně posledního roku zvyšují, zatímco závazky základ naopak snižují.
Představte si, že v roce 2025 vedete daňovou evidenci se skutečnými výdaji. K 31. 12. 2025 máte pohledávky 80 000 Kč a zásoby 40 000 Kč, zároveň závazky 20 000 Kč za již dodané služby. Od 1. 1. 2026 vstoupíte do paušální daně v I. pásmu. Před přechodem zvýšíte svůj základ daně za rok 2025 o pohledávky + zásoby (120 000 Kč) a snížíte o závazky (20 000 Kč). Tím zabráníte, aby se příjmy z těchto pohledávek zdanily podruhé až v paušálním režimu (kde by se do daně už nepropsaly) a naopak aby vám neutekly náklady.
Je třeba nezapomínat na to, že úprava může mít dopad i na pojistné. Pokud dorovnání navýší základ daně posledního roku, může to zpětně změnit vyměřovací základ pro sociální pojištění, a vy pak podáváte opravný přehled na ČSSZ. U zdravotního pojištění se vychází z rozdílu příjmů a výdajů a zde proto nic řešit nemusíte.
Ano. V daňové evidenci se sledují příjmy a výdaje v peněžní i nepeněžní formě. Barter či naturální plnění vyčíslíte na obvyklou cenu a promítnete do základu daně v okamžiku uskutečnění.
Ano, ale jen pokud jde o příjmy zdaněné srážkou (typicky dohody do limitu). Příjmy ze závislé činnosti, které by vás vedly k povinnému přiznání, režim narušují – pak už v paušálním režimu být nemůžete.
Správce je při ročním zúčtování přepočítá vůči vaší skutečné daňové a pojistné povinnosti v klasickém režimu (po skončení roku, kdy paušál zanikl).
Návrat k přiznání a přehledům (ČSSZ, zdravotní), nastavení záloh a jednorázovou úpravu základu daně za poslední „přechodový“ rok.
Pokud zvažujete, který režim vám v praxi dá víc muziky za méně peněz i starostí, vyplatí se dívat hlavně na to, jak se oba modely chovají v běžném provozu:
Výhody
Nevýhody
Výhody
Nevýhody
Pokud uvažujete o přechodu z daňové evidence na paušál, sledujte hlavně tři faktory: výši a stabilitu příjmů, nákladovost oboru a splnění vstupních podmínek do paušální daně v roce 2026.
Typicky tehdy, když máte stabilní a spíše nižší příjmy, nízké reálné náklady a současně splníte podmínky. To bývá častý případ u samostatných odborníků a řemeslníků, kteří by se v klasickém režimu opírali spíše o výdajový paušál, než o vysoké skutečné náklady.
V paušálu totiž neřešíte volbu výdajů – místo ročního výpočtu daně platíte fixní měsíční částku podle pásma, a nejlépe to vychází zejména v I. pásmu, kde je měsíční zátěž nejnižší. Díky tomu si lépe plánujete příjmy a výdaje a administrativu stáhnete na minimum: nastavíte trvalý příkaz, hlídáte limity a oznamovací povinnosti.
Jestli jste, nebo se pravděpodobně brzy stanete, plátci DPH, paušál volit nemůžete – výjimkou je jen identifikovaná osoba, což plátcovství není. Klasický režim je zároveň rozumnější, pokud máte vyšší nebo kolísavé náklady (materiál, subdodávky, investice), které chcete uplatnit.
Dává smysl zůstat i v případě , že vaše příjmy balancují kolem 2 mil. Kč a hrozí, že limit překročíte – paušální režim by tím zanikl a vy byste stejně skončili u ročního přiznání a přehledů, navíc s oznamovací povinností vůči správci daně.
Je dobré si při rozhodování vytvořit dva jednoduché scénáře: V prvním si spočítáte, kolik vás v roce 2026 bude stát paušální daň v odpovídajícím pásmu. Ve druhém vyjdete z reálné nákladovosti oboru a zjistíte, zda by pro vás v klasice dával větší smysl výdajový paušál 80/60/40/30 %, nebo skutečné výdaje.
Daňová evidence znamená klasický režim se skutečnými výdaji nebo výdaji paušálem (30–80 %), vždy s daňovým přiznáním a přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Paušální daň je naopak dobrovolný režim s jednou měsíční platbou bez přiznání a přehledů, ale s přísnějšími podmínkami: nesmíte být plátci DPH, sledují se limity a struktura příjmů, pásmo nelze během roku měnit a do režimu se vstupuje/oznamuje do 10. ledna následujícího roku (pro rok 2026 platí 12. 1. 2026). Při nesplnění podmínek (např. vznik plátcovství DPH nebo překročení 2 mil. Kč) paušální režim zaniká a vracíte se do klasiky. Přechody mezi režimy vyžadují technickou úpravu základu daně (pohledávky, zásoby, závazky) v posledním roce před změnou.
Paušální daň dává smysl zejména při stabilních a spíše nižších příjmech a nízkých reálných nákladech. Klasický režim je vhodnější pro plátce DPH, obory s vyššími či kolísavými náklady, investicemi a tam, kde hrozí překročení 2 mil. Kč. Do paušálu se přihlásíte EPO formulářem přes MOJE daně (nebo datovou schránkou) do 12. ledna 2026. Dobrovolné vystoupení se oznamuje ve stejném termínu v dalším roce.
Formulář Oznámení o vstupu do paušálního režimu najdete jako EPO formulář v portálu MOJE daně, anebo jako listinný tiskopis ke stažení.
Pásmo v průběhu roku neměníte. Po skončení roku ale můžete do 10. ledna oznámit jinou výši paušální daně. To ale neplatí, pokud jste překročili 2 mil. Kč – v takovém případě paušální režim končí.
V paušální dani přehledy nepodáváte. V klasickém režimu je podáváte vždy.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
