Každý rok do 10. ledna mají čeští občané možnost přihlásit se do zjednodušeného daňového režimu paušální daně. Co může tato daň přinést za výhody a kdy se jí raději vyvarovat? Tomu se věnujeme v našem aktuální článku.
Každý rok do 10. ledna mají čeští občané možnost přihlásit se do zjednodušeného daňového režimu paušální daně. Co může tato daň přinést za výhody a kdy se jí raději vyvarovat? Tomu se věnujeme v našem aktuální článku.
Paušální daň v České republice představuje od roku 2021 zjednodušený daňový režim určený pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), který jim umožňuje platit daně a pojistné prostřednictvím jednoduché paušální částky místo složitého výpočtu z příjmů a výdajů. Tento systém byl před několika lety navržen a zaveden tak, aby snížil administrativní zátěž a usnadnil podnikání, zejména pro malé podnikatele a freelancery.
Díky paušálnímu režimu obvykle nepodáváte daňové přiznání ani roční přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Administrativa se tak výrazně zjednoduší.
Činnost OSVČ je spojena s jistou mírou administrativní zátěže ve formě odvodů, plateb a daňových přiznání. Co to vše obnáší? Na to jsme se zaměřili v našem samostatném článku.
K paušální dani se může přihlásit jakákoli osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) v České republice, která splňuje specifické podmínky. Kromě toho, že nesmí být plátci DPH, společníci v.o.s. nebo komplementáři k.s. a nesmí se nacházet v insolvenčním řízení, je důležité, aby jejich roční příjmy nepřekročily určený limit. Tento limit se odvíjí od konkrétního příjmového pásma, do kterého OSVČ spadá.
Mnozí z vás podnikají na vedlejší činnost (např. při zaměstnání, studiu, důchodu). Mimo paušální režim má vedlejší činnost některé úlevy na zálohách (např. není povinnost platit minimální zálohy na sociální při nízkém zisku). V paušálním režimu ale platíte pevnou „paušální“ zálohu podle pásma bez ohledu na to, zda jde o hlavní nebo vedlejší činnost. Proto se může stát, že pro vedlejší OSVČ je klasický režim výhodnější, zejména při malých ziscích.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Paušální daň se uplatňuje podle stanovených příjmových hranic, které se mohou měnit v závislosti na daňových zákonech a ekonomických podmínkách. Existují tři pásma pro paušální daň. Každé pásmo má svou pevně stanovenou výši daně, která v jedné platbě zahrnuje jak daň z příjmů, tak povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tento systém je zvláště výhodný pro ty, kteří hledají jednoduchost a předvídatelnost v jejich daňových a pojistných závazcích.
Výše paušální daně se pro rok 2025 liší podle 3 pásem v závislosti na příjmech a výdajovém paušálu poplatníka:
| Pásmo | Celková platba | Daň z příjmů | Důchodové pojistné | Zdravotní pojistné |
|---|---|---|---|---|
|
I. pásmo |
8 716 Kč |
100 Kč |
5 473 Kč |
3 143 Kč |
|
II. pásmo |
16 745 Kč |
4 963 Kč |
8 191 Kč |
3 591 Kč |
|
III. pásmo |
27 139 Kč |
9 320 Kč |
12 527 Kč |
5 292 Kč |
Pokud by podnikatel očekával příjmy v konkrétním pásmu a následně po ukončení zdaňovacího období zjistil, že se do něj nevešel, musí daň doplatit. Platí to ale i naopak, takže pokud příjmy spadají do nižšího pásma, část daně i pojistného takto zaplacené se podnikateli vrátí.
Do režimu se nevstupuje automaticky. Musíte podat Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Termín pro vstup na celý rok je nejpozději 10. ledna. Při zahájení podnikání můžete vstoupit rovnou a první zálohu posíláte až do 20. dne následujícího měsíce.
Registrace k paušální dani byla letos opět možná pouze do 10. ledna. Další přihlašování je možné od října do 10. ledna následujícího roku. Úřady přitom obíhat nemusíte, stačí si stáhnout elektronický formulář na portálu MOJE daně a vyplněný jej zaslat přes datovou schránku.
Jestli už v paušálním režimu jste, můžete každoročně do 10. ledna změnit pásmo (případně musíte, pokud už by vaše příjmy neodpovídaly zvolenému pásmu). Když nic neoznámíte, zůstává vám pásmo z minulého roku.
Platby posíláte na účet svého místně příslušného finančního úřadu s předčíslím 2866 a kódem banky ČNB 0710. Přehled účtů a předčíslí zveřejňuje Finanční správa. Najdete tam matrikové části účtů pro jednotlivé krajské finanční úřady.
Příklad zápisu účtu v praxi: 2866–XXXXXXXX/0710, kde „2866“ označuje paušální daň a paušální veřejná pojistná, „XXXXXXXX“ je matrikové číslo účtu vašeho finančního úřadu a 0710 je kód banky ČNB.
U daní je variabilním symbolem kmenová část vašeho DIČ (bez „CZ“); pokud DIČ nemáte, použije se rodné číslo.
Paušální zálohy se platí do 20. dne daného měsíce. Při zahájení podnikání a současném vstupu do paušálního režimu pošlete první platbu až do 20. dne následujícího měsíce – a zároveň zaplatíte i zálohu za tento následující měsíc.
Daň se platí zpravidla každý měsíc, ale je možné si předplatit například čtvrt roku či na celý rok dopředu.
Paušální režim nezbavuje všech povinností. Musíte si hlídat příjmy a pásmo, abyste nepřekročili limity. Typicky vedete jednoduchou evidenci příjmů, abyste prokázali výši (a u směsných činností i charakter příjmů pro zařazení do pásma). Přesuny mezi pásmy jsou možné ovšem jen do 10. ledna. Pokud porušíte podmínky (např. se stanete plátcem DPH), musíte do 15 dnů informovat FÚ a za daný rok se zpravidla budete chovat, jako byste v paušálu nebyli (podáte daňové přiznání i přehledy).
Přiznání a přehledy nepodáváte pouze tehdy, když vaše skutečná daň vyjde rovna paušální dani (splníte limity i ostatní podmínky). Jakmile podmínky porušíte (nebo jiné příjmy vyvolají povinnost podat přiznání), podáváte přiznání i přehledy stejně jako v klasickém režimu.
Praktické kalkulačky najdete na několika důvěryhodných portálech. Umožní srovnat paušální režim s klasickým režimem (výdajové paušály, skutečné náklady apod.) a přepočítat, které pásmo byste podle složení příjmů měli nebo mohli zvolit.
Jak je to u OSVČ s nemocenkou a ošetřovným? To vám prozradí další článek.
Největší praktickou úlevu přináší fakt, že jednou měsíční platbou uhradíte daň z příjmů, důchodové (sociální) i zdravotní pojištění. Současně platí, že pokud splníte podmínky režimu, nepodáváte daňové přiznání ani roční přehledy — odpadne tak nutnost komunikace se třemi úřady, dodržení termínů i riziko chyb v přehledech.
Fixní měsíční částka vám dává jistotu, kolik z účtu odejde. Kdo má sezónní příjmy, ocení, že i v měsících s vyššími výdělky neodvádí naráz výrazně víc než jindy.
Protože nevyplňujete přiznání a přehledy, klesá riziko omylů při vykazování nákladů, slev na dani, odčitatelných položek nebo při nesprávně nastavených zálohách. Zároveň stačí evidence příjmů (a u smíšených činností evidence jejich struktury pro zařazení do pásma), nikoli plnohodnotné účetnictví.
Paušální platby lze platit předem (například na celý rok) a vše běží přes účet finančního úřadu. Odpadají proto tři samostatné bankovní příkazy.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
V paušálním režimu neuplatníte obvyklé slevy na dani (sleva na poplatníka se v praxi v paušálu „spotřebuje“ konstrukcí minimální daně v rámci paušální částky), slevy na děti, odpočty úroků z hypotéky, dary atd. Pro někoho to může být zásadní finanční minus.
Na rozdíl od klasického režimu platíte stejnou paušální částku jako ostatní v pásmu, i když máte vedlejší činnost nebo nízké zisky. V klasickém režimu byste u vedlejší činnosti platili mnohem nižší zálohy na sociální, kdežto v paušálu jedete „fix“, a můžete tedy zaplatit o dost víc než v klasickém režimu.
Plátce DPH se do paušálního režimu nevejde (tolerována je jen identifikovaná osoba). U rychle rostoucích živností tak může dojít k narážení na hranice – vstoupíte, zkomplikuje se vám struktura obchodů, vznikne povinná registrace k DPH a paušál pro daný rok přestane dávat smysl.
U smíšených činností (kombinace „80 %/60 % výdajových paušálů) musíte prokazovat podíl jednotlivých činností; Finanční správa výslovně požaduje záznamy o příjmech pro prokázání, že splňujete podmínky zvoleného pásma. Bez jasné evidence hrozí, že zpětně spadnete mimo paušál a čeká vás klasické přiznání i přehledy. To je skrytá administrativní povinnost, na kterou řada OSVČ zapomíná.
Protože platíte fixně, může vzniknout falešný pocit, že je režim levný i ve chvíli, kdy by v klasickém režimu (třeba díky slevám, odpočtům a nízkému zisku) vyšla reálná daň nižší. Zejména rodiny s dětmi často v klasickém režimu ušetří víc díky slevám na děti a dalším úlevám, které v paušálu nelze zohlednit. To je proto dobré předem přepočítat v kalkulačce a realisticky zvážit.
Výhody paušální daně spočívají především ve zjednodušení administrativy a předvídatelnosti nákladů. Tento systém umožňuje OSVČ platit fixní měsíční částku, která pokrývá jak daň z příjmů, tak povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Paušální daň se vyplatí zejména pro ty podnikatele, kteří mají stabilní, ale ne příliš vysoké příjmy a chtějí se vyhnout složitému vedení účetnictví a daňovým přiznáním. Je vhodná například pro začínající podnikatele, kteří se chtějí soustředit na rozvoj svého podnikání, nebo pro živnostníky, kteří hledají jednoduchost a efektivitu v daňové administrativě.
Příklad : Typicky může být výhodná paušální daň pro drobného podnikatele, který se svými příjmy blíží k jednomu milionu korun a uplatňuje třeba 40% výdajový paušál. Pokud se navíc jedná o svobodného, bezdětného jedince bez hypotéky a dalších potenciálních odečitatelných položek z daně, pak je pro něj situace ideální. V běžném daňovém režimu by zaplatil daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění založené na skutečných příjmech a výdajích. Při paušální dani platí pevnou měsíční částku, která je výrazně nižší než potenciální celková daň a odvody v klasickém režimu. Může tak ušetřit až desítky tisíc ročně.
Naopak, paušál bývá nevýhodný pro vedlejší OSVČ s nízkým ziskem – mimo paušál často neplatí minimální zálohy na sociální, zatímco v paušálu odvádějí fixní částku stejnou pro všechny v pásmu, takže zaplatí relativně víc. Rodiny s dětmi a ti, kdo uplatňují vyšší slevy či odpočty (např. hypotéku, dary), také obvykle vyjdou lépe v klasickém režimu, protože paušál slevy neumožňuje.
Rizikový je paušál i pro podnikatele blízko plátcovství DPH. Plátce do paušálu totiž nepatří (tolerována je jen identifikovaná osoba) a pokud se během roku plátcem stanete, za celý rok se chováte jako mimo paušál a podáváte přiznání i přehledy.
Pozor si dejte také u smíšených profesí bez jasné převahy činností 60 %/80 % – bez pečlivé evidence struktury příjmů snadno spadnete do vyššího pásma a platíte víc. A konečně, pokud u vás často nastávají změny (jiné zdanitelné příjmy, přechod na DPH apod.), je pravděpodobné, že podmínky během roku porušíte a paušál vám stejně zpětně nevydrží.
Paušální daň je zjednodušený režim pro OSVČ, který spojuje daň z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění do jedné měsíční platby; při splnění podmínek se nepodává daňové přiznání ani roční přehledy. Pro rok 2025 existují tři pásma s pevnými částkami: I. pásmo 8 716 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč; zařazení závisí na výši příjmů a uplatnitelném výdajovém paušálu. Do režimu (či pro změnu pásma) se vstupuje oznámením do 10. ledna; nově zahájené podnikání umožňuje vstup ihned. Platí se do 20. dne v měsíci, lze i předplatit; platba se posílá na účet FÚ s předčíslím 2866 a variabilním symbolem DIČ/rodné číslo. Pokud skutečné příjmy nesedí na zvolené pásmo, následuje doplatek či vrácení rozdílu. Povinná je jednoduchá evidence příjmů (u smíšených činností i jejich struktury) a při porušení podmínek se OSVČ vrací do klasického režimu včetně přiznání a přehledů.
Výhody: minimum administrativy (jedna platba místo tří), předvídatelnost cash-flow, menší chybovost a možnost platby předem. Nevýhody: nelze uplatnit většinu slev a odpočtů (děti, hypotéka ap.), fixní částka je nevýhodná pro vedlejší OSVČ s nízkými zisky a režim je neslučitelný s plátcovstvím DPH (s výjimkou identifikované osoby). Paušál se tak typicky vyplatí stabilním OSVČ bez výrazných odčitatelných položek; naopak hůř vychází rodinám s dětmi, vedlejším OSVČ s malými zisky či podnikatelům blízko povinné registrace k DPH. Před zařazením je vhodné srovnání v kalkulačce a realistické zhodnocení rizik změny pásma či statusu.
Ne, stačí evidence příjmů a u smíšených činností i evidence struktury (aby bylo prokazatelné zařazení do pásma).
Typicky když porušíte podmínky paušálu nebo máte jiné příjmy přes 50 000 Kč. Samotný paušál tím nemusí skončit, ale přiznání podat musíte.
Pak podáte přiznání i přehledy (ČSSZ, zdravotní). Do přiznání zahrnete i zaplacené paušální zálohy.
Je třeba vést průběžnou evidenci skladby příjmů a archivovat podklady (smlouvy, faktury, členění). Finanční správa výslovně požaduje možnost prokázat podíl činností pro zařazení do pásma.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.