Paušální daň umí ušetřit spoustu času a nervů. Díky jedné měsíční platbě kryjete daň z příjmů, zdravotní i sociální, a v ideálním případě nepodáváte daňové přiznání ani přehledy. Jenže ideální případ ne vždy nastane.
Paušální daň umí ušetřit spoustu času a nervů. Díky jedné měsíční platbě kryjete daň z příjmů, zdravotní i sociální, a v ideálním případě nepodáváte daňové přiznání ani přehledy. Jenže ideální případ ne vždy nastane.
Jakmile máte vedle podnikání i jiné zdanitelné příjmy nad zákonný limit, vstoupíte v průběhu roku do jiného režimu (například se stanete plátcem DPH) nebo nesplníte další podmínky paušálu, povinnost podat daňové přiznání se vrací. V článku proto srozumitelně vysvětlujeme, kdy se přiznání u paušální daně podává, jak přesně postupovat a na co si dát pozor.
Paušální daň je dobrovolný režim pro OSVČ, ve kterém hradíte jednou měsíční platbou zálohu na daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění. Pokud splníte podmínky po celý rok, je vaše roční daň rovna paušální dani a přiznání ani přehledy nepodáváte. Výsledná výše zálohy pak závisí na vašich ročních příjmech kvůli zařazení do pásem paušální daně.
Pod podmínkami paušálu si představte zejména to, že nejste plátci DPH, nejste společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s., nejste v insolvenčním řízení, a k 1. lednu (resp. při zahájení činnosti) nevykonáváte zaměstnání zdaňované zálohovou daní (výjimkou jsou příjmy ze zaměstnání nebo dohod zdaněné srážkově).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
V praxi jde o dvě základní situace:
Pokud v roce, kdy jste v paušálním režimu, dosáhnete souhrnně příjmů z kapitálu, nájmu nebo ostatních příjmů (typicky úroky, dividendy ze zahraničí, pronájem bytu mimo obchodní majetek, prodeje cenných papírů, krypto atd.) přes 50 000 Kč, musíte podat daňové přiznání. Limit 50 000. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy osvobozené a příjmy zdaněné srážkou (např. brigády na DPP či DPČ bez podepsaného prohlášení poplatníka daně).
Samotné překročení limitu 50 000 Kč samo o sobě neznamená vyřazení z paušálu; jen podáte přiznání za daný rok a do něj zahrnete všechny příjmy.
Praktický příklad: Jste v paušálu celý rok 2025 a pronajímáte byt mimo obchodní majetek. Nájemné inkasované v roce 2025 bylo 72 000 Kč. Protože přesahujete 50 000 Kč, podáte přiznání. V něm uvedete i své příjmy z podnikání a v příslušném řádku započtete zaplacené měsíční platby paušální daně jako zálohy na daň. Pokud zálohy převyšují vypočtenou daň, vznikne přeplatek.
Zákon výslovně říká, kdy přestanete být poplatníkem v paušálním režimu. Typicky když přesáhnete rozhodné příjmy pro zvolené pásmo (a vaše daň zároveň není rovna paušální dani), stanete se plátcem DPH, vstoupíte do v.o.s. / stanete se komplementářem k.s., nebo nabude účinnosti rozhodnutí o úpadku a insolvenční řízení do konce roku neskončí. V takovém roce už může být vaší výslednou daní klasická daň z příjmů, takže přiznání podáváte.
Praktický příklad: V červenci 2025 překročíte obrat pro povinnou registraci k DPH a stanete se plátcem. Podle zákona tím přestáváte být v paušálu a za rok 2025 podáte přiznání, přestože jste do července paušální zálohy poctivě platili.
Také při vstupu do paušálního režimu může vzniknout povinnost podat daňové přiznání a provést tzv. úpravu základu daně (např. kvůli neuhrazeným pohledávkám a závazkům, zásobám, rozdílům v odpisech apod.). Pokud tuto úpravu máte povinnost provést v daném roce, podáte daňové přiznání i tehdy, když jste jinak v paušálu a žádný jiný důvod k přiznání by nevznikl.
Praktický příklad: K 1. 1. 2025 vstoupíte do paušálu. Na konci předchozího období evidujete neuhrazené pohledávky a zásoby, kvůli nimž musíte provést jednorázovou úpravu základu daně. Za rok 2025 tedy podáte přiznání, kde úpravu promítnete, a současně do něj uvedete i své paušální zálohy. Pokud zálohy převýší výslednou daňovou povinnost, vznikne přeplatek.
Jste-li zaměstnání na dohodu zdaněnou srážkou (typicky DPP bez podepsaného prohlášení do limitu), paušál to samo o sobě neporušuje a přiznání kvůli tomu podávat nemusíte. Jiná je situace, když máte zaměstnání se zálohovou daní – to je neslučitelné podmínkou paušálu a povede ke ztrátě paušálu a povinnému přiznání.
V zásadě postupujete jako běžný poplatník a k tomu započtete zaplacené paušální zálohy:
Co je záloha v paušálu? V rámci měsíční platby je malá částka alokována na daň z příjmů (vedle sociálního a zdravotního). V přiznání ji evidujete podobně jako klasické zálohy – odečte se od vypočtené roční daně.
Když už přiznání podat musíte, platí pro vás stejné termíny jako pro ostatní fyzické osoby: papírově do 1. dubna, elektronicky (přes portál MOJE daně nebo datovou schránku) do 2. května, a s daňovým poradcem do 1. července daného roku. Ve stejných lhůtách je splatná i vypočtená daň.
Paušální daň OSVČ nahrazuje jednou měsíční platbou daň z příjmů, zdravotní i sociální – a pokud celý rok splníte podmínky a nemáte jiné zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč, daňové přiznání ani přehledy nepodáváte. Přiznání se ale podává ve dvou typických případech: (1) máte mimo podnikání souhrnné příjmy z kapitálu/nájmu/ostatní nad 50 000 Kč, (2) v roce porušíte podmínky paušálu.
Přiznání vyplníte v MOJE daně jako běžný poplatník (uvedete všechny příjmy) a zaplacené měsíční paušální platby uvedete jako zálohy na daň z příjmů – tím se předejde dvojímu zdanění a vyjde přeplatek či nedoplatek. Lhůty jsou shodné jako u ostatních: papírově do 1. 4., elektronicky do 2. 5., s poradcem do 1. 7.; ve stejných termínech je splatná i daň. Pokud v roce překročíte rozhodné příjmy pro pásmo, můžete paušál dojet jen tehdy, když výsledná daň vyjde rovna paušální dani – jinak paušál opouštíte a přiznání podáváte.
Zákon počítá s tím, že v takovém roce můžete ještě dojet paušál, pokud vaše vypočtená daň vyjde rovna paušální dani; jinak paušál opouštíte ke konci roku a podáváte přiznání.
Souběh se zálohovou daní ze zaměstnání porušuje podmínky paušálu (výjimkou nejsou ani DPČ/DPP se zálohovou daní). Práce zdaněná srážkou paušál neohrožuje a přiznání kvůli ní podávat nemusíte.
Ano. U vstupu v průběhu roku však hlídejte, zda jste před zahájením neměli jiné zdanitelné příjmy přes 50 000 Kč (mimo srážkově zdaněné a osvobozené); jinak podmínky nesplníte.
Samotný status identifikované osoby paušál neporušuje. Povinnost podat přiznání vznikne až kvůli jiným důvodům (např. ostatní příjmy nad 50 000 Kč). Plátcovství DPH naopak paušál ukončuje.
Ne. Příjmy zdaněné srážkou paušál neporuší a ani samy o sobě nezakládají povinnost podat přiznání. Limity si ale hlídejte, aby se z dohod nestala zálohová daň.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.