Přímá adopce v České republice: možnosti, rizika a právní rámec

Co je přímá adopce a jak se liší od klasické adopce?

Přímá adopce, známá také jako „otevřená adopce“, je specifický typ osvojení, při kterém biologičtí rodiče předávají své dítě přímo konkrétním osvojitelům. Tento proces se odlišuje od klasické adopce, kdy je dítě svěřeno do péče nové rodiny prostřednictvím státních orgánů, jako jsou krajské úřady nebo OSPOD (Oddělení sociálně-právní ochrany dětí). Přímá adopce umožňuje rychlejší proces přechodu dítěte do nové rodiny, čímž se minimalizují traumata spojená s pobytem v kojeneckých ústavech nebo dětských domovech.

Na rozdíl od klasické adopce však přímá adopce přináší více právních i osobních rizik. Český právní řád tento pojem výslovně nezná, ale pokud není porušen zákon, ani jej nezakazuje. V opačném případě ovšem může být jednání posuzováno jako nelegální obchod s dětmi, který může vést k trestnímu stíhání.

Přímá adopce nepovoluje žádné formy zprostředkování ze strany úřadů. Mohou k ní přistoupit výhradně osoby, které se znají navzájem nebo se nějakou formou seznámí. To je podstatný rozdíl mezi adopcí přímou a klasickou.

Další rozdíl mezi oběma typy adopce spočívá i v anonymitě. V klasické adopci si osvojitelé a biologičtí rodiče většinou neznají totožnost, zatímco přímá adopce často zahrnuje (i když nemusí) přímý kontakt obou stran, což může mít emocionální dopady na všechny zúčastněné.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné přímou adopci důkladně naplánovat a konzultovat s odborníky, aby byl proces v souladu se zákonem a minimalizovala se rizika pro všechny strany.

Právní podmínky a postup při přímé adopci

Klíčovým předpokladem je souhlas biologických rodičů s osvojením. Tento souhlas musí být udělen před soudem, svobodně, vážně a po náležitém poučení. Matka dítěte jej může podepsat nejdříve šest týdnů po porodu, otec ihned po narození dítěte. Souhlas k osvojení lze odvolat do 3 měsíců ode dne, kdy byl dán. Po uplynutí lhůty tří měsíců jej lze odvolat v případě, nebylo-li osvojované dítě ještě předáno do péče osvojitele před osvojením. Pokud byl souhlas rodiče formulován jako adresný (tedy s určením konkrétní osoby) a návrh na osvojení byl vzat zpět, pak je tento souhlas vůči jiným osobám neúčinný.

Po udělení souhlasu biologickými rodiči může být dítě na základě rozhodnutí soudu svěřeno budoucím osvojitelům do předadopční péče. Zde hraje důležitou roli OSPOD (Oddělení sociálně-právní ochrany dětí), který prověřuje vhodnost budoucích osvojitelů a dohlíží na ochranu zájmů dítěte. Soud posuzuje například zdravotní stav a sociální poměry osvojitelů, ale také to, zda jsou jejich motivy k adopci v souladu s nejlepším zájmem dítěte.

Zásadní je spolupracovat s odborníky, jako jsou advokáti nebo pracovníci sociálních služeb, kteří pomohou s přípravou návrhu k soudu a zajistí, že celý proces bude probíhat správně.

Tip: Zvažujete adopci a chcete se dozvědět, jak celý proces funguje? Přiblížíme vám podmínky, které musíte splnit, na koho se obrátit, jak dlouho celý proces trvá a co obnáší příprava na adopci. Které důležité skutečnosti byste měli vědět jako budoucí rodiče?

Nelegální cesty a jejich právní důsledky

Zákon přímou adopci nezakazuje. Je ale třeba dávat pozor na praktiky, které hraničí s obchodováním s dětmi. Za hranou může být například i relativně časté „hledání adoptivních rodičů“ prostřednictvím inzerátů na internetu (zejména je-li spojeno s otevřenou nabídkou finanční odměny). Takové jednání může být za určitých okolností posuzováno jako trestný čin Svěření dítěte do moci jiného, za který hrozí až deset let odnětí svobody, eventuálně jako Obchodování s lidmi, které je trestáno až osmnácti lety odnětí svobody.

Jedním z častých nelegálních postupů je obcházení zákona prostřednictvím falešného uznání otcovství. Tento způsob někdy volí ženy, které neplánovaně otěhotněly a nechtějí si dítě ponechat, nebo ženy ze sociálně slabých poměrů, které hledají řešení své situace.

V takovém případě se budoucí adoptivní otec a biologická matka dohodnou, že úředně určí právě adoptivního otce jako otce dítěte. Tím získá tento muž k dítěti právní vztah. Pravost otcovství se v takové situaci obvykle nekontroluje. Následně může biologická matka spolu s falešným „otcem“ dát souhlas k adopci dítěte “otcovou” partnerkou (výměnou za finanční odměnu). Tento podvod je těžké prokázat, což z něj činí častý způsob nelegálního osvojení.

Podstatným rizikem nelegálních praktik je právní nejistota pro osvojitele i dítě. Pokud by bylo zjištěno porušení zákona, adopce může být soudem zrušena. Také biologická matka si může pod tlakem emocí svůj souhlas časem rozmyslet a otcovství zpětně popřít, což celou situaci zásadně zkomplikuje. Vždy zde také existují postihy ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Náhradní mateřství

S oslovováním konkrétních osob a vyhledáváním rodičů souvisí i náhradní mateřství. Narozdíl od mnoha zahraničních států (typicky USA) není v česku tento institut právně detailně upraven. Opět není ale ani zakázán a víceméně se aktéři a aktérky pohybují v šedé zóně zákona.

Oficiální výběr náhradní matky z databáze není v České republice možný, a zájemci tak často hledají náhradní matky prostřednictvím inzerátů. Zákon povoluje hradit náhradní matce pouze výdaje přímo spojené s těhotenstvím, jako jsou strava, lékařská vyšetření, cestovní náklady, oblečení nebo případně ubytování. V praxi však náhradní matky často požadují a přijímají finanční odměnu za donošení dítěte neoficiálně, což je zároveň nelegální.

Absence možnosti oficiálně právně upravit náhradní mateřství činí mnoho aspektů této situace otázkou důvěry mezi zúčastněnými stranami. I kdyby biologická matka a budoucí rodiče uzavřeli písemnou dohodu, nárok na převzetí dítěte by nebyl právně vymahatelný. Podle zákona je matkou vždy žena, která dítě porodí, a nic ji nemůže donutit, aby dítě skutečně předala.

Tato situace může být obzvláště komplikovaná v případech, kdy náhradní matka odnosí dítě vzniklé ze spojení genetického materiálu obou budoucích rodičů. Přestože by sama neměla k dítěti žádnou genetickou vazbu, zůstává jeho zákonnou matkou, což může vést k právním i osobním konfliktům.

Po porodu a předání dítěte páru musí žena, která byla dárkyní vajíčka podat žádost o osvojení, byť jí pojí s dítětem genetická vazba. Podle zákona je totiž matkou dítěte vždy žena, která ho porodila. Proces osvojení může trvat několik měsíců, přičemž je zpravidla jednodušší, pokud je v rodném listě dítěte uveden alespoň jeden z osvojitelů, což bývá nejčastěji otec.

Z právního hlediska se osvojení řídí ustanoveními občanského zákoníku. Celý proces má pevně stanovené postupy. Dítě musí být v péči osvojitele na jeho náklady po dostatečně dlouhou dobu, aby se vytvořilo silné citové pouto. Tato péče trvá minimálně šest měsíců, po jejichž uplynutí může soud rozhodnout o zápisu osvojitelky do rodného listu.

Shrnutí

Přímá adopce je v České republice právně poměrně náročný a citlivý proces. Přestože umožňuje rychlejší přechod dítěte do stabilní rodiny, vyžaduje pečlivé dodržování zákonných pravidel, která chrání všechny zúčastněné, zejména dítě. Klíčem k úspěšné přímé adopci je spolupráce s OSPOD a odborníky, kteří pomohou zajistit, že vše proběhne v souladu s právními normami a nejlepšími zájmy dítěte. Zároveň je důležité se vyvarovat nelegálních praktik, které nejenže ohrožují adopční proces, ale také mohou přinést vážné právní následky.