Trestní příkaz v roce 2026: Kdy jej můžete dostat a jak podat odpor

Rychlé shrnutí

• Trestní příkaz vydává samosoudce bez hlavního líčení, typicky u méně závažných přečinů.
• Soud jej může vydat jen tehdy, pokud je skutkový stav spolehlivě prokázán.
• Proti trestnímu příkazu se nepodává odvolání, ale odpor.
• Lhůta pro podání odporu je 8 dnů od doručení.
• Pokud odpor podáte včas, trestní příkaz se ruší a soud nařídí hlavní líčení.

Potřebujete podat odpor proti trestnímu příkazu nebo posoudit, zda se vám vyplatí? Pomůžeme vám rychle vyhodnotit rizika, připravit podání a nastavit obhajobu pro další řízení.

Co je to trestní příkaz a podmínky

Trestní příkaz je typem rozhodnutí, který vydává samosoudce. Jedná se o zkrácené písemné řízení bez nutnosti hlavního líčení, a tedy i bez dokazování a součinnosti stran. Jeho účelem je rychle a efektivně vyřešit případy, které nejsou příliš složité a závažné. K tomu, aby k trestnímu příkazu mohlo dojít je však třeba splnit několik podmínek.

Trestní příkaz – podmínky

Podmínky pro vydání trestního příkazu upravuje trestní řád. Trestní příkaz může samosoudce vydat pouze v řízení o přečinu, a to bez projednání věci v hlavním líčení. Dále musí být splněny tyto dvě podmínky:

I. Skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy

To znamená, že všechny skutečnosti a detaily ohledně trestného činu, jsou jasně a přesvědčivě doloženy důkazy, které byly shromážděny. Jinými slovy, je naprosto jasné, že došlo k danému trestnému činu, protože pro to existují dostatečné a přesvědčivé důkazy.

II. Bude uložen jeden z následujících trestů:

• nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců,
• trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu,
• domácí vězení do jednoho roku,
• trest obecně prospěšných prací,
• zákaz činnosti do pěti let,
• zákaz držení a chovu zvířat do pěti let,
• zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,
• zákaz přijímání dotací a subvencí do pěti let,
• peněžitý trest,
• propadnutí věci,
• vyhoštění do pěti let,
• zákaz pobytu do pěti let,
• zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let.

Trest obecně prospěšných prací a domácího vězení může být uložen trestním příkazem jen tehdy, pokud si soud předem vyžádá zprávu od probačního úředníka. Tato zpráva musí obsahovat informace o tom, zda je možné tento trest vykonat a jaký je názor obviněného na tento druh trestu (u trestu obecně prospěšných prací musí obsahovat ještě informaci o zdravotního způsobilosti obviněného). Soud pak při rozhodování o uložení tohoto trestu přihlíží k informacím uvedeným v této zprávě.

Dále také platí, že pokud soud udělí peněžitý trest trestním příkazem, součet peněžitého trestu a jakéhokoliv jiného uloženého trestu, včetně vězení nebo náhradního vězení za domácí vězení, nesmí přesáhnout jeden rok.

Trestním příkazem lze také:

• Upustit od potrestání: Jedná se o situaci, kdy soud rozhodne, že neuloží obviněnému trest, přestože byl uznán vinným ze spáchání trestného činu. Používá se jen výjimečně např. v situaci, kdy obviněný spáchal pouze přečin a jeho snaha o nápravu i minulý život nasvědčují tomu, že samotné projednání před soudem bude dostatečným trestem. Soud se k tomuto kroku může uchýlit také v případě, že se jedná o obviněného, který svou spoluprací pomohl bojovat s organizovaným zločinem.
• Podmíněně upustit od potrestání s dohledem: Jedná se o podobný institut jako výše, ale v tomto případě je obviněnému na určitou dobu (maximálně jeden rok) stanoven probační dohled. Můžou mu být také stanoveny různé podmínky (např. zákaz styku s určitými osobami, omluva poškozenému apod.).
• Upustit od uložení souhrnného trestu: Soud může upustit od uložení souhrnného trestu, pokud vzhledem k okolnostem případu a k osobě pachatele má za to, že trest uložený dřívějším rozsudkem dostatečně naplní účel trestu.

Trestní příkaz naopak nelze vydat:

• V řízení proti osobě s omezenou svéprávností, nebo
• jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření.

Jak vypadá trestní příkaz

Trestní příkaz se doručí obviněnému a státnímu zástupci. Obviněný ho dostane do vlastních rukou. Pokud má obviněný obhájce, dostane trestní příkaz také on. Poškozený, který v trestním řízení požádal o náhradu škody, bolestné nebo vrácení neprávem získaného majetku, dostane trestní příkaz také. To platí i tehdy, pokud byl uložen majetkový trest a poškozený není stát a je znám. Ve chvíli doručení obviněnému pak nabývá na účinnosti. Pojďme se podívat, co přesně v něm naleznete:

• Označení soudu, který trestní příkaz vydal.
• Den a místo vydání trestního příkazu.
• Označení obviněného: Jméno, příjmení, datum a místo narození, zaměstnání, bydliště a případně i další údaje sloužící k identifikaci.
• Výrok o vině a uloženém trestu: Tento výrok obsahuje přesný popis skutku, za který je obviněný uznán vinným, včetně právní kvalifikace tohoto skutku podle trestního zákoníku – musí jasně definovat trestný čin, místo a čas spáchání, zda se jedná o zločin nebo přečin a další skutečnosti, tedy důvody pro rozhodnutí soudu uvedené ve výroku. Výrok o trestu pak musí specifikovat konkrétní trest, který je obviněnému uložen, včetně jeho druhu, výše nebo délky.
• Výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení (získané např. krádeží), jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení řádně uplatněn.
• Poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.
• Poučení poškozeného o možnosti žádat o uspokojení nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, je-li trestním příkazem ukládána majetková trestní sankce.

Jak se bránit trestnímu příkazu: podejte odpor

Trestní příkaz nabývá účinnosti (právní moci), pokud proti němu nebyl podán odpor ve stanovené lhůtě. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do 8 dnů od jeho doručení. Pokud se trestní příkaz doručuje obviněnému i jeho obhájci, běží lhůta od pozdějšího doručení. Odpor může podat obviněný, osoby oprávněné podat odvolání v jeho prospěch a státní zástupce.

Odpor je třeba podat u soudu, který vydal trestní příkaz. Stačí jen stručné a jasné písemné vyjádření, které nemusí obsahovat podrobné odůvodnění – bohatě postačí prohlášení, že obviněný nesouhlasí s trestním příkazem. Zde je vzor, jak by takový odpor mohl vypadat, pokud jej posíláte elektronicky:

Předmět: Odpor proti trestnímu příkazu

Dobrý den,

Já, [vaše jméno a příjmení], narozený/narozená [datum narození], trvale bytem [adresa], tímto podávám odpor proti trestnímu příkazu vydanému dne [datum vydání trestního příkazu] Okresním soudem v [město], sp. zn. [spisová značka trestního příkazu].

S pozdravem,

[podpis]
[vaše jméno]

Pokud obviněný nebo státní zástupce nepodá odpor, trestní příkaz nabývá právní moci a stává se účinným. To znamená, že rozhodnutí je definitivní a trest je vykonatelný. Pokud je podán odpor, trestní příkaz se automaticky zrušuje a soud nařídí hlavní líčení, kde bude případ projednán znovu.

Přestože, že je podat odpor jednoduché, v dalším trestním řízení se vám už vyplatí zastoupení advokátem. Advokát vám totiž dokáže pomoci se správnou argumentací, stejně jako se získáním důkazů.

Příklad z naší advokátní praxe

Pan Richter se na nás obrátil ve chvíli, kdy mu byl doručen trestní příkaz. Soud mu uložil peněžitý trest a zákaz řízení. Klient měl ale za to, že soud vycházel hlavně z policejního záznamu a dostatečně nezohlednil kamerový záznam ani výpověď svědka, který popisoval situaci jinak.

Nejprve jsme zkontrolovali datum doručení, aby nepropadla osmidenní lhůta pro odpor. Následně jsme připravili stručný odpor a současně začali pracovat na obhajobě pro hlavní líčení. Vyžádali jsme si relevantní podklady, upozornili na rozpory v dosavadním dokazování a navrhli doplnění důkazů.

Výsledkem bylo, že se případ po podání odporu neřešil jen formálně podle původního trestního příkazu. Soud se musel znovu zabývat skutkovým stavem a uložený trest byl po projednání věci výrazně mírnější. V podobných případech se v praxi často ukazuje, že nejdůležitější není jen odpor podat, ale připravit se na to, co bude následovat.

Shrnutí

Trestní příkaz je rychlé rozhodnutí soudu, které může být vydáno bez hlavního líčení. Používá se u méně závažných trestních věcí, pokud má soud za to, že skutkový stav je spolehlivě prokázán. Pro obviněného to ale neznamená, že se musí s rozhodnutím smířit.

Základní obranou proti trestnímu příkazu je odpor. Ten se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a lhůta činí 8 dnů od doručení. Odpor nemusí být podrobně odůvodněný, ale musí být podán včas. Jakmile je odpor podán řádně a včas, trestní příkaz se ruší a soud nařídí hlavní líčení.

Před podáním odporu je vhodné zvážit nejen samotný nesouhlas s trestem, ale i další průběh řízení. Po zrušení trestního příkazu se totiž věc znovu projednává a soud může hodnotit důkazy, výpovědi i právní kvalifikaci skutku. Správná příprava obhajoby proto často rozhoduje o tom, zda se podaří dosáhnout mírnějšího výsledku, změny právní kvalifikace nebo úplně jiného závěru soudu.