Jedna věta ve smlouvě, jedno rychlé „to je jen formalita“ a problém je na světě. Vzdání se práva na náhradu škody totiž často znamená, že se dobrovolně vzdáváte peněz, na které byste jinak měli plné právo. Kdy je takové ujednání platné, kdy už ne a proč je vzdání se práva na náhradu škody na pozemku častým zdrojem nepříjemných sporů?
Představte si, že vám někdo řekne: „Když se stane nějaký problém, nebudete po nás nic chtít.“ A vy s tím souhlasíte – písemně a podpisem. Přesně to je vzdání se práva na náhradu škody. Jde o právní jednání, kterým se poškozený dobrovolně zavazuje, že nebude po druhé straně požadovat náhradu škody, která mu vznikne.
Taková ujednání se běžně objevují ve smlouvách o dílo, nájemních smlouvách, dohodách mezi sousedy, ale i při různých stavebních zásazích. Často mají uklidnit situaci a zjednodušit spolupráci. Jenže právě tahle „zjednodušení“ se někdy velmi prodraží.
Občanský zákoník sice obecně umožňuje, aby se člověk svých majetkových práv vzdal, ale rozhodně to neznamená, že každé vzdání se práva na náhradu škody automaticky obstojí. Záleží na tom, jak je napsané, kdy vzniklo a jakou škodu má krýt. Rozdíl je totiž mezi drobným poškozením plotu a situací, kdy vám někdo znehodnotí celý pozemek.
Pozor: i když ve smlouvě stojí, že něco děláte na vlastní nebezpečí nebo že přebíráte riziko, ještě to automaticky neznamená, že jste se vzdali práva chtít náhradu škody po tom, kdo ji způsobil.
Na první pohled to může znít stejně, ale z právního hlediska je obrovský rozdíl mezi tím, kdy se práva na náhradu škody vzdáváte. Jiná situace nastává, pokud se práva vzdáváte ještě předem, tedy v době, kdy žádná škoda neexistuje, a jiná, pokud k tomu dochází až poté, co škoda skutečně vznikla.
V praxi se velmi často setkáváme s tím, že lidé podepisují vzdání se práva na náhradu škody předem – typicky přímo ve smlouvě. V tu chvíli ještě nikdo netuší, zda ke škodě vůbec dojde, jak bude velká nebo jaké bude mít následky. Právě proto je tento typ vzdání se práva považován za výrazně rizikovější. Člověk se totiž vzdává něčeho, co ještě ani nezná.
Předem lze v majetkových věcech odpovědnost omezovat jen v mezích zákona a ujednání musí být jasné, co pokrývá. Zákon zároveň výslovně stanoví případy, kdy se k takovému ujednání nepřihlíží (zejména u škody na přirozených právech, úmyslu/hrubé nedbalosti a u slabší strany). Pokud by vám někdo způsobil škodu, kterou jste v době podpisu smlouvy nemohli očekávat, není vůbec jisté, že se na ni vzdání se práva bude vztahovat.
Oproti tomu vzdání se práva po vzniku škody, například v rámci dohody o narovnání, bývá z právního hlediska mnohem pevnější. V takovém případě už totiž obě strany vědí, co se stalo, jaký je rozsah škody a jakou hodnotu má nárok, kterého se poškozený vzdává. Právě proto soudy takové dohody zpravidla respektují. Dohoda o narovnání má ovšem urovnat jen to, o čem strany věděly a co chtěly vyřešit. Nevztahuje se na nároky, které byly výslovně vyloučené, ani na takové, se kterými při podpisu očividně nikdo nepočítal.
Jednoduše řečeno: vzdát se práva „naslepo“ je vždy nebezpečnější než vzdát se ho ve chvíli, kdy máte jasno. A právě tady dává smysl konzultace s advokátem – ještě dřív, než podepíšete něco, co může mít dlouhodobé následky.
Ozvěte se Dostupnému advokátovi. Jedna srozumitelná rada dnes vám může ušetřit velké starosti zítra.
Zvláštní kapitolou je vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Právě tady se totiž chyby dělají nejčastěji. Typický scénář? Na vašem pozemku má vést kabel, potrubí nebo se na sousedním pozemku chystá stavba. Investor vás ujistí, že se nemusíte ničeho bát, a předloží vám smlouvu, kde stojí, že se vzdáváte práva na náhradu škody.
Na první pohled to může působit rozumně, vždyť přece nechcete komplikovat život sobě ani ostatním. Jenže pozemek není kancelářská židle. A škoda na něm se může projevit až po čase: sesuv půdy, narušená drenáž, zhoršený přístup nebo trvalé snížení hodnoty nemovitosti.
Právě proto soudy velmi pečlivě zkoumají, co přesně mělo vzdání se práva na náhradu škody na pozemku pokrývat. Pokud byla škoda nepředvídatelná, neúměrně rozsáhlá nebo způsobená hrubým pochybením, nemusí se na ni vzdání práva vůbec vztahovat.
Důležité je také zmínít, že vzdá-li se někdo práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku a je-li vzdání zapsáno do veřejného seznamu, působí to i proti pozdějším vlastníkům.
Možná vás to překvapí, že existují i takové situace, kdy zákon chrání poškozeného i proti jeho vlastnímu podpisu. Jinými slovy – i když jste vzdání se práva na náhradu škody podepsali, nemusí to znamenat konec vašich nároků.
Typickým příkladem je škoda způsobená úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Pokud někdo jedná bezohledně, hazarduje s majetkem druhých nebo vědomě porušuje své povinnosti, žádná smluvní věta ho automaticky nezachrání.
Stejně tak neobstojí ujednání, která jsou napsaná neurčitě nebo extrémně jednostranně. Formulace typu „vzdávám se veškerých nároků jakéhokoli druhu“ sice zní důrazně, ale právně bývá spíš slabá. Právo totiž nemá rádo vágnost a už vůbec ne tehdy, když má jít k tíži jedné strany. Proto pokud potřebujete vzdání se práva na náhradu škody sepsat, neváhejte využít naši pomoc.
Tip: Stali jste se obětí trestného činu a byla vám způsobena škoda? Jaké jsou možnosti obrany v rámci českého práva a kdy lze uplatnit náhradu škody v rámci trestního řízení? Na to vám odpoví náš článek.
Při čtení smluv má většina lidí tendenci přeskočit právní pojmy se slovy, že to znamená totéž. Jenže v právu to tak nefunguje. Typickým příkladem je rozdíl mezi pojmy škoda a újma, který hraje klíčovou roli právě u vzdání se práva na náhradu.
Škoda se zpravidla chápe jako majetková ztráta – tedy situace, kdy vám něco ubylo, něco bylo zničeno nebo jste museli vynaložit peníze navíc. Naproti tomu újma je pojem širší. Může zahrnovat nejen škodu majetkovou, ale i jiné negativní zásahy, například omezení užívání věci nebo snížení její hodnoty do budoucna.
A tady vzniká problém. Mnohá smluvní ujednání mluví výslovně jen o tom, že se jedna strana vzdává práva na náhradu škody. Laik si logicky řekne, že se tím vzdává všeho. Jenže právně to tak být nemusí. Pokud smlouva pracuje pouze s pojmem „škoda“, může se stát, že jiné formy újmy do vzdání se práva vůbec nespadají.
U pozemků je tento rozdíl obzvlášť důležitý. Poškození drenáže, zhoršení přístupu, dlouhodobé podmáčení nebo snížení tržní hodnoty pozemku nemusí být vždy vnímány jako klasická škoda v úzkém smyslu. Přesto mají pro vlastníka velmi reálné a často dlouhodobé následky.
Soudy proto při sporech pečlivě zkoumají, jaké pojmy smlouva používá a co jimi strany skutečně myslely. Právě proto platí, že jedno jediné slovo ve smlouvě může rozhodnout o tom, zda máte na náhradu nárok, nebo ne. A i proto se vyplatí nenechat právní terminologii náhodě.
V praxi se setkáváme s tím, že lidé vzdání se práva na náhradu škody podceňují. Často proto, že ke škodě ještě nedošlo a všechno probíhá hladce. Jenže právo řeší právě ty chvíle, kdy to hladké přestane být.
Jakmile ke škodě dojde, druhá strana obvykle vytáhne podepsaný dokument a řekne, že jste se práva vzdali. A právě tehdy se láme chleba. Začne se řešit, co jste vlastně podepsali, zda jste tomu rozuměli a zda je ujednání vůbec platné.
Bez právní pomoci se v takové situaci velmi snadno dostanete do defenzivy, i když právo může stát na vaší straně.
Tip: Při silné bouřce se zlomí strom z vedlejšího pozemku a dopadne na váš plot nebo auto. Nebo se vrátíte domů a zjistíte, že vám soused shora vytopil byt. Jak je to v takových případech s náhradou škody?
Pokud se vzdání se práva na náhradu škody týká pozemku, stavby nebo vyšších částek, je obezřetnost na místě. Stejně tak v situaci, kdy máte podepsat smlouvu, které úplně nerozumíte, nebo když už ke škodě došlo a druhá strana odmítá platit právě s odkazem na vzdání se práva.
V těchto případech může krátká konzultace rozhodnout o tom, zda přijdete o desítky či stovky tisíc korun, nebo je naopak získáte zpět.
U Dostupného advokáta se na podobné situace díváme prakticky. Nepřednášíme paragrafy, ale vysvětlíme vám, co vaše smlouva skutečně znamená a jaká máte reálná práva. Posoudíme platnost vzdání se práva na náhradu škody, navrhneme bezpečnější řešení nebo vám pomůžeme domoci se náhrady, pokud už ke škodě došlo.
A hlavně – dopředu víte, kolik vás právní pomoc bude stát.
Vzdání se práva na náhradu škody je zdánlivě nenápadné smluvní ujednání, které ale může mít zásadní finanční dopady, protože se jím dobrovolně vzdáváte nároku na peníze, na které byste jinak měli právo. Občanský zákoník sice umožňuje, aby se člověk svých majetkových práv vzdal, neznamená to však, že každé vzdání se práva na náhradu škody je automaticky platné – vždy záleží na tom, jak je formulované, kdy k němu došlo a jakou škodu má krýt. Zvlášť rizikové je vzdání se práva předem, tedy ještě před vznikem škody, protože se tím vzdáváte něčeho, jehož rozsah a následky neznáte, zatímco vzdání se práva po vzniku škody bývá právně pevnější. Velmi časté a problematické je také vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, kde se škoda může projevit až s odstupem času a mít dlouhodobé následky, například snížení hodnoty nemovitosti. Důležité je rovněž rozlišovat mezi pojmy škoda a újma, protože smlouvy často pracují jen s užším pojmem škody, a jiné negativní dopady tak nemusí být vzdáním se práva vůbec pokryty. Zákon navíc chrání poškozeného v případech, kdy je škoda způsobena úmyslně, z hrubé nedbalosti nebo je ujednání neurčité či extrémně jednostranné. Právě proto se „nevinná“ věta ve smlouvě často mění v problém až ve chvíli, kdy ke škodě skutečně dojde, a bez odborné pomoci se člověk snadno dostane do nevýhodné pozice.
Ne. Pokud odporuje zákonu nebo dobrým mravům, může být neplatné.
Ne vždy. U závažných a nepředvídatelných škod se často neuplatní.
Stále existují možnosti obrany. Platnost ujednání lze právně posoudit.
Ano. Čím dříve situaci řešíte, tím větší máte šanci na úspěch.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
