Představte si situaci: rozbité služební auto, zničené zboží ve skladu, poškozený stroj dodavatelem. Všem je jasné, že jde o náhradu škody – ale co na to DPH, jak vypadá účtování náhrady škody, co s ní udělá daň z příjmů a jak na to reaguje účetnictví?
Článek vysvětluje, co je náhrada škody z právního pohledu, jaké podmínky musí být splněny, aby vznikl vymahatelný nárok, a jak se škoda a náhrada škody promítají do účetnictví jako náklad a výnos. Ukazuje rozdíl mezi situací, kdy náhradu platí škůdce, a kdy ji naopak přijímá poškozený, a jak z toho plyne daňová uznatelnost nákladů i zdanění výnosů v různých zdaňovacích obdobích. Nakonec se podíváme také na náhradu škody v souvislosti s DPH.
Základ je vždy stejný: škoda je majetková újma – zmenšení majetku poškozeného, které by nebýt škodné události nenastalo. Upravuje ji občanský zákoník (typicky škoda na věci, ušlý zisk, škoda způsobená provozem, zaměstnancem atd.).
Aby vám vůbec vznikl právně vymahatelný nárok na náhradu škody, musí být splněno několik podmínek:
Splnění těchto podmínek je klíčové k tomu, aby bylo možné škodu účinně vymáhat, například po dodavateli nebo po zaměstnanci.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Účetní předpisy rozlišují:
Náhrada manka nebo škody je vždy zdanitelným výnosem a manko nebo škoda jsou daňovým nákladem jen do výše náhrady, pokud nejde o speciální výjimky (např. škoda živelní, škoda způsobená neznámým pachatelem doložená policií).
Základní logika tedy je: nejdřív zaúčtujeme škodu do nákladů, potom náhradu škody do výnosů – a teprve kombinace obou určí, jaký dopad má celá událost na základ daně.
V praxi nestačí jen vědět, kdo komu a kolik má za škodu zaplatit. Stejně důležité je, jak se náhrada škody projeví v dani z příjmů – tedy jestli se pro vás jedná o daňově uznatelný náklad, nebo naopak o zdanitelný výnos.
Z pohledu účetnictví a daní přitom hraje zásadní roli, zda jste v pozici škůdce, který náhradu škody platí, nebo poškozeného, který ji přijímá, a také v jakém období se škoda a náhrada projeví. Na následujících příkladech si ukážeme, jak vypadá účtování náhrady škody v obou situacích a jak se promítne do základu daně.
Pokud náhradu škody platíte vy jako škůdce, zákon o daních z příjmů stanoví, že náhrada škody, kterou jste povinni uhradit podle zákona nebo na základě smlouvy, je daňově účinným nákladem. Jde tedy o náklad, k jehož vynaložení jste povinni podle právních předpisů, a tím splňuje podmínky pro daňovou uznatelnost.
Příklad: Rozbijete cizí stroj, který máte v nájmu, a pronajímatel po vás požaduje náhradu škody. Zaplatíte-li smluvně nebo na základě zákona, účtujete náhradu škody jako náklad a budete ji považovat za daňově účinnou.
Přečtěte si, jakou odpovědnost za škodu nese váš zaměstnanec.
Naopak v okamžiku, kdy náhradu škody přijímáte jako poškozený, jde z hlediska daně z příjmů o zdanitelný výnos. Náhrada škody, kterou vám zaplatí pojišťovna, dodavatel, zaměstnanec nebo jiná osoba, vstupuje do základu daně jako výnos.
Z pohledu daně z příjmů je klíčové, jak se vzájemně „potkávají“ škoda (nebo manko) v nákladech a náhrada škody ve výnosech. Zjednodušeně platí, že manko nebo škoda do výše přijaté náhrady jsou daňovým nákladem, zatímco část škody přesahující přijatou náhradu bývá zpravidla nedaňovým nákladem, pokud nejde o zvláštní případy, jako je například živelní pohroma nebo škoda způsobená neznámým pachatelem doložená policejním protokolem. Ideální situace nastává, pokud se škoda i náhrada škody objeví v jednom zdaňovacím období – tehdy se jejich dopad do základu daně zpravidla automaticky vyrovná v rámci téhož roku.
Složitější je situace, kdy škodu zaúčtujete v jednom roce a náhrada škody dorazí až v roce následujícím. V takovém případě už nestačí ponechat vše na účetnictví, ale je nutné v daňovém přiznání pracovat s položkami zvyšujícími a snižujícími základ daně. Ta část náhrady, která kryje škodu, jež byla v minulém roce daňově neuznatelným nákladem, se v dalším roce uvádí jako položka snižující základ daně, a pouze přebytek náhrady nad rámec takto kryté škody se skutečně zdaňuje.
Zákon o DPH samotné slovo „škoda“ vůbec nezná – a to není náhoda. Vyúčtování škody totiž není předmětem DPH, protože nepředstavuje dodání zboží ani poskytnutí služby. V přiznání k DPH se tedy náhrada škody vůbec neuvádí.
V praxi to pro vás znamená, že fakturu za náhradu škody vystavíte bez DPH. Na dokladu můžete výslovně uvést poznámku „Náhrada škody – není předmětem DPH“, aby bylo zřejmé, proč daň neúčtujete.
Pozor, ne každé plnění, které si strany nazvou „náhrada škody“, je z pohledu DPH skutečnou náhradou škody. Rozhodující je hospodářská podstata – jestli platba ve skutečnosti není úplatou za dodání zboží nebo služby.
Existuje speciální situace, kdy se náhrada škody stává předmětem DPH. Musí ale dojít ke splnění dvou podmínek:
Typicky platí, že samotná krádež zboží není dodáním zboží za úplatu a sama o sobě DPH nepodléhá, pokud škoda není nijak kompenzována. Pokud se však s pachatelem (nebo jinou osobou) dohodnete, že zaplatí náhradu a současně získá právo se zbožím nakládat jako vlastník, může taková situace fakticky představovat dodání zboží za úplatu – a v takovém případě už se DPH řeší.
Stejně tak, pokud „náhrada škody“ ve skutečnosti kryje poskytnutou službu (například poplatek za předčasné ukončení smlouvy, který je vázaný na umožnění nějakého plnění), jde o úplatné poskytnutí služby a tedy zdanitelné plnění.
Pro většinu běžných škod (rozbité zboží, poškozený majetek, náhrada od zaměstnance, náhrada škody účtovaná přepravní firmě) ale platí jednoduché pravidlo: náhrada škody není předmětem DPH a fakturuje se bez daně.
Náhrada škody v účetnictví a daních stojí vždy na dvou pilířích: samotné škodě (manku) a náhradě škody. Škoda představuje majetkovou újmu a v účetnictví se obvykle účtuje do nákladů (skupina 54), zatímco náhrada škody je výnosem (skupina 64) a vždy vstupuje do základu daně. Když náhradu škody platíte vy jako škůdce, jedná se zpravidla o daňově uznatelný náklad, pokud vyplývá ze zákona či smlouvy. Když náhradu škody přijímáte, jde naopak o zdanitelný výnos. Z hlediska daně z příjmů je klíčové, zda se škoda a náhrada objeví ve stejném zdaňovacím období – pokud ne, je nutné pracovat v daňovém přiznání s položkami zvyšujícími a snižujícími základ daně, aby byla logika „škoda krytá náhradou je daňová, přebytek je nedaňový“ správně promítnuta.
U DPH platí, že typická náhrada škody není předmětem DPH, protože nejde o dodání zboží ani poskytnutí služby. Faktura za náhradu škody se proto vystavuje bez DPH. Pozor je ale třeba dávat na situace, kdy se pod označením „náhrada škody“ ve skutečnosti skrývá úplata za dodání zboží nebo služby – například když se pachatel za platbu stane vlastníkem odcizeného zboží nebo když jde fakticky o smluvní poplatek za službu. V těchto výjimečných případech už plnění DPH podléhat může.
Z účetního pohledu jde vždy o tu stejnou náhradu škody. Rozdíl je hlavně v dokumentaci a v limitech, které mají zaměstnanci podle zákoníku práce. Z pohledu daně z příjmů jde ve všech těchto případech typicky o zdanitelný příjem, pokud se škoda týká obchodního majetku.
U daňové evidence (příjmy a výdaje) je princip stejný jako v účetnictví: přijatá náhrada škody, která se týká obchodního majetku, je zdanitelným příjmem; škoda (manko) je do výše přijatých náhrad daňově uznatelným výdajem a přesah škody nad náhrady je zpravidla nedaňový výdaj.
Přijaté pojistné plnění od pojišťovny není protihodnotou za vaše zdanitelné plnění, ale realizací pojistné smlouvy. Z hlediska DPH tak nejde o zdanitelné plnění, u něhož byste měli přiznávat DPH na výstupu.
Ekonomicky jde v obou případech o kompenzaci škody, ale právně je náhrada škody nárok vůči škůdci (dodavatel, zaměstnanec, třetí osoba) a pojistné plnění je plnění z pojistné smlouvy, které dostáváte od pojišťovny. V účetnictví se obojí typicky objeví jako výnos, ale v daňových předpisech mívají pojistná plnění zvláštní pravidla – například u fyzických osob mohou být některá plnění osvobozena od daně, jiná zdaněna.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
