Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Rychlý přehled

• Mezi OZP patří osoby invalidní ve III. stupni, osoby invalidní v I. nebo II. stupni a osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ).
• Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru musí plnit povinný podíl OZP ve výši 4 %.
• Povinnost lze splnit přímým zaměstnáváním OZP, náhradním plněním, odvodem do státního rozpočtu nebo kombinací těchto možností.
• Starší označení chráněné pracovní místo současný zákon nahrazuje pojmem pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením.
• Na chráněném trhu práce může příspěvek na mzdu v roce 2026 činit až 18 600 Kč měsíčně, u OZZ maximálně 5 000 Kč; k příspěvku náleží ještě paušální částka 1 000 Kč měsíčně na OZP.

Zaměstnáváte OZP nebo se na vás vztahuje povinný podíl a nejste si jistí, zda ho plníte správně? Obraťte se na právníky Dostupného advokáta. Pomůžeme vám posoudit náhradní plnění, odvody i podmínky pro získání příspěvku a nastavit vše v souladu se zákonem.

Kdo je osoba se zdravotním postižením?

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je významným tématem nejen z pohledu pracovního práva, ale i z hlediska společenské odpovědnosti firem. V České republice je podpora pracovního uplatnění zdravotně znevýhodněných osob upravena v několika právních předpisech, zejména v zákoníku práce a zákoně o zaměstnanosti.

Podle zákona o zaměstnanosti patří mezi osoby se zdravotním postižením (OZP) tři skupiny lidí:

1. osoby invalidní ve III. stupni, které zákon označuje jako osoby s těžším zdravotním postižením,
2. osoby invalidní v I. nebo II. stupni,
3. osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ).

Pozor: OZZ nejsou samostatnou kategorií vedle OZP, ale pro účely zákona o zaměstnanosti mezi OZP patří. Jde o lidi, kteří mohou soustavně pracovat, jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav však podstatně omezuje jejich možnost pracovního uplatnění, výkon dosavadního povolání nebo získání či využití kvalifikace.

Postavení OZP se dokládá příslušným posudkem, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Samotný průkaz ZTP nebo ZTP/P proto není totéž jako status OZP podle zákona o zaměstnanosti.

Kde mohou osoby OZP a OZZ hledat práci?

Práce pro osoby zdravotně znevýhodněné a osoby se zdravotním postižením existuje, jen ji někdy nenajdete v klasických inzerátech. Prvním a nejlogičtějším krokem je kontaktovat úřad práce. Ten má v každém okrese specializované pracovníky, kteří mají přehled o volných pozicích vhodných pro OZP a zároveň dokážou uchazeči poradit s rekvalifikací, poskytnutím podpory i případným zřízením chráněného pracovního místa.

Vedle úřadů práce působí v Česku také tzv. zaměstnavatelé na chráněném trhu práce. Jde o zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců a s nimiž Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tyto podniky, často v oblasti lehké výroby, kompletace, úklidu nebo služeb, jsou skvělou volbou pro ty, kdo hledají pracovní prostředí s přizpůsobeným režimem a podporou.

Čím dál častěji se navíc otevírá cesta k práci z domova. Osoby s pohybovým omezením, chronickým onemocněním nebo duševními potížemi tak mohou pracovat na částečný úvazek jako administrativní pracovníci, operátoři zákaznické linky, překladatelé, správci e-shopu nebo redaktoři. Práce z domova může být pro OZP výbornou příležitostí, jak skloubit pracovní život se specifiky zdravotního stavu.

Co říká o zaměstnávání osob se zdravotním postižením zákon?

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru musí plnit povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením ve výši 4 %. Pro výpočet je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Povinnost lze splnit:

• přímým zaměstnáváním OZP,
• náhradním plněním,
• odvodem do státního rozpočtu,
• vzájemnou kombinací těchto způsobů.

Jak funguje náhradní plnění při zaměstnávání OZP?

Náhradní plnění umožňuje zaměstnavateli započítat do povinného podílu například odběr výrobků nebo služeb či zadání zakázky oprávněnému dodavateli. Může jít zejména o zaměstnavatele uznaného Úřadem práce za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, za stanovených podmínek také o OSVČ, která je sama OZP a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo o integrační sociální podnik.

Ani náhradní plnění ale není neomezené. Dodavatel může pro tyto účely poskytnout plnění maximálně do zákonem stanoveného limitu, který odpovídá 14násobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím roce. Údaje o plnění musí dodavatel vložit do příslušné evidence nejpozději do 30 dnů od jeho zaplacení.

Pozor: Pokud povinný podíl doplňujete odvodem do státního rozpočtu, jeho výše už není pro všechny zaměstnavatele stejná. Za každou chybějící OZP se odvod násobí koeficientem 1, 2 nebo 3,5 podle toho, jaký podíl OZP firma zaměstnává přímo. Čím menší je podíl přímo zaměstnaných OZP, tím vyšší koeficient se použije.

Zákon počítá i s tím, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením může vyžadovat individuální přizpůsobení pracovního místa nebo pracovních podmínek. Proto umožňuje vytvoření tzv. chráněného pracovního místa.

Z praxe: náhradní plnění nestačí jen objednat. Častou chybou zaměstnavatelů je představa, že do povinného podílu lze započítat jakýkoliv nákup od firmy, která zaměstnává OZP. Náhradní plnění ale musí pocházet od zákonem vymezeného dodavatele a musí se vejít do jeho zákonného limitu. Vyplatí se proto předem ověřit nejen status dodavatele, ale také to, zda má ještě dostatečnou kapacitu pro poskytnutí náhradního plnění.

Co je chráněné pracovní místo a jak se označuje dnes?

Pojem chráněné pracovní místo je starší označení, se kterým se můžete stále běžně setkat. Aktuální zákon o zaměstnanosti používá pojem „pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením“. Jde o pracovní místo, které zaměstnavatel vytvoří pro OZP na základě písemné dohody s Úřadem práce. Takto zřízené místo musí být osobou se zdravotním postižením obsazeno po dobu tří let. V praxi může být pracoviště podle potřeb zaměstnance například bezbariérově upravené nebo vybavené vhodnými pracovními pomůckami.

Dohodu o zřízení pracovního místa může Úřad práce uzavřít také přímo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Příspěvek tak může získat i OZP, která si pracovní místo vytvoří v rámci vlastního podnikání.

Jak stát podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením?

Zaměstnavatelé mohou za splnění zákonných podmínek využít několik forem finanční podpory – od příspěvku na zřízení pracovního místa až po příspěvky související se zaměstnáváním OZP na chráněném trhu práce.

Jaké příspěvky může zaměstnavatel získat?

Na zřízení pracovního místa pro OZP může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek. Jeho maximální výše se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství, stupně zdravotního postižení zaměstnance a také od počtu míst zřizovaných na základě jedné dohody. Podmínkou je mimo jiné to, že pracovní místo bude osobou se zdravotním postižením obsazeno po dobu tří let.

Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Jiná pravidla platí pro příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Zaměstnavateli uznanému Úřadem práce lze nahradit 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdu nebo plat včetně příslušného pojistného, u zaměstnance invalidního v I., II. nebo III. stupni však v roce 2026 nejvýše do částky 18 600 Kč měsíčně. U osoby zdravotně znevýhodněné činí maximum 5 000 Kč měsíčně. K tomu zaměstnavateli náleží paušální částka 1 000 Kč měsíčně na každou OZP.

Samostatně může Úřad práce na základě dohody přispět také na provozní náklady spojené se zaměstnáváním OZP, maximálně částkou 48 000 Kč ročně na jednu osobu. Tento příspěvek se však neposkytuje například na OZZ nebo na OZP pracující mimo pracoviště zaměstnavatele.

Chcete zaměstnat OZP a využít dostupné příspěvky, nebo si potřebujete ověřit, zda správně plníte povinný podíl? Napište nám! Naši advokáti zkontrolují podmínky vašeho konkrétního případu a poradí vám s pracovněprávním nastavením i zákonnými povinnostmi zaměstnavatele.

Výhody zaměstnávání OZP pro zaměstnavatele

Zaměstnávání OZP může mít pro zaměstnavatele vedle personálního přínosu také konkrétní finanční a právní výhody. Přímým zaměstnáváním OZP může firma plnit povinný podíl a snížit nebo zcela eliminovat povinnost odvádět peníze do státního rozpočtu. Za splnění zákonných podmínek může zároveň čerpat některé příspěvky od Úřadu práce.

Další výhodou je sleva na dani z příjmů. Zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst od vypočtené daně 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením; výsledná výše se odvíjí od průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců.

Práce pro osoby zdravotně znevýhodněné a osoby se zdravotním postižením není charita. Je to investice do společnosti, do lidského potenciálu a do firemní kultury. Zákon poskytuje jak rámec, tak nástroje pro zaměstnavatele i jednotlivce. Záleží už jen na tom, zda se rozhodneme toho využít.

Shrnutí

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravuje především zákon o zaměstnanosti, který mezi OZP řadí osoby invalidní v I., II. nebo III. stupni i osoby zdravotně znevýhodněné. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru musí plnit povinný podíl OZP ve výši 4 %, a to přímým zaměstnáváním, náhradním plněním, odvodem do státního rozpočtu nebo kombinací těchto možností. Starší pojem chráněné pracovní místo dnes zákon nahrazuje pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením, na jehož vytvoření lze za stanovených podmínek získat příspěvek od Úřadu práce. V roce 2026 může příspěvek na zřízení jednoho místa dosáhnout až 385 368 Kč, u osoby s těžším zdravotním postižením až 578 052 Kč. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce mohou navíc čerpat příspěvek na mzdy a další náklady. Zaměstnávání OZP může zaměstnavateli pomoci splnit zákonný povinný podíl a za splnění podmínek přinést také příspěvky nebo daňové zvýhodnění.