Rodiče se často rozhodnou věnovat svůj dům či byt dětem. Bohužel se však setkáváme i s případy, které nejdou hladce – darování nemovitosti někdy zjitří již napnuté vztahy a dárce neví, jak z toho ven. Jaké jsou tedy stinné stránky darování nemovitosti a co by měla dobrá smlouva obsahovat?
Dárce často nemá jiný dům či byt, než ten, který na své děti či jiné příbuzné převádí. Chce v něm tedy důstojně žít i nadále. Doporučujeme tedy do samotné darovací smlouvy zakotvit i služebnost dožití dárce (užívání) a tu nechat zapsat do katastru nemovitostí současně s novým vlastníkem.
Někdy jsou služebnosti a jejich podmínky i poměrně komplikované, ale smysl je jasný – nikdo pak nemůže dárce z bytu či domku proti jeho vůli vystěhovat, i když už není vlastníkem.
Je však nutné si uvědomit, že zápis služebnosti do katastru snižuje hodnotu nemovitosti. Získat hypotéku u banky může být hodně složité, ne-li nemožné a i v případě prodeje bude prodejní cena hluboko pod běžnou tržní cenou.
Odvolání daru předpokládá zákon pro dva tipy situací. Jednak jde o případy, kdy dárce upadne do nouze. To znamená, že nemá ani na základní živobytí (pro sebe nebo pro toho, kdo je na něm závislý). Obdarovaný je v takovém případě povinen dárci vrátit dar, anebo mu poskytnout obvyklou cenu daru.
To, co je častější, je odvolání daru pro takzvaný nevděk. Za nevděk se považuje, pokud obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublíží. Tím se nemá na mysli třeba vypjatá hádka, ale třeba neposkytnutí pomoci při vážné nemoci.
Tip: Většina dárků má spíše symbolickou hodnotu. Kamarádce dáte k svátku knížku, stříbrné náušnice, někdy se možná “plácnete přes kapsu” a darujete blízké osobě třeba hodinky. V případě pozdějšího vzájemného nedorozumění či hádky nad tím ale prostě mávnete rukou. To se prostě někdy stává. Co když ale darujete něco skutečně velkého? Třeba auto či nemovitost potomkovi ke státnicím? A o rok později toho velmi litujete. Dá se dar odvolat? A co dělat, když jste na straně obdarovaného a dárce po vás chce dar zpět?
Poskytneme vám kompletní právní servis související s darováním nemovitosti včetně návrhu na vklad do katastru. Poradíme také, jak nejvýhodněji řešit daně. Vše zvládneme rychle a bezchybně, abyste se o nic nemuseli starat. Zaplatit můžete až po poskytnutí služby.
Dárce má na odvolání (odstoupení od daru) lhůtu jednoho roku od okamžiku, kdy mu obdarovaný ublížil. Výjimkou je situace, kdy mu ublížil nepřímo či jeho osobě blízké. V takovém případě běží lhůta od okamžiku, kdy se o tom dozvěděl. V některých případech dokonce právo na odvolání daru přechází i na dědice dárce. A to tehdy, pokud mu obdarovaný před smrtí v odvolání daru zabránil. Může jít přirozeně také o krajní situaci, kdy obdarovaný dárce usmrtí nebo zmrzačí.
Darování nemovitosti vyžaduje podle zákona písemnou podobu smlouvy, kterou musí ověřit notář. Pouze vlastník nemovitosti může darovat nemovitost. Příjemce (darovaný) je osoba, která nemovitost dostává jako dar.
Vlastnictví k nemovité věci vzniká, až když vložíte darovací smlouvu do katastru nemovitostí. Dle katastrálního zákona nastávají právní účinky vkladu na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení v okamžiku, kdy návrh na zápis byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu.
Co když zvýhodní dárce převodem bytu jen jednoho z potomků? Dar skutečně může do dědictví zasáhnout. Na povinný díl z dědictví potomků zemřelého se totiž započítává i to, co bezplatně obdrželi v posledních třech letech před jeho smrtí (v závěti je možné tuto lhůtu ještě prodloužit). Při takovém započtení se ovšem nepřihlíží k obvyklým darům (např. vánoční dárky). V praxi si lze představit situaci, kdy maminka jednomu ze tří synů těsně před smrtí daruje byt v hodnotě 6 500 000 Kč. V pozůstalosti pak zanechá jen hotovost ve výši 300 000 Kč a movité věci prakticky nulové hodnoty. Z pozůstalosti by měli nárok každý ze synů na 100 000 Kč. Jeden však již obdržel byt daleko převyšující tuto hodnotu, a tak nedostane nic a podělí se jen ostatní dva. To jim však zdaleka nekompenzuje celkovou „ztrátu“. Na druhou stranu dříve obdarovaný syn se nemusí obávat, že by musel darovaný byt dělit, případně sourozence zpětně vyplácet.
Darování je tedy potřeba dobře promyslet a darovací smlouvu nepodcenit.
Darovací daň se již neplatí. Připadá v úvahu tedy jen daň z příjmu. Dárce žádný příjem nemá, naopak o majetek přichází, daňovou povinnost tedy mít nemůže. Obdarovaný však příjem získává. Pokud to však je v rámci osob blízkých (např. v rodině), je i takový převod od daně osvobozen. Pokud ne, zahrne dar do svého celoročního příjmu a zdaní společně s ostatními výdělky.
Seznamte se s naší nabídkou a ošetřete si rizika, která souvisí s darováním nemovitosti.
Tip: Rodiče se často rozhodnou věnovat svůj dům či byt dětem. Vyjde to levněji, než kolik by stálo vyřízení pozůstalosti v dědickém řízení. Navíc mají rozdělení svého majetku mezi ratolesti pod kontrolou, a mohou tak předejít hádkám o majetek. Bohužel se však stává i to, že darování nemovitosti zjitří již napnuté vztahy. V takových případech se vyplatí zřídit služebnost. Jak na to? Tomu se věnujeme v samostatném článku.
Poskytneme vám kompletní právní servis související s darováním nemovitosti včetně návrhu na vklad do katastru. Poradíme také, jak nejvýhodněji řešit daně. Vše zvládneme rychle a bezchybně, abyste se o nic nemuseli starat. Zaplatit můžete až po poskytnutí služby.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
