Darovací smlouva na nemovitost - nástrahy | Dostupný advokát

Darovací smlouva na nemovitost – Jaké má nástrahy a možnosti?

Obrázek k článku Darovací smlouva na nemovitost – Jaké má nástrahy a možnosti?

12. 12. 2016 / autor: Ondřej Preuss

Rodiče se často rozhodnou věnovat svůj dům či byt dětem. Vyjde to totiž levněji, než kolik by stálo vyřízení pozůstalosti v dědickém řízení. Navíc mají rozdělení svého majetku mezi ratolesti pod kontrolou, a mohou tak předejít hádkám o majetek. Bohužel se však setkáváme i s případy, které nejdou takto hladce – darování nemovitosti zjitří již napnuté vztahy a dárce neví, jak z toho ven. Jaké jsou tedy nástrahy darování nemovitosti a co by měla dobrá smlouva obsahovat?

Jak ochránit dárce?

Dárce často nemá jiný dům či byt, než který na své děti převádí. Chce v něm tedy důstojně žít i nadále. Doporučujeme tedy do samotné darovací smlouvy zakotvit i služebnost dožití dárce (užívání) a tu nechat zapsat do katastru nemovitostí současně s novým vlastníkem.

Co je to služebnost a jaký je rozdíl oproti věcnému břemenu se dozvíte v našem dalším článku.

Někdy jsou služebnosti a jejich podmínky i poměrně komplikované, ale smysl je jasný – nikdo pak nemůže dárce z bytu či domku proti jeho vůli vystěhovat, i když už není vlastníkem.

Je však nutné si uvědomit, že zápis služebnosti do katastru snižuje hodnotu nemovitosti. Nelze jí pak zastavit u banky a prodat ji můžete jedině hodně pod cenou.

Lze dar vzít zpět?

Odvolání daru předpokládá zákon pro dva tipy situací. Jednak jde o případy, kdy dárce upadne do nouze. To znamená, že nemá ani na základní živobytí (pro sebe nebo pro toho, kdo je na něm závislý). Obdarovaný je v takovém případě povinen dárci vrátit dar, anebo mu poskytnout obvyklou cenu daru.

To, co je častější, je odvolání daru pro takzvaný nevděk. Za nevděk se považuje, pokud obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublíží. Tím se nemá na mysli třeba vypjatá hádka, ale třeba neposkytnutí pomoci při nemoci.

Dárce má na odvolání (odstoupení od daru) lhůtu jednoho roku od okamžiku, kdy mu obdarovaný ublížil. Výjimkou je situace, kdy mu ublížil nepřímo či jeho osobě blízké. V takovém případě běží lhůta od okamžiku, kdy se o tom dozvěděl. V některých případech dokonce právo na odvolání daru přechází i na dědice dárce. A to tehdy, pokud mu obdarovaný před smrtí v odvolání daru zabránil. Může jít přirozeně také o krajní situaci, kdy obdarovaný dárce usmrtí nebo zmrzačí.

Ovlivňuje dar nějak následné dědictví? Co když zvýhodní dárce převodem bytu jen jednoho z potomků?

Dar skutečně může do dědictví zasáhnout. Na povinný díl z dědictví potomků zemřelého se totiž započítává i to, co bezplatně obdrželi v posledních třech letech před jeho smrtí (v závěti je možné tuto lhůtu ještě prodloužit). Při takovém započtení se ovšem nepřihlíží k obvyklým darům (např. vánoční dárky). V praxi si lze představit situaci, kdy maminka jednomu ze tří synů těsně před smrtí daruje byt v hodnotě 2 500 000,- Kč. V pozůstalosti pak zanechá jen hotovost ve výši 300 000,- Kč a movité věci prakticky nulové hodnoty. Z pozůstalosti by měli nárok každý ze synů na 100 000,- Kč. Jeden však již obdržel byt daleko převyšující tuto hodnotu, a tak nedostane nic a podělí se jen ostatní dva. To jim však zdaleka nekompenzuje celkovou „ztrátu“.

Darování je tedy potřeba dobře promyslet a darovací smlouvu nepodcenit.

Daň

Darovací daň se již neplatí. Připadá v úvahu tedy jen daň z příjmu. Dárce žádný příjem nemá, naopak o majetek přichází, daňovou povinnost tedy mít nemůže. Obdarovaný však příjem získává. Pokud to však je v rámci osob blízkých (např. v rodině), je i takový převod od daně osvobozen. Pokud ne, zahrne dar do svého celoročního příjmu a zdaní společně s ostatními výdělky.

Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: