I právnické osoby mají právo na ochranu své dobré pověsti. Přesně to potvrzuje nedávný nález Ústavního soudu. Ten se zabýval otázkou, zda mají právnické osoby nárok na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti. Dospěl k závěru, že ochrana dobré pověsti musí být účinná a praktická. Co konkrétně z tohoto nálezu vyplývá a jaký dopad má na právnické osoby?
Dobrou pověst lze definovat jako pozitivní mínění o osobě či subjektu, které je založeno na jejich činnostech, hodnotách a vystupování. V právním prostředí má ochrana dobré pověsti právní základ v článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochranu jména.
Zatímco některá z těchto práv, jako lidská důstojnost a osobní čest, se vztahují pouze na fyzické osoby, dobrá pověst a jméno jsou chráněny i ve vztahu k právnickým osobám. Tyto subjekty nejsou pouhou právní fikcí, ale nástrojem, prostřednictvím kterého lidé naplňují své zájmy. Dobrou pověstí právnické osoby mohou být ovlivněny její právní vztahy, ekonomická činnost i majetkové a nemajetkové zájmy.
Tip: V nedávné kauze se Ústavní soud zabýval svobodou projevu v souvislosti se šířením toxikomanie. Přečtěte si, jak rozhodl v případu o šíření informací o konopí.
Případ, který byl projednáván Ústavním soudem, se týkal sporu mezi právnickou osobou Milion Chvilek, z. s., a obecnými soudy, které v souladu s předchozí judikaturou rozhodly, že právnická osoba nemá nárok na odčinění nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do dobré pověsti. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení občanského zákoníku neumožňují právnickým osobám domáhat se přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Zákonodárce udělal rozdíl mezi fyzickými a právnickými osobami – právnické se mohly domáhat pouze zdržení takového chování, ale nemohly se domáhat zadostiučinění. To ovšem stěžovatel považoval za neústavní a rozhodl se proto obrátit na Ústavní soud.
Ústavní soud, který případ posuzoval, se zaměřil na to, zda ustanovení § 135 a § 2894 odst. 2 občanského zákoníku nejsou v rozporu s ústavním pořádkem. Plénum soudu rozhodlo, že právo na ochranu dobré pověsti je pro právnické osoby ústavně zaručeno a že k ochraně jejich práv je třeba analogicky použít právní prostředky stanovené pro nekalou soutěž, včetně nároku na přiměřené zadostiučinění.
Ani v rámci Evropské unie není úprava této problematiky jednotná. Nárok na náhradu je přiznáván například v Polsku, Chorvatsku a ve většině států, ale plošné řešení v rámci EU neexistuje.
Nesouhlasíte s rozhodnutím soudu? Chcete se odvolat, ale bojíte se, že neuspějete? Kvalitně připravené dovolání je základem úspěchu. Mezi našimi právníky jsou odborníci i na ústavní právo, kteří vám pomohou s odvoláním, ať už k Nejvyššímu soudu, nebo kterémukoliv jinému.
Ústavní soud přiznal právnickým osobám právo na dobrou pověst a podal nový výklad občanského práva tak, aby i právnické osoby dosáhly na nárok domáhat se zadostiučinění (náhrada v penězích).
Ústavní soud tedy rozhodl, že právní výklad, který znemožňuje právnickým osobám domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, je v rozporu s ústavou. Zároveň zdůraznil, že ochrana dobré pověsti musí být praktická a účinná, nikoliv teoretická a iluzorní. Nemožnost požadovat zadostiučinění představuje omezení ústavně zaručených práv, které nelze ospravedlnit argumentem, že se jedná o prevenci před nadměrnými nároky.
Soud proto rozhodl, že je třeba aplikovat obdobná opatření jako v případech ochrany proti nekalé soutěži. To zahrnuje možnost domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, což může zahrnovat finanční kompenzace nebo jiná opatření, která napraví způsobenou škodu.
Práva související s podstatou lidství logicky nelze přiznat právnickým osobám, takže některé rozdíly je potřeba stále zachovat.
Ústavní soud ve svém rozhodnutí současně předešel obavám, aby nevznikly situace, kdy právnická osoba bude hrozit svým kritikům, že po nich bude chtít třeba milionové odškodnění, pokud se proti ní budou ozývat. Tím by totiž právnická osoba tlačila na své kritiky a potlačovala jejich svobodu projevu (jako to známe například ze slavných sporů ve Francii).
Ústavní soud proto před zneužíváním tohoto práva, například formou strategických žalob, rovnou varoval. Apeloval na to, že každý případ je potřeba posuzovat individuálně. V případech konfliktu mezi ochranou dobré pověsti a svobodou projevu bude nezbytné pečlivě posuzovat, které právo v konkrétní situaci převáží.
Toto rozhodnutí tak posiluje právní ochranu právnických osob a zároveň zdůrazňuje nutnost vyváženého přístupu k účinnému prosazování ústavně zaručených práv.
Je však pravda, že je velmi aktivistické a nerespektuje patrně vůli zákonodárce, kterou dříve správně soudy braly v potaz.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
