Co je autorské právo (copyright)?
Autorské právo, často také známé jako copyright, chrání autorská díla a práva jejich tvůrců po dobu, kterou stanovuje zákon. Pouze autor díla má právo rozhodnout, jakým způsobem bude s jeho dílem nakládáno a zda umožní jeho užití prodejem, půjčením, pronájmem, vystavováním nebo jiným způsobem. Jen autoři nebo držitelé autorských práv mají právo na reprodukci, distribuci, veřejné provádění, překlad a vytváření odvozených děl.
Co je Copyleft
Co se softwarů, filmové a hudební produkce týče, právní úprava copyrightu nepostačuje dnešní době, kdy se díla poměrně snadno šíří kvůli snadnému přepsání na digitální data a následně anonymnímu sdílení souborů. Dochází tak ke vzniku alternativních řešení ke copyrightu, které jsou souhrnně označovány copyleft s frází „některá práva vyhrazena“ namísto „všechna práva vyhrazena“.
Jedná se tedy o specifický typ licence, která umožňuje uživatelům svobodný přístup k softwaru a zároveň požaduje, aby veškeré odvozené práce a modifikace byly distribuovány pod stejnými podmínkami jako původní dílo. To znamená, že jakákoli odvozená díla nebo modifikace musí být opět licencována pod licencí, která umožňuje svobodný přístup k jejich zdrojovému kódu nebo designu.
Nejrozšířenějšími licencemi copyleftu se staly GNU GPL pro software a Creative Commons pro ostatní autorská díla. Licence tedy umožňují publikaci děl (případně i jejich úpravu) za dodržení podmínek, které stanoví autor.
Jak se liší copyright a copyleft
Copyright poskytuje autorovi nebo držiteli copyrightu exkluzivní práva, jako je reprodukce, distribuce, veřejné provádění, překlad a vytváření odvozených děl. Copyleft pak umožňuje uživatelům svobodně používat, studovat, měnit a distribuovat software (nebo jiné dílo), pokud zachovávají stejné svobodné podmínky pro další uživatele.
Hlavním rozdílem mezi copyrightem a copyleftem je tedy to, že copyright chrání práva autora k jeho dílu a dává mu právo na nakládat s ním, jak uzná za vhodné. Na druhou stranu, copyleft používá copyright k zajištění toho, že dílo zůstane svobodně dostupné a otevřené pro další uživatele.
Co můžeme považovat za autorské dílo?
Dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, tedy výsledkem kreativity a nikoliv plagiát. Zároveň je nutné, aby bylo vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě, kdy se počítá i elektronická podoba. Tedy nestačí pouhá myšlenka.
Příklady autorského díla:
- dílo hudební,
- dílo kinematografické,
- dílo slovesné,
- dílo malířské, grafické a sochařské,
- dílo architektonické a urbanistické,
- počítačové programy,
- fotografie,
- dílo dramatické a další uvedená v zákonu o právu autorském.
Co se nepočítá mezi autorská díla?
- námět díla sám o sobě,
- denní zpráva,
- postup, princip, metoda,
- objev, vědecká teorie,
- matematický vzorec, statistický graf.
Autorské právo se vztahuje jak na dokončené dílo, tak i jeho fáze a části, včetně názvu a jména postav.
Koho zákon považuje za autora díla?
Narozdíl od angloamerického pojetí, kde může být autorem právnická osoba, se tvůrčí schopnosti v našem prostředí přisuzují jen lidem, tedy fyzickým osobám. Autorem díla je tak fyzická osoba, která ho vytvořila. Samozřejmě zákon počítá s tím, že nemusí být přímo uvedena, nebo že dílo vytvoří více osob naráz:
- Anonym / pseudonym – dle zákona může být dílo zveřejněno bez udání jména autora nebo pod jeho krycím jménem. V takových případech platí, že totožnost autora smí být prozrazena jedině s jeho souhlasem.
- Spoluautorství – v této situaci přísluší právo autorské všem autorům společně. Za spoluautorství se nepovažují případy:
- kdy výsledné dílo tvoří několik samostatných složek (například hudba a literární dílo, které dá dohromady film),
- kdy někdo přispěje radou, dá ke vzniku díla podnět nebo přispěje poskytnutím pomoci.
U spoluautorství je důležité zmínit, že k nakládání s autorským dílem je třeba souhlasu všech spoluautorů bez ohledu na to, jakou měrou přispěli k jeho vzniku. V praxi někdy dochází k situacím, kdy jeden z autorů bezdůvodně brání v nakládání s dílem. V takové situaci se můžou spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího souhlasu soudem.
Jaká autorovi či autorům vznikají se vznikem díla práva?
Po vytvoření díla vznikají autorovi práva, která jsou ošetřena autorským zákonem. Dělíme je na práva majetková a osobnostní.
Majetková práva
Majetková práva k dílu mají převážně ekonomický charakter. Přisuzují autorovi výhradní právo na rozhodování o dalším užívání díla. Pokud autor nedá k užívání díla svolení, nemůže s ním jiná osoba jakkoli nakládat. Autor ovšem může udělit licenci na užití díla. Majetková práva jsou platná po dobu autorova života a ještě dalších 70 let po jeho smrti. Například u audiovizuálního díla se doba trvání majetkových práv počítá od smrti posledního z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby.
V praxi se například často setkáváme s případy, kdy se na našeho klienta obrátí „vlastník“ majetkových autorských práv např. k fotografii, kterou klient užil jako ilustraci na svém webu. V takovém případě je skutečně úhrada za licenci na místě, ale rozhodně doporučujeme se poradit s advokátem, aby nebylo hrazeno zbytečně moc.
Do práva na užití díla řadíme:
- právo na rozmnožování díla (vytváření kopií),
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (například šíření vytvořeného článku či e-booku po internetu),
- právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla,
- právo na sdělování díla veřejnosti (vysílání díla rozhlasem či televizí).
Osobnostní práva
Jak už název napovídá, souvisejí přímo s osobností autora a v tomto případě není možné, aby došlo k převodu autorských práv. Tato práva jsou platná pouze po dobu autorova života a smrtí zanikají. To ovšem neznamená, že po autorově smrti je možné s dílem nakládat zcela libovolně. Tato událost nemá žádný vliv na ochranu samotného autorství, takže ani po smrti autora není možné si cizí dílo přivlastnit (při dalším šíření díla je vždy nutné uvádět jméno autora), ani ho užívat způsobem, který by mohl snížit jeho hodnotu. Práva na ochranu autorství se může domáhat autorův příbuzný či jiná osoba blízká, a to i v době, kdy už neplatí majetková autorská práva.
Mezi osobnostní práva autora řadíme:
- právo rozhodnout o zveřejnění díla,
- právo osobovat si autorství (sem řadíme i právo rozhodnout o uvedení autorství při zveřejnění a dalším užití díla),
- právo na nedotknutelnost díla (autor má právo rozhodovat o změnách a zásazích do díla, při užívání díla jinou osobou nesmí být jakkoliv snižována hodnota díla).
Příklad z praxe autorského práva: Možná jste kdysi zaznamenali spor mezi pražskou ZOO a malířem Michalem Cihlářem, který se u soudu domáhal odstranění uměleckých děl z areálu zoologické zahrady. Ta nebyla dílem Michala Cihláře, nápadně se však jeho původní tvorbě pro ZOO podobala. Pražský městský soud dal Cihlářovi za pravdu a ZOO skutečně musela vystavená díla odstranit. ZOO si totiž s Cihlářem nejasně sjednala licenční smlouvu. Nakonec sice ZOO přeci jen spor vyhrála, ale až v roce 2018, tedy pod deseti letech soudních tahanic.
Jak ochránit své autorské dílo?
Ochrana autorského díla automaticky vzniká v okamžiku vytvoření. Není třeba ho tedy nikde registrovat, jako to například vyžadují průmyslová práva (ochranná známka, práva k vynálezům nebo patenty a průmyslové vzory). Nicméně pro lepší právní pozici vám i tak lze v některých případech doporučit registraci díla u některého kolektivního správce autorských práv. Jde o právnické osoby, kterým Ministerstvo kultury udělilo oprávnění k výkonu kolektivní správy (= zastupování většího množství osob a kolektivní uplatňování i ochrana majetkových práv).
V současnosti jde o tyto organizace:
- OSA – pro autory hudby a textu a hudební nakladatele,
- OOA-S – pro autory děl výtvarného umění, architektury, fotografy, autory obrazové složky počítačových programů a pro televizní/filmové střihače
- DILIA – pro autory literárních a hudebně dramatických děl a nakladatele,
- INTERGRAM – pro výkonné umělce, výrobce audiovizuálních a audio záznamů,
- GESTOR – pro případy, kdy řešíte opětovný prodej originálu výtvarného díla,
- OAZA – pro zvukaře
Jak funguje kolektivní zastupování autorských práv v akci?
Spisovatel napíše knihu a standardně podepíše s nakladatelstvím licenční nakladatelskou smlouvu. Na jejím základě je dílo vydáno a spisovateli vydavatel vyplatí autorský honorář – odměnu za napsání knihy a často i následně podíl z prodeje. Spisovatel ale může zároveň uzavřít smlouvu s organizací DILIA, díky které může například získat určitý objem peněz za to, že byla jeho kniha půjčována v knihovnách.
Co je dobré vědět:
- Zastupování kolektivním správcem je podmíněno uzavřením smlouvy a uhrazením jednorázového poplatku.
- Každé dílo musí být organizaci nahlášeno na speciálním formuláři vždy v daném roce, kdy vzniklo.
- V následujícím roce je pak autorům, s nimiž má organizace uzavřenou smlouvu o kolektivní správě autorských práv, vyplacen podíl z celkového honoráře.
Pokud byste se z nějakého důvodu u hodnotného díla rozhodli kolektivního správce nevyužít, doporučujeme, abyste si ponechali veškeré přípravné materiály (skicy, přepracované texty) nebo případně uschovali dílo u notáře.
Autorský zákon – zákon na ochranu autorských práv
Obzvlášť dnešní online doba nahrává snadnému užití díla bez souhlasu majitelů a tím i k porušení autorského práva. Není výjimkou, že se v reklamních kampaních používají fotografie stažené z internetu nebo na webových stránkách objevíte zkopírovaný text. Je samozřejmě otázkou, nakolik je dnešní systém udržitelný a zda nás nečeká velká reforma.
Podle zákona o právu autorském se nicméně v takových případech může autor domáhat:
- určení svého autorství,
- zákazu ohrožení svého práva = například zákaz výroby, obchodního odbytu, vývozu rozmnoženiny či napodobeniny,
- odstranění následků zásahu do práva – například stažení fotografie nebo textu z webu či z prodeje,
- poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu a vydání bezdůvodného obohacení či náhrada škody,
- zákazu poskytování služby.
Samozřejmě mu tedy náleží nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Za neoprávněné užití má autor nárok na dvojnásobek autorské odměny, než která by mu byla vyplacena při oprávněném užití díla.
Nezapomeňte, že dochází k dědění autorských práv. Na stejná práva má tak i dědic autora, pokud mu to bylo potvrzeno soudem v rámci dědického řízení.
Autor bude vymáhat svá práva pomocí občanskoprávní žaloby, ale podle českého práva se ten, kdo porušuje autorská práva, může být i pachatelem trestného činu. Může tak být potrestán zákazem činnosti, peněžitým trestem, propadnutím věci nebo dokonce odnětím svobody až na 2 roky (nebo až na 8 let v případě, kdy získal značný prospěch nebo se dopustil činu ve značném rozsahu). Jde hlavně o případy systematického porušování autorských práv.
Předtím, než se začnete domáhat svých nároků u soudu, je možností zkontaktovat osobu nebo firmu, která se dopustila porušení autorských práv, upozornit ji na to a nabídnout zakoupení licence. Vedle toho si samozřejmě můžete sjednat další podmínky užití díla (časové a zeměpisné omezení, způsob propagace díla, množství propagačních materiálů, na kterých je dílo uvedeno).
Kdy se dá dílo použít bez souhlasu autora?
Autorský zákon umožňuje použití bez souhlasu, pokud:
- Je dílo používáno v rámci volného užití – tedy pro osobní užití bez hospodářského nebo obchodního prospěchu.
- Je autorské dílo užíváno v rámci tvz. zákonné licence – počítá se zde s převahou veřejného zájmu a je vyloučeno komerční využití. Typickým příkladem je zpravodajská licence (např. na dokreslení článku na zpravodajském serveru či v televizních zprávách), propagace výstavy uměleckých děl, užití v rámci náboženských obřadů, atd.
Co přinesla novela autorského zákona
Novela autorského zákona nabyla účinnost v lednu 2023 s cílem zahrnout do českého práva úpravu autorských práv Evropské unie. Hlavní změnou, kterou novela přináší je zpřísnění pravidel sdílení online obsahu pro komerční platformy (dotýká se to např. portálu Ulož.to). Tyto portály tak mají větší odpovědnost za nelegálně sdílený obsah jejich uživateli. Budou muset získávat licence k chráněnému obsahu, případně odstraňovat nelegální obsah a zabraňovat opětovnému nahrání.
Další velká změna se týká ochrany práv vydavatelů. Poskytovatelé online služeb se musí s vydavateli dohodnout na podmínkách poskytnutí licence a odměny. Cílem je zabránit velkým online platformám, aby díla vydavatelů zneužívaly. A to například tím, že by poskytovaly náhledy textů bez souhlasu vydavatele.
Poslední změnou je pak vznik nových druhů licencí. Ty mimo jiné zahrnují:
- Licenci pro díla nedostupná na trhu: Díky této licenci budou moci různé instituce (např. knihovny či archivy) rozmnožovat díla, která jsou na trhu nedostupná, a to zejména pro vzdělávací účely.
- Licenci k automatizovaným analýzám dat: Tato licence dovoluje analýzu textů a dat pro vědecké či komerční účely.
- Licenci pro digitální výuku: Tato licence povoluje vzdělávacím institucím používat chráněná díla za účelem výuky.
- Licenci pro pastiš: Ta umožňuje vytvářet pastiš, karikatury, parodie apod. chráněných děl.
Související služba
Pomůžeme vám vyřešit autorská práva
Postaráme se o to, že vaše autorská práva budou chráněna, nebo naopak zkontrolujeme, že je nijak neporušujete. Veškerou komunikaci s námi zvládnete online nebo prostřednictvím telefonu a hotovou licenční smlouvu budete mít k dispozici už do 2 dnů.
Vyřešit licence a autorská práva
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Shrnutí
Autorské právo chrání autorská díla a dává autorovi výhradní právo rozhodovat o jejich užití, například formou prodeje, půjčení, vystavování, reprodukce či překladu. Alternativou k copyrightu je copyleft, který umožňuje volný přístup k dílům za podmínky, že všechny odvozené práce budou distribuovány pod stejnou licencí.
Autorským dílem je jedinečný výsledek tvůrčí činnosti, vyjádřený v objektivně vnímatelné podobě. Patří sem hudba, literatura, film, architektura, fotografie či počítačové programy. Naopak mezi autorsky nechráněné prvky patří nápady, denní zprávy, matematické vzorce, objevy a vědecké teorie. Autorem může být v českém právním prostředí pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila, a to i anonymně nebo ve spoluautorství.
Po vytvoření díla získává autor práva, která se dělí na majetková a osobnostní. Majetková práva umožňují autorovi rozhodovat o užívání díla a trvají po dobu jeho života a 70 let po smrti. Osobnostní práva jsou nepřevoditelná a zahrnují právo na autorství, nedotknutelnost díla a rozhodnutí o jeho zveřejnění.
Ochrana autorského díla vzniká automaticky v okamžiku jeho vytvoření, bez nutnosti registrace. Pro lepší právní pozici lze využít kolektivní správce práv, jako jsou OSA, OOA-S, DILIA či INTERGRAM, kteří pomáhají s licencováním a vymáháním práv.
Použití díla bez souhlasu autora je možné pouze v rámci volného užití pro osobní potřebu nebo v rámci zákonných licencí, například pro zpravodajství či vzdělávání. Novela autorského zákona z roku 2023 zpřísnila pravidla pro online platformy, které nyní nesou větší odpovědnost za nelegálně sdílený obsah. Posílila také práva vydavatelů na spravedlivou odměnu za využití jejich obsahu a zavedla nové licence umožňující digitalizaci nedostupných děl, data mining nebo vzdělávací využití chráněných děl.