Jak zdanit smlouvu o dílo

Co je to smlouva o dílo?

Smlouva o dílo je typ smlouvy, kterou uzavíráme tehdy, když si objednáváme nějaký konkrétní výsledek činnosti – tedy „dílo“. Tím může být nejen umělecký obraz nebo socha, ale i článek do časopisu, přeložený text, vytvořená mobilní aplikace, nový e-shop, software na míru nebo třeba kompletní rekonstrukce bytu.

Smlouva o dílo nemusí být písemná, pokud se však jedná o nějaké nákladnější nebo složitější dílo, je vhodné mít všechny podrobnosti černé na bílém. Zejména vlastnosti díla, dobu plnění, podmínky placení, zálohové faktury, možnost odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět (typickým důvodem pro odstoupení jsou neuhrazené faktury, nebo opožděné dílčí plnění). V následujících řádcích se však blíže podíváme jak se daní příjmy ze smlouvy o dílo.

Z právního pohledu se jedná o smlouvu, v níž se zhotovitel (ten, kdo dílo provádí) zavazuje dílo provést, a objednatel (ten, kdo si dílo objednal) se zavazuje za něj zaplatit sjednanou cenu.

Smlouvu o dílo tedy uzavíráme vždy, když si objednáváme výsledek určité práce – ať už jde o fyzické dílo (např. oprava auta), digitální výstup (např. překlad webových stránek) nebo složitější projekt (např. stavba domu).

Taková smlouva může být ústní, písemná nebo konkludentní (tedy vzniklá na základě chování stran). V běžných situacích (třeba když si necháte v čistírně vyčistit oblek) není nutné sepisovat nic složitého. Stačí běžná objednávka nebo účtenka.

Naopak u náročnějších zakázek, jako je rekonstrukce bytu, nebo vývoj softwaru, je písemná smlouva nezbytností. Pomáhá předejít nedorozuměním ohledně ceny, termínů, způsobu provedení nebo záruk. V těchto případech je také vhodné sjednat smlouvu o smlouvě budoucí – například pokud je zahájení prací vázáno na koupi pozemku.

Jak tedy vyplývá, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje vytvořit určité dílo objednateli, který mu za něj musí zaplatit. Jak se ale následné příjmy daní?

Kdo je zhotovitel

V první řadě je nutno říci, že zhotovitelem může být každý, podnikatel i nepodnikatel. Pokud je zhotovitelem nepodnikatel, může být odměna za provedení díla považována za tzv. příležitostný příjem – tedy příjem z výjimečné, nepravidelné činnosti mimo podnikání, který nepřesáhne 50 000 Kč ročně. Takový příjem je osvobozen od daně. Pokud však nepodnikatel vykonává činnost pravidelně nebo za úplatu opakovaně, může jít o neoprávněné podnikání, které je zakázané a příjem z něj se daní.

Musíte smlouvy o dílo zdanit? Kdy se jedná o příležitostný příjem?

Pokud půjde o příjmy příležitostné, které nepřesáhnou hodnotu 50 000 Kč za rok, zhotovitel nepodnikatel jej nemusí danit. Zároveň z těchto příležitostných příjmů nemusí odvádět daň ani podnikatel, pokud se nejedná o příjem z jeho podnikatelské činnosti, pro níž má zřízeno živnostenské oprávnění. Skutečně se musí ale jednat pouze o příležitostný příjem nikoliv o pravidelný a zaměřený mimo jeho běžné podnikání.

Pojďme si jednotlivé situace vysvětlit podrobněji i s příklady:

Příležitostný příjem u nepodnikatele

Pokud zhotovitel není podnikatel, může být příjem ze smlouvy o dílo osvobozen od daně, pokud:

• Nejde o soustavnou činnost – činnost musí být nepravidelná, nárazová, nikoli pravidelně se opakující.
• Celkový příjem ze všech příležitostných činností (tedy nejen ze smlouvy o dílo, ale i např. z prodeje starého nábytku, sekání trávy apod.) nepřekročí 50 000 Kč ročně.
• Nejde o skryté podnikání – tj. činnost se neopakuje pravidelně a není nabízena veřejně nebo systematicky.

Smlouva o dílo není považována za příležitostný příjem, pokud:

• Příjem ze všech příležitostných činností přesáhne 50 000 Kč ročně – i kdyby šlo o různé činnosti nebo jednu jedinou zakázku.
• Je činnost pravidelná nebo soustavná, i když bez živnostenského oprávnění – např. opakované uzavírání smluv o dílo, nabízení služeb na internetu nebo sociálních sítích.
• Jde o tzv. autorský honorář – např. napsání článku do časopisu nebo pořízení fotografie na zakázku. Tyto příjmy se daní vždy, bez ohledu na výši a četnost.

Příklady

Studentka Jana bez živnosti vytvoří kamarádovi webové stránky za 10 000 Kč. Je to její první a jediná taková zakázka za rok – jde o příležitostný příjem, který se nedaní (nepřesáhla limit 50 000 Kč).

Student Filip během roku jednorázově doučuje matematiku (3 000 Kč), pohlídá psa (1 500 Kč) a opraví spolužákovi kolo (2 000 Kč). Celkově si přijde na 6 500 Kč – vše spadá do příležitostného příjmu a nepodléhá zdanění.

Petr pomáhá několika sousedům s opravami počítačů. Za rok takto uzavře 8 smluv o dílo a vydělá 40 000 Kč. Přestože nepřekročil 50 000 Kč, protože se jedná o opakovanou činnost, příjem se daní a zároveň může jít o neoprávněné podnikání.

Lucie, studentka bez živnosti, vytvoří během léta webovou stránku pro známého za 55 000 Kč. I když to byl jednorázový projekt, protože příjem překročil limit 50 000 Kč, musí ho zdanit.

Eva napíše článek pro internetový magazín a dostane za něj 2 500 Kč jako honorář. Jde o autorský honorář, který se daní vždy, i kdyby to byl její jediný výdělek za rok.

Příležitostný příjem u podnikatele

I podnikatel (např. OSVČ) může výjimečně mít příležitostný příjem ze smlouvy o dílo, pokud:

• Příjem nevznikl v rámci jeho běžného podnikání – jde např. o jiný obor nebo činnost mimo rozsah živnosti.
• Nejedná se o pravidelnou ani systematickou činnost.
• Celkový příjem z těchto příležitostných činností nepřesáhne 50 000 Kč za rok.

Smlouva o dílo není považována za příležitostný příjem podnikatele, pokud:

• Se týká činnosti, která spadá do předmětu podnikání – příjem se automaticky daní jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti, a to i když šlo o jedinou zakázku.
• Je činnost pravidelná a systematická, i pokud by spadala mimo obor podnikání – např. pokud kadeřnice také pravidelně peče dorty.
• Celkový roční příjem ze všech činností překročí 50 000 Kč – podnikatel s nízkými příjmy může být osvobozen jen v případě, že všechny jeho zdanitelné příjmy (nejen příležitostné) nepřekročí 50 000 Kč.
• Jde o autorský honorář – stejně jako u nepodnikatele se daní vždy.

Příklady

OSVČ instalatér jednou zahraje na housle na svatbě za 4 000 Kč. Pokud žádné další „mimopodnikatelské“ příjmy nemá, jde o příležitostný příjem.

Grafička s odpovídající živností vytvoří leták pro nového klienta za 5 000 Kč. I když je příjem jednorázový, jedná se o její podnikání – jde tedy o zdanitelný příjem ze samostatné činnosti.

Alena je účetní na volné noze, ale pravidelně každý měsíc peče dorty na zakázku pro známé a vydělá tak ročně 45 000 Kč. Přestože cukrařina není její živnost, jde o soustavnou činnost – příjem se daní.

Tomáš má živnost na IT služby. Vedle toho jednorázově vytvoří dřevěný stůl pro známého za 8 000 Kč. V daném roce žádné další příležitostné příjmy neměl, proto se tato částka nedaní.

OSVČ-trenér napíše blogový článek pro sportovní web a dostane za něj 1 500 Kč. I když psaní není jeho oborem, jde o autorský honorář, který se daní vždy.

Jak se smlouva o dílo daní

Zhotovitelem však bývá zpravidla podnikatel, který musí každý rok podávat daňové přiznání a odvést z těchto příjmů daň. Pokud uzavřete smlouvu o dílo bez faktury, pro účely účetnictví postačí jen smlouva, ve které bude uvedena odměna pro zhotovitele. Faktura je pouze doklad, který uvádí popis toho, za co se má zaplatit, kolik, kdy a jak.

Výše daně z příjmů ze smlouvy o dílo v roce 2025 je stanovena zákonem pro fyzické osoby na 15 % ze základu daně z příjmů ze smlouvy o dílo nebo 23 % pro část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy (letos je průměrná mzda stanovena na 46 557 korun).

Pro právnické osoby pak platí 21 % ze základu daně, tedy veškerý příjem mínus náklady. Tyto náklady mohou živnostníci uplatnit i paušálně, tedy vypočítají se procentem z příjmů.

Podnikatel a plátce DPH, musí vedle daně z příjmů odvádět státu právě daň z přidané hodnoty. Smlouva o dílo s neplátcem DPH bude obsahovat konečnou cenu, tito podnikatelé zkrátka DPH neřeší, nicméně ho také zaplatí, například při nákupu materiálu je pro ně vlastně náklad, protože nakupují za cenu včetně DPH.

Pokud budete objednávat služby nebo zhotovení věci smlouvou o dílo, nebo jste podnikatel, který takové služby nabízí, je vždy lepší se poradit s odborníky. Tím předejdete mnoha problémům, které mohou nastat při špatně sepsané smlouvě o dílo.

Smlouva o dílo – daňové přiznání

To, zda musíte podat daňové přiznání, záleží především na tom, kdo je zhotovitelem – tedy jestli se jedná o podnikatele (např. OSVČ), nebo o nepodnikatele.

Zhotovitel je podnikatel (např. OSVČ)

Příjem ze smlouvy o dílo se považuje za příjem ze samostatné výdělečné činnosti a musí být evidován v účetnictví nebo daňové evidenci. Zhotovitel podává daňové přiznání každý rok, bez ohledu na výši příjmu (s výjimkami u velmi nízkých příjmů). Může si přitom uplatnit paušální výdaje nebo skutečné náklady.

Pokud ale podnikatel uzavře smlouvu o dílo na činnost, která nespadá do jeho podnikání, může se jednat o příležitostný příjem. Příjem musí být jednorázový a nepřesáhnout v součtu 50 000 Kč za rok. Pak je od daně osvobozen. Pokud limit překročí, musí být zahrnut do daňového přiznání a zdaněn.

Zhotovitel je nepodnikatel

Pokud jde o jednorázovou a výjimečnou činnost, příjem může být klasifikován jako příležitostný. Pokud celkový roční příjem z těchto činností nepřesáhne 50 000 Kč, daň se neplatí a přiznání se nepodává.

Pokud ale limit překročí, nebo jde o opakovanou/soustavnou činnost, musí zhotovitel podat daňové přiznání, a příjem zdanit jako ostatní příjem podle § 10 ZDP (nebo hrozí doměření a sankce).

Shrnutí

Smlouva o dílo je dohoda, kdy se zhotovitel zavazuje vytvořit dílo pro objednatele za sjednanou cenu. Může být uzavřena ústně, písemně i konkludentně, ale u složitějších zakázek se doporučuje písemná forma.

Zhotovitelem může být podnikatel i nepodnikatel. Pokud je zhotovitelem nepodnikatel, může být příjem osvobozen od daně jako příležitostný, pokud jde o jednorázovou a nepravidelnou činnost a příležitostné příjmy za rok nepřekročí 50 000 Kč. V opačném případě se příjem daní.

Podnikatel (např. OSVČ) musí příjmy ze smlouvy o dílo zpravidla danit jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti a podávat daňové přiznání. Výjimkou je, pokud jde o příležitostný příjem mimo obor podnikání a nepřesáhne 50 000 Kč ročně – ten se nedaní.

V roce 2025 platí pro fyzické osoby sazba daně 15 %, nebo 23 % pro příjmy nad 36násobek průměrné mzdy. Právnické osoby platí daň 21 % ze základu daně. Plátci DPH musí kromě daně z příjmů odvádět i DPH. Neplátci DPH sice daň neřeší, ale zaplatí ji v ceně nákupů.