Korupce je zneužití postavení nebo pravomoci za účelem získání neoprávněné výhody, ať už v podobě peněz, darů nebo vlivu, a v Česku se jí dopustili například politici, úředníci i podnikatelé v kauzách jako Dozimetr, Stoka, případ Davida Ratha či tzv. trafiky kolem vlády Petra Nečase. Jaký má korupce význam v trestním právu, kde končí „známosti“ a začíná trestný čin, jak souvisí s klientelismem a jaké další případy korupce v ČR řešily soudy?
Otázka „co je korupce“ nemá jen morální, ale především právní rozměr. Zjednodušeně řečeno je korupce zneužití postavení nebo pravomoci za účelem získání neoprávněné výhody. Touto výhodou přitom nemusí být jen peníze. Může jít o dar, službu, protislužbu, vliv, informace, pracovní místo pro příbuzného nebo třeba příslib budoucí „odměny“.
Z pohledu trestního práva má korupce význam zejména v tom, že narušuje nestranné rozhodování úředníků a veřejných institucí, férovou hospodářskou soutěž a důvěru občanů ve stát a právo.
Typickým znakem korupčního jednání je vztah „něco za něco“, i když není přímo vyslovený. Právě proto bývá korupce obtížně prokazatelná a často se odehrává skrytě, pomocí prostředníků nebo zdánlivě legálních kroků.
Český trestní zákoník považuje korupci za trestný čin zejména v ustanoveních o úplatkářství (§ 331 až § 334 trestního zákoníku).
Přijetí úplatku (§ 331)
Trestného činu se dopustí ten, kdo v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu nebo v souvislosti s podnikáním přijme úplatek, nechá si ho slíbit nebo si o něj řekne. Nezáleží na tom, zda je pachatel úředníkem, politikem nebo soukromou osobou – rozhodující je souvislost s danou činností.
Podplacení (§ 332)
Na druhé straně stojí ten, kdo úplatek poskytne, nabídne nebo slíbí. Z trestního hlediska tedy není „menším zlem“ být tím, kdo úplatek dává. Odpovědnost mohou nést obě strany.
Nepřímé úplatkářství (§ 333)
Zákon pamatuje i na situace, kdy úplatek není určen přímo osobě, která rozhoduje, ale někomu, kdo má na rozhodnutí vliv. Typicky jde o prostředníky, poradce nebo osoby s neformálním vlivem.
Poskytujeme rychlé a srozumitelné právní poradenství v oblasti trestního práva, včetně podezření na korupci, úplatkářství nebo klientelismus. Situaci s vámi posoudíme diskrétně a navrhneme další postup – ať už jde o prevenci, obranu nebo podání trestního oznámení.
Úplatkem je jakákoliv neoprávněná výhoda, na kterou nemá druhá strana právní nárok a která je poskytována nebo přijímána v souvislosti s určitým rozhodováním, jednáním nebo vlivem. Nejčastěji si lidé pod úplatkem představí peníze, zákon ale pojem chápe mnohem šířeji. Úplatkem mohou být také dary, služby, protislužby, slevy, zapůjčení věci, ale i nehmotné výhody – například předání důvěrných informací, urychlení řízení, „přimhouření oka“, ovlivnění výsledku zakázky nebo příslib budoucí výhody.
Důležité je, že nezáleží na výši ani formě úplatku, ale na jeho souvislosti s danou činností. Úplatkem tak může být i zdánlivě drobná pozornost, pokud je jejím cílem ovlivnit rozhodnutí nebo chování osoby v postavení, které má být nestranné.
Právě široké vymezení úplatku je důvodem, proč se lidé často dostávají do problémů i v situacích, které na první pohled nepůsobí „korupčně“, ale z pohledu trestního práva už mohou naplňovat znaky úplatkářství.
Vedle pojmu korupce se často objevuje i klientelismus. Jde o systém vzájemných vazeb, kdy se výhody poskytují „na základě známostí“, loajality nebo příslušnosti k určité skupině. Typickými projevy klientelismu jsou:
Klientelismus sám o sobě nemusí být vždy trestným činem, ale velmi často vytváří prostředí, ve kterém ke korupci dochází. Pokud se klientelistické vztahy propojí s úplatky, zneužitím pravomoci nebo manipulací veřejných zakázek, může jít o trestněprávní odpovědnost.
Když se mluví o korupci v ČR, často se jako orientační ukazatel používá Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI), který každoročně zveřejňuje organizace Transparency International. Tento index hodnotí míru vnímání korupce ve veřejném sektoru na škále 0 až 100 bodů, kde 0 znamená velmi vysokou míru korupce a 100 naopak minimální.
V posledním zveřejněném hodnocení za rok 2024 získala Česká republika 56 bodů ze 100 a umístila se přibližně ve druhé polovině první padesátky hodnocených států. Dlouhodobě se tak ČR pohybuje spíše ve středu evropského i světového žebříčku, výrazně za nejlépe hodnocenými státy, jako jsou Dánsko, Finsko nebo Nový Zéland, ale zároveň před zeměmi s vysokou mírou systémové korupce.
Tento výsledek ukazuje, že korupce v Česku není vnímána jako výjimečný exces jednotlivců, ale jako dlouhodobý a strukturální problém, který se nedaří zásadně zlepšit. Zatímco některé oblasti veřejné správy fungují transparentně, jiné zůstávají z hlediska korupčních rizik problematické.
Zkušenosti z trestní praxe a vyšetřovaných případů navíc potvrzují, že korupční jednání se netýká pouze vrcholné politiky nebo státní správy. Opakovaně se objevuje zejména:
Tip: Většina z nás má alespoň základní povědomí o tom, co znamená praní špinavých peněz. Věděli jste však, že se jej můžete dopustit i vy, a to zcela nevědomě? Přesto za to ale budete potrestáni. Více se dozvíte v našem článku.
Kauza Dozimetr je jednou z největších korupčních kauz v posledních letech v ČR a týká se údajného ovlivňování veřejných zakázek pražského Dopravního podniku (DPP) a dalších institucí. Podle obžaloby skupina lobbistů, politiků a podnikatelů přes dosazené manažery ve vedení DPP manipulovala výběrová řízení a za to inkasovala úplatky. Hlavním aktérem je zlínský podnikatel Michal Redl, který je označován za vůdce skupiny, a bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN), který podle obžaloby pomáhal skupinu prosazovat. Mezi obžalovanými je i bývalý šéf právního odboru DPP Dalibor Kučera a další podnikatelé.
Podle obžaloby měli obvinění ovlivňovat zakázky v hodnotě stovek milionů korun. Někteří z obžalovaných, například podnikatel Pavel Kos, se k části viny přiznali a mohou mít díky tomu nižší tresty. Zatím hlavní líčení probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 9 a hrozí vysoké tresty odnětí svobody pro hlavní aktéry (včetně Redla a Hlubučka), pokud soud shledá obžalobu prokázanou.
Detektivové navíc obvinili i bývalého šéfa DPP Martina Dvořáka z přijetí úplatku v souvislosti s touto kauzou.
Kauza Stoka se týká manipulací s veřejnými zakázkami na radnici městské části Brno-střed. Policie původně obvinila desítky osob a firem z ovlivňování zakázek a korupce. Hlavní postavou byl Jiří Švachula, bývalý místostarosta Brna-střed za hnutí ANO, kterému bylo původně uloženo několik let nepodmíněného trestu za účast na údajné organizované skupině a korupční jednání při veřejných zakázkách.
Verdikt ale byl zrušen Vrchním soudem v Olomouci, který poukázal na procesní pochybení a případ se vrátil k novému projednání. V reakci na to se Švachula i další obžalovaní rozhodli uzavřít s žalobcem dohody o vině a trestu, jejich výše ještě podléhá schválení soudu. V kauze figuruje více obžalovaných osob i firem.
Podle žalobce skupina vybírala úplatky ve výši zhruba 10 % z ceny zakázky a zmanipulované zakázky měly přesáhnout 260 milionů korun.
Jedna z nejznámějších korupčních kauz v moderní české historii se točí kolem Davida Ratha, bývalého hejtmana Středočeského kraje. Rath byl obviněn z přijímání úplatků v souvislosti s veřejnými zakázkami na zdravotnické vybavení v roce 2012. Známým symbolem případu se stala fotografie „krabice od vína“ plná peněz, kterou policie získala při razii v jeho ordinaci. Rath byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na sedm let. Po odpykání poloviny trestu byl podmíněně propuštěn.
Kauza tzv. trafik pro poslance ODS se váže k událostem kolem Petrů Nečase, bývalého premiéra ČR (ODS), a jeho tehdejší šéfky kabinetu Jany Nečasové (dříve Nagyová). Podle obžaloby tato trojice nabízela poslancům lukrativní funkce ve státních či polostátních firmách výměnou za jejich rezignaci na mandát a podporu vládních návrhů zákonů – což státní zástupce vykládal jako podplácení.
V prosinci 2023 odvolací soud potvrdil uložené tresty (podmínka a peněžitý trest) a rozhodnutí je pravomocné. Nečas se následně neúspěšně bránil i mimořádnými opravnými prostředky.
Tato kauza významně přispěla k pádu vlády Petra Nečase v roce 2013 a patří k nejznámějším případům, kdy se politická korupce prolínala s praxí zákonodárství a vládní politikou.
Tip: Řada podnikatelů, ale i zaměstnanců musí plnit povinnosti vyplývající z AML zákona a bránit tak zločincům v praní peněz nebo financování terorismu. Jedná se například o zaměstnance bank, směnárníky nebo prodejce určitých předmětů. O jaké přesně povinnosti se jedná a koho se týkají?
Máte pocit, že se kolem vás děje něco nečistého, ale nejste si jistí, jestli už jde o korupci, nebo „jen“ o neetické chování? Právě včasné rozpoznání varovných signálů může rozhodnout o tom, jestli zůstanete v bezpečí, nebo se nechtěně dostanete do problémů.
Zpozorněte zejména tehdy, pokud se setkáte s některým z následujících jevů:
Pokud se v takové situaci ocitnete, neřešte ji sami a nečekejte, že se problém „rozplyne“. I lidé, kteří se původně považovali za oběť systému, se mohou při špatném kroku ocitnout v pozici obviněného. Včasná konzultace s advokátem vám pomůže pochopit, kde je hranice zákona, jak se chránit a jak postupovat tak, abyste se sami nedostali do trestního rizika.
Korupce představuje závažný trestný čin, který spočívá ve zneužití postavení nebo pravomoci za účelem získání neoprávněné výhody, přičemž úplatkem nemusí být jen peníze, ale i dary, služby, informace či „přimhouření oka“. Český trestní zákoník postihuje jak přijímání, tak poskytování úplatků i nepřímé úplatkářství a hranice trestnosti se často překrývá s jevy, jako je klientelismus. Korupce v ČR není okrajovým problémem, což potvrzuje i Index vnímání korupce (CPI), kde se Česká republika dlouhodobě pohybuje spíše ve středu žebříčku, a zkušenosti z praxe ukazují, že se korupční jednání objevuje zejména ve veřejných zakázkách, při čerpání dotací, na komunální úrovni i v podnikatelských vztazích. Známé kauzy jako Dozimetr, Stoka, případ Davida Ratha nebo tzv. trafiky kolem vlády Petra Nečase ilustrují, že korupce může mít systémový charakter a dotýká se jak politiků a úředníků, tak podnikatelů. Právě kvůli širokému vymezení korupčních trestných činů se lidé mohou dostat do problémů i v situacích, které se jim na první pohled nezdají nelegální, a proto je v případě pochybností klíčové včas vyhledat odbornou právní pomoc.
Ne každé nemorální jednání je automaticky trestné. Rozhodující je, zda jsou naplněny znaky skutkové podstaty podle trestního zákoníku.
Ano, pokud je dán v souvislosti s rozhodováním nebo očekávanou výhodou. Nezáleží jen na hodnotě, ale na kontextu.
Ideální je situaci neřešit sám a co nejdříve se poradit s advokátem, aby nedošlo k poškození vašich práv.
Každý případ je individuální. Právě okolnosti, jako je nátlak nebo oznámení činu, mohou hrát zásadní roli.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
