Nemanželské děti z pohledu práva: Historie vs. současnost
Historicky byly nemanželské děti často vnímány jako méněcenné, což se odráželo v jejich právním postavení i v samotném jazyce. Výrazy jako „levoboček“ nebo „panchart“ nesly hanlivý nádech a jejich postavení ve společnosti bylo často stigmatizováno. Stejně tak bylo s despektem pohlíženo i na neprovdané matky, které nebyly považovány za počestné ženy. Nemanželské děti byly odkázány především na péči jednoho rodiče, což mělo důsledky jak ekonomické, tak společenské. Právní úprava rovnosti nemanželských a manželských dětí se začala prosazovat až v průběhu 20. století, s výraznou podporou mezinárodních dokumentů, jako je Evropská úmluva o právním postavení dětí narozených mimo manželství z roku 1975.
V současnosti český právní řád nemanželské a manželské děti nerozlišuje. Přímo v Listině základních práv a svobod je zakotveno, že “děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva”.
Dnešní trend ukazuje nárůst počtu nemanželských dětí, kterých se rodí přibližně polovina. Reflektuje to změny v rodinných hodnotách a životním stylu. Přestože stát formálně nemanželské děti nevnímá jako odlišné, v určitých kulturách a komunitách mohou být stále vnímány jinak.
Související služba
Domníváte se, že nejste biologickým otcem dítěte, i když vám právní domněnka otcovství svědčí?
Nebo jste matkou dítěte a potřebujete ve sporu o popření otcovství chránit zájem dítěte? Pomůžeme vám domoci se svých práv. Obraťte se na nás odkudkoliv a online.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Výše výživného pro manželské a nemanželské děti
Z obecného principu stejných práv pochopitelně vyplývá i právo na stejnou výši výživného (jsou-li dány stejné podmínky), ať již se stanovuje pro dítě narozené v manželském svazku či mimo něj. Každé dítě má právo na stejnou míru podpory od svých rodičů bez ohledu na jejich rodinný stav.
Otec dítěte má povinnost přispívat na výživu, pokud je jeho otcovství určeno. Tím se dostáváme asi k jedinému rozdílu mezi právním postavením manželských a nemanželských dětí. Ten spočívá v procesu určení otcovství. U dětí narozených v manželství se automaticky předpokládá, že otcem je manžel matky.
U dětí narozených mimo manželství je otcovství nejčastěji určováno souhlasným prohlášením obou rodičů, nebo rozhodnutím soudu na základě důkazů, například testu DNA. Po stanovení otcovství má dítě právo na výživné, které reflektuje nejen jeho potřeby, ale také finanční možnosti rodiče.
Pokud se tedy budoucí matky zaobírají otázkou, co bude s jejich dětmi, pokud si je jejich otec nevezme, odpověď je zřejmá. Dítě nebude znevýhodněno ani po právní, ani po praktické stránce. Odpadá ovšem vyživovací povinnost mezi manžely, event. rozvedenými manžely.
Tip na článek
Tip: Vyživovací povinnost k dítěti má vždy otec, který je za otce považován podle práva a je zapsán v matrice, a to i v případě, kdy by se například v deseti letech dítěte zjistilo, že není biologickým otcem. To stejné platí i v případě dědictví.
Dědictví: Rovnost mezi manželskými a nemanželskými dětmi
Všechny děti mají stejná práva také pokud jde o dědění po svých rodičích, což odpovídá zásadě rovnosti zakotvené v občanském zákoníku. Děti jsou zařazeny do první dědické třídy a dědí rovným dílem bez ohledu na rodinný stav jejich rodičů.
Nemanželské dítě má právo dědit, pokud je rodič uveden v jeho rodném listě jako otec či matka. Pokud rodič sepsal závěť, dědictví se primárně řídí jejím obsahem, avšak nemanželské i manželské děti jsou tzv. nepominutelnými dědici. To znamená, že jim vždy náleží povinný díl z pozůstalosti, který činí tři čtvrtiny zákonného podílu u nezletilých dětí a jednu čtvrtinu u zletilých.
Někdy se setkáváme s případy, že až v okamžiku úmrtí otce zjistí rodina o existenci nemanželského dítěte, které doposud tajil. Šance na vytvoření přátelských rodinných vztahů bývají ovšem v dané situaci mizivé.
Praktické rady pro rodiče nemanželských dětí
Pro rodiče nemanželských dětí je klíčové zajistit, aby právní vztahy mezi dítětem a oběma rodiči byly řádně upraveny. Nejzásadnější je výše zmíněná otázka určení otcovství. Bez tohoto kroku nemá dítě právní nárok na výživné ani na dědictví po otci.
Dále je důležité zajistit, aby rodiče spolupracovali na péči o dítě. Ačkoliv nejsou sezdaní, měli by se domluvit na styku s dítětem, jeho výchově a financování potřeb. To, že je dítě nemanželské ovšem nemusí vůbec znamenat, že spolu rodiče netvoří jednu domácnost. V takovém případě nejsou žádné formální dohody nezbytné. Pokud ale naopak dohoda není možná, mohou se obrátit na soud, který rozhodne v zájmu dítěte.
Tip na článek
Tip: Matkou dítěte je žena, která toto dítě porodila. O tom není pochyb. S otci je však situace komplikovanější. Jak probíhá určení otcovství v manželství i mimo něj? To se dozvíte v našem článku.
Shrnutí
Nemanželské děti mají v České republice stejná práva jako děti narozené v manželství. Právní rozdíly, které v minulosti vedly k diskriminaci nemanželských dětí, byly zrušeny a současná právní úprava reflektuje princip rovnosti. Nemanželské děti mají nárok na výživné od obou rodičů, právo na dědictví v první dědické třídě a jsou nepominutelnými dědici, stejně jako děti manželské. Sňatek rodičů jejich právní postavení nijak neovlivňuje, a proto není nutné uzavírat manželství kvůli zajištění práv dítěte. Klíčové je pouze řádné určení otcovství, které zajišťuje rovné právní vztahy mezi dítětem a otcem. I přes právní rovnost je důležité, aby rodiče nemanželských dětí spolupracovali na jejich výchově a péči. Moderní právní úprava tak zajišťuje, že nemanželské děti mají stejné podmínky a ochranu jako děti narozené v úplné rodině, přičemž reflektuje současné demografické a společenské trendy.