Kdy se dovolená může převést do dalšího roku
Dovolená se podle zákoníku práce musí vyčerpat v kalendářním roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Existují ale situace, kdy se její čerpání může přesunout do roku následujícího. Jde o výjimku, která má chránit zaměstnance i zaměstnavatele, když nastanou objektivní překážky.
První skupinou jsou překážky na straně zaměstnance. Typicky jde o dobu, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, v karanténě, na mateřské nebo rodičovské dovolené. V takovém případě není možné dovolenou čerpat, a proto se automaticky převádí do dalšího roku. Zaměstnanec o převod nemusí nijak žádat – zákon počítá s tím, že se mu volno uchová.
Druhou možností jsou provozní důvody na straně zaměstnavatele. Týká se to situací, kdy by čerpání dovolené vážně narušilo chod firmy. Může jít například o období zvýšených zakázek, nutnost zajistit nepřetržitý provoz nebo o nedostatek pracovníků, které nelze zastoupit. I v tomto případě zákon umožňuje, aby se dovolená převedla do následujícího roku.
Navíc, na žádost zaměstnance lze převést i část dovolené, která přesahuje zákonné čtyři týdny (u pedagogů a akademiků šest týdnů). V tomto případě ale převod není automatický – musí ho zaměstnavatel písemně schválit.
Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání převedené dovolené do 30. června následujícího kalendářního roku, může si termín určit sám zaměstnanec. Ten o tom musí zaměstnavatele písemně informovat alespoň 14 dnů předem, ledaže se dohodnou na kratší lhůtě. Zákon tím tedy neříká, že je nutné do 30. června následujícího roku dovolenou vyčerpat, ale že je nutné do tohoto data určit její termín do konce roku.
Související služba
Právník pro podnikání
Poskytneme vám zkušeného právníka pro vaše podnikání. Nemáte čas hledat pokaždé znovu právníka pro svou firmu? Domlouvat jeho časové možnosti, dobývat se na něj a řešit s ním fakturaci? Nebo dokonce potřebujete mít advokáta neustále k dispozici? Ať už budete jeho pomoc potřebovat nárazově, nebo třeba celý rok, bude vám vždy k dispozici. Při objednávce platíte pouze cenu za první měsíc služby, dále probíhá úhrada v měsíčních intervalech.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Kdo určuje termín čerpání a co když zaměstnavatel nereaguje
O tom, kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou, rozhoduje především zaměstnavatel. Ten musí při plánování zohlednit nejen provozní potřeby, ale i oprávněné zájmy zaměstnance – například jeho rodinnou situaci nebo předem oznámené plány. Termín čerpání je povinen oznámit nejméně 14 dnů předem, pokud se obě strany nedohodnou na kratší době. Zaměstnanec může požádat o dovolenou v určitém termínu, ale zaměstnavatel není povinen této žádosti automaticky vyhovět, pokud by to ohrozilo chod firmy.
Jak jsme již zmínili – pokud zaměstnavatel dovolenou neurčí do 30. června následujícího kalendářního roku, přechází právo určit termín na zaměstnance. Ten o tom musí zaměstnavatele písemně informovat alespoň 14 dnů dopředu. Prakticky to znamená, že zaměstnavatel nemůže dovolenou „blokovat“ – když svou povinnost nesplní, přechází iniciativa na zaměstnance. I když to zaměstnavatel při určení čerpání dovolené výslovně neurčí, vždy se čerpá nejprve dovolená z předchozího kalendářního roku a teprve po jejím vyčerpání se dovolená čerpá z běžného kalendářního roku.
Pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Tip na článek
Celozávodní dovolená se pojí zejména s továrnami a průmyslovou výrobou, která je u nás velmi rozšířená a týká se proto spousty z nás. Dost možná vám tento typ dovolené nevyhovuje. Bohužel se ale proti ní nemáte jak bránit. Bližší informace najdete v našem článku.
Pokuta za neoprávněný převod dovolené
Zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, kdy na ni vznikl nárok, nebo nejpozději do konce roku následujícího. Pokud by dovolenou převáděl svévolně – například plošně, bez zákonných důvodů, nebo ji zaměstnancům dlouhodobě neumožnil čerpat – porušuje zákoník práce.
Takové jednání může být vyhodnoceno jako správní delikt a kontrolní orgány (zejména Státní úřad inspekce práce) mohou uložit pokutu až do 200 000 Kč. Sankce se odvíjí od rozsahu pochybení i případného opakování.
Kromě finanční újmy může zaměstnavatel riskovat i reputační dopady – obcházení pravidel o čerpání dovolené je často vnímáno jako zneužívání zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec podezření, že mu zaměstnavatel neumožňuje dovolenou čerpat nebo ji převádí v rozporu se zákonem, může se obrátit na oblastní inspektorát práce.
Kdy lze nevyčerpanou dovolenou proplatit
Dovolená má sloužit k odpočinku, nikoli jako finanční bonus. Proto zákoník práce stanoví, že ji nelze běžně proplácet, ale pouze v případě skončení pracovního poměru.
V takové situaci je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za každý nevyčerpaný den dovolené – a to jak za dovolenou z aktuálního roku, tak za tu převedenou z roku předchozího.
Během trvání pracovního poměru zaměstnavatel nesmí nabídnout proplacení „místo volna“, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil. Stejná zásada platí i u dohod (DPP, DPČ), pokud v nich byl sjednán nárok na dovolenou – i zde lze nevyčerpané volno proplatit pouze při skončení dohody.
Specifika dovolené u dohod a souběžných pracovních vztahů
Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) mají od roku 2024 nárok na dovolenou přímo ze zákona. Ustanovení zákoníku práce stanoví, že se na tyto pracovní vztahy vztahují pravidla o dovolené obdobně jako na klasický pracovní poměr.
Podmínkou je, že pracovní vztah trvá nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin. Nárok se pak počítá podle počtu skutečně odpracovaných hodin (jedna padesátidvoutina výměry dovolené za každých 20 odpracovaných hodin). Základní výměra činí 4 týdny, není-li sjednáno nebo stanoveno jinak.
Dovolená u DPP i DPČ se čerpá v naturální podobě (tedy jako volno s náhradou odměny) a v případě překážek na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele se může převést do dalšího roku. Není možné ji proplácet během trvání dohody – pouze při jejím skončení.
Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů současně, například pracovní smlouvu a současně dohodu, nárok na dovolenou se posuzuje zvlášť pro každý vztah. Dovolenou ani náhradu za ni nelze mezi vztahy převádět ani slučovat.
Tip na článek
Nejste si jisti, jak je to s čerpáním dovolené a od kdy na ni máte vlastně nárok? A jak postupovat v případě, kdy vám zaměstnavatel dovolenou nechce uznat, přestože již máte zaplacený zájezd? Přečtěte si náš článek na téma kdy a jak můžete čerpat dovolenou.
Shrnutí
Dovolenou lze převést do dalšího roku jen ve výjimečných případech – pokud zaměstnanec nemohl čerpat kvůli překážkám v práci (např. nemoc, karanténa, mateřská či rodičovská dovolená) nebo z naléhavých provozních důvodů na straně zaměstnavatele. O termínu čerpání rozhoduje primárně zaměstnavatel, který jej musí oznámit alespoň 14 dnů předem. Pokud tak neučiní do 30. června následujícího roku, přechází právo určit čerpání na zaměstnance, který o tom zaměstnavatele písemně informuje. Zaměstnavatelé by měli mít na paměti, že neoprávněné převádění dovolené nebo neumožnění jejího čerpání může být pokutováno až 200 000 Kč. Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze při skončení pracovního poměru nebo dohody. Během jejich trvání musí být dovolená čerpána jako volno. U dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ) vzniká nárok na dovolenou za určitých podmínek také. V případě souběžných pracovněprávních vztahů (např. pracovní smlouva + DPP) se nároky na dovolenou nikdy nesčítají – posuzují se samostatně.