Obhajoba obviněného
Právo na obhajobu je jedním ze základních práv a ačkoliv se obhájci mohou někdy setkávat s negativními reakcemi za to, že “pomáhají zločincům”, realita je trochu jiná. Jednak zdaleka ne všichni obvinění jsou následně shledáni vinnými a hlavně: úkolem obhájce je především dbát na to, aby mohl obviněný využít všechny prostředky obhajoby.
Kdo se může stát obhájcem v trestním řízení?
Vzhledem k tomu, že trestní právo je složitý systém a jeho neznalost může způsobit obviněnému vážné problémy, je právo na obhajobu svěřeno pouze advokátům. Soused, který má za sebou čtyři semestry právnické fakulty a dosud vám ve všem týkajícím se práva radil, by tedy takovou roli zastávat nemohl. Při jednotlivých úkonech však advokáta může zastoupit koncipient (s výjimkou jednání před Nejvyšším soudem, vrchním soudem a také krajským soudem, pokud rozhoduje v prvním stupni, tedy o závažných skutcích).
Obhájce se při obhajobě řídí především:
- zákony a jinými právními normami,
- pokyny klienta – zde ovšem může být výjimkou pokyn, který je v rozporu se zákonem. V případě nesvéprávných klientů lze jednat i proti jejich vůli, usoudí-li advokát, že je to v jejich zájmu,
- etickými pravidly a pravidly České advokátní komory www.cak.cz.
Související služba
Potřebujete obhájce v trestním řízení?
Pokud jste účastníkem probíhajícího soudního řízení a sháníte spolehlivou obhajobu, obraťte se na nás. Naši specialisté na trestní právo se v řízení postaví za vaše práva. Napište nám a do 48 hodin vám připravíme nabídku.
Chci pomoci s obhajobou
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak si vybrat obhájce?
Pokud obviněný dosud nemá svého obhájce, může dát samozřejmě na doporučení známých, případně si jej vybrat třeba online ve vyhledavači České advokátní komory. Zde je možné zvolit město působení a zaměření advokáta a někoho z vybraného seznamu obhájců oslovit s prosbou o obhajobu.
Dalším profesním sdružením obhájců je Unie obhájců České republiky, která sdružuje především advokáty se zaměřením na trestní právo.
Obviněný si může zvolit také několik obhájců, což se může vyplatit například při velmi složitých ekonomických či jiných kauzách, kdy je každý z advokátů odborníkem na jinou oblast.
Pokud nemá obviněný na služby obhájce dostatek financí, může zažádat o obhajobu bezplatnou, či za sníženou odměnu. Je třeba jen podat žádost prostřednictvím státního zástupce, v níž doloží nedostatek finančních prostředků. Pokud soud žádosti vyhoví, může si obviněný vybrat obhájce sám.
Od této situace je třeba odlišit takzvanou obhajobu ex offo či nutnou obhajobu.
Zákon stanoví situace, kdy je obhajoba nezbytná. Pokud je obviněný ve vazbě, je mladistvý, zbavený či omezený v právní způsobilosti nebo jde o trestný čin s horní hranicí sazby nad pět let. V takovém případě si může obviněný buď zajistit obhájce sám, jinak mu je přidělený soudem (ex offo) na náklady státu. Pokud je ovšem obviněný v řízení neúspěšný, musí dodatečně náklady na obhajobu zaplatit (nebylo-li rozhodnuto o bezplatné obhajobě).
V určitých případech se ale lze i nutné obhajoby vzdát a hájit se sám. Zákon tak umožňuje v případě, kdy je dán důvod nutné obhajoby kvůli řízení o trestném činu, na který zákon stanoví horní hranici trestní sazby převyšující pět let, případně v tomtéž řízení, kdy jde o dovolání, návrh na povolení obnovy či stížnost pro porušení zákona. Obviněný se smí vzdát obhájce, pokud nejde o trestný čin, za něž jde uložit i výjimečný trest.
Jaká jsou práva a povinnosti obhájce?
Obhájce by měl svou činností především přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci. Povinnost ale platí jen do té míry, aby nezhoršil postavení obžalovaného. Měla by tedy směřovat především k poskytnutí právních rad, rad v oblasti obhajoby, poukazování na vše, co obviněného zbavuje viny nebo ji alespoň zmírňuje. Ve vztahu k soudu pak obhájce činí různé návrhy či žádosti, podává opravné prostředky a smí nahlížet do spisu. Do jisté míry má v tomto ohledu oprávnění obdobná jako obviněný (což pochopitelně neplatí vždy, např. v případě výslechu obviněného či posledního slova).
Obhájce má právo navštěvovat obviněného ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody a jednat s ním o samotě. Během soudního jednání má právo klást otázky svědkům, případně vést výslech svědka nebo soudního znalce. V rámci hlavního líčení pak přednáší závěrečnou řeč.
Další osoby s obhajovacími právy
Některá práva na obhajobu mohou vykonávat i jiné než dosud uvedené osoby.Pokud je obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost omezena, je jím jeho zákonný zástupce. V případě trestního stíhání mladistvých musí být informován orgán sociálně-právní ochrany dětí, který má rovněž právo činit návrhy, klást dotazy či podávat opravné prostředky. Určitou omezenou míru práv mají také příbuzní obžalovaného, kteří mohou v jeho prospěch například podávat odvolání či mu zvolit obhájce.
Státní zástupce
Specifickou úlohu v trestním řízení zaujímá státní zástupce. Není klasickou protistranou, jakou můžeme vídat v občanskoprávním řízení. Státní zástupce je orgánem činným v trestním řízení, má zastupovat veřejný zájem, tedy zájem společnosti na tom, aby se trestné činy řádně prošetřily a případně potrestaly.
Státní zástupci působí při jednotlivých zastupitelstvích, která se podobně jako soudy děli na okresní, krajská a vrchní státní zastupitelství. Kontrolu a řízení nad nimi pak vykonává Nejvyšší státní zastupitelství.
Dvě nejdůležitější oblasti, v nichž je státní zástupce činný, jsou:
- trestní řízení do podání žaloby – kde vykonává dozor nad dodržováním zákonů a může rozhodovat o vazbě. Vyšetřuje také trestné činy spáchané příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, BIS, Vojenského zpravodajství nebo Vojenské policie, Úřadu pro zahraniční styky a informace.
- řízení před soudem – kde vykonává funkci žalobce. Podává obžalobu, případně návrh na potrestání, či návrh na dohodu o vině a trestu. V rámci řízení před soudem má státní zástupce v podstatě postavení jedné ze stran. Zde má být jeho role velmi aktivní. Přednáší obžalobu i závěrečnou řeč, navrhuje důkazy a zasahuje i do jejich provádění. Může jako jediný podávat opravný prostředek v neprospěch (ale případně také ve prospěch) obžalovaného, zúčastněné osoby i poškozeného.
Tip na článek
Tip: jednotlivé fáze a průběh trestního řízení jsme popsali v samostatném článku.
Dohoda o vině a trestu
Roli státního zástupce posílila od roku 2012 novela trestního řádu, která mu umožňuje navrhovat dohodu o vině a trestu. Předpokládá slib obviněného, že se přizná k trestnému činu a na oplátku navržení mírnějšího trestu ze strany státního zástupce. Dohodu připravuje státní zástupce a musí jí schválit soud. Dochází díky ní k urychlení a zefektivnění trestního řízení a rovněž k úspoře nákladů.
Stížnost a přezkoumání postupu státního zástupce
Pokud má někdo z obviněný či poškozený podezření na průtahy při činnosti státního zástupce, může podat podle trestního řádu žádost o přezkoumání postupu státního zástupce. Příslušný pro její vyřízení je státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.
Zákon o státním zastupitelství pak umožňuje každému podat stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství, případně na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství. K jejímu vyřízení je příslušný vedoucí státní zástupce, který je nadřízen státnímu zástupci, proti němuž stížnost směřuje.