Přivýdělek při studiu – jakou smlouvu uzavřít?

Rychlý přehled

• Pokud si při studiu chcete přivydělat jen občas, většině studentů se nejvíce vyplatí dohoda o provedení práce (DPP), protože do zákonného limitu neplatíte sociální ani zdravotní pojištění.
• Pro pravidelnější práci bývá vhodnější DPČ, zatímco podnikání (OSVČ) se hodí spíše pro freelancery nebo dlouhodobou samostatnou činnost.
• Výběr smlouvy ovlivňuje nejen čistý výdělek, ale i nárok na nemocenskou, administrativu nebo daňové povinnosti.

Nevíte, jak správně nastavit smlouvu nebo odvody? Rádi vám se vším poradíme.

Pravidla pro brigády studentů upravuje zejména zákoník práce, zákon o daních z příjmů a předpisy o sociálním a zdravotním pojištění. U dohod je důležité sledovat také legislativní změny posledních let, které zpřísnily evidenci práce i některé oznamovací povinnosti zaměstnavatelů.

Práce a studium

Volba vhodné právní formy zaměstnání pro studenta závisí na mnoha faktorech. Typickou volbou je buď dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Nabízí se ale i klasický pracovněprávní poměr. Každá z těchto forem má své výhody a nevýhody.

Pojďme si na úvod zrekapitulovat několik základních pojmů, které budeme v textu používat:

• Hrubá mzda: Jde o částku, kterou vyděláte před odečtením daní a dalších odvodů.
• Sociální pojištění: Zajišťuje vám podporu v případě nemoci, stáří nebo ztráty zaměstnání. Zaměstnavatel za vás odvádí částku, která je určena zákonem. Sociální pojištění si musejí odvádět i OSVČ.
• Zdravotní pojištění: Tato částka jde na úhradu vaší zdravotní péče. Jako student máte určité výhody, například pokud váš příjem nepřesáhne určité limity (např. 10 000 Kč u DPP), neplatíte zdravotní pojištění sami, ale hradí ho za vás stát. Zdravotní pojištění ale znamená ošetření (zpravidla) zdarma v případě nemoci či úrazu, nikoli ovšem výplatu určité dávky po dobu nemoci. To zase spadá do kategorie nemocenského pojištění.
• Daň z příjmu: Jedná se o platbu do veřejného rozpočtu, která se strhává z vašeho příjmu. Může mít dvě podoby.
• Srážková daň: Pokud pracujete na dohodu o provedení práce (DPP) a váš měsíční příjem je do 10 000 Kč, zaměstnavatel vám strhne 15% daň z příjmu. Tuto daň už nemusíte nikde vykazovat.
• Zálohová daň: Pokud váš příjem přesáhne určité limity nebo pokud máte více zaměstnání, může se vás týkat zálohová daň. Zaměstnanci odvádí zálohu na daň z příjmu každý měsíc ze své mzdy. Tuto zálohu strhává přímo zaměstnavatel z jejich hrubé mzdy a odvádí ji finančnímu úřadu. Na konci roku se provádí roční zúčtování daně. Zaměstnanec podává daňové přiznání nebo mu zaměstnavatel provede roční zúčtování daně. Při tomto zúčtování se zjistí, zda zálohy na daň, které byly během roku odvedeny, odpovídají skutečné výši daně z příjmu za celý rok. V tomto případě můžete uplatnit různé slevy na dani, které zákon připouští. Výsledek daňového přiznání může být nedoplatek či přeplatek.
• Prohlášení k dani – také známé jako „růžové prohlášení“, je dokument, který zaměstnanec předkládá svému zaměstnavateli za účelem uplatnění daňových slev a odpočtů při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmů fyzických osob. Tento dokument slouží k tomu, aby zaměstnavatel mohl správně vypočítat a odvádět daň ze mzdy zaměstnance. Zaměstnanec může prostřednictvím prohlášení k dani uplatnit různé slevy na dani, jako je například základní sleva na poplatníka, sleva na manžela/manželku, sleva na děti, sleva na studenta, sleva na invaliditu atd. Prohlášení k dani se podepisuje vždy jen u jednoho zaměstnavatele, čímž se zamezí tomu, aby byl zaměstnanec zdaněn dvakrát.
• Čistá mzda: Toto je částka, kterou obdržíte na svůj účet po odečtení všech daní a odvodů. Čistá mzda je tedy vaše skutečná odměna za práci.

Příklad:

Pokud pracujete na DPP a vyděláte 8 000 Kč za měsíc:

• Z této částky se vám strhne 15% srážková daň, tedy 1 200 Kč.
• Pokud byste měli podepsané prohlášení k dani, mohla by být uplatněna sleva na poplatníka a vy byste dostali celou částku 8 000 Kč bez srážkové daně.

Pokud pracujete na DPČ a váš měsíční příjem je 4 000 Kč:

• Z této částky se strhne sociální a zdravotní pojištění, pokud příjem přesáhne 3 499 Kč. Sociální pojištění činí 6,5 % a zdravotní pojištění 4,5 %.
• Takže z 4 000 Kč by se strhlo 260 Kč na sociální pojištění a 180 Kč na zdravotní pojištění, celkem 440 Kč.

Klasický pracovněprávní poměr

Klasický pracovněprávní poměr je nejběžnější formou zaměstnání. Přináší stabilitu a ochranu zaměstnance, včetně nároku na dovolenou, nemocenské pojištění a další sociální výhody. Pro studenta však tento typ zaměstnání nemusí být vždy ideální.

Zaměstnanec musí platit zdravotní a sociální pojištění, čemuž se lze do určité míry u jiných typů smluv vyhnout a získat tak více peněz. Vztahují se na vás ovšem stejná pravidla jako na všechny ostatní zaměstnance, včetně veškerých odvodů na zdravotní a sociální pojištění a také platby daň z příjmu.

Z tohoto důvodu volí studenti klasický pracovní poměr spíše méně často. Do roku 2023 měli studenti navíc výhodu v podobě slevy na studenta až 4020 korun, která však byla v letošním roce zrušena. Podle ministerstva financí neplnila svůj cíl, protože ji nevyužívali lidé s nízkými příjmy, na které byla zaměřena.

Kdy dává pracovní poměr studentovi smysl:

• pokud pracujete dlouhodobě,
• pokud chcete zaměstnanecké benefity,
• pokud potřebujete stabilní příjem,
• pokud chcete nárok na dovolenou a nemocenskou.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Dohoda o provedení práce je často volena studenty pro svou flexibilitu. DPP lze uzavřít na práci nepřekračující 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Hlavní výhodou je, že do příjmu 10 000 Kč měsíčně se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, což znamená vyšší čistý příjem pro studenta.

Pokud nepodepíšete prohlášení k dani, je vám sražena srážková daň ve výši 15 % z hrubé odměny, kterou není třeba zahrnovat do daňového přiznání​ , ale pokud si student uplatní slevu na dani (např. základní slevu na poplatníka), může být daňové zatížení minimální nebo nulové. DPP je tedy ideální pro krátkodobé a méně pravidelné práce.

V praxi často vidíme, že studenti podepisují DPP současně u více zaměstnavatelů a neřeší, jak se příjmy projeví v ročním zúčtování daně. Častou chybou bývá také nepodepsané prohlášení k dani, kvůli kterému student zbytečně přichází o část čistého příjmu.

Zaměstnavatel vám nabízí brigádu, ale nejste si jistí, jestli je smlouva správně nastavená? Náš právník může zkontrolovat podmínky DPP i DPČ ještě před podpisem a upozornit vás na nevýhodné podmínky nebo chybějící náležitosti.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti je vhodná pro delší a pravidelnější zaměstnání, které nepřesahuje polovinu běžné týdenní pracovní doby (tedy maximálně 20 hodin týdně). Při příjmu do 4 000 Kč měsíčně se neplatí zdravotní ani sociální pojištění, což je výhodné pro studenty s menšími příjmy. Při vyšších příjmech je nutné platit pojistné, což snižuje čistý příjem, ale student získává nárok na nemocenské dávky a další sociální výhody. DPČ je tedy vhodná pro studenty, kteří hledají stabilnější a pravidelnější práci, ale nechtějí být zatíženi plnými odvody.

Podnikání (OSVČ)

Podnikání jako OSVČ je vhodné pro studenty, kteří chtějí pracovat na volné noze nebo mít vlastní podnikání. Pokud je podnikání vedlejší činností (což je u studentů běžné) platíte nižší minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Navíc máte možnost využít paušální výdaje a další daňové úlevy​.

Nevýhodou může být větší administrativa spojená se zřízením živnosti, nutnost hlídat si příjmy (případně i výdaje) a hlídat si termíny pro podávání daňového přiznání a přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní a sociální pojištění.

Studenti se často domnívají, že při vedlejší živnosti nemají téměř žádné administrativní povinnosti. Největší problémy ale vznikají právě kvůli opožděnému podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Na co si dát pozor při podnikání během studia:

• termíny daňového přiznání,
• přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu,
• správné nastavení záloh,
• smlouvy s klienty,
• vedení evidence příjmů.

Přecházíte z brigády na podnikání nebo kombinujete studium s freelancingem? Pomůžeme vám správně nastavit živnost, smlouvy i daňové povinnosti, abyste se vyhnuli zbytečným sankcím.

Příležitostný přivýdělek bez smlouvy

Pro studenty je poměrně elegantní možností takzvaná příležitostná práce. Takto si můžete „beztrestně“ vydělat až 50 tisíc korun ročně. To v praxi znamená, že pokud tuto částku nepřekročíte, není nutné tento výdělek danit ani vykazovat. Je však důležité, aby šlo skutečně o příležitostnou činnost.

Práce při studiu poskytuje studentům nejen finanční příjem, ale také cenné zkušenosti a dovednosti. Důležité je zvolit správnou formu zaměstnání, která bude nejvíce vyhovovat vašim potřebám a umožní využít dostupné finanční výhody.

Posouzení, zda jde ještě o příležitostný příjem, nemusí být vždy jednoznačné. Pokud je činnost pravidelná nebo dlouhodobá, může finanční úřad dojít k závěru, že už jde o podnikání se standardními daňovými povinnostmi.

Každá forma přivýdělku má jiné daňové a odvodové dopady. Pokud si nejste jistí, co je pro vás nejvýhodnější, můžeme vaši situaci individuálně posoudit a doporučit nejbezpečnější řešení.

Shrnutí

Studenti mohou  pracovat na DPP, DPČ, v klasickém pracovním poměru nebo podnikat jako OSVČ. Každá varianta má jiné limity, odvody i daňové dopady. Pro krátkodobé brigády bývá nejvýhodnější DPP, protože do zákonného limitu neplatíte sociální ani zdravotní pojištění. DPČ se hodí pro pravidelnější práci, pracovní poměr pro dlouhodobé zaměstnání a OSVČ zejména pro freelancery nebo samostatnou činnost. Při výběru je důležité sledovat nejen výši čistého příjmu, ale také administrativu, nárok na dávky nebo budoucí daňové povinnosti.