Není rozsudek jako rozsudek: Přehled typů rozsudků a jejich účinků

Rychlý přehled:

• Rozsudek pro zmeškání může soud za zákonných podmínek vydat, pokud žalovaný bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání a žalobce jeho vydání navrhne.
• Rozsudek pro uznání soud vydává tehdy, když žalovaný uzná uplatněný nárok nebo nastane zákonem stanovená fikce jeho uznání.
• Mezitímní rozsudek rozhoduje jen o základu nároku, nikoliv zatím například o konkrétní výši náhrady.
• Částečný rozsudek rozhoduje pouze o části projednávané věci.
• Rozsudek nabývá právní moci, když jej již nelze napadnout řádným odvoláním, typicky po marném uplynutí odvolací lhůty.

Pokud už jste rozsudek obdrželi nebo vás soudní řízení teprve čeká, může být rozhodující správně zvolený další postup. Obraťte se na našeho advokáta, který vám pomůže posoudit rozsudek, připravit žalobu či odvolání nebo vás zastoupí přímo před soudem, abyste kvůli procesní chybě zbytečně nepřišli o možnost svá práva hájit.

Pro právního laika mají samozřejmě pojmy jako kontumační rozsudek, či účinnost rozsudku ex nunc prakticky nulový význam. Soud prostě nějak rozhodl a nás zajímá výsledek a důsledek takového rozhodnutí. Je ale minimálně dobré vědět, že právní teorie rozeznává různé druhy, podoby i účinky rozsudků. Na soudní řízení se pak můžete připravit se svým advokátem, který veškeré nuance rozhodování zná a dovede je využít ve váš prospěch.

Pojďme si proto alespoň v krátkosti přiblížit, jaké typy soudních rozhodnutí známe.

Jaké druhy soudních rozhodnutí existují?

Ne všechna soudní rozhodnutí jsou rozsudky. Soud může podle povahy věci rozhodnout také usnesením nebo například platebním rozkazem. Na základě formy tedy rozhodnutí rozlišujeme na:

• a) Rozsudek – je druh soudního rozhodnutí, kterým se rozhoduje ve věci samé. Známe rozsudky o rozvodu manželství, o náhradě škody a desítky dalších. Stejně tak se setkáváme s rozsudkem i ve správním a trestním soudnictví.
• b) Usnesení – tím rozhoduje soud zjednodušeně tam, kde nerozhoduje rozsudkem. zpravidla jde o různé procesní záležitosti – zahájení řízení, jeho podmínky, náhrada nákladů řízení apod.
• c) Platební rozkaz – je speciální typ rozhodnutí, vydávaný ve zkráceném soudním řízení, kde se jedná výhradně o vydání určité peněžité částky.
• d) Směnečný(šekový) platební rozkaz
• e) Elektronický platební rozkaz
• f) Evropský platební rozkaz

Účinky, které může rozhodnutí vyvolat

Podle účinků, které může rozhodnutí vyvolat, rozlišujeme rozhodnutí (rozsudky) deklaratorní a konstitutivní.

1. Deklaratorním rozhodnutím se autoritativně vyhlásí, že určité právo zde existuje, či nikoliv. Právo tedy nově nevzniká, pouze nebyla z nějakých důvodů jeho existence dosud zcela zřejmá. Může se jednat například o rozsudek o určení otcovství. Je zjevné, že samotné otcovství vzniká narozením, respektive početím dítěte. Pokud ale například otec svůj vztah k dítěti zpochybňuje, pak pro provedených důkazech soud rozhodne, že zde takový vztah je.
2. Konstitutivním rozhodnutím se oproti tomu nově zakládají, ruší či mění práva. S ohledem na výše zmíněný příklad může jít následně třeba o stanovení výživného nebo stanovení režimu péče o dítě.

Obsah výroku soudu

Podle obsahu výroku, (respektive také dle typu podané žaloby) členíme rozhodnutí na statusové, určovací, na plnění a nahrazující projev vůle.

Statusové – dochází k nim u řízení započatých na návrh a nikoliv žalobou. Rozhodnutí o nich mají konstitutivní účinky a působí ex nunc (tedy od nynějška dál), nikoliv zpětně. Může jít například o určení neplatnosti manželství či rozhodnutí o omezení svéprávnosti. Existují výjimky– například zpětné prohlášení za mrtvého může mít účinky ex tunc (zpětně).

Určovací – na základě žaloby na určení se účastník sporu domáhá určení toho, zda zde určité právo je, či není. Například není zjevné, kdo je vlastník věci. Podle občanského soudního řádu je třeba formulovat danou žalobu skutečně na určení práva či právního vztahu, nikoliv například na určení právní skutečnosti. Jedná se rozdíl, který je zcela pod rozlišovací úroveň běžného občana. Nesprávná formulace v tomto případě ale může způsobit zbytečné zamítnutí žaloby, neboť jí soud nemůže vyhovět. Opět se vyplatí precizní formulace advokátem.

Na plnění – takové rozhodnutí je vydáno na základě žaloby, která požaduje například zaplacení určité částky (dluhu) či vydání nějaké věci (neprávem zadržovaný majetek po rozvodu).

Výrok nahrazující projev vůle – týká se to například situací, kdy zákon předpokládá určitou shodu, případně o ni usilují i samotní účastníci, ale nejsou ji sami schopni. Typicky může jít o spoluvlastnictví. Další situací může být, kdy se rodiče nejsou schopni dohodnout na jménu dítěte, případně jeden z rodičů vyžaduje souhlas soudu pro určitý lékařský zákrok na dítěti, který druhý z rodičů nechce dát. V případě, kdy má dojít k takovému typu rozsudku, je třeba být obzvláště opatrný při formulaci takzvaného žalobního petitu, tedy požadavku, který prostřednictvím žaloby uplatňujeme. Vždy se vyplatí jej sepsat společně s advokátem. 

Kdy nabývá rozsudek právní moci?

Rozsudek či rozhodnutí prochází od svého vzniku postupně několika fázemi. Po svém vyhlášení je písemně vyhotoveno a doručeno účastníkům. Důležitým momentem, který klienty zajímá především, je, kdy rozsudek nabývá právní moci. Stane se tak ve chvíli, kdy jej již není možné napadnout řádným opravným prostředkem, tedy když proti němu již nelze podat odvolání, neboť uplyne lhůta pro jeho podání, případně se účastníci vzdali práva ho podat. Rozhodnutí je tak konečné, závazné a nezměnitelné (řádnými opravnými prostředky). I pravomocné rozhodnutí lze za určitých okolností změnit, ale jsou to okolnosti mimořádné, tedy s použitím mimořádných opravných prostředků.

Dostali jste rozsudek, se kterým nesouhlasíte? S řešením nečekejte na poslední den odvolací lhůty. Nechte naše advokáty rozhodnutí posoudit, zjistit, zda existují relevantní odvolací důvody, a připravit odvolání tak, aby splňovalo zákonné náležitosti.

Zvláštní typy rozsudků

Podmínky pro vydání zvláštních typů rozsudků upravuje především občanský soudní řád. U rozsudku pro uznání jde zejména o § 153a, u rozsudku pro zmeškání o § 153b občanského soudního řádu.

Rozsudek pro zmeškání / kontumační rozsudek – může být následkem toho, že se žalovaný nedostaví k prvnímu jednání ve věci. Soud může podle občanského soudního řádu rozsudek pro zmeškání vydat jsou-li současně splněny zákonné podmínky:

• žalovanému byly řádně doručeny žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů předem,
• žalovaný byl poučen o následcích nedostavení se,
• bez důvodné a včasné omluvy zmeškal první jednání ve věci,
• žalobce se k jednání dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

Soud potom může považovat skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě za nesporná a odvolání proti takovému rozsudku jsou omezená. Neznamená to ale, že rozsudek pro zmeškání lze vydat automaticky v každém řízení. Občanský soudní řád stanoví případy, kdy jej použít nelze.

Rozsudek pro uznání – je do určité míry podobný. Soud jej vydává tehdy, když žalovaný uzná nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobce uplatňuje. Může přitom jít nejen o výslovné uznání nároku v průběhu řízení, ale také o situaci, kdy podle zákona nastane tzv. „fikce uznání“. Ta může nastat například tehdy, když žalovaný bez vážného důvodu včas nereaguje na kvalifikovanou výzvu soudu a nesdělí, zda nárok uznává, případně neuvede rozhodující skutečnosti na svoji obranu. Jsou-li zákonné podmínky fikce uznání splněny, soud může vydat rozsudek pro uznání. Ani tento typ rozsudku však není možné použít ve všech řízeních – například jej nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.

Mezitímní rozsudek – je typický například v řízení o náhradě škody. Rozhoduje se jím o základu věci. V tomto případě tedy soud rozhodne o podstatě věci, zda je splněn předpoklad odpovědnosti za škodu, nárok není promlčen atd., ale nerozhodne dosud o výši samotné náhrady škody. Tento typ rozsudku nám může umožnit vést řízení efektivněji a hospodárněji.

Částečný rozsudek oproti tomu rozhoduje jen o nějaké části nároku, například o nároku jen jednoho z žalobců.

Nejčastější chyba z praxe: Dopis od soudu není dobré odkládat s tím, že „se k němu vrátíte později“. U některých soudních výzev může mít nečinnost velmi závažné procesní následky. Jakmile vám proto přijde žaloba nebo výzva soudu, zkontrolujte především, do kdy a jakým způsobem máte reagovat.

Další dělení rozsudků

Právní teorie zná ještě další dělení rozhodnutí, která ale již z praktického pohledu účastníků nejsou příliš podstatná. Tak například členění dle subjektu rozhodnutí (soud I. či II. stupně, event. např. Ústavní soud či jiné specializované instituce), dle složení subjektu (tedy zda rozhoduje jeden soudce – “samosoudce”, případně zda se rozhoduje ve větším počtu – senátu).

Shrnutí

Druhy rozsudků se liší podle obsahu, účinků i procesní situace, za které je soud vydává. Rozsudek pro zmeškání může být následkem neúčasti žalovaného na prvním jednání, zatímco rozsudek pro uznání vychází z uznání nároku nebo zákonné fikce uznání. Mezitimní rozsudek rozhoduje pouze o základu nároku a částečný rozsudek jen o jeho části. Z hlediska účinků je důležité rozlišovat, zda rozsudek působí ex nunc, tedy od okamžiku právní moci nebo jiného stanoveného okamžiku do budoucna, nebo ex tunc, tedy zpětně od určitého dřívějšího okamžiku. Pro účastníky řízení je zásadní také okamžik právní moci: rozsudek je pravomocný tehdy, když jej již nelze napadnout řádným odvoláním. Pokud vám rozsudek nebo výzva soudu právě přišla, vyplatí se zkontrolovat zejména poučení a lhůty pro další postup.