Jak jsme zmínili, pro právního laika mají pojmy jako kontumační rozsudek, či účinnost rozsudku ex nunc prakticky nulový význam. Soud prostě nějaký způsobem rozhodnul a nás zajímá výsledek a důsledek takového rozhodnutí. Je ale minimálně dobré vědět, že právní teorie rozeznává různé druhy, podoby i účinky rozsudků. Na soudní řízení se pak můžete připravit se svým advokátem, který veškeré nuance rozhodování zná a dovede je využít ve váš prospěch.
Související služba
Čeká vás soudní řízení?
U soudu uspějete jen tehdy, když podání žaloby bude neprůstřelné. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Pojďme si ale alespoň v krátkosti přiblížit, jaké typy soudních rozhodnutí známe.
Na základě formy rozhodnutí rozlišujeme:
- a) Rozsudek – je druh soudního rozhodnutí, kterým se rozhoduje ve věci samé. Známe rozsudky o rozvodu manželství, o náhradě škody a desítky dalších. Stejně tak se setkáváme s rozsudkem i ve správním a trestním soudnictví.
- b) Usnesení – tím rozhoduje soud zjednodušeně tam, kde nerozhoduje rozsudkem. zpravidla jde o různé procesní záležitosti – zahájení řízení, jeho podmínky, náhrada nákladů řízení apod.
- c) Platební rozkaz – je speciální typ rozhodnutí, vydávaný ve zkráceném soudním řízení, kde se jedná výhradně o vydání určité peněžité částky.
- d) Směnečný(šekový) platební rozkaz
- e) Elektronický platební rozkaz
- f) Evropský platební rozkaz
Tip na článek
Tip: Blíže jsme se platebním rozkazům, podmínkami jejich vydání a jejich variantám ve formě směnečného či elektronického platebního rozkazu věnovali v našem článku.
Účinky, které může rozhodnutí vyvolat
Podle účinků, které může rozhodnutí vyvolat, rozlišujeme rozhodnutí (rozsudky) deklaratorní a konstitutivní.
- Deklaratorním rozhodnutím se autoritativně vyhlásí, že určité právo zde existuje, či nikoliv. Právo tedy nově nevzniká, pouze nebyla z nějakých důvodů jeho existence dosud zcela zřejmá. Může se jednat například o rozsudek o určení otcovství. Je zjevné, že samotné otcovství vzniká narozením, respektive početím dítěte. Pokud ale například otec svůj vztah k dítěti zpochybňuje, pak pro provedených důkazech soud rozhodne, že zde takový vztah je.
- Konstitutivním rozhodnutím se oproti tomu nově zakládají, ruší či mění práva. S ohledem na výše zmíněný příklad může jít následně třeba o stanovení výživného nebo stanovení režimu péče o dítě.
Obsah výroku soudu
Podle obsahu výroku, (respektive také dle typu podané žaloby) členíme rozhodnutí na statusové, určovací, na plnění a nahrazující projev vůle.
Statusové – dochází k nim u řízení započatých na návrh a nikoliv žalobou. Rozhodnutí o nich mají konstitutivní účinky a působí ex nunc (tedy od nynějška dál), nikoliv zpětně. Může jít například o určení neplatnosti manželství, prohlášení za mrtvého či rozhodnutí o omezení svéprávnosti.
Určovací – na základě žaloby na určení se účastník sporu domáhá určení toho, zda zde určité právo je, či není. Například není zjevné, kdo je vlastník věci. Podle občanského soudního řádu je třeba formulovat danou žalobu skutečně na určení práva či právního vztahu, nikoliv například na určení právní skutečnosti. Jedná se rozdíl, který je zcela pod rozlišovací úroveň běžného občana. Nesprávná formulace v tomto případě ale může způsobit zbytečné zamítnutí žaloby, neboť jí soud nemůže vyhovět. Opět se vyplatí precizní formulace advokátem.
Na plnění – takové rozhodnutí je vydáno na základě žaloby, která požaduje například zaplacení určité částky (dluhu) či vydání nějaké věci (neprávem zadržovaný majetek po rozvodu).
Výrok nahrazující projev vůle – týká se to například situací, kdy zákon předpokládá určitou shodu, případně o ni usilují i samotní účastníci, ale nejsou ji sami schopni. Typicky může jít o spoluvlastnictví. Další situací může být, kdy se rodiče nejsou schopni dohodnout na jménu dítěte, případně jeden z rodičů vyžaduje souhlas soudu pro určitý lékařský zákrok na dítěti, který druhý z rodičů nechce dát. V případě, kdy má dojít k takovému typu rozsudku, je třeba být obzvláště opatrný při formulaci takzvaného žalobního petitu, tedy požadavku, který prostřednictvím žaloby uplatňujeme. Vždy se vyplatí jej sepsat společně s advokátem.
Rozsudek či rozhodnutí prochází od svého vzniku postupně několika fázemi. Po svém vyhlášení je písemně vyhotoveno a doručeno účastníkům. Důležitým momentem, který klienty zajímá především, je, kdy je rozsudek pravomocný. Stane se tak ve chvíli, kdy již proti němu nelze podat odvolání, neboť marně uplyne lhůta pro jeho podání, případně se účastníci vzdali práva ho podat. Rozhodnutí je tak konečné, závazné a nezměnitelné (řádnými opravnými prostředky). I pravomocné rozhodnutí lze za určitých okolností změnit, ale jsou to okolnosti mimořádné, tedy s použitím mimořádných opravných prostředků.
Tip na článek
Tip: Ve výjimečných situacích lze i pravomocné rozsudky změnit. Jedná se ovšem o zásadním narušení práv účastníků řízení. Mělo by k němu dojít pouze za mimořádných okolností, jakými jsou například zásadní procesní vady řízení, případně zcela nové důkazy či skutečnosti, které se objeví až po vydání rozsudku. Blíže jsme se takovou situací zabývali v našem článku.
Zvláštní typy rozsudků
Kontumační rozsudek – podle občanského soudního řádu jde o speciální druh rozsudku a rovněž se mu říká rozsudek pro zmeškání (lidově se takovému jednání říká “zmeškačka”). Soud je oprávněn jej vydat v případě, kdy se žalovaný bez řádné omluvy nedostaví k prvnímu ústnímu jednání ve věci před soudem, ačkoli byl řádně předvolán a poučen o následcích nedostavení se, byla dodržena předvolací lhůta a předvolání mu bylo doručeno. Musí ovšem nastat i druhá podmínka, a to výslovný návrh žalobce na vydání tohoto typu rozsudku. Odvolání proti takovému rozsudku jsu omezená.
Rozsudek pro uznání – je do určité míry podobná. Žalovaný zde před soudem plně uzná nárok vznesený žalobcem. Druhou variantou je v podstatě fiktivní uznání nároku. Žalovanému jr doručena takzvaná kvalifikovaná výzva, v níž je vyzván, aby sepsal k případu vše podstatné a připojil důkazy. Pokud tak neučiní, vzniká fikce uznání nároku žalobce a soud může vydat rozsudek pro uznání.
Mezitimní rozsudek – je typický například v řízení o náhradě škody. Rozhoduje se jím o základu věci. V tomto případě tedy soud rozhodne o podstatě věci, zda je splněn předpoklad odpovědnosti za škodu, nárok není promlčen atd., ale nerozhodne dosud o výši samotné náhrady škody. Tento typ rozsudku nám může umožnit vést řízení efektivněji a hospodárněji.
Částečný rozsudek oproti tomu rozhoduje jen o nějaké části nároku, například o nároku jen jednoho z žalobců.
Další dělení rozsudků
Právní teorie zná ještě další dělení rozhodnutí, která ale již z praktického pohledu účastníků nejsou příliš podstatná. Tak například členění dle subjektu rozhodnutí (soud I. či II. stupně, event. např. Ústavní soud či jiné specializované instituce), dle složení subjektu (tedy zda rozhoduje jeden soudce – “samosoudce”, případně zda se rozhoduje ve větším počtu – senátu).