Manželé mají mít dle zákona stejnou životní úroveň. Když manželé vedou společnou domácnost a mají společné konto, vzájemnou vyživovací povinnost plní aniž by nad tím více hloubali, nebo se tím více zabývali. Když však manželé žijí odděleně a mají i oddělené účty a jeden nehradí druhému nic, ani nemají přístup či dispoziční oprávnění s účtem druhého manžela nakládat, často začínají řešit situaci kolem své obživy. Nejednou jsem se ve své právní praxi setkala s případem jako u mé poslední klientky, která podstoupila těžkou operaci a po operaci její příjem dosahoval 10.000,-Kč/měsíčně. Oproti tomu manžel klientky disponoval několika nemovitostmi a jeho příjem byl ve výši 120.000,-Kč. Manželé žili odděleně a manžel odmítal jakkoliv přispět manželce na její výživu s odůvodněním, že žijí odděleně a přispívá na nezletilé děti.
S touto argumentací neuspěl, neboť alimenty na manžela mají přednost před alimenty na děti. Ze zákona plyne, že první komu mám povinnost výživné poskytovat je moje manželka či manžel a teprve následně dětem.
Kdy se obrátit na soud
V případě, že druhý manžel neposkytuje výživné dobrovolně, je nutné se obrátit na soud. Zde platí čím dříve, tím lépe. Neboť výživné lze přiznat nejdříve od doby, kdy byl podán návrh k soudu, tedy ode dne kdy podám návrh na soud. Pokud se tedy dostanu do vážné situace a manžel mi neposkytnete výživu, mohu se ji domoci soudně. Na toto zákonné ustanovení pak navazuje i ustanovení ohledně rozvodu. Bohužel se v dnešní době stává, že jeden z manželů se snaží své vyživovací povinnosti zbavit tím, že podá návrh na rozvod manželství. I na takové jednání zákon pamatuje a pokud druhý manžel s rozvodem manželství nebude souhlasit a bude se rozvodu bránit, soud je nemusí rozvést.
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
I když soud manžele rozvede, má rozvedený manžel nárok na alimenty ze zákonem stanovených kritérií. Pokud dikce zákona u manželů říká, že mají mít stejnou životní úroveň, tak například u rozvedené manželky je pak zákon přísnější. Na výživné má rozvedená manželka nárok např. pokud byla celý život v domácnosti a na sklonku života se s ním druhý manžel rozvedl. Jedná se často o případy, kdy jeden z manželů celé produktivní období života věnovali péči o rodinu, a po rozvodu je pro ně nesnadné se zapojit do pracovního procesu a najít si zaměstnání.
Co vše ovlivní výživné?
Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši se soud zabývá zejména tím, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno. Dále posuzuje z jakého důvodu si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, zda si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, zda se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, nebo zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké trestného činu, či je zde dán jiný obdobně závažný důvod. Tedy pokud by se např. manželka dopustila na bývalém manželovi trestného činu, soud by jí výživné nemusel přiznat. Jedním z trestných činů v takových případech bývá například i křivé obvinění.
V případě, že se manželé rozvádějí dohodou – tzv. nesporným rozvodem a uzavírají dohodu o vypořádání společného jmění manželů, upravují v ní i další náležitosti, jako např. zda jeden druhému budou poskytovat výživné, nebo zda mu vyplatí na výživném jednorázovou částku tzv. odbytné.
Občanský zákoník rozvedenému manželovi, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil, a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, dává možnost navrhnout soudu, aby stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela. A to tak, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň, tedy jako u výživného pro nerozvedeného manžela. Takto lze stanovit výživné nejdéle na dobu 3 let.
Závěrem je potřeba si zapamatovat, že dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi domácího násilí, nemá právo na výživné. A právo rozvedeného manžela na výživné zanikne, uzavře-li oprávněný rozvedený manžel nové manželství, nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství.
V praxi se setkávám s případy, že si manželé vedou oddělené účty a jeden z manželů nechce poskytnout žádné finanční plnění druhému z manželů, nepřispívá na chod domácnosti a vše hradí pouze jeden z manželů, a to aniž by se na tom dohodli. Je nutné si uvědomit, že vyživovací povinnost vůči sobě manželé mají ze zákona a byť spolu třeba fakticky nežijí, ale jsou stále sezdáni, jejich povinnost výživy trvá.
