Možná to znáte: přivýdělek, brigáda, krátká spolupráce – a na výplatní pásce vidíte, že vám něco strhli. U srážkové daně to na první pohled vypadá jednoduše: daň se strhne rovnou a je hotovo. Jenže právě tady se skrývá překvapení, které bývá pro spoustu lidí velmi příjemné. Vrácení srážkové daně je ve vybraných situacích reálné – a někdy jde o tisíce korun, které jinak zůstanou státu jen proto, že jste nepodali přiznání nebo jste neměli správné potvrzení.
V článku vyjasníme, co přesně je srážková daň a kdy je opravdu konečná. Ukážeme, v jakých situacích se vyplatí zapojit daňové přiznání, jaké potvrzení si od plátce pohlídat a co bývá nejčastější důvod, proč lidem vratka uteče. Přidáme i typické scénáře z praxe, abyste si snadno ověřili, jestli se to týká i vás.
Srážková daň představuje způsob zdanění, kdy daň neodvádíte vy, ale strhne ji a odvede plátce příjmu (typicky zaměstnavatel, banka, firma vyplácející odměnu) u zdroje, tedy při výplatě. Vy dostanete už čistou částku.
To má dvě velké výhody: stát má peníze rychle a plátce ohlídá formality. Nevýhoda je zřejmá: srážková daň se často strhne i lidem, kteří by po sečtení ročních příjmů a slev zaplatili na dani méně nebo dokonce nic. A tady vzniká prostor pro vrácení.
Důležité je ale rozlišit dvě situace:
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
U dohod se v praxi pořád opakuje jedna klíčová otázka: strhne mi zaměstnavatel srážkovou daň, nebo zálohovou daň? A hned za ní druhá: můžu si sraženou daň získat přes daňové přiznání? Odpověď stojí na dvou věcech – jestli jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžové prohlášení) a jak vysoká byla měsíční odměna u téhož plátce.
Příjmy z dohod (a obecně některé další malé příjmy ze závislé činnosti) spadnout do režimu daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, pokud splníte podmínky zákona – zejména nemáte podepsané prohlášení poplatníka a příjem je pod limitem.
U DPP je hranice pro srážkovou daň navázaná na limit účasti na nemocenském pojištění: pokud vaše úhrnná odměna u jednoho zaměstnavatele za kalendářní měsíc nedosáhne 12 000 Kč a současně u něj nemáte podepsané prohlášení poplatníka, zaměstnavatel zpravidla použije srážkovou daň.
U DPČ (a obecně u zaměstnání mimo DPP) je pro srážkové zdanění rozhodná částka nižší: pokud příjmy u téhož zaměstnavatele za měsíc nedosahují 4 500 Kč a současně nemáte podepsané prohlášení k dani, mohou být tyto příjmy také zdaněny srážkovou daní.
Pro účely daňového přiznání za rok 2025 počítejte s hodnotami, které platily v tomto roce: 11 500 Kč u DPP a 4 500 Kč u DPČ.
Teď to nejdůležitější pro vrácení srážkové daně: pokud vám zaměstnavatel u dohody strhával srážkovou daň, neznamená to automaticky, že jste o tyto peníze nenávratně přišli. Zákon umožňuje, abyste takové příjmy dobrovolně zahrnuli do daňového přiznání – a pak se sražená daň započte na celkovou roční daňovou povinnost. Když vám po sečtení všech příjmů a uplatnění slev vyjde, že jste měli platit méně, vznikne přeplatek a ten vám finanční úřad vrátí.
Zásadní je ale jedna podmínka: pokud se rozhodnete příjmy zdaněné srážkovou daní zahrnout do přiznání, je potřeba zahrnout všechny takové příjmy spadající do stejného režimu – nelze vybrat jen některé.
A ještě praktická poznámka: jakmile u zaměstnavatele podepíšete prohlášení poplatníka, srážková daň se u něj typicky neuplatní – zaměstnavatel sráží zálohovou daň a může už v průběhu roku zohledňovat slevy (typicky základní slevu na poplatníka). Srážková daň se naopak nejčastěji objeví tam, kde prohlášení podepsané není (třeba druhá brigáda vedle hlavního zaměstnání) a kde se vejdete do uvedených limitů.
Nejčastější scénář, kdy se vám může sražená daň vrátit, je jednoduchý: měli jste během roku jen menší výdělky (třeba několik brigád), z nichž část byla zdaněna srážkou. Když pak sečtete roční příjmy, vyjde vám nízká (nebo nulová) daňová povinnost, protože se uplatní základní sleva na poplatníka a případně další slevy a odčitatelné položky. Pokud jste ovšem nic nepodali, srážka zůstala státu.
V některých případech je srážková daň skutečně konečná a do daňového přiznání se vůbec nezahrnuje – typicky u vybraných kapitálových příjmů. A i tam, kde vám zákon umožní příjem do přiznání dobrovolně doplnit, se to nemusí vyplatit: pokud máte vyšší celkové příjmy a slevy na dani už nemají kam se promítnout, započtení sražené daně vám žádnou vratku nepřinese.
V praxi se můžete řídit jednoduchým pravidlem: zbystřit byste měli ve chvíli, kdy jste měli brigády nebo dohody, u kterých vám zaměstnavatel strhával srážkovou daň, současně jste u něj neměli podepsané prohlášení (případně jste ho měli podepsané u jiného zaměstnavatele) a vaše celkové roční příjmy nejsou příliš vysoké. Právě v takové situaci často dává smysl začít aktivně řešit vrácení srážkové daně, protože přes daňové přiznání vám může vyjít přeplatek.
Aby bylo jasné, kdy má vrácení srážkové daně v praxi největší šanci na úspěch, pomůže podívat se na několik typických situací, se kterými se lidé setkávají nejčastěji:
Pracovali jste na DPP, nepodepsali jste prohlášení, zaměstnavatel strhl srážkovou daň. Jiné příjmy jste skoro neměli. Podáte přiznání, uplatníte základní slevu na poplatníka – a často vám vyjde, že daňová povinnost je nižší než už sražená daň, takže vznikne přeplatek.
Každý zaměstnavatel vám srazil něco málo. Samostatně to nevypadá dramaticky, ale dohromady to může být citelná částka. Když si vyžádáte potvrzení o srážkové dani od všech a zahrnete příjmy do přiznání, může být vratka překvapivě vysoká.
Pokud jste byli zaměstnaní a současně jste měli drobný přivýdělek na DPP bez prohlášení, vyplatí se propočítat, zda zahrnutí srážkově zdaněných příjmů do přiznání nezlepší výsledek (např. kvůli dalším slevám, odpočtům, hypotéce, darům apod.). Tady už ale pozor: někdy naopak přiznáním vznikne povinnost něco doplatit – záleží na konkrétní kombinaci příjmů.
Právě u potvrzení o srážkové dani lidé nejčastěji narazí a často zbytečně přijdou o peníze jen proto, že nemají správný papír včas. Pokud totiž chcete srážkovou daň přetavit do vratky přes daňové přiznání, musíte finančnímu úřadu umět doložit dvě věci: kolik jste skutečně dostali vyplaceno a kolik vám plátce srazil a odvedl na dani. Bez toho je vaše tvrzení v přiznání jen číslo bez opory – a správce daně vás může vyzvat k doplnění, nebo vám započtení daně vůbec neuznat.
Proto je třeba od zaměstnavatele dostat potvrzení o potvrzení o vyplacených příjmech a sražené dani. Když ho dostanete do ruky, zkontrolujte si zejména, že obsahuje identifikaci zaměstnavatele (plátce), vaši identifikaci, období, za které příjem plyne, a hlavně konkrétní částky: úhrn vyplacených příjmů, základ pro výpočet daně, a celkovou sraženou daň. Právě tato čísla potom používáte při vyplňování přiznání, aby bylo zřejmé, jak jste k započtení daně došli.
Kdy si potvrzení vyžádat? Ideálně hned, jak víte, že budete přiznání podávat – typicky na začátku roku po skončení zdaňovacího období. Zaměstnavatelé bývají na podobné žádosti zvyklí a ze zákona mají povinnost vám potvrzení vystavit do 10 dnů od vaší žádosti. A pokud jste měli dohod víc, potřebujete potvrzení od každého zaměstnavatele zvlášť.
Nejdřív si dejte dohromady podklady od všech plátců příjmů. Pokud jste měli více brigád nebo dohod u různých zaměstnavatelů, potřebujete potvrzení od každého, kdo vám daň srazil – jinak nedoložíte, v jaké výši byla srážka odvedena a správce daně může vaše údaje zpochybnit nebo vás vyzvat k doplnění.
Pak přichází na řadu samotné daňové přiznání. V něm uvedete příslušné příjmy podle jejich povahy – u brigád a dohod typicky jako příjmy ze závislé činnosti – a současně v přiznání vyznačíte, že vám už byla část daně zaplacena formou srážky. Jinými slovy: sraženou daň v přiznání uplatníte jako daň, která se má započíst na vaši celkovou roční daňovou povinnost.
Pokud vám po sečtení příjmů a uplatnění slev vyjde přeplatek, je potřeba udělat ještě jednu důležitou věc: o vrácení přeplatku aktivně požádat. Nestačí spoléhat na to, že vám bude poslán automaticky. Správce daně musí mít jasně uvedeno, že vratku požadujete, a hlavně kam ji má poslat – v elektronickém přiznání se to řeší vyplněním části týkající se žádosti o vrácení přeplatku a bankovního účtu.
Pokud žádost splňuje podmínky, správce daně má povinnost vrátit přeplatek do 30 dnů od obdržení žádosti. Žádosti se ale standardně vyhoví jen při částce min. 200 Kč (jinak až po dosažení této částky do 60 dnů). Přeplatek vám taky nemusí být vrácen, pokud je důvodný předpoklad, že vám krátce poté vznikne povinnost něco doplatit (například na stejném osobním daňovém účtu).
V praxi se vrácení srážkové daně nejčastěji zadrhne na několika typických věcech. Často chybí potvrzení o srážkové dani, takže nemáte čím prokázat, kolik vám bylo skutečně sraženo a odvedeno. Jindy sice potvrzení máte, ale údaje na něm nesedí s tím, co uvedete v daňovém přiznání – a finanční úřad vás pak vyzve k doplnění nebo opravě. Problém může být i čistě technický: špatně vyplněný bankovní účet pro vrácení přeplatku umí celý proces zbytečně protáhnout. A nakonec je dobré počítat i s tím, že pokud máte nedoplatky na jiných daních, může finanční úřad přeplatek použít přednostně na úhradu dlužné částky.
Kvůli podání daňového přiznání už dnes nemusíte chodit na finanční úřad. Finanční správa dlouhodobě přesouvá komunikaci do online prostředí a hlavní brána, kterou budete v praxi používat, je portál MOJE daně. Ten v sobě spojuje dvě věci: jednak aplikaci EPO, kde vyplníte a odešlete formuláře, a jednak Online finanční úřad (DIS+), který po přihlášení umí nabídnout i užitečné informace z vašich osobních daňových účtů a některá podání umí částečně či kompletně předvyplnit.
Přes MOJE daně tak můžete vyřídit celý proces: formulář si v EPO vyplníte, necháte zkontrolovat, uložíte si pracovní verzi (kdybyste se k němu potřebovali vrátit) a následně ho odešlete. Přihlášení je řešeno moderně, typicky přes identitu občana (například bankovní identitu).
Důležitá praktická poznámka: u některých osob vzniká povinnost podávat formulářová podání (typicky daňové přiznání) výhradně elektronicky. Tato povinnost vzniká zejména v případě, že má osoba datovou schránku zřízenou ze zákona (OSVČ, podnikatelé). U nich tedy nejde jen pohodlí, ale o zákonnou povinnost zvolit elektronickou formu.
Vrácení srážkové daně je možné hlavně u menších pracovních přivýdělků (typicky DPP a DPČ), kdy vám zaměstnavatel strhával srážkovou daň proto, že jste u něj neměli podepsané prohlášení poplatníka a zároveň jste se vešli do měsíčních limitů pro srážkové zdanění. Srážka sama o sobě neznamená, že jste o peníze definitivně přišli – pokud tyto příjmy dobrovolně zahrnete do daňového přiznání, sražená daň se započte na roční daňovou povinnost. Když po sečtení všech příjmů a uplatnění slev vyjde nižší daň, vznikne přeplatek a finanční úřad vám ho vrátí. Platí ale, že pokud se pro zahrnutí srážkově zdaněných příjmů rozhodnete, musíte do přiznání zahrnout všechny příjmy spadající do stejného režimu – nejde vybrat jen ty „výhodné“.
Klíčem k úspěchu je mít správné podklady: od každého plátce, který vám daň srazil, si vyžádejte potvrzení o vyplacených příjmech a sražené dani (bez něj může správce daně započtení daně neuznat nebo vás vyzvat k doplnění). V přiznání pak uvedete příjmy a uplatníte sraženou daň jako už zaplacenou. Pokud vznikne přeplatek, musíte zároveň aktivně požádat o jeho vrácení a správně vyplnit účet. Vrácení může brzdit chybějící či nesedící potvrzení, špatné bankovní údaje nebo nedoplatky na jiných daních (přeplatek se pak může použít na jejich úhradu). Celý proces lze dnes pohodlně vyřídit online přes portál MOJE daně.
Ano, typicky to jde řešit zpětně podáním (řádného nebo dodatečného) daňového přiznání za daný rok pokud splníte podmínky pro zahrnutí těchto příjmů do přiznání. Prakticky hlídejte, ať se vejdete do zákonných lhůt pro stanovení daně a uplatnění přeplatku (u daní z příjmů se nejčastěji pohybujete v tříletém režimu).
U zaměstnání či brigád typicky ne – vratka se řeší přes daňové přiznání. Samostatná žádost bez návaznosti na správně vypočtenou roční daňovou povinnost nestačí, protože správce daně potřebuje vidět celý roční výsledek.
U řady investičních příjmů je srážková daň skutečně konečná a zpět ji běžně nedostanete. Výjimky existují hlavně v přeshraničních situacích (např. smlouvy o zamezení dvojího zdanění, specifické režimy), ale to už je případ od případu.
Ano. Typicky když se sečtením všech příjmů posunete do vyšší celkové daňové povinnosti, nebo když se ukáže, že některé slevy nebyly uplatněné správně. U kombinací (HPP + více dohod + další příjmy) proto doporučujeme udělat výpočet předem.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
