Srážková daň umí být pro zaměstnavatele příjemně jednoduchá – daň strhnete, odvedete a tím to pro zaměstnance často končí. Jenže právě tato zdánlivá jednoduchost svádí k chybám: špatné předčíslí, opožděná splatnost nebo zapomenuté vyúčtování. A protože u srážkové daně vystupujete jako plátce, nejde jen o administrativu – v krajním případě může finanční úřad vymáhat neodvedenou daň po vás.
V tomto článku se dozvíte, kdy se používá srážková daň a kdy zálohová, co přesně znamená splatnost a od kterého okamžiku se lhůty počítají. Najdete i praktický rozklad platebních údajů – jak zvolit správné předčíslí, matriku finančního úřadu a jak platbu správně označit. A nakonec se dostanete k vyúčtování: termíny, forma podání, přílohy při opravách i situace, kdy je potřeba opravit vzniklou chybu.
Srážková daň (daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) je režim, kdy daň neplatí poplatník sám, ale vy ji strhnete při výplatě a odvedete ji správci daně. Zákon tu říká dvě klíčové věci: daň se sráží u příjmů, na které dopadá zvláštní sazba, a srážku provádí plátce při výplatě (nebo v některých případech už při zaúčtování závazku).
Pro zaměstnavatele je nejčastější praktický scénář ten, že někomu vyplácíte příjem, který spadá do kategorie srážkové daně, a tím pádem musíte hlídat splatnost srážkové daně, poslat ji na správný účet a po roce podat vyúčtování daně.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Zjednodušeně platí, že srážková daň dopadá typicky na vybrané příjmy podle zákona o daních z příjmů a v praxi jde obvykle o situaci, kdy zaměstnanec nemá podepsané daňové prohlášení a současně jde o „menší“ nebo specificky určený typ příjmu.
Obvykle se bude jednat o dohodu o provedení práce do určitého limitu – pokud zaměstnanec nepodepíše prohlášení, zaměstnavatel použijete srážkovou daň. Po překročení limitu nebo při jiném nastavení se přechází do režimu zálohové daně.
Důležité je, že zákon počítá i s tím, že některé příjmy zdaněné srážkou se mohou za určitých podmínek vrátit do hry v ročním přiznání nebo při pozdějším postupu – typicky když poplatník splní zákonné podmínky a příjmy zahrne do svého daňového přiznání.
Sraženou daň musíte odvést do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste měli povinnost srážku provést.
Takže když například v březnu vyplatíte odměnu, u které máte daň srazit, odvod daně řešíte nejpozději do konce dubna. Dává to smysl: daň jste už reálně vzali z peněz příjemce, a stát očekává, že ji bez zbytečných odkladů pošlete dál.
A pozor – zákon zároveň říká, že když plátce daň nesrazí, srazí ji špatně nebo ji včas neodvede, správce daně ji vymáhá jako jeho dluh.
U srážkové daně se v praxi nejčastěji nechybuje ve výši daně, ale v tom, kam přesně platbu poslat. Finanční správa totiž nepracuje s jedním univerzálním účtem pro všechny daně. Číslo účtu pro platbu se skládá ze dvou hlavních částí: předčíslí (říká, jaký druh daně platíte) a matriky (říká, kterému finančnímu úřadu platbu posíláte).
Předčíslí určuje druh daně, tedy co platíte. Pro srážkovou daň platí tato dvě předčíslí:
Pokud pošlete srážkovou daň na účet se špatným předčíslím, platba se může zaúčtovat na jiný druh daně a na osobním daňovém účtu vám pak svítí nedoplatek, i když jste reálně peníze poslali.
Matrika je základní (kmenová) část čísla účtu konkrétního finančního úřadu – tedy komu platbu posíláte. Matriky jsou veřejně uvedené v samostatné příloze Finanční správy.
Finanční správa například u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu uvádí: matrika 77628031 a kód banky 0710.
Když to spojíte s předčíslím, vznikne typický tvar účtu:
Abyste zvolili správnou matriku, potřebujete vědět, který finanční úřad je pro vás místně příslušný. Obecně platí, že místní příslušnost se řídí u fyzických osob místem trvalého pobytu a u právnických osob sídlem.
Jakmile víte, který finanční úřad je váš, vezmete v příloze Finanční správy jeho matriku a zkompletujete účet ve tvaru:
předčíslí (7720/7712) – matrika / 0710.
I když pošlete platbu na správný účet, pořád potřebujete, aby ji správce daně správně přiřadil k vám a ke správnému období. To se děje přes identifikátory platby (typicky variabilní symbol).
V praxi se jako variabilní symbol nejčastěji uvádí identifikátor daňového subjektu: pokud máte přidělené DIČ, použije se jeho kmenová část, tedy čísla za předponou „CZ“ (např. CZ12345678 → 12345678). U zahraničních osob, které nemají české DIČ ani standardní identifikátory, se používá identifikátor přidělený správcem daně (např. vlastní číslo plátce).
Vedle samotného odvodu peněz je tu ještě „papírová“ (dnes spíš elektronická) stránka věci: vyúčtování daně vybírané srážkou.
Daňový řád stanoví, že vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku a tuto lhůtu nelze prodloužit. Pro většinu plátců to v praxi znamená do konce března (podle toho, jak vyjde poslední den lhůty v konkrétním roce).
Podání se dnes typicky řeší elektronicky přes MOJE daně – buď přímo přes Online finanční úřad (DIS+), nebo přes aplikaci EPO.
Prakticky doporučujeme uvažovat o vyúčtování jako o „roční uzávěrce“ srážkové daně. Nečekejte, že ho vyplníte z hlavy. Nejlépe funguje, když už v průběhu roku vedete jednoduchou evidenci: kdy vznikla povinnost srazit, kolik jste srazili, kdy jste odvedli a na jaké předčíslí/účet. Potom vyúčtování není stres, ale jen export dat do správného formátu.
Pokud jste u poplatníka (fyzické osoby) provedli opravu srážkové daně, máte povinnost podat také přílohu k vyúčtování (je to samostatný tiskopis, který obsahuje opravy). Správce daně totiž potřebuje vidět, u koho a jak se oprava promítla (typicky u dohod, u dodatečných oprav srážení apod.). Pokud přílohu nepřipojíte, vyúčtování sice odejde, ale koledujete si o výzvu k doplnění.
Chyby se stávají v každé mzdové účtárně: někdo pozdě dodá podklady, špatně se nastaví režim u dohody, omylem použijete jinou sazbu, nebo se v průběhu roku opravuje zpětně vyplacený příjem. V tu chvíli je zásadní vědět, že právo nechce, abyste čekali až na roční vyúčtování, když už dnes víte, že je něco špatně.
Platí proto, že pokud zjistíte, že daň má být vyšší než poslední známá, musíte podat dodatečné vyúčtování do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jste to zjistili, a ve stejné lhůtě rozdíl uhradit.
Je dobré zmínit i druhou stranu mince – tedy situaci, kdy jste srazili víc, než jste měli. U srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zákon pamatuje i na to, že plátce může (za splnění podmínek) nesprávně sraženou částku poplatníkovi vrátit, a zároveň váže postup na lhůty navázané na vyúčtování.
Srážková daň je pro zaměstnavatele režim, kdy daň strhnete příjemci už při výplatě (případně při zaúčtování závazku) a jako plátce ji pak odvádíte správci daně. Klíčové je hlídat splatnost: sraženou daň musíte odeslat do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, kdy vznikla povinnost srážku provést. Nejčastější chyby nevznikají ve výši daně, ale v platbě na špatný účet – číslo účtu se skládá z předčíslí a matriky (kmenové části účtu finančního úřadu). Pro srážkovou daň platí předčíslí 7720 (FO) a 7712 (PO), matriku zvolíte podle místně příslušného FÚ, a standardně se používá kód banky 0710. Správné spárování platby zajistíte také identifikátorem (typicky variabilním symbolem z kmenové části DIČ).
Vedle odvodů peněz nezapomeňte na vyúčtování daně vybírané srážkou: podává se do 3 měsíců po skončení kalendářního roku (v praxi obvykle do konce března) a standardně elektronicky přes MOJE daně. Pokud v průběhu roku provedete opravy u konkrétních poplatníků, patří k vyúčtování i samostatná příloha s opravami. A když zjistíte chybu, která znamená vyšší daň, nečeká se až na roční uzávěrku: dodatečné vyúčtování se podává do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění a ve stejné lhůtě se doplácí rozdíl.
Obvykle budete vystavovat potvrzení o zdanitelných příjmech, aby měl podklad pro daňové přiznání či jiné daňové úkony.
Rozhodující je připsání platby správci daně, ne jen odeslání z banky. Proto je rozumné nechat si rezervu (zejména u plateb na konci měsíce).
Ano. Úrok z prodlení podle daňového řádu vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti.
Řešte to hned: kontaktujte místně příslušný finanční úřad a připravte si údaje o platbě (datum, částku, účet, VS).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
