Kdy se v roce 2026 z příjmu strhne srážková daň a co to vlastně znamená

Prozradíme vám, kdy se daň strhává přímo u zdroje a proč na tom záleží, kdo je plátce srážkové daně, a jak se srážková daň liší od zálohové. Dojde i na typické situace: DPP a DPČ, úroky v bance, dividendy a podíly na zisku, licenční poplatky a další příjmy, kde se režim srážky objevuje nejčastěji.

Srážková daň: co to je a kdo je plátce a poplatník

U srážkové daně jsou vždy dvě role:

1. Poplatník je ten, kdo má příjem (zaměstnanec na DPP, společník dostávající dividendu, autor dostávající honorář…).
2. Plátce daně je ten, kdo příjem vyplácí a daň srazí a odvede (zaměstnavatel, banka, obchodní korporace vyplácející podíl na zisku, pořadatel soutěže apod.).

Právní logika je jednoduchá: stát si řekne „u těchto příjmů je praktičtější vybrat daň u zdroje“. Daň je pak vybíraná s předem danou sazbou a často se jedná o konečnou částku.

Daň vybíraná srážkou vs. zálohová daň: proč je v tom rozdíl

U zálohové daně (typicky u běžné mzdy s podepsaným prohlášením poplatníka daně) se během roku platí zálohy a na konci roku se to dopočte pomocí ročního zúčtování nebo daňového přiznání. U srážkové daně naopak často platí, že jakmile se daň srazí, tím je vypořádaná – a vy už nic dalšího dělat nemusíte.

Pozor ale na důležitou výjimku: některé příjmy zdaněné srážkou můžete za splnění podmínek dobrovolně zahrnout do daňového přiznání a sraženou daň si započíst. Zákon s tím počítá zejména u příjmů, které byly samostatným základem daně zdaněným zvláštní sazbou.

Co se daní srážkou

Srážková daň se vztahuje na celou řadu situací. Nejběžněji se setkáte s těmito:

Srážková daň u DPP a DPČ

U dohod (typicky u dohody o provedení práce – DPP) se srážková daň objevuje hlavně tehdy, když u zaměstnavatele nemáte podepsané prohlášení poplatníka (růžové prohlášení) a zároveň jsou splněné podmínky, aby se příjem zdanil srážkou jako samostatný základ daně. Klíčové je, že zákon pracuje s limitem, který je pro rok 2026 stanoven na 12 000 Kč.

Co to znamená v praxi? Pokud si u jednoho zaměstnavatele vyděláte na DPP například 8 000 Kč a růžové prohlášení jste u něj nepodepsali, zaměstnavatel vám z odměny srazí daň a vy už nic dalšího neřešíte – na pásce uvidíte sraženou daň a čistou vyplacenou částku. Jakmile se ale dostanete na 12 000 Kč a výše (nebo podepíšete prohlášení), režim se láme: typicky už nepůjde o srážkovou daň, ale o zálohovou daň (a současně se řeší i pojistné podle pravidel účasti na pojištění).

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je logika velmi podobná. Zde zákon váže účast na nemocenském pojištění (a tím i odvody pojistného) na dosažení rozhodné částky. Pro rok 2026 platí limit 4 500 Kč měsíčně.

Srážková daň z dividend a výpočet srážkové daně z podílu na zisku

U firem je klasický scénář jednoduchý: společnost vyplatí společníkovi nebo akcionáři podíl na zisku (dividendu) a jako plátce příjmu má povinnost z podílu na zisku srazit daň a odvést ji správci daně. V praxi se nejčastěji potkáte se sazbou 15 %, zákon ale zná i režimy, kde se uplatní vyšší sazba.

Praktický příklad:

Společnost schválí výplatu podílu na zisku 100 000 Kč fyzické osobě – českému daňovému rezidentovi.

Společnost jako plátce provede srážku:

• srážková daň: 100 000 × 15 % = 15 000 Kč
• společník dostane 85 000 Kč
• 15 000 Kč společnost odvede finančnímu úřadu.

Výpočet je jednoduchý. Záludnost ale může číhat jinde: v posouzení, jestli se neuplatní výjimka, osvobození nebo jiný režim (typicky u právnických osob, u mateřských a dceřiných společností v EU apod., nebo u zahraničních příjemců).

Srážková daň z úroků (zejména u bank)

U úroků z bankovních produktů (spořicí účet, termínovaný vklad apod.) se postupuje typicky tak, že banka připíše úrok už po zdanění, protože z úrokového výnosu srazí daň a odvede ji státu. Vy tak nemusíte nic uvádět do přiznání jen kvůli úroku, protože daň je vyřešená u zdroje.

Praktický příklad:

Máte termínovaný vklad a za rok vám banka vypočte úrok 2 000 Kč. Banka z toho srazí daň (typicky 15 %) a na účet vám připíše 1 700 Kč. Vy v internetovém bankovnictví často uvidíte jen připsaný čistý úrok a někde v detailu i informaci o srážce.

Licenční poplatky srážková daň a další specifické příjmy

U licenčních poplatků (typicky když platíte za software, know-how, značku, databázi, autorská práva apod.) se srážková daň objevuje hlavně u situací, kdy český subjekt vyplácí licenční odměnu do zahraničí. Praktická logika je stejná: vyplácející subjekt (česká firma) z částky srazí daň a odvede ji českému správci daně.

Praktický příklad:

Česká společnost platí zahraniční firmě licenční poplatek 100 000 Kč za užití softwaru. Pokud jde o příjem, který spadá do režimu srážkové daně a současně nejsou splněny podmínky pro použití výhod ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (například protože příjemce nedoložil potřebné potvrzení o daňové rezidenci nebo nejde použít smluvní sazbu), česká společnost může být povinna z platby srazit daň.

Srážková daň v daňovém přiznání: kdy se vám může vrátit?

U vybraných příjmů zdaněných srážkou můžete postupovat tak, že je dobrovolně zahrnete do daňového přiznání. Výsledek pak může být překvapivě příjemný – sražená daň se započte na vaši roční daňovou povinnost a pokud vám po uplatnění slev a odpočtů vyjde nízká (nebo nulová) daň, může vzniknout přeplatek a finanční úřad vám ho vrátí.

Co znamená dobrovolně zahrnout do přiznání?

Z právního pohledu je důležité pochopit rozdíl mezi těmito dvěma situacemi:

1. V první situaci je daň vybíraná srážkou pro vás konečná a příjem se typicky dál neřeší.
2. Ve druhé situaci vám zákon u vybraných typů příjmů zdaněných srážkou umožní, abyste je uvedli v daňovém přiznání: uvedete příjem i sraženou daň a ta se vám započte na celkovou roční daňovou povinnost. Pokud po uplatnění slev a odpočtů vyjde daň nižší, může vzniknout přeplatek.

Praktický příklad: několik DPP bez prohlášení

Představte si, že jste v roce měli jen brigády:

• 3 měsíce DPP u různých firem, pokaždé odměna 10 000 Kč;
• prohlášení poplatníka jste nikde nepodepsali;
• každý zaměstnavatel srazil daň 15 % (zjednodušeně 1 500 Kč měsíčně);
• Celkem jste si vydělali 30 000 Kč a na dani vám strhli 4 500 Kč.

Když podáte daňové přiznání a uplatníte základní slevu na poplatníka 30 840 Kč, vaše vypočtená roční daň bude v takto nízkém příjmu typicky nulová (sleva je vyšší než vypočtená daň). A protože už vám zaměstnavatelé srazili 4 500 Kč, vznikne přeplatek 4 500 Kč, který můžete dostat zpět.

Srážková daň: výpočet a zaokrouhlení

U srážkové daně se často řeší dvě otázky: co je základ a jak se to zaokrouhluje.

Srážková daň se stanovuje tak, že se vezme hrubá částka (např. výplata u brigády), a z ní se rovnou vypočte daň. Neřeší se tedy, jaké máte náklady, jestli jste museli něco koupit, jestli jste do toho investovali čas nebo peníze. Prostě se bere v potaz pouze příjem a z něj se určí základ daně.

Zákon také stanoví pravidla pro zaokrouhlení srážkové daně: základ daně se typicky zaokrouhluje na celé koruny dolů a také samotná daň vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů (se specifickými výjimkami pro některé kapitálové příjmy a cenné papíry).

Shrnutí

Srážková daň je způsob zdanění u zdroje: plátce příjmu (zaměstnavatel, banka, firma vyplácející podíl na zisku apod.) daň rovnou strhne při výplatě a odvede ji státu, takže vám dorazí už čistá částka. Oproti zálohové dani se tím u řady příjmů daňová povinnost obvykle uzavírá hned při výplatě.

Pozor ale na výjimku: některé příjmy zdaněné srážkou můžete za splnění podmínek dobrovolně zahrnout do daňového přiznání a sraženou daň si započíst, což může vést až k vratce – typicky u brigád bez podepsaného prohlášení, kdy díky slevám vyjde roční daň nízká nebo nulová.