Shrnutí: Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele musí řešit každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho člověka v pracovněprávním vztahu, tedy zpravidla i na DPP nebo DPČ. Pojištění vzniká přímo ze zákona a kryje náhrady, které musí zaměstnavatel poskytnout při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel však musí vznik pojištění oznámit příslušné pojišťovně, správně vypočítávat pojistné a hradit je ve stanovených čtvrtletních termínech.
Nejste si jistí, zda jste u správné pojišťovny, zda pojistné počítáte správně nebo jak postupovat při pracovním úrazu? Právník vám může pomoci zkontrolovat dokumentaci i komunikaci s pojišťovnou dříve, než vznikne spor.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance. A právě toto odškodnění pak uhradí pojišťovna, u které má zaměstnavatel zákonné pojištění sjednané.
Jinými slovy: jde o pojištění zaměstnavatele, které kryje jeho zákonnou odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnanci při výkonu práce.
Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody. Zákon stanoví odpovědnost zaměstnavatele jako objektivní, tedy bez ohledu na zavinění – zaměstnanec má na odškodnění nárok automaticky, pokud k úrazu nebo nemoci došlo v přímé souvislosti s prací.
Povinnost sjednat zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je stanovena zákoníkem práce a vyhláškou o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Obraťte se na tým Dostupného advokáta – připravíme vám smlouvy, pomůžeme s pojistnými událostmi i spory se zaměstnanci. Rychle, srozumitelně a klidně i online.
Zákonné pojištění se týká zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovněprávním vztahu. Vztahuje se tedy nejen na klasický pracovní poměr, ale zpravidla také na zaměstnance pracující na základě DPP nebo DPČ.
Pojištění vzniká automaticky dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu a zaměstnavatel neuzavírá pojistnou smlouvu. Musí však tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit příslušné pojišťovně a uvést své identifikační údaje.
OSVČ, která nikoho nezaměstnává, pojistné neplatí. Jakmile však začne zaměstnávat byť jen jednoho člověka, může jí povinnost vzniknout.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v České republice spravují Kooperativa pojišťovna a Generali Česká pojišťovna. Zaměstnavatel si mezi nimi nemůže libovolně vybírat.
U Generali České pojišťovny jsou pojištěni zejména zaměstnavatelé, kteří měli toto pojištění u její právní předchůdkyně již k 31. prosinci 1992, a jejich právní nástupci. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy.
Převažující činnost zaměstnavatele neurčuje, u které z těchto pojišťoven bude pojištěn. Je však důležitá pro stanovení sazby pojistného.
Zákonné pojištění kryje všechny případy, kdy dojde:
Pojišťovna pak proplatí zaměstnavateli náklady, které musí zaměstnanci uhradit, například:
Od 1. června 2025 pojištění zahrnuje také jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru, pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání a pracovní poměr byl z tohoto důvodu ukončen výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou.
Tip: Chcete vědět, co všechno znamená pracovní úraz a na co máte nárok? Přečtěte si náš článek na toto téma.
Pokud dojde k úrazu, zaměstnavatel nejprve odškodní zaměstnance a následně uplatní nárok na náhradu u své příslušné pojišťovny.
Aby pojišťovna mohla plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uznat, musí zaměstnavatel doložit několik zásadních dokumentů. Základem je řádně vyplněný záznam o úrazu, který se vede na předepsaném formuláři a obsahuje všechny klíčové informace o tom, kdy, kde a jak k pracovnímu úrazu došlo.
Dalším nezbytným podkladem jsou lékařské zprávy a posudky, které dokládají rozsah zranění zaměstnance, průběh léčby a případně i dobu pracovní neschopnosti.
Pro výpočet náhrady za ušlý výdělek je pak třeba doložit také výplatní pásky, z nichž pojišťovna zjistí obvyklou výši mzdy zaměstnance před vznikem úrazu.
V některých případech může být rozhodující i protokol o šetření úrazu, zejména pokud se jedná o závažnější poranění nebo pokud okolnosti nehody nejsou zcela jasné. Tento protokol vypracovává zaměstnavatel, často ve spolupráci s inspektorátem práce.
Kompletní a správně doložená dokumentace výrazně urychlí proces uznání a výplaty pojistného plnění.
Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP). Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv. regres).
Chybějící záznam o úrazu, neúplné lékařské podklady nebo nesprávně vypočtená náhrada mohou vyřízení pojistné události výrazně zkomplikovat. Pomůžeme vám zkontrolovat dokumentaci a připravit podklady pro pojišťovnu.
V praxi bývá častým problémem nikoli samotná existence pojištění, ale neúplná dokumentace pracovního úrazu. Zaměstnavatel například zapíše událost do knihy úrazů, ale nezdokumentuje výpovědi svědků, stav pracoviště nebo předchozí školení zaměstnance.
Když později vznikne spor o průběh nehody nebo o porušení pravidel BOZP, chybějící podklady se obtížně nahrazují. Doporučujeme proto nečekat na žádost pojišťovny a všechny okolnosti úrazu zaznamenat bezprostředně po události.
Výše pojistného se odvíjí od dvou základních údajů: od souhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců a od sazby stanovené podle převažující činnosti zaměstnavatele. Rizikovější provozy proto zpravidla odvádějí vyšší pojistné než administrativní nebo jiné méně rizikové činnosti.
Pojistné se standardně platí čtvrtletně:
Zaměstnavatel si pojistné vypočítává sám. Musí být také schopen doložit, že pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplatil ve správné výši.
Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti. Typicky se jedná o situace, kdy nevede řádnou dokumentaci k pracovnímu úrazu – například chybí záznam o úrazu, nedoloží lékařské zprávy nebo neprovede šetření příčin nehody.
Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce. Například když si zaměstnanec zlomí nohu během přestávky na oběd mimo pracoviště, nemusí jít o pracovní úraz, a pojišťovna tak odmítne pojistné plnění vyplatit.
Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. Pokud například zaměstnavatel neproškolí zaměstnance pro práci s nebezpečným strojem a následně dojde k úrazu, nese za tuto chybu odpovědnost.
V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení. Ten pak musí škodu uhradit ze svých vlastních prostředků.
Dostupný advokát doporučuje: Pokud vám pojišťovna plnění odmítla, nečekejte a obraťte se na nás. Každý případ je individuální a odmítnutí nemusí být konečné.
Tip: Nejste si jistí, kdy a jak lze odstoupit od pracovní smlouvy? V našem článku se dozvíte, za jakých podmínek je to možné, jaký je rozdíl oproti výpovědi a co všechno je potřeba dodržet, aby bylo odstoupení platné.
Zákonné pojištění kryje pouze úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců. Nekryje škody, které by mohli zaměstnanci způsobit třetím osobám, na majetku nebo v důsledku nesprávného výkonu povolání. Zvažte proto i komerční pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje i tyto situace. Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže. Komerční pojištění však ano.
Výše pojistného se odvíjí od dvou základních údajů: od souhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců a od sazby stanovené podle převažující činnosti zaměstnavatele. Rizikovější provozy proto zpravidla odvádějí vyšší pojistné než administrativní nebo jiné méně rizikové činnosti.
Pojistné se standardně platí čtvrtletně:
Zaměstnavatel si pojistné vypočítává sám. Musí být také schopen doložit, že pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplatil ve správné výši.
Pojišťovna nemusí vždy nést konečné náklady pojistné události. Pokud zaměstnavatel poruší své povinnosti, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu části nebo celého vyplaceného plnění.
Regres může hrozit zejména tehdy, pokud:
Ne každá administrativní chyba automaticky vede k úplnému odmítnutí plnění. Záleží na povaze porušení, jeho vlivu na vznik škody a na tom, zda pojišťovně ztížilo posouzení nároku.
Požaduje po vás pojišťovna vrácení vyplaceného plnění nebo tvrdí, že jste porušili BOZP? Nechte si nejprve ověřit, zda má její požadavek oporu v zákoně a zda odpovídá okolnostem případu.
CTA: Prověřit postup pojišťovny
Abyste snížili riziko problémů při pojistné události, pravidelně kontrolujte:
Dobře vedená dokumentace nezabrání každému pracovnímu úrazu, ale může zásadně ovlivnit, zda zaměstnavatel dokáže prokázat splnění svých povinností.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vzniká přímo ze zákona, jakmile zaměstnavatel založí první pracovněprávní vztah. Pojistná smlouva se neuzavírá, zaměstnavatel však musí vznik pojištění oznámit příslušné pojišťovně. Pojištění kryje zákonné náhrady při pracovních úrazech a nemocech z povolání, včetně náhrady za ztrátu na výdělku, bolestného, nákladů léčení, nároků pozůstalých a za stanovených podmínek také jednorázové náhrady při skončení pracovního poměru. Pojistné se platí čtvrtletně a jeho výše závisí na mzdových základech a převažující činnosti zaměstnavatele. Při nezaplacení pojistného, závažném porušení BOZP nebo neposkytnutí potřebné součinnosti může pojišťovna vůči zaměstnavateli uplatnit regres.
Ano. Zákonné pojištění se zpravidla vztahuje i na zaměstnavatele, který zaměstnává jediného člověka na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
Ne. Pojištění vzniká přímo ze zákona. Zaměstnavatel však musí vznik prvního pracovněprávního vztahu oznámit příslušné pojišťovně.
Nově vzniklí zaměstnavatelé jsou zpravidla pojištěni u Kooperativy. U Generali České pojišťovny zůstávají zejména zaměstnavatelé navazující na pojištění existující již k 31. prosinci 1992.
Pojistné se standardně platí čtyřikrát ročně, a to do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října.
Minimální pojistné činí 100 Kč za kalendářní čtvrtletí, i kdyby výpočet podle mzdových základů a příslušné sazby vyšel nižší.
Poskytneme vám zkušeného právníka pro vaše podnikání. Nemáte čas hledat pokaždé znovu právníka pro svou firmu? Domlouvat jeho časové možnosti, dobývat se na něj a řešit s ním fakturaci? Nebo dokonce potřebujete mít advokáta neustále k dispozici? Ať už budete jeho pomoc potřebovat nárazově, nebo třeba celý rok, bude vám vždy k dispozici. Při objednávce platíte pouze cenu za první měsíc služby, dále probíhá úhrada v měsíčních intervalech.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
