Kdy má váš zaměstnavatel právo na odstoupení od pracovní smlouvy?

Představte si, že jste podepsali pracovní smlouvu, nastoupili do nového zaměstnání a těšíte se na novou výzvu. Jenže najednou vám zaměstnavatel oznámí, že od smlouvy odstupuje. Co to znamená? A je to vůbec legální?

Odstoupení od pracovní smlouvy je vyjímečný a specifický institut. Na rozdíl od běžného ukončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou znamená odstoupení právní fikci, že pracovní smlouva nikdy nevznikla. Tento způsob ukončení pracovního vztahu je relevantní především tehdy, když jedna ze stran poruší podstatné podmínky smlouvy. Toto porušení by mělo vést k nemožnosti pokračovat v pracovním vztahu, aby odstoupení bylo možné.

Odstoupení od pracovní smlouvy se liší od klasické výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel odstoupí od smlouvy, znamená to, že se na ní bude hledět, jako by nikdy nevznikla.

Co říká právo

Zákoník práce definuje, že odstoupení od pracovní smlouvy je možné jen před nástupem do zaměstnání. Jakmile práci nastoupíte, musí zaměstnavatel použít standardní způsoby ukončení pracovního poměru, tedy výpověď, dohodu nebo okamžité zrušení poměru (které má však také přísné podmínky).

Soudní rozhodnutí ukazují, že zaměstnavatelé i zaměstnanci často chybují v tom, že si odstoupení od pracovní smlouvy pletou s výpovědí. Výpověď znamená ukončení pracovního poměru s určitou výpovědní lhůtou, zatímco odstoupení má v právním smyslu retroaktivní účinek – tedy jako by smlouva nikdy nevznikla.

Kdy má zaměstnavatel právo na odstoupení od pracovní smlouvy

Odstoupení od pracovní smlouvy je možné pouze v těchto konkrétních situacích:

Zásadně jste porušili podmínky pracovní smlouvy: Pokud ještě před vaším nástupem do zaměstnání zjistí zaměstnavatel, že jste mu poskytli nepravdivé informace, například o své kvalifikaci nebo o předchozích zkušenostech, může od smlouvy odstoupit. Například jste uvedli, že máte vysokoškolský titul, ale v realitě jste žádné studium nedokončili.

Nezapočali jste práci: Pokud jste podepsali smlouvu, ale v den nástupu jste se neukázali v práci a ani jste to nijak neomluvili, zaměstnavatel může od smlouvy odstoupit, pokud se do sedmi dnů nedozví o překážce na vaší straně. Konkrétně zákoník práce uvádí: „Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.“ To znamená, že s vámi nebude muset jednat jako se zaměstnancem a nebude se na vás vztahovat výpovědní doba.

Ztratili jste předpoklady pro výkon práce: Jestliže se mezi podpisem smlouvy a nástupem do práce změní vaše situace tak, že již nesplňujete podmínky pro výkon práce, zaměstnavatel může odstoupit. Například pokud jste přišli o řidičský průkaz a měli jste nastoupit jako řidič zásobování nebo lékař při vstupní prohlídce zhodnotí, že danou práci nemůžete vykonávat.

Co se překážky na vaší straně týká, může se o ní zaměstnavatel dozvědět i od třetí osoby, důležité je, aby se o ní dozvěděl do zmíněných sedmi dnů. Potom nemůže od pracovní smlouvy odstoupit. Zároveň tak nemůže učiti, pokud jste do práce již nastoupili, i kdyby tak chtěl učinit hned první den. V takovém případě by musel využít klasické varianty ukončení pracovního poměru.

Zaměstnavatel může od smlouvy odstoupit jen tehdy, pokud pro to existují zákonné důvody. Pokud váš zaměstnavatel jednostranně odstoupil bez zákonného důvodu, můžete se domáhat náhrady škody. Využijte naši právní poradnu a zjistěte, na co máte nárok.

Odstoupení od pracovní smlouvy musí zaměstnavatel danému zaměstnanci doručit písemnou formou, viz § 34 zákoníku práce: Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. A znova opakujeme, že zaměstnanci musí být doručeno nejpozději před vznikem pracovního poměru – tedy než nastoupí do práce.

Kdo má na co právo?

Po odstoupení od pracovní smlouvy zanikají veškeré závazky mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Přesto je v danou chvíli potřeba vyřešit hned několik zásadních otázek. Například vrácení pracovních pomůcek. Zaměstnanec musí vrátit všechno, co mu zaměstnavatel k výkonu práce poskytnul. Zároveň je potřeba vypořádat případnou náhradu škody – pokud některá ze stran utrpěla škodu v důsledku neoprávněného odstoupení od pracovní smlouvy, může žádat náhradu.

Co se stane, pokud zaměstnavatel odstoupí protiprávně?

Pokud zaměstnavatel odstoupí od smlouvy neoprávněně, máte právo se bránit. Můžete po něm požadovat náhradu škody, která vám tím vznikla, nebo dokonce požadovat, aby vás do zaměstnání přijal.

Například pokud vám zaměstnavatel den před nástupem napíše, že si to rozmyslel a má lepšího kandidáta, můžete se obrátit na soud a domáhat se spravedlnosti.

Co na to soudy?

V jednom ze svých rozhodnutí Nejvyšší soud potvrdil, že pokud zaměstnavatel odstoupí od pracovní smlouvy bez zákonného důvodu, může být povinen uhradit zaměstnanci náhradu škody, například za ušlý výdělek. V tomto případě zaměstnavatel argumentoval, že zaměstnanec neposkytl pravdivé informace o své kvalifikaci. Soud však rozhodl, že poskytnuté informace nebyly natolik zásadní, aby odůvodňovaly odstoupení od smlouvy.

V jiném rozsudku se řešilo, zda zaměstnavatel může odstoupit od pracovní smlouvy, pokud zaměstnanec nenastoupí do práce a neomluví se včas. Soud potvrdil, že zaměstnavatel měl právo na odstoupení, protože zaměstnanec nedoložil překážku v práci v zákonem stanovené sedmidenní lhůtě.

Co z toho vyplývá? Soudy posuzují každý případ individuálně a přihlížejí k tomu, zda byly splněny všechny podmínky pro odstoupení od pracovní smlouvy. Pokud zaměstnavatel odstoupí bez oprávněného důvodu, hrozí mu nejen povinnost uhradit zaměstnanci škodu, ale i riziko neplatnosti takového odstoupení.

Shrnutí

Odstoupení od pracovní smlouvy je v pracovním právu výjimečný institut, který znamená, že se na smlouvu pohlíží, jako by nikdy nevznikla. Zaměstnavatel může od pracovní smlouvy odstoupit pouze před nástupem zaměstnance do práce a jen za zákonem stanovených podmínek, například pokud zaměstnanec neposkytl pravdivé informace o své kvalifikaci, nenastoupil do práce bez omluvy nebo ztratil předpoklady pro výkon práce. Pokud zaměstnavatel odstoupí neoprávněně, může se zaměstnanec domáhat náhrady škody nebo i přijetí do zaměstnání. Soudní praxe ukazuje, že rozhodování v těchto případech je individuální a závisí na konkrétních okolnostech – například v jednom případě soud rozhodl, že odstoupení kvůli nesprávně uvedené kvalifikaci nebylo oprávněné, zatímco v jiném případě podpořil zaměstnavatele, když zaměstnanec nedoložil překážku v práci v zákonné lhůtě.