Než přijmete zakázku od sousedů
S naším vstupem do EU se radikálně změnily podmínky nejenom v oblasti cestování, ale také podnikání a zaměstnávání. Na základě zákona o volném pohybu služeb není žádný problém odjet položit dlažbu či upravit zahradu třeba do Rakouska. Mimo země EU se možnost svobodně pracovat týká například také Švýcarska.
Nabízí se přitom více možných režimů:
- jednorázové či příležitostné přeshraniční poskytnutí služby na základě českého oprávnění k podnikání pro přeshraniční poskytování služeb,
- dlouhodobé a pravidelné poskytování služeb v určitém státě. V takovém případě se jedná o trvalé podnikání v cizím státě, čili usazení. Při něm daná osoba trvale podniká v cizím státě, např. formou pobočky zřízené podle zákonů daného státu nebo díky získání tamního živnostenského oprávnění.
Klíčové přitom není, pro koho v danou chvíli budete pracovat, ale v jakém státě. Pokud tedy chcete pracovat na živnost v Německu a například zde položit podlahu českému diplomatovi či lékaři, stále se to bere jako práce v zahraničí, ačkoliv si můžete klidně přivézt české parkety a smlouvu podepsat v češtině.
Klíčové je těžiště zájmů
Podstatné pro posouzení režimu, v němž se budete pohybovat je, ve které zemi poskytujete své služby většinově. Pokud byla uvedená zakázka v Německu v podstatě ojedinělou brigádou navíc, ale jinak pracujete a podnikáte převážně v České republice, pak se jedná o jednorázové přeshraniční poskytnutí služby, u níž je třeba řešit pouze, zda daná činnost není v příslušném státě regulovaná.
Situaci je přitom třeba posuzovat případ od případu, zejména s ohledem na frekvenci, pravidelnost, délku trvání a nepřetržitost aktivity; nezbytnou podmínkou je, aby daná služba byla vámi poskytována také v České republice.
To, které činnosti jsou či nejsou v zahraničí regulované, nelze obecně stanovit. Liší se to totiž stát od státu. Jestli je vámi zvolená činnost v daném státě regulována, či ne, vám pomohou zjistit v rámci takzvaného Jednotného kontaktního místa. Regulace by totiž mohla představovat další drobnou, ale nikoli nepřekonatelnou překážku v cestě za vaším zahraničním působením. Pokud jsou vámi vybrané povolání nebo činnosti v členském státě EU regulovány, musíte kontaktovat místní příslušný orgán (například řemeslné komory), který smí vydat osvědčení o uznání odborné kvalifikace. Vydání osvědčení je v drtivé většině případů zpoplatněno částkou v řádech desítek či stovek EURO. Může být podmíněno například vámi dodaným potvrzením o vaší kvalifikaci, bezúhonnosti či potvrzením o zdravotní způsobilosti. Někdy je třeba doložit také objednávku od zahraničního subjektu. I nadále pak záleží na místních podmínkách, které stanoví, na jak dlouhou dobu vám získané oprávnění platí. Zpravidla se jedná o rok nebo několik málo let.
Pokud je profese v ČR neregulovaná, ale v daném státě regulovaná je, musí OSVČ poskytnout jakýkoliv důkaz o tom, že vykonávala dotyčnou činnost po dobu nejméně dvou let v předcházejících deseti letech.
Není-li povolání v cizí zemi regulované, pak je můžete vykonávat stejně jako kteříkoliv příslušníci daného státu.
Určité služby lze poskytovat typicky pouze v provozovně, jaké jsou kosmetické služby, hotelové či restaurační služby, a jak je i výše naznačeno, v takovém případě český živnostenský list zdaleka nedostačuje. Je třeba zažádat o vydání oprávnění k poskytování služeb v hostitelském členského státu. S tím na koho se obrátit a kde jej nalézt, pomáhají budoucím podnikatelům rovněž Jednotná kontaktní místa.
Tip na článek
Tip: S prací v zahraničí se často pojí také nutnost najít si zde bydlení. Přečtete si, jak na pronájem domu v zahraničí.
Kontaktujte kontaktní místo
Jak jsme výše uvedli, spolehlivé informace o poskytování služeb v rámci Evropské unie poskytuje takzvané Jednotné kontaktní místo. Jeho účelem je zprostředkovávat informace pro zájemce o podnikání a podnikatele. Kontaktní místa jsou umístěna na obecních živnostenských úřadech magistrátních měst v sídlech krajů a na dvou místech v Praze. V České republice jich najdete celkem patnáct.
Pokud už máte konkrétnější představu o tom, kde byste chtěli podnikat a v jaké oblasti, můžete zde získat i konkrétní kontakt na úřad, který danou činnosti povoluje.
Související služba
Potřebujete řešit konkrétní otázku, která se týká podnikání v zahraničí?
Chcete zkontrolovat smlouvu nebo řešíte otázky daní? Kontaktujte nás a některý z advokátů, který se na danou problematiku specializuje, vám navrhne řešení na míru. To vše do 48 hodin.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak je to s pojištěním?
Podstatnou otázkou pro vyjíždějící pracovníky je, zda si musí v cizí zemi platit sociální a zdravotní pojištění. Platí přitom, že nelze být sociálně a zdravotně pojištěn ve více členských zemích Evropské unie. Rozhodující je opět místo výkonu výdělečné činnosti. Při zaměstnání nebo zahájení podnikání v jiné členské zemi EU je zpravidla nutné splnit oznamovací povinnosti u příslušných institucí v ČR i v příslušné zemi. Pro jednorázové či ojedinělé výjezdy za prací v rámci EU je pouze nutné zažádat si na okresní správě sociálního zabezpečení o potvrzení evropského přenosného formuláře, jímž se dokládá příslušnost k sociálnímu systému České republiky.
Dále se předpokládá, že je OSVČ pojištěna u některé z českých zdravotních pojišťoven a vlastní Evropský průkaz zdravotního pojištění
Tip na článek
Tip: Přemýšlíte, že byste si založili živnost a pracovali jako OSVČ? Plánujete práci v oboru, v níž je zaměstnanecký poměr takřka nemožný? Sepsali jsme pro vás jednoduchý a stručný návod, s nímž si živnost snadno zvládnete založit.
Zdanění příjmů
Ohledně zdanění příjmů je opět postup jednodušší v případě příležitostného poskytování služby v zahraničí při současném poskytování většinových služeb zde v ČR. Pak se jedná zpravidla o českého daňového rezidenta (daňovými rezidenty jsou ti, kteří mají v Česku bydliště nebo zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce) a v takovém případě se zpravidla vše zahrne do českých příjmů a zde také zdaní. V cizí zemi se pak mohou danit pouze příjmy, které na tomto území získal. S většinou okolních zemí má ovšem ČR uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, která brání tomu, aby bylo z některých příjmů zaplacena daň dvakrát. Pokud tedy již podnikatel zaplatil daň v zahraničí, může dojít v rámci českého daňového přiznání například k zápočtu či vynětí ze zdanění. Podnikatel by se měl tedy seznámit s tím, zda má Česká republika s danou zemí sjednanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění či nikoliv a případně, co je jejím obsahem. Stejně tak je dobré nastudovat podmínky daňového rezidentství i v druhé zemi.
Jinou situací je, pokud například poskytovatel služby založí v druhé zemi stálou provozovnu, je s tím spojená povinnost nechat se registrovat k dani z příjmu v druhé zemi a tuto daň tam odvádět. Je také vždy třeba hlídat si povinnost platby DPH v druhém členském státě.