Přečtěte si také 1. a 3. díl této série:
V první části se podíváme na to, jaký je vlastně účel minimální mzdy, a s jakými právy zaměstnanců se můžete setkat. Následně se zaměříme již na konkrétní oblasti – na Evropu, respektive Evropskou Unii a Německo.
Ve třetí části se zaměříme na dvě evropské země – na Slovensko a Švýcarsko. Na závěr se pak podíváme na to, které země nabízí nejvyšší a naopak nejnižší mzdu na světě.
Kapitoly článku
Minimální mzda – Rakousko
V Rakousku je sice stanovena minimální mzda. Tato mzda ale není stanovena samotným státem, nýbrž kolektivními smlouvami mezi zaměstnaneckými odbory a asociacemi zaměstnavatelů. Výše minimální mzdy přitom záleží na různých faktorech, jako je druh práce, věk zaměstnance a jeho zkušenosti a místo výkonu práce.
Proto se v některých odvětvích setkáte s vyšší minimální mzdou (například v bankovním sektoru) a v některých odvětví zase s nižší minimální mzdou (například v textilním průmyslu). Nejnižší mzda, se kterou se máte v Rakousku možnost setkat činí 1 500 eur za měsíc s tím, že většina zaměstnavatelů nabízí 13. a 14. plat (jeden v červnu a druhý v prosinci).
Další ochrana zaměstnanců
I v ostatních aspektech hrají velkou roli kolektivní smlouvy a různé sektory proto nabízí různá práva zaměstnanců. Přesto ale existují určitá jednotná pravidla. Ta se týkají pracovní doby, jejíž standardní délka činí 40 hodin týdně s maximem 60 hodin týdně (spousta společností má ale pracovní dobu zkrácenou na 38 hodin týdně). Po odpracování šesti hodin má zaměstnanec právo na třiceti minutovou přestávku a v případě odpracování 8 hodin na 45 minut dlouhou přestávku.
Tip na článek
Tip: Pracovat bez přestávky třeba osm hodin zvládne jen málokdo z nás. I pro pracovní výkon samotný je dobré si na chvíli vydechnout a odpočinout si. V neposlední řadě to vyžaduje také zákon. Přečtěte si, jaké minimální požadavky na čerpání přestávek v práci stanovuje.
Co se týče zkušební doby, ta je omezena na jeden měsíc s tím, že v některých sektorech je ještě kratší. Během této doby může zaměstnanec dostat okamžitou výpověď bez jakékoliv výpovědní lhůty. To samé však platí i pro druhou stranu.
Dovolená je v Rakousku stanovena na 25 dní ročně pro osoby pracující 5 dní v týdnu a 30 dní pro osoby pracující 6 dní v týdnu. Nárok na dovolenou ale vzniká až po odpracování 6 měsíců. Do té doby má zaměstnanec nárok na 2 dny dovolené za měsíc. Mateřská dovolená začíná obvykle 8 týdnů před termínem porodu a po dobu osmi týdnů po porodu mají zaměstnankyně vyložený zákaz pracovat. Následná rodičovská dovolená pak trvá maximálně do té doby než dítě dosáhne věku dvou let.
Související služba
Chystáte se podepsat pracovní smlouvu?
Nechte si ji zkontrolovat advokátem. Jen tak budete mít jistotu, že skutečně víte, co podepisujete a nenecháte se napálit.
Chci kontrolu
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak je to s prací v Rakousku
Jakožto obyvatel členského státu EU, nepotřebujete k práci v Rakousku žádná víza ani povolení k pobytu. Stejně tak pro vás bude jednodušší, nechat si uznat české diplomy a různé kurzy. Je ale potřeba počítat s tím, že proces schvalování může být, zejména u některých profesí, poměrně zdlouhavý.
Minimální mzda – USA
Minimální mzda v USA se bude značně lišit. Jedná se totiž o federaci, a proto má každý stát trochu jiné pracovní zákony. Přesto ale existují i federální zákony, které platí pro všechny státy bez rozdílu. Minimální federální mzda je zde stanovena na 7,25 dolarů na hodinu nebo 2,13 dolarů pro zaměstnance, kteří mají výdělky na základě dýšek (číšníci apod.)
Co se týče jednotlivých států, nejvyšší minimální mzdu nabízí Washington. Ta činí 16,28 dolarů za hodinu. Nejnižší mzdu najdete např. ve Wyomingu nebo v Georgii, kde činí právě těch federálních 7,25 dolarů za hodinu.
Další ochrana zaměstnanců
USA není zrovna státem, který by byl známý robustním systémem práv zaměstnanců. Z tohoto důvodu pro vás může být tento systém značně překvapivý. V první řadě je třeba zmínit, že zde není stanovena maximální délka pracovní doby. Pracovníci tak klidně mohou pracovat 80 hodin týdně. Za přesčas se považuje práce přesahující 40 hodin týdně. Přesčas však může a nemusí být placený – placený musí být zaměstnancům, kteří jsou placeni od hodiny, a to minimálně 1,5 násobkem klasické hodinové mzdy. Zaměstnancům, kteří dostávají stanovenou měsíční mzdu se ale za práci přesčas platit nemusí.
Nic jako povinná placená dovolená ve Spojených státech neexistuje. Jedná se tedy o bonus, který nabízí pouze některé firmy, aby přilákaly více zaměstnanců. Nejčastěji se jedná o 11 dní placeného volna ročně. Ve většině případů si ale zaměstnanci musí vzít volno neplacené. Lepší to není ani v případě mateřské dovolené. Pracující matky sice mají nárok na 12 týdnů mateřské dovolené, ale neplacené. Proto není výjimkou, že se ženy z finančních důvodů vrací do práce klidně pár dní po porodu. To stejné přitom platí i o rodičovské dovolené, která je zde synonymní s mateřskou dovolenou.
Jak je to s prací v USA
S prací USA už to tak jednoduché nebude. Jako občan ČR sice máte možnost získat tzv. Visa Waiver, které vám umožňuje zůstat v USA až 90 dní. K práci však budete potřebovat speciální pracovní vízum. Nejlepším vízem je tzv. Employment-based visa. Jeho schválení bude posuzováno na základě toho, co umíte, jaké máte vzdělání a pracovní zkušenosti. Může se proto stát, že vám bude zamítnuto.
Na co si dát pozor při hledání práce v zahraničí
Při hledání práce v zahraničí můžete narazit na řadu nástrah a podvodníků. Pojďme se proto podívat, na co si je třeba dávat pozor:
- Falešné pracovní nabídky: Buďte opatrní u pracovních nabídek, které se zdají být až příliš dobré nebo které vyžadují, abyste za předem platili jakékoliv poplatky nebo sdíleli citlivé údaje. Podvodníci totiž často používají falešné nabídky práce ke shromažďování osobních údajů nebo peněz od nic netušících uchazečů o zaměstnání.
- Špatné pracovní agentury: Pokud se rozhodnete hledat práci v zahraničí přes různé agentury práce, zkontrolujte si nejdříve recenze a zkušenosti ostatních lidí. Vyhnete se tak agenturám žádající nesmyslné poplatky a podobným nekalým praktikám.
- Nelegální ujednání o zaměstnání: Vyhněte se jakýmkoliv pracovním nabídkám, které zahrnují nelegální aktivity, jako je práce bez platného víza nebo práce na černo. V lepším případě nedostanete za práci zaplaceno a v tom horším vás mohou čekat následky ve formě pokut či zákazu pobytu.
- Zavádějící smlouvy: Pečlivě si přečtěte svou pracovní smlouvu a ujistěte se, že jsou vám všechny podmínky jasné.
- Krádeže údajů: Chraňte své osobní a finanční údaje v online prostoru. Buďte opatrní při poskytování citlivých informací, jako je vaše rodné číslo nebo údaje o bankovním účtu.
- Vykořisťování na pracovišti: Buďte si vědomi možného vykořisťování nebo zneužívání, včetně nevyplacených mezd, nadměrné pracovní doby, nebezpečných pracovních podmínek nebo diskriminace na pracovišti. Prostudujte si pracovní zákony a předpisy dané země, abyste porozuměli svým právům jako zaměstnance. V tomto kroku vám může pomoci i naše série článků.
Tip na článek
Tip: Setkali jste se s diskriminací na pracovišti a snahy o normální řešení nefungují? Chcete podat žalobu, ale nejste si jisti, zda vyhrajete? Posoudíme vaše šance na úspěch u soudu a navrhneme takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.
- Nucená práce: Některé práce jsou pouhou zástěrkou pro novodobou nucenou práci. Funguje to tak, že zaměstnanci jsou při nastoupení do práce sebrány doklady (pod různými záminkami) nebo je zaměstnanci přiřknut dluh (např. jako náborový poplatek), který musí odpracovat. Člověk, který je v cizí zemi a neumí jazyk je pak následně odkázán pouze na zaměstnavatele, nemá se jako bránit a nezbývá mu nic jiného než pracovat.
Přečtěte si také 1. a 3. díl této série:
V první části se podíváme na to, jaký je vlastně účel minimální mzdy, a s jakými právy zaměstnanců se můžete setkat. Následně se zaměříme již na konkrétní oblasti – na Evropu, respektive Evropskou Unii a Německo.
Ve třetí části se zaměříme na dvě evropské země – na Slovensko a Švýcarsko. Na závěr se pak podíváme na to, které země nabízí nejvyšší a naopak nejnižší mzdu na světě.