Jaký máte nárok na náhradu mzdy při pracovním úrazu?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
6. října 2025
7 minut čtení
7 minut čtení
Pracovní právo

Pracovní úraz dokáže ze dne na den změnit váš život. Náhle se místo práce a běžných povinností musíte věnovat léčbě a zotavování. Kromě zdravotních komplikací přichází ale i otázka, jak uhradíte účty a běžné životní náklady, když vám vypadne pravidelný příjem. Dobrou zprávou je, že v takové situaci vám zákon dává právo na náhradu mzdy při pracovním úrazu. Zaměstnavatel (a jeho pojišťovna) má povinnost uhradit rozdíl mezi nemocenskou a vaším průměrným výdělkem, aby vám úraz nepřinesl finanční újmu.

Co je pracovní úraz a kdy vzniká nárok na náhradu mzdy

Pracovní úraz je definován v zákoníku práce jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Prakticky to znamená, že jde o úraz, který vznikne například při manipulaci se stroji, uklouznutí na pracovišti, pádu z výšky nebo i při pracovních cestách.

Důležité je rozlišovat to, že pracovní úraz není úrazem na cestě do zaměstnání a zpět. Přestože se takové nehody často stávají, zákon je chápe jinak. V tomto případě se jedná o tzv. obecnou nemocenskou, nikoli pracovní úraz. Výjimkou může být situace, kdy je cesta součástí pracovního úkolu (např. služební cesta).

Jakmile k pracovnímu úrazu dojde, je zaměstnavatel povinen jej řádně zdokumentovat. Musí sepsat záznam o pracovním úrazu, zajistit svědecké výpovědi, přivolat lékaře a nahlásit událost své pojišťovně. Jako zaměstnanec byste měli dbát na to, aby byl úraz opravdu řádně zaznamenaný, protože na tomto dokumentu potom stojí celý nárok na odškodnění.

Nárok na náhradu mzdy při pracovním úrazu vzniká vždy, pokud zaměstnanec nebyl pod vlivem alkoholu, drog nebo úmyslně neporušil bezpečnostní předpisy. Pokud je vina na straně zaměstnavatele, například že nezajistil bezpečné pracovní prostředí, odpovídá v plném rozsahu. V praxi to znamená, že zaměstnanec má právo, aby mu byl dorovnán příjem na úroveň, jaké by dosahoval, kdyby k úrazu nedošlo.

Související služba

Potřebujete pomoc s odškodněním?

Nevíte si rady s výpočtem náhrady, zaměstnavatel odmítá spolupracovat nebo vám pojišťovna nechce vyplatit plnou částku? Nezůstávejte na to sami. Pomůžeme vám s přípravou podkladů, sepsáním žádosti i se zastupováním u soudu. Zajistíme, aby vám byly vyplaceny všechny peníze, na které máte podle zákona nárok.

Více informací

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Zaměstnavatel má povinnost dorovnat rozdíl mezi nemocenskou a výdělkem

Pokud pracovní úraz způsobí, že zaměstnanec není schopen vykonávat svou práci, lékař mu vystaví dočasnou pracovní neschopnost, tzv. eNeschopenku. Tento dokument se elektronicky odesílá zaměstnavateli i České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnanec má povinnost informovat svého zaměstnavatele o úrazu a o vzniku pracovní neschopnosti, aby mohl být proces vyplácení náhrad zahájen co nejdříve.

Prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy přímo zaměstnavatel. Ta činí určité procento z průměrného výdělku a počítá se za pracovní dny. Od 15. dne pak vyplácí stát prostřednictvím ČSSZ nemocenské dávky. Tyto dávky ovšem nedosahují výše běžného příjmu, protože jsou počítány pouze z redukovaného denního vyměřovacího základu.

A právě zde vstupuje do hry institut náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má právo, aby mu zaměstnavatel dorovnal rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho skutečným průměrným čistým výdělkem. Jinými slovy, pokud zaměstnanec například vydělával 30 000 Kč měsíčně a nemocenská mu činí jen 20 000 Kč, zaměstnavatel doplatí rozdíl, aby se celkový příjem dostal zpět na 30 000 Kč.

Náhrada mzdy při pracovním úrazu se vztahuje na rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před úrazem a částkou, kterou reálně obdrží v době pracovní neschopnosti. Průměrný výdělek se počítá ze mzdy, příplatků a odměn v rozhodném období (obvykle předchozí čtvrtletí).

Kromě samotné mzdy se zohledňují i různé benefity, prémie či příplatky za směny, pokud byly pravidelnou součástí odměny. Zákon vychází z principu, že zaměstnanec nesmí být pracovním úrazem finančně poškozený. Náhrada se vyplácí za celou dobu pracovní neschopnosti, dokud trvá souvislost mezi úrazem a omezením výdělečné schopnosti.

Prakticky to znamená, že pokud zaměstnanec pobírá nemocenskou dávku ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, zaměstnavatel doplatí zbylých 40 % tak, aby zaměstnanec obdržel 100 % čistého průměrného výdělku. Tento mechanismus se označuje jako náhrada za pracovní úraz.

Díky této právní úpravě se zaměstnanec nemusí obávat, že by se během léčby dostal do finančních problémů. Problém však může nastat, pokud zaměstnavatel odmítá platit. V takovém případě je nutné se obrátit na jeho pojišťovnu, případně využít právní pomoc.

Tip na článek

Tip: Zaměstnavatel po vás vyžaduje lékařskou prohlídku. Má na takovou věc nárok? Lze prohlídku odmítnout a jaké informace o vašem zdravotním stavu smí lékař poskytnout? Na to vše jsme se zaměřili v našem článku.

Náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Zvláštní situace nastává, když se zaměstnanec sice uzdraví natolik, že může pracovat, ale už není schopen vykonávat svou původní práci. Typickým případem je úraz, který zanechá trvalé následky – například omezenou hybnost, zhoršený sluch nebo zrak.

Pokud zaměstnanec musí přejít na méně placenou práci, zákon mu zajišťuje tzv. náhradu ztráty na výdělku. Tato náhrada se počítá jako rozdíl mezi původním průměrným výdělkem a skutečným výdělkem, kterého zaměstnanec dosahuje po úrazu. Pokud se zaměstnanec například musel přesunout z dělnické pozice na administrativní práci s nižší mzdou, zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) mu musí dorovnat rozdíl.

Tato náhrada může být vyplácena i dlouhodobě, dokonce až do důchodu. Zákon pamatuje i na případy, kdy zaměstnanec v důsledku úrazu není schopen pracovat vůbec a je mu přiznán invalidní důchod. I v takovém případě má nárok na dorovnání rozdílu mezi původním výdělkem a součtem invalidního důchodu a případných dalších příjmů.

Z praxe víme, že právě tento nárok bývá často sporný, protože zaměstnavatelé a pojišťovny se snaží výši náhrad minimalizovat. Proto je důležité mít vždy doložené veškeré mzdové podklady, zdravotní dokumentaci a neváhat vyhledat právní pomoc.

Jak požádat o náhradu mzdy po pracovním úraze

Abyste mohli uplatnit nárok na náhradu mzdy či náhradu za ztrátu na výdělku, je potřeba vyřídit několik administrativních kroků. Základem je vždy záznam o pracovním úrazu, který musí vyplnit zaměstnavatel. Tento dokument slouží jako oficiální doklad pro pojišťovnu.

Dalším krokem je doložení lékařských zpráv a potvrzení o pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel následně předává pojišťovně podklady k proplacení náhrad. V některých případech je třeba vyplnit speciální formulář – náhrada ztráty na výdělku, který najdete buď přímo u zaměstnavatele, nebo na webových stránkách jeho pojišťovny.

Doporučujeme pečlivě archivovat veškerou korespondenci, výplatní pásky, rozhodnutí o nemocenských dávkách a lékařské posudky. Tyto dokumenty se vám mohou hodit při případném sporu.

Pokud se zaměstnavatel zdráhá spolupracovat nebo odmítá vyplatit náhradu, můžete se obrátit na Oblastní inspektorát práce. Další možností je žaloba k soudu, kde se domáháte svých práv. V takovém případě je již vhodné mít po svém boku advokáta, který má zkušenosti s pracovním právem a odškodňováním pracovních úrazů.

Pamatujte, že pro uplatnění nároku platí obecná promlčecí lhůta tří let. Po jejím uplynutí se nároku domáhat nemůžete, proto je lepší jednat rychle.

Tip na článek

Tip: Od ledna 2026 se mění pravidla pro hlášení pracovních úrazů. Zaměstnavatelé už nebudou moct zasílat papírové formuláře – všechny úrazy budou muset nově oznamovat výhradně elektronicky. Čtěte víc.

Shrnutí

Pokud utrpíte pracovní úraz, máte ze zákona nárok na náhradu mzdy při pracovním úrazu, a to i v případě, že pobíráte nemocenskou. Zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) musí uhradit rozdíl mezi vyplacenými dávkami a vaším průměrným čistým výdělkem, abyste nebyli finančně poškozeni. Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vám náhradu vyplácí přímo zaměstnavatel, od 15. dne dostáváte nemocenskou od státu, kterou zaměstnavatel dorovnává do 100 % vašeho průměrného příjmu. Nárok vzniká, pokud jste úraz nezavinili úmyslně nebo pod vlivem alkoholu a zaměstnavatel úraz řádně zadokumentuje. Pokud po skončení neschopnosti nemůžete vykonávat svou původní práci a musíte přejít na méně placenou pozici nebo jste uznáni invalidními, máte právo na náhradu ztráty na výdělku i dlouhodobě, a to až do důchodu. K uplatnění nároku je nezbytný záznam o pracovním úrazu, lékařské zprávy a někdy i zvláštní formulář pojišťovny. Veškeré podklady je vhodné pečlivě archivovat a při problémech s vyplacením se obrátit na inspektorát práce nebo právníka. Promlčecí lhůta je tři roky, proto je nutné jednat včas.

Často kladené dotazy

Mám nárok na náhradu mzdy i při úrazu na cestě do práce?

Ne, úraz na cestě do práce a z práce není považován za pracovní úraz. Výjimkou je cesta v rámci plnění pracovních povinností, například služební cesta.

Kdo vyplácí náhradu mzdy při pracovním úrazu?

Náhradu vyplácí zaměstnavatel, který ji následně uplatní u své pojišťovny.

Jak dlouho mohu nárok uplatňovat?

Promlčecí lhůta činí tři roky. Je proto důležité vše řešit včas a nenechávat věc „uležet“.

Co když zaměstnavatel odmítne náhradu vyplatit?

V takovém případě se obraťte na inspekci práce nebo přímo na právníka. Nároky lze uplatnit i soudní cestou a často je možné dosáhnout úspěchu.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

Náhrada škody

Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 8 městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8—18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2025
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)