Jak získat zpět peníze za ušlý zisk?

Co je ušlý zisk podle zákona

Pojem ušlý zisk definuje občanský zákoník jako majetkovou újmu, která spočívá v tom, že poškozený nezískal protiprávním jednáním jiného to, co by jinak získal. Jinými slovy – jde o příjem, který byste s vysokou pravděpodobností měli, kdyby nedošlo k zásahu jiné osoby.

Zjednodušeně řečeno, skutečná škoda je to, o co jste přišli (např. zničený telefon), kdežto ušlý zisk je to, co jste nemohli vydělat (např. zakázka, kterou jste kvůli nefunkčnímu telefonu nezískali).

Tento rozdíl je klíčový, protože právě prokázání ušlého zisku bývá složitější než u škody skutečné. Musíte doložit, že byste výdělek opravdu získali, kdyby k zásahu nedošlo.

Kdy dochází k ušlému zisku

K ušlému zisku může dojít v celé řadě různých situací, od běžných každodenních záležitostí po složité obchodní vztahy. Podstatou všech těchto případů je, že něčí protiprávní jednání nebo opomenutí způsobí, že poškozený přijde o výdělek, který by jinak s vysokou pravděpodobností získal. Typicky k tomu dochází v důsledku porušení smlouvy, poškození majetku, zranění nebo zásahu ze strany státu.

Jednou z nejčastějších situací, kdy vzniká ušlý zisk, je podnikání. Představme si podnikatele, který má uzavřenou výhodnou zakázku, ale jeho dodavatel mu kvůli vlastnímu pochybení zničí výrobní zařízení. Výroba se zastaví, termíny se nestihnou a odběratel od smlouvy odstoupí. Podnikatel tak přijde o zisk, který by ze zakázky měl – a právě tato částka představuje ušlý zisk. Podobně může jít o situaci, kdy dojde k výpadku provozu restaurace kvůli vadné dodávce elektřiny nebo vodovodní havárii. Poškozený má v takovém případě právo domáhat se kompenzace za ztrátu výdělku, který by během uzavření provozovny jinak získal.

Dalším typickým případem je dopravní nehoda. Pokud vám někdo poškodí vozidlo, které používáte k výkonu povolání (například taxi, rozvozové auto nebo služební vůz) a vy jej nemůžete po určitou dobu využívat, vzniká vám ušlý zisk za období, kdy jste nemohli podnikat nebo vykonávat svou práci. Taková ztráta se často prokazuje doložením průměrných tržeb z předchozích období a je součástí nároku na náhradu škody, který se uplatňuje buď přímo u viníka, nebo u jeho pojišťovny.

Ušlý zisk se může týkat i zaměstnanců, kteří přijdou o výdělek v důsledku zranění či poškození zdraví způsobeného jinou osobou. Typicky se jedná o případy, kdy je zaměstnanec po nehodě v pracovní neschopnosti a jeho příjem se sníží, ačkoliv by za normálních okolností pracoval a vydělával více. V takových případech se výše ušlého zisku odvíjí od rozdílu mezi tím, co poškozený skutečně dostal (například nemocenskou), a tím, co by jinak vydělal.

Další oblastí, kde často dochází k ušlému zisku, jsou porušení smluvních povinností. Pokud obchodní partner odstoupí od smlouvy bez oprávněného důvodu, zpozdí se s dodávkou nebo jinak naruší plnění, které mělo přinést výnos, může druhé straně vzniknout nárok na náhradu ušlého zisku. Takové spory bývají složité, protože je nutné prokázat, že zisk by skutečně vznikl, tedy že šlo o reálně očekávaný výdělek, nikoliv jen o hypotetickou možnost.

Ušlý zisk může vzniknout dokonce i v situacích, kdy škodu způsobí stát. Pokud dojde například k průtahům v soudním řízení, nesprávnému úřednímu postupu nebo nezákonnému rozhodnutí, které vám znemožní podnikat nebo nakládat se svým majetkem, můžete se domáhat náhrady nejen za skutečnou škodu, ale i za ušlý zisk. Takové případy bývají náročné na dokazování, ale zákon o odpovědnosti státu za škodu výslovně přiznává právo na odškodnění i v těchto situacích.

Ve všech výše uvedených případech platí, že nestačí pouze tvrdit, že jste mohli něco vydělat. Pro uznání nároku je potřeba prokázat, že šlo o reálný, konkrétně očekávaný zisk, který by za běžného průběhu okolností skutečně vznikl. K tomu slouží především účetní doklady, uzavřené smlouvy, faktury, objednávky, e-mailová komunikace či znalecké posudky, které pomohou doložit, že škoda měla přímý ekonomický dopad. Teprve pak je možné se náhrady ušlého zisku úspěšně domáhat.

Jak se ušlý zisk prokazuje

Prokázání ušlého zisku je často nejsložitější část celého řízení. Soud nebo pojišťovna požaduje konkrétní důkazy, které prokážou, že byste příjem skutečně měli.

Nejdůležitější bývá doložit:

• Účetní doklady (např. faktury z předchozích období, obraty, zisky).
• Smlouvy a objednávky, které se neuskutečnily.
• E-mailovou či písemnou komunikaci s klientem nebo obchodním partnerem.
• Znalecký posudek (např. od účetního nebo ekonomického znalce).
• Statistiky a historické výsledky, které prokazují stabilní výši příjmů.

Zásadní je také tzv. kauzální vztah – tedy spojitost mezi jednáním škůdce a vznikem ušlého zisku. Nestačí, že jste zkrátka měli méně peněz, musíte prokázat, že to bylo přímým důsledkem škodní události.

Jak postupovat při uplatnění náhrady škody za ušlý zisk

Pokud máte podezření, že vám vznikl ušlý zisk, je důležité postupovat promyšleně a systematicky. Chaotické nebo neúplné kroky mohou váš nárok zkomplikovat, nebo dokonce zmařit. Základem je správně určit, kdo za škodu odpovídá, přesně vyčíslit její výši a zvolit vhodný způsob, jak náhradu uplatnit.

Prvním krokem je identifikace osoby, která škodu způsobila. V právní terminologii se jí říká škůdce. Může jít o fyzickou osobu, právnickou osobu, pojišťovnu nebo i stát, pokud je škoda způsobena například nesprávným úředním postupem. Určení odpovědného subjektu je klíčové, protože právě vůči němu budete nárok uplatňovat. Někdy může být situace složitější, například když se škoda vzniklá v rámci obchodního vztahu přenáší mezi více subjekty nebo pokud má škůdce sjednané pojištění odpovědnosti, které bude hradit škodu místo něj.

Dalším krokem je vyčíslení výše ušlého zisku. To bývá nejobtížnější část, protože je třeba přesvědčivě doložit, kolik jste skutečně mohli vydělat, nebýt zásahu škůdce. V praxi se využívají účetní doklady, výkazy z předchozích období, smlouvy, faktury či objednávky, které dokazují běžný průběh vašich výdělků. V některých případech se přistupuje i ke znaleckému posudku, který odhadne výši ušlého zisku odborným způsobem. S tímto procesem často pomáhá právník či účetní, kteří zajistí, že výpočet bude věrohodný a obhajitelný i před soudem.

Jakmile máte škůdce i výši ušlého zisku jasně stanovenou, je vhodné zaslat výzvu k náhradě škody. Tzv. předžalobní výzva je formální dopis, ve kterém poškozený sdělí, z jakého důvodu se domáhá náhrady, jaká je její výše a v jaké lhůtě očekává nápravu. Tato výzva má velký význam, nejenže může vést k dobrovolné úhradě škody, ale také bývá povinným krokem před podáním žaloby. Navíc ukazuje, že poškozený jednal aktivně a poskytl druhé straně možnost situaci vyřešit smírně. Rádi vám s její přípravou pomůžeme.

V řadě případů se daří dosáhnout mimosoudní dohody. To platí především tam, kde je na druhé straně pojišťovna, větší firma nebo odpovědný podnikatel, který chce předejít soudnímu sporu. Mimosoudní vyrovnání šetří čas, náklady i nervy a často bývá pro obě strany výhodné. Důležité je mít dohodu vždy písemně, ideálně po konzultaci s právníkem, aby byla právně vymahatelná a neobsahovala nejasné formulace.

Pokud však k dohodě nedojde, zbývá poslední možnost – podat žalobu k soudu. V žalobě se musí přesně vymezit, jak škoda vznikla, jaká je její výše a proč má být hrazena právě žalovaným. Soud následně posoudí, zda byly splněny všechny podmínky odpovědnosti za škodu, tedy existence škody, protiprávní jednání, příčinná souvislost a zavinění. Pokud jsou důkazy dostatečné, soud přizná poškozenému nárok na náhradu ušlého zisku.

Celý proces může být administrativně i právně náročný, proto je rozumné mít po svém boku odborníka. Jsme advokáti se specializací na náhradu škody a pomůžeme vám nejen s přípravou důkazů a výpočtem ušlého zisku, ale také s formulací výzev, vyjednáváním s protistranou a případným zastupováním před soudem. Správný postup a kvalitní právní zastoupení totiž často rozhodují o tom, zda poškozený svůj ušlý zisk skutečně získáte zpět.

Shrnutí

Ušlý zisk představuje majetkovou újmu, kdy poškozený kvůli protiprávnímu jednání jiné osoby nezískal příjem, který by za běžných okolností s vysokou pravděpodobností měl. Na rozdíl od skutečné škody, která znamená přímou ztrátu majetku, jde o peníze, jež poškozený nevydělal – například kvůli zmařené zakázce, dopravní nehodě, pracovním úrazu, porušení smlouvy nebo i nesprávnému úřednímu postupu státu. Nárok na náhradu ušlého zisku vzniká tehdy, pokud lze prokázat, že mezi jednáním škůdce a ztrátou výdělku existuje přímá souvislost. Poškozený musí doložit, že šlo o reálně očekávaný zisk, nikoliv jen o hypotetickou možnost – k tomu slouží faktury, smlouvy, objednávky, účetní výkazy, e-mailová komunikace či znalecké posudky. Postup při uplatnění nároku spočívá nejprve v identifikaci škůdce, přesném vyčíslení výše ušlého zisku a odeslání předžalobní výzvy s požadavkem na náhradu. Mnoho sporů se podaří vyřešit mimosoudní dohodou, v opačném případě lze podat žalobu, v níž soud posuzuje naplnění všech podmínek odpovědnosti za škodu. Celý proces bývá složitý a důkazně náročný, proto je vhodné obrátit se na právníka se specializací na náhradu škody, který pomůže s výpočtem, přípravou podkladů i zastupováním při jednání s protistranou či pojišťovnou. Pokud jste přišli o výdělek kvůli chybě jiného, neváhejte se domáhat svých práv – náhrada za ušlý zisk vám právem náleží.